SŽ reaguje: Zkrácení jízdních dob přinesou až rychlé tratě v nové stopě
"Prodloužení jízdních dob v jízdních řádech souvisí také s moderními vozidly na železnici."
Správa železnic (SŽ) reaguje na dnešní ranní článek deníku Zdopravy.cz – Drážní paradox. Vlaky mezi Prahou a Brnem pojedou déle než před modernizací za 10 miliard korun. Článek mimo jiné informuje o tom, že jízdní doby mezi dvěma největšími městy budou po návratu všech vlaků na hlavní koridor 1. července v porovnání s dobou před odklonem až o 11 minut delší. Deník Zdopravy.cz srovnával jízdní řád z roku 2021 s tím letošním, který začne platit 1. července. Jízdní řád pro příští rok ještě není definitivní. Reakci Správy železnic přináší beze změn.
Pro porovnání jízdních dob poslouží níže uvedená tabulka, která srovnává předvýlukový stav v roce 2019 se stavem podle návrhu jízdního řádu 2024. Pro úsek Praha – Brno je relevantní porovnávat jízdní doby vlaků ČD linky Ex 3 a spojů dopravce RegioJet.
Praha -> Brno | 2019 | 2024 |
Ex3 ČD | 2:32 | 2:35 (+3´) |
RegioJet | 2:27 | 2:31 (+4´) |
Brno -> Praha | ||
Ex3 ČD | 2:30 | 2:32 (+2´) |
RegioJet | 2:35 | 2:28 (-7´) |
Poznámka k tabulce – také v době platnosti jízdního řádu 2024 budou jízdy vlaků ovlivňovat stavební práce. Řád s nimi ale počítá.
Jízdní doby vlaků neodrážejí pouze schopnost vozidel projet určitý úsek trati za daný čas. Je nutné v nich zohlednit také časové rezervy nebo úpravy časů z pohledu kapacity dráhy, abychom byli schopni uspokojit všechny žádosti dopravců o přidělení kapacity dráhy. To se týká především okolí Prahy, Brna a dalších aglomerací, ve kterých nabývá popularity příměstská doprava. Ta bývá v některých úsecích tak intenzivní, že je obtížné až nemožné, aby dálkový spoj mezi osobními vlaky nezpomalil.
Jízdní řád musí mít rozumné rezervy, aby vlaky mohly drobná zpoždění dohnat a nenarušovaly svou jízdou ostatní spoje. V tuto chvíli Správa železnic preferuje, aby jízdní řád odrážel skutečnost, tedy že vlaků i cestujících je mnoho. Řád má být opakovatelný a spolehlivý. Proto je efektivnější, když jízdní řád přizná cestujícím ve stanici minutu navíc pro nástup, čímž dojde k prodloužení jízdní doby vlaku, než aby na tabuli byla pravidelně informace o zpoždění. Cestujících je skutečně mnoho a jízdní řád musí počítat s adekvátním časem na jejich nástup a výstup.
Železniční síť je nutno neustále udržovat, proto je důležité předpokládat, že vlaky mohou při své cestě potkávat drobná a krátkodobá omezení infrastruktury, která způsobují zpomalení jízdy. Bylo by nefér cestujícím slibovat rychlou jízdní dobu, ve které tyto překážky nejsou zahrnuty.
Prodloužení jízdních dob v jízdních řádech souvisí také s moderními vozidly na železnici. Jejich dveře jsou vybaveny bezpečnostními čidly a jištěním. To jsou opatření, která zvyšují bezpečnost provozu. Na druhou stranu prodlužují časový interval od výpravy vlaku, přes uzavření dveří do samotného pohybu vlaku k odjezdu. I tyto aspekty jsou zahrnuty do jízdních dob, aby se rezervy neplýtvaly na činnosti, které můžeme předvídat.
Počty vlaků na síti Správy železnic stále rostou. Se stoupajícím zatížením tratí se budou jízdní doby stále prodlužovat, protože konstrukce jízdního řádu bude stále náročnější. Data ukazují, že optimální kapacita trati Praha – Brno je pouze v úseku Česká Třebová – Rájec-Jestřebí. Ve všech ostatních je propustnost dráhy kvůli velkému počtu spojů omezená.
Modernizace je potřebná. Kdybychom nemodernizovali, naše železniční síť by nedokázala unést současnou dopravní zátěž. Ta je v porovnání s okolními státy mimořádně vysoká. Na řadě úseků projede po současných koridorech v ČR téměř dvojnásobné množství vlaků v porovnání s obdobnými úseky v Německu či Polsku. Platí, že při současné zátěži stávajících tratí mohou zkrácení cestovních dob přinést až vysokorychlostní tratě vybudované v nové stopě.