Ostravské letiště jedná o návratu vnitrostátní linky do Prahy
Obnovení kdysi existujícího pravidelného spojení Mošnova s Ruzyní má stejně jako před necelými třemi lety umožnit prodloužení linky z Varšavy do Ostravy.
Česko bude mít možná zase vnitrostátní letecké spojení. Moravskoslezský kraj totiž spolu s vedením ostravského letiště očividně stále hledají způsoby, jak rozlétat osobní pravidelnou dopravu z Mošnova. V těchto týdnech proto mají probíhat jednání o návratu linky Praha – Ostrava. Informovala o tom Česká televize. V její reportáži to potvrdil náměstek hejtmana kraje pro dopravu Radek Podstawka.
Obnovení kdysi existujícího pravidelného spojení Mošnova s Ruzyní má stejně jako před necelými třemi lety umožnit prodloužení linky z Varšavy do Ostravy polského národního dopravce LOT. Jednání s ním jsou však zatím podle Podstawky v počátcích.
Z Ostravy se do hlavního města sice létalo na přelomu let 2020 a 2021 jen čtyři měsíce, trasa byla nicméně od počátku prezentována pouze jako dočasná. Vznikla navíc jako reakce na slabou poptávku po létání v době celosvětové pandemie. LOT tehdy spojil linku z Ostravy a z Prahy do Varšavy do jedné.
Pokud začne polský dopravce opět létat mezi Prahou a Ostravou, mohlo by teoreticky jít o reakci na smlouvu uzavřenou s Moravskoslezským krajem k jeho propagaci. Aerolinka díky ní inkasuje až 4 320 000 eur, tedy v přepočtu více než 100 milionů korun. Za každý let z Varšavy bere už tak 20 tisíc korun.
Jak napsal deník Zdopravy.cz na začátku srpna, smlouvu vysvětlil Moravskoslezský kraj tím, co mu pravidelná linka do Varšavy přináší. Představitelé kraje argumentovali rozsáhlou sítí destinací, kam se dá s expandujícím dopravcem z Ostravy s jedním přestupem v Polsku dostat.
Tradiční linka v režii ČSA
V minulosti létaly z Prahy do Ostravy České aerolinie. Spojení zrušily v době svých velkých škrtů. Za hlavní důvod ukončení provozu byla tehdy označena nedostatečná kapacita odpovídajícího typu letadel ve flotile koncernu vzhledem k vyřazení tří letadel ATR 42 a jejich vrácení leasingovým společnostem.
Nasazení proudových letadel tehdy nemělo podle ČSA smysl z ekonomického hlediska. Aerolinie postrádaly na lince i obchodní potenciál či předpoklad dalšího růstu poptávky.