Čtyři kilometry nové cyklostezky mezi dvěma kraji. Z cyklistů musí být dvakrát chodci
Nová cyklostezka má pro snadnější údržbu a delší trvanlivost betonový povrch.
Českou Kamenici a Kamenický Šenov nově propojuje zhruba čtyři kilometry dlouhá cyklostezka s betonovým povrchem. V budoucnu by měla dál pokračovat až k cyklostezce Varhany, která dosud končí u Panské skály.
Nová cyklostezka vyšla na 65,7 milionu korun bez DPH. Stavba podražila kvůli nalezení černé skládky v trase. Zakázku získala společnost Eurovia CZ. Nová stezka na pomezí Lužických hor a Českého středohoří propojuje současně dva kraje. Česká Kamenice je v Ústeckém, Kamenický Šenov v Libereckém kraji.
Většinu nákladů na stavbu pokryla dotace od Státního fondu dopravní infrastruktury. Nová trasa umožní lidem přejet mezi oběma městy mimo rušnou silnici I/13. Má současně i velký turistický potenciál díky svému umístění.
Město se rozhodlo nezvykle pro betonový povrch. Důvodem je jeho delší životnost než u asfaltu i snadnější údržba. Trasu mohou využít kromě cyklistů a pěších také bruslaři na in-line bruslích, v zimě bude vhodná při sněhové pokrývce pro běžkaře.
„Do budoucna je v plánu její prodloužení k Panské skále a dále směrem na Českou Lípu. Již dokončené je také napojení skrze novou cyklotrasu na cyklostezku Ploučnice v Děčíně
a Benešově nad Ploučnicí,” řekl starosta České Kamenice Jan Papajanovský (STAN).
Stezka vede po jižním úpatí Zámeckého vrchu, z velké části kopíruje železniční trať. Díky tomu má malý sklon, zároveň jde o nejkratší spojnici mezi centrem České Kamenice a dolní částí Kamenického Šenova.
Způsob značení stezky kritizuje Spolek přátel dopravy, jak vyplývá z veřejné vyhlášky o stanovení úpravy provozu. Jde o dvě místa, kde se z cyklisty podle značení musí stát chodec. Námitky spolku děčínský úřad zamítl.
Přes silnici jen pěšky
Jedním z problémových míst je podle Zbyňka Uzla ze Spolku přátel dopravy místo, kde je kovový rošt bránící průchodu dobytka. “Samotný rošt by nemusel být problém – kdyby byl správně navržen a označen. Místo toho je zde značka C14a – „Cyklisto, sesedni z kola“, která dělá z technického detailu povinnost. Přitom pro podobné situace existuje například značka A8 „Nebezpečí smyku“. Nejsme však v zemi, kde by se cyklisté považovali za plnohodnotné účastníky provozu. I u nás přitom rošty na silnici III. třídy bez jakéhokoli omezení máme,” dodal Uzel.
Druhé místo je u křížení cyklostezky se silnicí I/13. “Pokud se jedná o cyklisty, obyčejná křižovatka nestačí, je z něj administrativně učiněn chodec. Přes silnici má přejít pěšky. K tomu je nucen projít sérií šikan – bariér, které znemožňují průjezd na kole. Tyto překážky, zde navržené bez jakéhokoli varování a v oblouku, představují nebezpečí nejen pro cyklisty, ale i pro bruslaře a běžce. Není zřejmé, v čem má být překonání silnice bezpečnější pro chodce než pro cyklistu. Chodec má při střetu s autem tělo níže a hrozí tedy větší zranění životně důležitých orgánů,” dodal Uzel. Upozornil, že zde nedošlo k žádnému snížení rychlosti na silnici. “Zatímco cyklista je ohrožen bariérami, pak nucen se i změnit v chodce, motoristé projíždí zcela bez omezení,” dodal.
Podle starosty není na agropřejezd v Česku norma, projektant jej tedy kreslil dle svého nejlepšího vědomí. “Pokud zjistíme, že jej bezpečně přejede každý aspoň trochu zdatný cyklista, značení upravíme,” dodal Papajanovský. Podle něj je možná i technická úprava přejezdu.
Křížení se silnicí I/13 je podle něj požadavek Policie České republiky. “Pokud se ukáže, že bude cyklostezka tak hodně využívaná, jak si myslíme, že bude, tak zase rozjedeme diskuzi o úpravách značení a režimu včetně možnosti zpomalit v tomto místě dopravu například na 70 km/h,” dodal starosta.