Šéf ŘSD odmítá D49 jako velkolepou cyklostezku. Podá kasační stížnost
Bez napadených objektů nelze dálnici otevřít motoristům, navíc by šlo o pouhou slepou silnici do polí u Fryštáku.
Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl si nepřipouští představu, že by se z dálnice D49 Hulín – Fryšták stala po nedávném verdiktu soudu luxusní cyklostezka. Takovou představu nadhodil mluvčí ŘSD Jan Rýdl ve firemním podcastu. Mátl informoval, že ŘSD podá proti rozhodnutí soudu kasační stížnost.
První sedmnáctikilometrový úsek D49 Hulín – Fryšták se začal stavět po jedenáctileté pauze koncem roku 2021, řidičům se má otevřít letos. Stříhání pásky ale na přelomu ledna a února zásadně ohrozil výrok Krajského soudu v Brně, který na základě žaloby ekologů (Děti Země a spolek Egeria) zrušil územní rozhodnutí k 22 objektům.
Konkrétně jde o vydané změny územního rozhodnutí u protihlukových stěn, odlučovačů ropných látek a také provizorního napojení dálničního úseku na silnici II/490, která spojuje Fryšták a Zlín. Bez těchto objektů nelze dálnici otevřít motoristům, navíc by šlo o pouhou slepou silnici do polí u Fryštáku. Představa (alespoň dočasné) cyklostezky a bruslařské dráhy tak není úplně mimo realitu.
D49 Hulín – Fryšták včetně provizorního napojení u Fryštáku. Pramen: ŘSD
Provizorní napojení přitom získalo v únoru stavební povolení, to ale nyní nemůže nabýt právní moci. Bez územního rozhodnutí jsou neplatná i další stavební povolení.
Podle Mátla stavba nyní pokračuje bez omezení, a to na objektech, kterých se verdikt soudu netýká. „Je to paradoxní, že ekologičtí aktivisté napadají ty objekty, které mají sloužit tomu, aby dálnice nepoškozovala okolí,“ řekl Mátl. Podle něj nyní musí konat především Krajský úřad Zlínského kraje, který (napadené a nyní zrušené) změny územního rozhodnutí vydal.
„Rozhodnutí soudu se víceméně zabývá drobnými procesními chybami v rámci potvrzení právní moci územního rozhodnutí,“ uvedl Mátl. Vyjádřil názor, že chyby jsou „ze strany krajského úřadu v poměrně krátkém čase zhojitelné“. Dálnice tak podle něj má stále šanci být dostavěna letos.
Zároveň ale ŘSD nechce spoléhat pouze na postup krajského úřadu ve Zlíně. Samo podá podle Mátla kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, a to z pozice vedlejšího účastníka řízení. „Domníváme se, že soud nebyl věcně příslušný k rozhodnutí dle Liniového zákona a zároveň se neztotožňujeme s věcnými závěry soudu v rozsudku,“ sdělil deníku Zdopravy.cz Mátl.
Děti Země uspěly s připomínkou, že krajský úřad do podmínek územního rozhodnutí nezahrnul všechny potřebné požadavky takzvaného stanoviska EIA, které posuzuje vliv stavby na životní prostředí, a ani se řádně nevypořádal s jejich návrhy na uložení nových deseti podmínek ke zmírnění zásahu dálnice do povrchových vod, do významných krajinných prvků a do krajinného rázu. Stavební úřad v Holešově na Kroměřížsku si zase podle ekologů neobstaral správné stanovisko zlínského magistrátu k zásahu do přírody a krajiny.
Spolek Egeria namítal, že část objemu znečištěných vod z povrchu vozovek neprochází přes odlučovače ropných látek, takže pokud se pak mají tyto vody vsakovat do půdy, existuje riziko znečištění podzemních vod. Ve druhé námitce upozornil, že retenční nádrž a její součásti nebyly správně umístěné na všech pozemcích a navíc z jejího popisu není zřejmé, zda skutečně zachytí potřebné množství znečištěných vod a budou řádně vyčištěny.
D49 je pod drobnohledem ekologů dlouhá léta. Například jen spor o výjimku u zvláště chráněných druhů se vedl pět let. Stavební povolení na hlavní trasu muselo ŘSD u soudů hájit ještě po zahájení stavby, u několika soudních instancí obstálo. S odporem ekologických sdružení se potýkají i navazující úseky. „Strašně rád bych s nimi našel nějaký konsenzus,“ nechal se slyšet Mátl ve svém ředitelském podcastu.
Navázat mají další čtyři dálniční stavby: Fryšták – Lípa (1., 2. a 3. etapa) a Lípa – Vizovice. Od Vizovic na Slovensko má tah pokračovat jako silnice I. třídy bez středových svodidel s označením silnice pro motorová vozidla. Přístup bude pouze přes mimoúrovňové křižovatky.
Celkem jde o 25 kilometrů, které jsou rozděleny do tří úseků: Vizovice – Pozděchov, Pozděchov – Horní Lideč, Horní Lideč – státní hranice. Zhruba polovina má mít tři pruhy a polovina má být čtyřpruhová.