Zprávy

Budeme jezdit na smrky? Auto s palivem ze štěpky jezdí lépe, říká šéf vývoje v Unipetrolu

Biopalivo vyrobené ze štěpky. Foto: Unipetrol
Biopalivo vyrobené ze štěpky. Foto: Unipetrol

Výzkumně vzdělávací centrum Unipetrolu UniCRE letos výrazně pokročilo s přípravami výroby biopaliva z odpadní biomasy. Představilo a začalo testovat palivo, které je kompletně vyrobeno z dřevní štěpky. „Pracujeme na tom, abychom takovou výrobu mohli dostat do praxe a mohlo se odpadní dřevo využívat k výrobě biopaliva, které by se pak přimíchávalo do nafty či benzínu,“ říká Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra.

Kde vznikla myšlenka na využití dřeva jako paliva?
Dlouhodobě se v našem centru věnujeme rozvoji technologií využívajících obnovitelné zdroje energie a konkrétně využití technologie Fischer-Tropsovy syntézy je laboratorním měřítku předmětem studia a testování v posledních dvou dekádách. V rámci evropského dotačního programu H2020 se nám podařilo zapojit se do projektu COMSYN, který primárně směřuje k vývoji a optimalizaci zplyňovacích a syntézních technologií řešených finskými a německými partnery. Role UniCRE je pak zaměřena na transformaci kapalných a plynných produktů na komponenty vhodné pro mísení motorových paliv. Samotné využití dřeva jako paliva pro auta není úplně nové, velmi daleko s jeho využitím jsou například ve Skandinávii, kde je dřeva dostatek. Ostatně, z minulosti lidé znají svítiplyn, který vznikal i ze dřeva. Byl ale výbušný. My se laicky řečeno snažíme převést dřevní hmotu na něco, co je uživatelsky bezpečnější a z pohledu životního prostředí přátelštější, tedy na kapalinu.

Dá se jednoduše popsat, jak palivo vzniká?
Základem je technologie zplyňování různých druhů odpadní biomasy na syntézní plyny (oxid uhelnatý a vodík). Syntézní plyn je dále transformován na plynné a kapalné uhlovodíky. V našem centru jsme pak zkoumali možnosti separace a následného zpracování produktů Fischer-Tropschovy syntézy na tradičních rafinérských technologiích. Pro tento účel jsme využívali pilotní destilace a pokusné testovací jednotky pořízené v rámci modernizace výzkumného centra z evropských fondů. Zjednodušeně řečeno jde o separaci frakcí s odlišnými body varu, které jsou dle uplatnění dále chemicky modifikovány.

Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra. Foto: Unipetrol
Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra. Foto: Unipetrol

Biosložka v palivech není u českých řidičů zrovna vítanou změnou, panují názory, že ničí motory. Jak je to s biopalivem z dřevní štěpky?
Vlastnosti jsou lepší než u biopaliv první generace, je podstatně vhodnější na přimíchávání a první testy ukazují, že auto má s takovým palivem i lepší jízdní vlastnosti. Je to dáno tedy především absencí nenasycených uhlovodíků, které v případě působení tepla a času způsobující tzv. zalepování palivových rozvodů. Dále není přítomen kyslík, který může být prekurzorem výskytu koroze. Nehrozí tedy poškození motoru jako v případě využívání methylesterů. Pracujeme na dalším ověřování a testování v reálném provozu. Myslíme si, že by se mohlo v tomto případě do nafty přidávat podstatně více biosložky než dosud, klidně až třicet procent.

Řepka, z které se biosložka dnes vyrábí, putuje často přes celou republiku, aby se zpracovala na tuto přísadu. Jak náročná bude logisticky výroba biopaliv ze dřevní štěpky?
Cílem je vyvinout malé výrobní jednotky, které budou blízko zdrojů biomasy, aby se nemuselo dřevo svážet na velké vzdálenosti. Mělo by jít o jednotky, které zvládnou vyrobit ročně zhruba 10-50 kt produktů z Fischer-Tropschovy syntézy. Nemělo by to být nic velkého, dřevo by se mělo vozit maximálně 200 kilometrů. Jinak to nedává ekonomicky smysl.

Teď už to ekonomicky smysl dává?
Jsme na začátku. Naším cílem je dostat se na výrobní cenu zhruba 80 centů za litr biopaliva, aby bylo konkurenceschopné. Víme, že se k této hranici poměrně rychle blížíme.

Půjde jen o zpracování dřeva nebo řešíte i jiné materiály?
Může jít i například o slámu, zemědělské zbytky a různé odpadní materiály. Například kolegové v Rakousku se orientují primárně na využití municipálního odpadu na obdobném typu technologie. Technologie bude v rámci tohoto konceptu začleněna do lokálních výroben elektřiny a tepla, kde bude biomasa zužitkována s 80% energetickou účinností. Odpad nebo biomasa se chemickou reakcí (zplyňováním) převede na tzv. syntetický plyn (vodík a oxid uhelnatý). Následně chemickou reakcí oxidu uhelnatého a vodíku na heterogenních katalyzátorech vznikají žádané uhlovodíky a vodní pára. Kapalné meziprodukty poté budou transportovány do stávajících ropných rafinérií a zde budou využity pro mísení vysoce kvalitních motorových paliv s požadovaným efektem emisních úspor. V rámci konceptu poroste počet zařízení na primární konverzi biomasy a ropné rafinérie budou postupně přeměňovány na výrobny biopaliv.

Kolik litrů paliva lze z dřeva vyrobit?
Aktuálně jsme na hodnotách kolem 40 litrů paliva z jednoho kubíku dřevní štěpky.

Nestane se dřevo „novou ropou“?
Tolik dřeva u nás není, ale může to být v rámci České republiky zajímavý doplněk. Roční produkce suché dřevní štěpky je u nás kolem 7 milionů tun, velká část ji je zcela nevyužitá.

Kdy by se takové palivo mohlo reálně objevit v běžném provozu?
Reálně odhaduji dobu na osm až deset let.

26 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Dada

proc mam pocit “ vyrobime naftu, at to stoji co to stoji“ 40l z kubiku drevni hmoty bratru neni buhvico… na kolik takova sranda vyjde? aby bioslozka neprevysila cenu nafty o nekolik radu

Carlos

vždyť je to v článku uvedené … €0.80/litr

Dáda

To vyšlo nyní těm „vědátorům“. Mne zajímá reálná cena až se to bude vyrábět. Musí se na to postavit nějaká fabrika, logistický řetězec navázat na zdroje dřeva, pak to celý distribuovat společnostem, který tím budou pančovat palivo. Předpokládám že cena bude jiná, než vyšlo nyní v laboratorním měřítku.

Zdeněk

Lesy (u nás spíše smrkové plantáže) jsou pro krajinu a přírodu přínosem, na rozdíl od řepkových lánů. Zda bude uvedená technologie rentabilní a perspektivní se pozná podle toho, jestli začne Agrofert skupovat lesy a vysazovat nové tam, kde dosud nebyly.

Dalibor

agroferta předběhl lýkožrou. smrkový plantáže definitivně končí. Buď se budou sadit smíšený lesy podle polohy a nadmořské výšky vhodné skladby dřevin, nebo zůstane akorát step…

Jiří Kocurek

Bohužel, vypadá to jak po požáru. Nicméně mladým (do cca 20−25 let) se lýkožrout vyhnul. Ukazuje se v plné nahotě, že monokultura znamená problémy, obzvláš v prostředí ne až tak přirozeném. Sázejte víno na severních svazích Šumavy, zkosí ho mrazy. A vypadá to, že dělat to naopak také není dobrá praxe.
PS: Podobně jsou na tom sekvoje v Kalifornii. Vysázeli je ve velkém ve městech na pobřeží, tedy o 1000 metrů níže, než rostou přirozeně. Vyrostly neuvěřitelně rychle a teď je kosí nemoci i hmyz.

Dáda

Mladý chvíli vydrží, ale ne věčně. Moc brouků = Smrkova smrt…

Myth Buster

V ČR spotřebujeme cca 5,9 mld. litrů nafty za rok (zdroj ČAPPO, 2019). Těžba dřeva celkem by se měla pohybovat do 15 mil. qm ročně (zdroj ČSÚ a LČR). Tj, pokud bychom veškeré vytěžené dřevo přetavili na naftu, bude ho 600 mil. litrů a to bude 10% spotřeby nafty za rok. Pokud se použije opravdu oněch 7 mil. tun štěpky (= cca 60 mil. l.), o čemž lze s úspěchem pochybovat, že jde o reálné číslo, půjde o méně než 1% spotřeby nafty. Představa, že polovinu předpokládané těžby předěláme na štěpku, je čirá nesmyslná lež. Takže: řešení jakéhokoli problému s… Číst vice »

libcha

Já si zas myslím, že jedno procento je dobrý. Je to o dost víc, než žádný procento.

dopravak

40l z kubíku? Není lepší štěpku přímo spálit v elektrárně?
https://energetika.tzb-info.cz/112558-dalkia-cr-zahajila-ve-sviadnove-provoz-nove-bioelektrarny

asdf

Dle vaši logiky by měli v Praze zrušit lanovku na Petřín, protože přepraví pod jedno procento pražanů za den.

Jiří Kocurek

Nikoliv. Postavit ještě jednu z druhé strany a doufat, že to vyřeší dopravní problémy v Praze.

Dalibor

já bych navrhoval Petřín srovnat do roviny, nebylo by pak potřeba lanovky.

asdf

Jdu hned na zahrádku sázet smrky. Vážně, Místo řepky vysázet lesy a my těm šejkům a elektroatofanatikům natrhneme p—el. Ale ať to vyjde, za mě palec nahoru !

Jiří Kocurek

Smrky v nížinách? Nejsme ve Finsku.

Radovan Komínek

Výrobní cena 80 centů, k tomu spotřební daň 40 centů, DPH 25 centů, nějaká marže a jsme při současném kurzu České korunu k Euru na prodejní ceně 40 Kč. V porovnání se všemi ostatními palivy, kromě vodíku je to i při započtení plných spotřebních daní na úrovni spotřební daně k benzínu k těmto palivům ekonomicky nevýhodné. Pro stát (a jeho občany) to má význam až od ceny kolem 40 centů za litr, jinak se to bez dotací nebo přivírání očí u spotřební daně neobejde.

noerf

O dotace jde až v první řadě. Bohužel evropa nedělá vývoj na zvýšení efektivity, snížení nákladů, apod. Ale čistě v úrovni dotací, jak konstatuje i pan Hájek. A efektivnější než benzín či nafta to není.

Carlos

ale ono se to bude přimíchávat do nafty … MEŘO je taky dražší jak nafta

Dubican

Budeme jezdit na kůrovce! Nevozte to dřevo kontejnery do číny!

Adam

Když to vidím jak u nás cpou dřevo do kontejnerů … to je fakt moc. Jak kdyby jim nestačilo krást dřevo na Sibiři…

Kubrt

Tak když zaplatěj a ty kontejnery by se stejně plavily do Číny prázdné… Samozřejmě by bylo lepší vyvážet nějaké výrobky s vyšší přidanou hodnotou, ale vývoz surového dřeva má v naší zemi mnohasetletou nepřerušenou tradici, bohužel.

Kubrt

Jen dvě poznámky; Fischer-Tropschova syntéza je v principu známa cca 100 let, těch 20 let se zřejmě týká jejího řešení v Litvínově. Dále mě zaujala ta zmínka o nevyužité dřevní stěpce – měl jsem dojem, že je to dost žádaná hmota jak ve Štětí, tak v elektrárnách a teplárnách.

Jiří Kocurek

Taky mi to tak přijde. On někdo vyrábí dřevní štěpku ve velkém, aby ji pak nevyužil?

Arimatejsky

Fischer Tropsch se v Litvínově – Záluží využívá od jeho založení v roce 1939 akorát surovinou bylo hnědé uhlí.

Alibaba

Nejsem papírenský technolog, ale nevyrábí se papír ve Štětí ze smrků? A tahle technologie Fischer-Tropschova syntéza je schopná zpracovat i štěpky z listnatých stromů, respektive je tam psaná (v článku) i sláma a jakékoliv rostlinné materiály (to co obsahuje jednoduché a složité sacharidy).

Dáda

nebudeme, smrky sežral lýkovec!