15 podmínek pro nejdelší tunel. SŽ musí doplnit dokumentaci pro nové spojení do Německa
Úřad musel vypořádat desítky vyjádření od obcí, samospráv, firem i občanů.
Správa železnic bude muset výrazně rozšířit dokumentaci o vlivu stavby části nového železničního spojení z Ústí nad Labem do Drážďan na životní prostředí. Úředníci ministerstva životního prostředí stanovili celkem 15 hlavních podmínek, které doplněná dokumentace týkající se i budoucího Krušnohorského tunelu musí splňovat.
Vyplývá to ze závěrů zjišťovacího řízení, které úřad zveřejnil v registru oznámení EIA. Krušnohorský tunel bude součástí budoucí vysokorychlostní železnice z Prahy do Drážďan, povede na českém i německém území. S délkou 31 kilometrů půjde o nejdelší tunel v Česku (na českém území má být 11,9 km). Záměr se týká celého úseku z Ústí nad Labem až po tunel.
Důkladnější posouzení vlivu stavby na životní prostředí požaduje celkem 24 samospráv, úřadů a firem, kterých se stavba nějak dotýká, úřad se musel vypořádat i s připomínkami od veřejnosti. Z dokumentu vyplývá, že 18 vyjádření od fyzických osob bylo prakticky shodných. Správa železnic uvádí, že stavba by mohla začít v roce 2030. Část vyjádření požaduje, aby se posuzoval vliv stavby na životní prostředí pro celou trať Praha – Drážďany.
V patnácti stanovených podmínkách jsou požadavky například na detailnější zpracování dokumentaci o technologii stavby tunelu včetně nakládání s rubaninou vzniklou při hloubení a ražení tunelu. Správa železnic má také zpracovat dopravní model, kolik vlaků bude tunelem jezdit. Tato data budou sloužit pro hlukovou a rozptylovou studii. Detailněji má Správa železnic také vyhodnotit například vliv na krajinu či vodní zdroje.
Německo nechce mezistátní EIA
Německo se do procesu EIA nepožaduje vůbec zapojit, nebude tak nutné veřejné projednání stavby německé straně. Projednávání samotného tunelu a trasy na svém území řeší Němci samostatně.
Rychlovlaky nemůžeme úplně zazdít, první bude trať do Německa, plánuje Bednárik. S ETCS však brzdí
Jde o úsek, kde zatím Správa železnic s plány na vysokorychlostní spojení narazila na nejtužší odpor města a obcí podél trati, loni schválené změny zásad územního rozvoje řeší stále soudy. Největší odpor je zejména v Chlumci.
Zjišťovací řízení je prvním krokem v povolovacím procesu. Trať od začátku počítá s rychlostí maximálně 200 km/h (výhledově až 230 km/h) kvůli smíšenému provozu osobní a nákladní dopravy. „Hlavním cílem záměru je novostavba trati, zavedení vyšší traťové rychlosti a technologického zařízení umožňujícího zabezpečení provozu,“ shrnuje dokumentace.
Čtyřkolejka z Ústí
Novostavba zahrnuje vybudování nové stanice Ústí nad Labem centrum, rozšíření stávající trati 130 Děčín – Chomutov v úseku Ústí nad Labem – Chabařovice a přeshraniční Krušnohorský tunel o celkové délce cca 31 km, z čehož se 11,9 km nachází na českém území. Tunelová část bude realizována dvojicí jednokolejných železničních tunelových tubusů.
Dokumentace popisuje čtyři různé verze trasování trati před portálem Krušnohorského tunelu. Nakonec zvítězila trasa, kdy v katastru obce Český Újezd v bezprostřední blízkosti stávající železniční trati křižuje stávající dálnici D8 na nových železničních mostech. Mezi dálnicí D8 a Chabařovickými rybníky je vedená souběžně se stávající železniční tratí č. 130.
V tomto úseku je situována Odbočka „Dálnice“ (pracovní název), která zajišťuje propojení nové trasy se stávající dvoukolejnou železniční tratí směrem na Chabařovice. Traťový úsek Ústí nad Labem centrum – Odbočka „Dálnice“ je navržen jako čtyřkolejný.
Velké staveniště bude v Ústí nad Labem, kde dojde ve stanici Ústí nad Labem západ ke kompletní přestavbě kolejiště, nově ponese stanice název Ústí nad Labem centrum. Vznikne skupina kolejí osobního nádraží, které bude zajišťovat nástup, výstup a přestup cestujících mezi všemi osobními vlaky. V úrovni stávajícího kolejiště bude pro regionální dopravu, o úroveň výš pro rychlé vlaky. Podobu má určit architektonická soutěž.
Vláda schválila smlouvu s Německem o Krušnohorském tunelu, česká strana pokryje 40 procent nákladů