LOT 3a leaderboard

301 miliard do železnice. Švýcaři schválili „jízdní řád“, jak se stát ještě větší vlakovou velmocí

Giruno při první jízdě s cestujícími kolem Zugersee. Foto: SBBGiruno při první jízdě s cestujícími kolem Zugersee. Foto: SBB

Švýcarsko má plán dalších patnáct let,  jak dostat na koleje více lidí i zboží.  Spolková rada schválila tento týden klíčový

Švýcarsko má plán dalších patnáct let,  jak dostat na koleje více lidí i zboží.  Spolková rada schválila tento týden klíčový strategický dokument, který plánuje jednotlivé investice až do roku 2035. Platit začne od ledna 2020.

Cílem je zvýšit kapacitu železnice a dostat na koleje více lidí i zboží. V Česku taková strategie absolutně chybí. O schválení informovalo švýcarské ministerstvo dopravy.

Schválený materiál počítá s investicemi 12,89 miliardy franků (301 miliard korun). Podle materiálu by se do roku 2050 měl počet cestujících na železnici zvýšit o 51 %, v některých oblastech, zejména v oblastech kolem Curychu a Ženevy na více než dvojnásobek. Nákladní doprava by měla posílit o 45 %. Rozsáhlý materiál prošel už v létě parlamentem.

Součástí plánu je zhruba 200 projektů různé velikosti a významu od stavby nových tratí a tunelů až po opatření na zvýšení kapacity stávajících tratí či modernizace nádraží. Kompletní seznam jednotlivých projektů je na stránkách švýcarské vlády.

Švýcarsko se chce na hlavních koridorech a trasách dostat na čtvrthodinový takt u dálkových vlaků, investice do tratí mají přinést i větší stabilitu a kapacitu. Za sedm let má ministerstvo předložit další plán s investicemi po roce 2035.

Mezi největší patří stavba nových tunelů Brüttener (v kantonu Curych, má zrychlit jízdu do Winterthuru) a Zimmerberg II (prodloužení stávajícího tunelu na trati Curych – Zug – Lucern). Velkou akcí bude plné zdvoukolejnění Lötscheberského úpatního tunelu, který je dosud na většině trasy jednokolejný. V seznamu projektů je například velká přestavba železničního uzlu v St. Gallen nebo zrychlení trasy mezi Basilejí a Ženevou. Velkou změnou má projít také nádraží v Lucernu, které se má nově stát průjezdným.

Země je v investicích na železnici v přepočtu na obyvatele bezkonkurenčním světovým šampionem. Podle statistik sdružení Allianz pro Schiene loni investovali ve Švýcarsku 365 eur na obyvatele, zatímco druhé Rakousko „jen“ 218 eur. Česko ve statistikách není.

Investice mají umožnit i zvýšení taktu. Vlaky po čtvrthodině chce Švýcarsko postupně zavést na trasách Ženeva – La Plaine, Avry – Fribourg, Olten – Baden, Aarau – Curych, Brugg – Curych a Luzern – Zug – Curych. Plán počítá se stavbami 15 nových zastávek.

Velké investice míří i do nákladní dopravy. Má vzniknout například nové seřaďovací nádraží v Lausanne a Limmattal, rozšíření kapacity stávajících tratí má vést k dalšímu přesunu zboží na železnici.

Švýcarsko není jediné, které má dlouhodobou a jasnou strategii, do jakých dopravních staveb chce investovat, podobný plán má Rakousko. V Česku nic takového neexistuje.

I přesto začal tento týden o švýcarské železnici mluvit nepochopitelně premiér Andrej Babiš. Po setkání se zástupci Leo Express, které dříve označil za zneužívače systému státních slev v jízdném, oznámil plán dostat více lidí z aut do vlaků a posunout se blíže prvnímu Švýcarsku. Jak toho chce dosáhnout, když kvůli slevám stát nemá na řadu železničních staveb, neuvedl. Není rovněž pravdou, že by státní slevy nějak výrazně navýšily počet cestujících na železnici, ti přibývali i před jejich zavedením.

Tagy švýcarská železnice Švýcarsko Top
103 komentářů