Komentář: Sedm důvodů, proč je 150 km/h na českých dálnicích nesmyslem
Proč stát nevěnuje tolik energie například přetíženým kamionům na silnicích?
Už jen souhlas Senátu a podpis prezidenta chybí k tomu, aby se v Česku otevřela cesta ke zvýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 150 km/h. Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou před měsícem poslali dál poslanci, může sloužit jako vzorová ukázka nepochopení priorit v dopravě. A bohužel znovu potvrdila, že pro ODS je klíčová nikoliv doprava, ale autodoprava.
Když jsem se na Twitteru před dvěma týdny na toto téma rozohnil, následovala kromě lajků i studená sprcha od lidí, kteří ve 150 km/h vidí ostrůvek svobody a příspěvek k modernímu způsobu života. Jak je na sociálních sítích zvykem, ocitl jsem se na různých seznamech levičáků a těch, kteří chtějí lidi omezovat. V následujících řádcích se proto pokusím vysvětlit, proč je 150 km/h na českých dálnicích špatně.
1. Nedůležité téma pro dopravu
I autoři novely sami přiznávají, že rychlost 150 km/h se bude týkat jen pár desítek kilometrů dálnic. V zemi, kde velká část dálnic vznikla fintou v podobě přeřazení z kategorie rychlostní silnice, to není překvapivé. Případné zkrácení jízdních dob tak bude zcela kosmetické: pokud někdo bude moci jet 30 kilometrů rychlostí 150 km/h namísto 130 km/h, ušetří dvě minuty.
Opravdu je 150 km/h tak zásadním tématem, že se tráví hodiny času úředníků, poslanců a dalších debatou o této hranici? Proč nevěnuje ministerstvo a další stejně tolik času například hledáním úspor v železničních stavbách či omezení monopolu některých dodavatelů Správy železnic? Proč nevěnuje ministerstvo stejnou energii například mikromobilitě, tedy efektivnější dopravě po městech a nastavení podmínek. A když zůstaneme u silnic, proč raději nevěnuje stejnou energii efektivnějšímu vymáhání pokut za přetížené kamiony?
2. Proti trendu v jiných zemích
Zvyšování rychlosti přichází v době, kdy jiné země naopak řeší snížení rychlosti. Už dříve tento krok učinilo Nizozemsko, řeší se v Německu, kde dávno neplatí, že je všude neomezená rychlost. Debata běží v Rakousku i v dalších zemích. Důvody jsou všude stejné: nižší spotřeba, nižší emise, větší bezpečnost. Země, která by nyní řešila zvyšování rychlosti, není autorovi známa, pokud o nějaké víte, budu rád za připomenutí. Zatímco premiér Petr Fiala mluví o tom, že jeho vizí je dostat se mezi desítku nejúspěšnějších zemí světa, tento krok posouvá zemi mentálně dál na východ.
3. Plynulost dopravy
Vyšší rychlost neznamená vždy kratší jízdní dobu. Zásadní pro plynulost dopravy je především podobná či stejná rychlost všech na dálnici. Neustálé zrychlování a zpomalování naopak vede k častější tvorbě kolon. Zajímavý je přitom pohled do země, kde se rychlost již snížila. Stalo se tak v Nizozemsku, kde je nyní maximum 100 km/h. Bert van Wee z TU Delft ve své studii uvádí, že kolon po zavedení nižší rychlosti ubylo. „Rozdíly v rychlosti jednotlivých vozidel způsobují více nehod. Pokud jedeme plynule 100 km/h, dopravních kongescí ubývá, na silnici se vejde více aut,“ uvádí van Wee. Pro ty, co by argumentovali, že všichni mohou jet 150 km/h zbývá připomenout, že ne všichni 150 jet mohou (např. nákladní auta) nebo jet chtějí.
4. Emise a spotřeba
Podle Evropské agentury pro životní prostředí je znečištění ovzduší „největším environmentálním zdravotním rizikem“ v EU. I přes velké snížení spotřeby aut za poslední desetiletí je automobilová doprava stále silným zdrojem znečištění. Zvýšení rychlosti ze 130 na 150 zvyšuje spotřebu a celkovou zátěž. V době klimatické změny není úplně pochopitelné, proč někdo bojuje za zvyšování emisí z automobilového provozu. Ke snížení rychlosti už loni vyzvala Evropská rada pro bezpečnost v dopravě. Nejde přitom jen o emise, ale i o hluk.
5. Náklady navíc
Samo ministerstvo přiznává, že ke zvýšení rychlosti na stávající síti dálnic může dojít jen díky technickým úpravám, například instalaci telematických systémů. Ty mají snižovat povolenou maximální rychlost v závislosti na počasí, zhoršení viditelnosti či jiném ztížení jízdy. Opravdu jsme tak bohatá země s rozpočtovým přebytkem, abychom platili takové náklady? Nejsme. V dopravě chybí peníze na zcela jiné věci, než aby pár lidí mohlo jezdit 150 km/h, případně při vyšších rychlostech nemuseli platit takové pokuty jako dosud.
6. Bezpečnost
I když jde technologický vývoj dopředu a auta jsou bezpečnější než v minulosti, platí stále stejné fyzikální zákony. Brzdná dráha ve 150 km/h je delší než ve 130 km/h, stejně tak jsou horší následky. V souvislosti s projednáváním celého zákona je potřeba také připomenout, že se do něj naopak nedostal povinný odstup mezi vozidly. Jeden z největších nešvarů českých závodníků na dálnicích libujících si v problikávání a nalepení se na pomalejší auto je pro tuzemské legislativce zjevně banalita. „Prvotní by měla být otázka bezpečnosti, nikoliv pohodlí, ušetřeného času a podobně. K tomu se dá jen dodat – v zemích s nejnižším počtem smrtelných nehod na světě, tedy ve skandinávských státech, je běžná maximální rychlost na dálnici na úrovni 100 km/h. Doporučení Evropské komise pro bezpečnost silničního provozu zní 110 km/h,“ řekl pro Aktualne.cz Igor Sirota z ÚAMK.
7. Porušení norem
Myšlenka na 150 km/h není nová, politici ji řeší řadu let. V této souvislostí stačí připomenout rok 2015, kdy se tento návrh řešil naposledy. „Při zvýšené dovolené rychlosti nad 130 kilometrů nebudou splněny rozhledy pro zastavení na velké části dálniční sítě, vozidla se budou pohybovat větší rychlostí, než na kterou je zajištěn rozhled pro bezpečné zastavení,“ řekl tehdejší ministr dopravy Dan Ťok. Začneme tedy normy ignorovat?
Autor chápe, že ODS měla rychlost 150 km/h v programovém prohlášení a že plní to, co svým voličům slíbila. Nabízí se ale otázka, zda ve slibech nejsou důležitější věci k řešení, například schodek státního rozpočtu a přebujelé výdaje státu.