Expanze hlavního nádraží pod nástupiště. SŽ má architektonický koncept
Nové prostory, obchody a čekárny by měly vzniknout pod 5. až 7. nástupištěm, která čeká kompletní rekonstrukce.
Hlavní nádraží v Praze by mohlo v příštích letech nabídnout cestujícím a obchodníkům nové prostory ve zcela nové lokalitě. Správa železnic se v souvislosti s chystanými proměnami největšího tuzemského nádraží zabývá myšlenkou na expanzi pod nástupiště.
Za tímto účelem si nechala zpracovat koncepční návrh od studia Jakub Cigler Architekti. Podrobnosti zatím nejsou známy, podle mluvčí SŽ Nely Friebové by nicméně nové prostory, obchody a čekárny měly vzniknout pod 5. až 7. nástupištěm, která čeká kompletní rekonstrukce.
„V rámci koncepčního návrhu je dbáno na komfort cestujících, a to jak při přestupech z vlakových spojení, tak z budoucího metra D. Zároveň by realizací záměru došlo k velkému nárůstu vnitřních prostor, kde by cestující mohli trávit čas při čekání na spojení,“ uvedla Friebová.
Podle ní bude architektonický návrh dále upravován „s ohledem na výběr výsledné varianty studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha a na koordinaci s ostatními stavbami v území“. Obchodní plochy pod částí kolejiště mají vzniknout v místech, kde to umožňuje stávající zástavba.
„V tuto chvíli je studie zpracována ve formě konceptu. Projednání a schvalování našimi složkami bude teprve následovat. Z toho vyplynou další podrobnosti,“ dodala Friebová. Termín výstavby a předpokládané náklady neuvedla.
Ze smlouvy Správy železnic a studia Jakub Cigler Architekti:
Dílem se rozumí zpracování návrhu koncepce prostor pro obchodní plochy pod částí kolejiště v ŽST Praha hl. n. v rámci investiční akce Prodloužení podchodů v žst. Praha hl. n.
Koncepční návrh bude členěn do následujících základních kapitol:
• Architektonická koncepce (půdorysy, řezy, schémata provozních propojení, koordinace s Novou odbavovací halou a záměry CR City – zástavbou nad kolejištěm ŽST Praha hl. n., schématické vizualizace koncepce);
• Základní technické vyhodnocení záměru (včetně hlediska dopadů na drážní provoz nádraží v době výstavby i provozu);
• Analýza pohybu a četnosti osob v rámci nádraží a souvisejících prostorách (včetně porovnání současného a výhledového stavu po realizaci metra D a nového spojení);
• Odhad stavebních nákladů.