Nový český námořní terminál v Hamburku vyjde na 1,4 miliardy, firmy o něj mají zájem
Česká republika by měla v Hamburku získat přístavní hranu o délce 250 metrů.
Nový český námořní terminál, který by měl vzniknout v Hamburku díky výměně „českých“ území s Němci, vyjde na 1,423 miliardy korun. Vyplývá to z investičního modelu, na kterém letos pracovalo ministerstvo dopravy.
Zhruba 650 milionů by z uvedené částky činila investice do přístavní zdi, zbytek peněz by šel do vybavení terminálu a železniční vlečky.
„Aktuálně je dokončován komplexní materiál pro projednání s dalšími rezorty a předložení vládě k rozhodnutí, zda projekt terminálu spustit,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Z prací na materiálu podle něj vyplynul „reálný zájem českých firem nejen na využívání terminálu, ale také na spolupráci se státem při jeho provozu i zapojení investic ze soukromých zdrojů“.
Česká republika má v Hamburku ve správě tři přístavní území. Moldauhafen (3 000 m²) a Saalehafen (21 000 m²) má v dlouhodobém pronájmu, Peutehafen (8 000 m²) pak český stát vlastní. Území připadla Čechům na základě Versailleské smlouvy, nájemní smlouva na Moldauhafen a Saalehafen byla sjednána 2. listopadu 1929 na 99 let s opcí na dalších 50 let.
Právě pronajatých území Moldauhafen a Saalehafen se má týkat chystaná výměna, Peutehafen zůstane nadále ve vlastnictví českého státu.
„Pokud bude realizace nového terminálu schválena, tak předpokládáme, že nová nájemní smlouva by mohla být uzavřena před uplynutím současné nájemní smlouvy a bude tak zajištěna kontinuita využívání českého přístavního území v Hamburku,“ doplnil Jemelka.
Saalehafen a Moldauhafen jsou dnes fakticky brownfieldy, které nelze kvůli nízkým mostům využívat pro námořní dopravu. Místo nich by Česká republika měla získat do nájmu o něco větší území u terminálu Kuhwerder s nábřežní hranou o délce zhruba 250 metrů. Šlo by tak o plnohodnotný námořní přístav. Doba nájmu má být minimálně 50 let.
Stát počítá s využitím získaného prostoru „pro účely námořní dopravy, vnitrozemské plavby a multimodální dopravy (překládka pro železniční a silniční dopravu)“. K tomu je ale třeba na břehu vybudovat potřebnou infrastrukturu.
O výměně území se mluví dlouhá léta, německá strana o ni stála především před rokem 2015, neboť počítala v oblastech Saale a Moldau s výstavbou olympijské vesnice. V roce 2015 ale obyvatelé Hamburku myšlenku na pořádání olympiády v referendu zavrhli a plány na výměnu zamrzly. Později se Němci k nápadu na výměnu vrátili s tím, že ji umožní.
Ministerstvo dopravy původně mluvilo o tom, že ke směně dojde ve druhé polovině roku 2024, nyní přesnější termín ani po opakovaném dotazu nesdělilo.
O budoucím českém námořním terminálu v Hamburku (Pramen: MDČR)
Nový navržený přístavní terminál je na dosavadním brownfieldu v perspektivní části přístavu s plně námořním přístupem s hloubkou až 11 m, silničním napojením a železniční vlečkou pro rozdělený vlak až 700 m. Terminál bude vybavený 250 m dlouhou přístavní zdí pro překlad zboží pomocí mobilních přístavních jeřábů do vnitrozemských lodí (klasická labská sestava 137 x 11,4 m) a do námořních lodí příbřežní plavby, resp. pobřežní námořní plavby a specializovaných námořních lodí rozměrů až 160 x 28 m pro nadrozměrné a těžké náklady (např. kusů o hmotnosti až 2 000 t).
Navržené řešení umožní univerzální překlad mobilními jeřáby a plnou protipovodňovou ochranu.
Plocha terminálu cca 36 tis. m2 je příležitostí pro speciální terminál zaměřený zejména na nadrozměrné a projektové náklady, pro jejichž překlad dnes nejsou v ostatních komerčních terminálech dostatečné kapacity. Současně je příležitostí řešit dlouhodobější meziskladování po období vyčkávání na vhodné plavební podmínky na Labi, které je na ostatních terminálech pro podnikatele velmi nákladné a snižuje tak konkurenceschopnost českého podnikání (zejména výroba s vysokou přidanou hodnotou) s tímto zbožím.