Francouzi radí projektantům s novým pražským nádražím. Plány na VRT ukazuje minivýstava
U zastávky Zahradní Město prezentuje Správa železnic své vysokorychlostní plány.
Správa železnic (SŽ) instalovala u nedávno otevřené nové železniční zastávky Zahradní Město malou výstavu, která má prezentovat projekt připravovaných vysokorychlostních tratí v Česku. Na osmi panelech může veřejnost vidět mimo jiné schéma tratí, data a podklady pro projektanty a harmonogram nejbližších dalších fází projektu.
Důraz je kladen na trať VRT Praha, jelikož právě jedna z jejích větví bude těmito místy procházet. „Praha-Zahradní Město bude prvním nádražím, na kterém budou rychlovlaky na cestě z Prahy směrem na východ stavět,“ vysvětlil manažer VRT Praha – Brno – Ostrava Marek Pinkava, proč si pro prezentaci projektu vybrala SŽ právě toto místo.
Dodal, že v současnosti je rozprojektováno 280 km tratí z celkových šesti stovek. Prochází přes 200 obcí, a proto se SŽ snaží nepodcenit komunikaci s veřejností. Komplikované jsou zejména vstupy VRT tratí do Ostravy, Brna, ale zejména Prahy, kde mají procházet silně zalidněným územím.
„Trať se snažíme navrhnout co nejpřívětivěji k okolí, proto jsme otevřeli tuto výstavku nebo zprovoznili pocitové mapy,“ uvedl Pinkava. Projektování pražského úseku by mělo být hotovo v červnu tohoto roku. Budou následovat další ověřovací diskuze s veřejností a na podzim by se projekt měl odevzdat ke schvalování.
Nové odstavné nádraží
Na pražské VRT trati vznikne v rámci jižní větve i nové odstavné nádraží Strašnice. Na rozhraní čtvrtí Na Slatinách a Vršovice na něm bude vybudováno zázemí pro vysokorychlostní vlaky.
Podle projektantů nepůjde o žádné velké haly, ale jen o prostor, kde má probíhat provozní údržba souprav, jako je doplňování cateringu, vody, čištění toalet či úklid.
O tom, co servis pro rychlovlaky vlastně reálně obnáší, se autoři projektu radí s francouzskými experty, kteří na plánech české VRT sítě spolupracují.
Nádraží vznikne na pozemcích SŽ, takže by nemělo obnášet větší výkupy parcel či demolice. V současnosti probíhají práce na urbanistické studii, aby budovy zapadaly do Prahy 10 jako kompaktní celek.
„EIA pro tento úsek začne příští rok. Dříve než za rok či dva její dokončení nečekejme,“ uvedl k harmonogramu dalších kroků Pinkava.
Příprava se protahuje
O přípravě VRT sítě rozhodla vláda už v květnu 2017, samotná výstavba se však zatím příliš nepřiblížila. „Tři roky jsme dělali studie proveditelnosti, pracují na tom stovky projektantů,“ vysvětloval pomalý postup Pinkava.
Dodal, že jde o třikrát větší projekt, než je například chystaná dostavba jaderné elektrárny Dukovany. „V zahraničí trvají přípravy VRT tratí 15 až 20 let, takže se do této obvyklé doby vejdeme,“ domnívá se Pinkava.
V provozu by první tratě měly být na prahu 30. let, půjde hlavně o moravské úseky, kde je projekt v pokročilejší fázi. „Třeba jen výstavba Krušnohorského tunelu zabere 10 let,“ popsal manažer.
Praha: Nová trať i tunel
Jednotlivé panely výstavy popsal Lukáš Tittl, který má pražskou část VRT na starosti. „VRT Praha je nejkratším úsekem, ale napojuje ostatní rychlé tratě na Prahu, a proto je možná nejdůležitější. Zatímco na ostatních úsecích však budou vlaky jezdit rychlostí 320 km/h, zde to kvůli městskému prostředí bude jen současných 160 km/h,“ uvedl Tittl.
Další panely ukazují data, jak by mohla železnice snížit do budoucna objem automobilové dopravy či konkrétní trasu pražské části VRT. Návštěvníci mohou vidět, kudy povede novostavba trati do Běchovic nebo tunelová Jahodnická spojka, která by měla ulevit zejména nákladní železniční dopravě.
Důležitá je též časová dojezdová mapa, která ukazuje, kam až se vlaky dostanou za hodinu jízdy. „Právě jedna hodina je totiž pro rozhodování o dojíždění za prací klíčová,“ poukázal na studie ochoty lidí dojíždět za prací Tittl.
Správa železnic spustila pocitovou mapu. Má sloužit přípravě VRT v Praze
VRT uvolní kapacitu současných tratí, takže bude možné zkrátit intervaly příměstských vlaků třeba až na hodnoty, na které jsou lidé zvyklí z metra.
Velkým plusem tratí má být také až sedmkrát menší energetická náročnost než u silniční dopravy a pak samozřejmě i výrazně střídmější zábor půdy v porovnání s novými dálnicemi.
Správa železnic nyní spustila „pocitové mapy„, do kterých může až do konce ledna kdokoliv zaznamenávat své poznámky a připomínky k místům, kde by měla trať procházet. Projektantům mají zajistit co největší zpětnou vazbu od místních. V současnosti je v mapě již 800 podnětů, které se budou následně vyhodnocovat.
