Krátké tunely a zářezy. O podobě vstupu vysokorychlostní tratě do Prahy je rozhodnuto
Podporu nakonec získala podpovrchová varianta.
Centrální komise ministerstva dopravy rozhodla o podobě vysokorychlostní tratě (VRT) v oblasti Prahy 15 a Dolních Měcholup. Vlaky z Vršovic do Běchovic pojedou převážně pod povrchem krátkými tunely a otevřenými zářezy. Jde o kompromisní řešení, na kterém se shodly Správa železnic, pražský magistrát i dotčené městské části.
„Celý úsek je součástí širší strategie rozvoje dopravní infrastruktury, která posílí propojení Prahy s regiony a uvolní kapacitu příměstských tratí. Díky tomu se tak zlepší její pravidelnost a kapacita,“ říká ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí SŽ Jakub Bazgier.
Mapa schválených tras VRT Praha:
Pro trasu mezi Rabakovskou ulicí a Malým Hájem se rozhodovalo mezi třemi variantami – tunelovou, podpovrchovou a nadzemní. Podpovrchová varianta nakonec získala podle Bazgiera podporu díky vyváženému poměru mezi technickou realizovatelností, finanční náročností a minimalizací dopadů na okolní zástavbu.
První výsledky pocitové mapy: V Praze chtějí lidé od VRT i zeleň, stezky či pozorovatelny vlaků
Vůči původním návrhů trasa obsahuje řadu ústupků městském částím a místním spolkům. Názory veřejnosti sbíraly například “pocitové mapy”, konala se veřejná projednání a komentované procházky po území trati.
Konkrétní úpravy projektu
Loni v prosinci zadala SŽ dodatkem ke smlouvě projektantům úpravy plánů. Projektové práce na zhotovení dokumentace pro územní řízení a EIA má na starosti sdružení Sudop Praha, Egis Rail a Mott MacDonald. Dodatečné úpravy zadání vyšly na 61,3 milionu, celkem bude dokumentace stát 187 milionů korun.
Úpravy původního zadání se týkají šesti bodů. Některé vycházejí vstříc požadavkům městských částí, jiné jsou zase ovlivněny pokrokem v souvisejících dopravních stavbách.
Ve zmíněném úseku tratě Rabakovská – Malý Háj projektanti navrhli řešení, které by méně rozdělovalo území a zajistilo jeho téměř absolutní prostupnost.
Vstup rychlotratě do Prahy se předělává. Komplikuje ho stavba okruhu i námitky radnic
Další změna navazuje na nedávné rozhodnutí ohledně vedení tras městských tunelů projektu Nové spojení II. Do něj bude v budoucnu převedena regionální doprava a současné povrchové tratě včetně VRT zůstanou na povrchu. Dosud se zvažovaly tři varianty a propojení s trasou RS1 tak bylo jen předběžné.
Ministerstvo dopravy v lednu vybralo řešení N2 doplněné o zastávky Florenc a Karlovo náměstí, a je tak již zřejmé, že se obě tratě potkají v Praze-Vršovicích.
Tunel Nová Dubeč
Další změny projektu se týkají silniční dopravy. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) do projektu Pražského okruhu Běchovice – D1 a čtyřproudého obchvatu Běchovic a Úval doplnilo masivní protihlukové valy, které podle SŽ znemožňují využít předpokládané vedení RS1 hloubeným tunelem.
Projektanti tak nově museli prověřit variantu raženého tunelu Nová Dubeč včetně prodloužení úseku v Běchovicích směrem ke Xaverovu k severnímu předportálovému úseku. Část změn řešení se projeví také na navazujícím úseku VRT Praha-Běchovice – Poříčany.
Další z nových požadavků na projektanty se týká řešení tratě v oblasti odstavného nádraží Strašnice. Tam totiž pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) pokročil v urbanistické studii Bohdalec – Slatiny, která zázemí pro rychlovlaky významně ovlivňuje.
Výchozí návrh tak podle SŽ už nelze využít. Nově se tak musejí najít s urbanisty varianty, aby se do prostoru nádraží vešlo.
Jahodnická spojka
S projektem RS1 je spojená i tzv. Jahodnická spojka, jenž má usnadnit vedení nákladní dopravy. Nové úpravy projektu se týkají rozšíření nadjezdu Českobrodské ulice v Hrdlořezech a spínací stanice Praze-Malešicích.
Cílem konceptu rychlého spojení je uspokojit budoucí železniční poptávku mezi Prahou a Brnem zapojením VRT. Ta vstoupí z východu do Prahy novostavbou trati Praha-Běchovice – Praha-Vršovice. Zároveň se zkapacitní úsek Praha-Běchovice – Praha-Libeň.
Jedná se o součást RS 1 Praha – Brno – Ostrava – Polsko a RS 5 Praha – Hradec Králové – Polsko.
Projektanti také řeší zajištění kapacit pro odstavení vysokorychlostních souprav a pro jejich základní provozní údržbu a zbrojení.