Infrastruktura Železnice

Vlaky po čtvrt hodině i kapacitnější koridory. Švýcaři schválili 295 miliard do železnice

Vlak švýcarských železnic na novém mostě přes Rhonu na hranicích mezi kantony Vaud a Wallis u města Massongex. Foto: Valentin Flauraud / SBB
Vlak švýcarských železnic na novém mostě přes Rhonu na hranicích mezi kantony Vaud a Wallis u města Massongex. Foto: Valentin Flauraud / SBB

Švýcarský parlament potvrdil svým hlasování, že země zůstane i v dalších letech železniční velmocí. Závěrečným schválením prošel závazný plán, který počítá s investicemi ve výši 12,89 miliardy franků do infrastruktury do roku 2035.

Oproti loni schválenému materiálu vládou poslanci ještě seznam prioritních staveb rozšířili o investice za zhruba miliardu franků. Cílem opatření je, aby švýcarská železnice byla ještě lepší než dosud a na dalších místech přilákala lidi z aut do vlaků.

Parlament oproti původnímu plánu přidal do strategie ještě stavbu přímého spojení mezi městy Neuchâtel a La Chaux-de-Fonds namísto navrhované modernizace stávající tratě. Dojde navíc k rozšíření tratě Aigle – Leysin a rozšíření tratě Locarno-Intragna. O schválení informovalo švýcarské ministerstvo dopravy.

V materiálu je přes 200 různě velkých projektů včetně nových tunelů Brüttener (v kantonu Curych, má zrychlit jízdu do Winterthuru) a Zimmerberg II (prodloužení stávajícího tunelu na trati Curych – Zug – Lucern), modernizace řady stanic i výstavba seřaďovacích nádraží pro nákladní dopravu. Švýcarsko se chce na hlavních koridorech a trasách dostat na čtvrthodinový takt u dálkových vlaků, investice do tratí mají přinést i větší stabilitu a kapacitu. Za sedm let má ministerstvo předložit další plán s investicemi po roce 2035.

Jednou z největších akcí má být plné zdvoukolejnění Lötscheberského úpatního tunelu, který je dosud na většině trasy jednokolejný. V seznamu projektů je například velká přestavba železničního uzlu v St. Gallen nebo zrychlení trasy mezi Basilejí a Ženevou. Velkou změnou má projít také nádraží v Lucernu, které se má nově stát průjezdným.

Švýcarsko si od investic slibuje další navýšení počtu cestujících na železnici, stejně tak i přesun zboží z kamionů. Země je v investicích na železnici v přepočtu na obyvatele bezkonkurenčním světovým šampionem. Podle statistik sdružení Allianz pro Schiene loni investovali ve Švýcarsku 365 eur na obyvatele, zatímco druhé Rakousko „jen“ 218 eur. Česko ve statistikách není.

Čtvrthodinový takt chce Švýcarsko postupně zavést na trasách Ženeva – La Plaine, Avry – Fribourg, Olten – Baden, Aarau – Curych, Brugg – Curych a Luzern – Zug – Curych. Plán počítá se stavbami 15 nových zastávek.

Velké investice míří i do nákladní dopravy. Má vzniknout například nové seřaďovací nádraží v Lausanne a Limmattal, rozšíření kapacity stávajících tratí má vést k dalšímu přesunu zboží na železnici.

Švýcarsko není jediné, které má dlouhodobou a jasnou strategii, do jakých dopravních staveb chce investovat, podobný plán má Rakousko. V Česku nic takového neexistuje.

73
Diskuze

avatar
15 Komentáře
58 Reakce na komentáře
38 Sledující tohoto příspěvku
 
Nejvíce hodnocený komentář
Nejžhavější komentáře
40 Autoři komentářů
VRTNosek MartinBjornKPLAAA Čerství autoři komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Bjorn
Host
Bjorn

Švýcarsko (a asijské Japonsko) jsou asi nejlepším příkladem logické a výborné koexistence všech druhů dopravy včetně lokální a regionální železnice.V jejich dopravním modelu nedošlo ani k nijak rozsáhlému rušení lokálek. Logický a zodpovědný systém jednoduchého typu – tam kde vede železnice regionální/lokální tak funguje jako sběrač osob z busů, minibusů, postbusů i cyklodopravy. Je to o obyčejné logice, taky trochu o moudrosti, pokoře a úctě. Je ale zřejmé, že i v jiných zemích, kde v minulosti došlo k mohutnému rušení lokálek ,se nyní částečně věnuje pozornost zachování zbývajících či dokonce znovuobnovení některých osiřelých lokálních tratí – ono opravdu se všechno… Číst vice »

Milan Kříž
Host
Milan Kříž

Je důležité si uvědomit, že podpora kolejové dopravy ve Švýcarsku jde ruku v ruce s poměrně drakonickou regulací silniční dopravy (na poměry v ČR), oboje posvěcené řadou referend. Typickým příkladem může být Curych, kde již od roku cca 1955 plánuje místní ŘSD (ASTRA) systém kapacitních komunikací a dodnes není v Curychu jediná kapacitní, alespoň čtyřpruhová a směrově oddělená pozemní komunikace (kromě nedokončených vstupů dálnic do města, které chce ASTRA dokončit). Asi nejkapacitnější komunikací je osa Hardbrücke – Rosengartenstrasse – Bucheggstrasse, která byla stavěna na několik etap (vždy podle toho, jak vyšlo to které referendum) a v poslední době je na… Číst vice »

AAA
Host
AAA

Referenda v Česku nechceme!

Petr
Host
Petr

O tom se lidé zde mohu jen nechat snít a nemluvím jen o penězích,ale vůbec o nastavení myšlení a o tom,jak vlada preferuje to, co je dobré pro lidi a stát, když vidím,jak se už 30 let snaží všichni postavit rychlodráhu na letiště a ono to stále nějak nejde, je to velmi smutné. Ale snad už i u nás je světlo na konci tunelu, viz uvažovaná rychlost 200 km/h od Votic do Budějovic na IV. Koridoru. zajisté se opět najdou spořiči,kteří uvidí, jak je to nesmyslné a dodají,že ty peníze bychom mohli investovat jinam. Železnice je páteřní stránka dopravy, bohužel… Číst vice »

Vitekcz
Host
Vitekcz

Bylo by možné doplnit odkaz na konkrétní statistiku? našel jsem zřejmě jen kmenové stránky http://www.allianz-pro-schiene.de 😉

Oskarák
Host
Oskarák

Zásadní je, jak už je zde zmíněno, že ve Švýcarsku budují tratě tak, aby jim vycházely takové uzly a bylo dosaženo systémových jízdních dob. Tj. spíše to v osobní dopravě směřuje ke koncesnímu modelu (viz různé spory mezi SBB, BLS a SOB) než k neřízenému přístupu na síť alá Praha – Ostrava. Tam by na „nesystémové“ vlaky zbyly časově výrazně horší trasy. Budují a chrání tam systém včetně tržeb.

AAA
Host
AAA

Taky jsou nejdražší v Evropě

Standa
Host
Standa

Na jejich kupní sílu nejsou drazí, nesmíte to posuzovat podle vlastní peněženky.

A.R.
Host
A.R.

Porad mi nejde na rozum, proc se nemuzeme inspirovat svycarskym modelem. Aha, Cesi – nechceme, nemuzeme, nejde to… a tuna dalsich vymluv, proc to nemuze byt lepsi.

Nekdo
Host
Nekdo

co to kecas? makame! uz je lepe, ANO? soudruh Tok vse zaridi! stat jako firma prosperuje nejlepe jak jen muze! tolik penez jsem jim dal na vlaky a oni jezdi protestovat?

Jedine vlaky
Host
Jedine vlaky

Jiný ráj..

KPL
Host
KPL

Souhlas, prostě dopravní model Švýcarska a podobně tak asijského Japonska, který důsledně počítá s maximálním využitím železniční dopravy, tak tento model si zaslouží uznání a úctu. U obou těchto ,, železničních velmocí,, nedošlo ani k nijak rozsáhlému rušení lokálních a regionálních tratí, obě země mají zachováno mnoho místních tratí, které jsou plně zaintegrovány do dopravního systému v součinnosti s minibusy, autobusy, poštovními busy, taxíky i cyklodopravou. V obou zemích bylo také mnoho místních tratí elektrifikováno a celkově zefektivěno na místo modelů bezhlavých rušení a optimalizací. Toto je určitě model hodný následování i pro naší malou Českou Republiku, nikoliv opačný americko-africký… Číst vice »

VRT
Host
VRT

Šlo by jmenovat tratě, které by ve Švýcarsku odpovídaly Rožmitálce, Mšence, Kouřimce, Kolešovice, nebo Kadaňskému Rohozci?
Děkuji.

KPL
Host
KPL

Stačí udělat si čas a trochu vyvinout úsilí a námahu a najít si to na příslušných odkazech. Sám uvidíte, že podobné a dokonce i koncové lokálky tam jsou.

VRT
Host
VRT

Ano? Tak sem s nimi!

David
Host
David

Ve Švýcarsku mají jiný způsob rekontrukce tratí než u nás. U nichse nestaví trať a potom teprve sestavuje jízdní řád, ale obráceně, určí za kolik se to má jezdit a podle toho se trať zrekonstrujuje. Když nevychází na jednokolejce křižovaní, u nás to přeci podržíme v předešlé stanici, kde to stojí třeba 10 minut, ve Švýcarsku naopak postaví další výhybnu, proto většina zastávek na jednokolejných tratích jsou dvoukolejných. Dokud to takhle budeme u nás vedené, tak se nikdy nedočkáme kvalitní dopravy a budeme jezdit 50 km 2 hodiny.

xyz
Host
xyz

„ve Švýcarsku naopak postaví další výhybnu“
Nebo dílčí dvoukolejný úsek.

Velmi zajímavé místo je mj. (mnou před pár dny navštívené) nádraží Suhr, kde u jednoho nástupiště (reálně však jde o 3 nástupištní hrany) se běehm cca 5 minut vystřídají 4 vlaky, kdy 2 z nich se míjejí právě na dílčí dvoukolejce směr Aarau.

Kubrt
Host
Kubrt

Tenhle přístup už se dostává i k nám, napadá mě trať Břeclav Znojmo, kde byla vybudována nová stanice Sedlec u Mikulova právě kvůli křižování osobáků.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Viž článek o (Jihlava) – Kostelec – Slavonice , kde v rámci rekonstrukce trati vznikne nová výhybna Slaviboř. Takže rozum se pomalu, ač možná nejistě, dostává ke slovu.

David
Host
David

To sice ano, ale zkoušel jsem sestavit jízdní řád s touto výhybnou a zkrácením (ano i takový existují koníčky 😂) a vůbec mi to nevychází. Podle toho, jako to vychází, musela by být vybudována ještě jedna výhybna mezi Dačicemi a Slavonicemi.

Nosek Martin
Host
Nosek Martin

Jenže vyhýbna ve Slaviboři je úplně k … Potřeba by byla úplně jinde

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

„poslanci ještě seznam prioritních staveb rozšířily..“ Tvrďáci poslanci co to rozšířilY 🙂

Jinak ale Švýcarům jen tiše závidím a těším se až se tam zas podívám..

xyz
Host
xyz

„Parlament oproti původnímu plánu přidal do strategie ještě stavbu přímého spojení mezi městy Neuchâtel a La Chaux-de-Fonds namísto navrhované modernizace stávající tratě.“
Dodám, že už před přinejmenším rokem jsem četl právě o té novostavbě (resp. ani si nedovedu představit něco jako „zdvoukolejnění dosavadní jednokolejky s úvratí“).

„a rozšíření tratě Locarno-Intragna.“
Rozšíření = zdvoukolejnění?

„Zimmerberg II (prodloužení stávajícího tunelu na trati Curych – Zug – Lucern“
Ještě primárněji Curych – Zug – Gotthard (resp. obecně ten tunel je v úseku Curych – Zug).

David
Host
David

Jen doplním, že původně navrhovaný projekt modernizace původní tratě Neuchâtel La Chaux-de-Fonds, počítal s krátkým dvoukolejným tunelem namísto úvrati. Nicméně nově schválené řešení, které kanton dokázal prosadit až po politických změnách je výrazně výhodnější a lépe připojí tak trochu izolovanou horní část kantonu a vlak tak konečně bude moct konkurovat dálnici.
Zajímavostí pak je, že na nově zbudované jednokolejce bude čtvrthodinový takt, to je něco, o čem si na české železnici můžeme nechat zdát.

IGCT
Host
IGCT

Ještě si někdo opravdu myslí, že SŽDC je „dobrá správa“???? Nesahají ani švýracům, ani rakušákům, ani němcům po kotníky…..

Alibaba
Host
Alibaba

Poslyšte, to ale směšujete dva pojmy dohromady. Jestli umíte dobře číst, tak tam je napsáno „Parlament schválil…“ což je něco těžce jiného než SBB (SŽDC). Jak už tu níže i výše autor pár lidí napsalo, tak je to o strategii, a v Česku nic takového neexistuje a to možná může navrhnout SŽDC, ale pokud nebude politicky a ještě lépe finančně podpořena, tak SŽDC bude opravdu jen „dobrá správa“ toho co ještě dneska funguje. Kdy naposledy něco takového náš parlament schválil? Já třeba očekávám nějaký zákon o „VRT“, kde bude trasa(y), veřejný zájem (aby se třeba mohlo stavět hned a ne… Číst vice »

xyz
Host
xyz

„veřejný zájem (aby se třeba mohlo stavět hned a ne až po vykoupení pozemků)“
jinými slovy: aby se hned mohlo začít stavět NA CIZÍM POZEMKU.

“ Kdyby tohle bylo před 20 lety, a každý rok by se postavilo třeba jen 50km, tak si určitě spočítáte, kde bychom s VRT byli.“
Byli bychom tam, že by se VRT budovaly podle předpokladů činěných před 20 lety, čili v intencích „Praha – Brno postačí jeden expresní spoj za hodinu“ atd. Ostatně, viz i koridory (projektované rovněž před těmi 20+ lety).

IGCT
Host
IGCT

K pozemkům-Vidíte, a tohle udělat u nás, tak se budou všichni odvolávat na doby komunistické…

Alibaba
Host
Alibaba

Ano, aby se mohlo stavět na cizím pozemku, vykoupení v pšípadě problému (jako například s D11 u Hradce) by probíhalo paralelně se stavbou, a třeba až po kolaudaci. Něco takového má prý ve stavebním řízení Německo.

Víte, kdyby se stavěla dvoukolejná trať Praha Brno jako začátek, tak tady by hrála roli jen návrhová rychlost, kterou je opravdu třeba nepodcenit.

IGCT
Host
IGCT

Jenže strategie SŽDC je i s dostupnými finančními prostředky směšná. A to na to mají dokonce celý odbor, který by měl „strategicky přemýšlet“. Je to asi nejsměšnější část SŽDC. Je to prostě jak pálit na bojišti po všem živém i mrtvém. A je jedno, že se občas trefí do vlastních řad. Taková je strategie SŽDC, „dobré správy“

VRT
Host
VRT

Jinej svět, co? Zvláště ve světle dnešní zprávy o Slavonicích. Inu… Jinej svět.

Jarek
Host
Jarek

Ve Švýcarsku by do Slavonic vedl drát a byl by tam hodinový takt…

xyz
Host
xyz

Tipnul bych si, že navíc by ve Švýcarsku na takové trati byl pásmový provoz typu „couráky SwissJihlava – SwissTelč“ + pásmové REX „SwissJihlava – expresně SwissTelč – dále zastávkově SwissSlavonice“, obě linky v 1h taktu.

Franta
Host
Franta

To je uplny nesmysl. Svycarsko je plochou 2x mensi zeme nez CR. Polovina z te rozlohy je neobyvatelna kvuli horam. Ve Svycarsku zije dnes 8,5 milionu obyvatel. Tzn. ze hustota zalidneni v oblasti na sever od Alp = Zeneva – Bern – Curych – Basilej je temer 4x vetsi nez v CR. Proto je tam obrovsky tlak na efektivni dopravu srovnatelny v CR jen s Prazskou aglomeraci (a lehce s Brnem). Vse ostatni v CR jsou z pohledu Svycarska neobydlene pustiny. Podobne je to treba v Nizozemi, kde ma mesto se 100.000 obyvateli Delft jen 1 zastavku o velikosti Praha… Číst vice »

Tomáš Záruba
Host
Tomáš Záruba

Oni tam hlavně neměli 50 let diktatury, která by jednak totálně dusila národní hospodářství a jednak když už náhodou něco vyprodukovalo, tak to dala na armádu a spol, a dalších 10 let přemýšlení, jestli vůbec chtějí železnici zachovávat. Takže jejich investice vypadají naprosto jinak, než naše, ve kterých je tak 80% ceny za sanaci desítky let zanedbávané údržby/obnovy. Když chtějí kus dvoukolejky, tak prostě postaví onen kus druhé koleje a zaúsťující výhybky. Ne že z toho vyleze totální rekonstrukce přilehlé stanice, výměna všeho v původní koleji a zabzař až do širokého okolí (přičemž zrovna tohle u nás nekritizuji, je to… Číst vice »

Franta
Host
Franta

Omlouvam se, 2.500 lidi na km2 je hustota cele Prahy. Praha 2 ma hustotu 11.000 lidi na km2. Takze v tom ctverci 4×4 km kolem nadrazi zije 176.000 lidi. Takze do 2 kilometru od hlavniho nadrazi v Praze zije 3,5 x vice obyvatel nez v cele Jihlave. Pokud by Jihlava byla v Praze tak se ji muze stat, ze nema ani vlakovou zastavku. Hned 3 katastralni uzemi v Praze maji vic obyvatel nez Jihlava (ta ma 50.854 obyvatel). https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Seznam_katastr%C3%A1ln%C3%ADch_%C3%BAzem%C3%AD_v_Praze

PetrD
Host
PetrD

Kde jste přišel na to ze Brno je druhá největší aglomerace 😀 Po Brne je v kraji druhé Znojmo které je daleko od Brna. Na Ostravsku jsou vedle Ovy 4 města nad 50 000 obyvatel. Z toho 75 000 Havířov je hned vedle. Tyto 4 jsou propojeny s Ostravou přímo, krom Frydku Mistku po elektrické trakci.

David
Host
David

Samozřejmě, že by tato lokálka existovala. Ve Švýcarsku jezdí vlak i do mnohem menších vesnic a městeček než je Telč. Najděte mi město velikosti Telče do kterého by nebyl půlhodinový takt. Naopak urbanizace je ve Švýcarsku výrazně nižší než u nás a to díky jednak kvalitní dopravě (lidé mohou žít na vesnici a do měst dojíždět) a jednak díky naprosté decentralizaci. Na rozdíl od ČR jsou například federální úřady rozeseté po celé zemi. Pokud tu chcete dělat vysoce kvalifikovanou práci ať už v jakémkoli oboru, nemusíte pracovat v hlavním městě, ale klidně ve městě velikosti Tábora. A co se týče… Číst vice »

VRT
Host
VRT

A v Jihlavě byste přesedl u stejného perónu na vlak, co by vás odvezl za 30 min do Brna a 45′ do Prahy. No ještě že nejsme Švýcarsko a můžeme si za naše peníze užít 90′ cesty lokálkou. Která se po investiční akci za 2 giga zkrátí na 75′.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Jenom dodám, že ve Švajcu by tam ty dvě giga za posledních 40 let uratili na pouhou údržbu. Zatímco tady se na tu trať nešáhlo snad od války. V tom je ten průser.

Alibaba
Host
Alibaba

To není o lokálce do Slavonic, to je o celkové politické podpoře dopravy. A jinej svět tam maj, hlavně víc hor.

VRT
Host
VRT

Takže bychom na tom vlastně měli být líp, když tu takové hory nemáme, ne?

Kubrt
Host
Kubrt

My tu hlavně nemáme žádný Švýcary, to je ten největší problém…

AAA
Host
AAA

a fialový krávy

VRT
Host
VRT

Ty jsou v Rakousku…

Ulafme
Host
Ulafme

„V Česku nic takového neexistuje…..“
Ne, neexistuje. Zato tady máme od roku 1998 Opoziční smlouvu ODS – ČSSD a k tomu posledních 5 let pakt Zeman – Babiš. No a podlo toho to taky v ČR vypadá.
Zkuste se někoho, kdo to pamatuje, zeptat (nebo si vyhledejte), jak to u nás vypadalo po válce a v roce 1975. No a teď porovnejte rok 1989 a dnešek….
Na to, jaké byly možnosti, jsme zůstali daleko v minulém století a ještě dlouho tam budeme.

Zapa
Host
Zapa

Myslíte, že bysme na tom byly lépe, když by tu pokračovalo to co před 89. ? Paradoxně to třeba v tom Švýcarsku neměli….

Frantisek
Host
Frantisek

Spíše kdybychom se po 89. vydali jinudy, než cestou totálního výprodeje…

V. K.
Host
V. K.

Právě 40 let úpadku nejenom hospodářského, ale i společneského, právě způsobilo to kde jsme teď.

MildaIV
Host
MildaIV

Někdy mám pocit, že na těch 40let komunismu budeme všechno svádět ještě za 200let. Stejně jak za první republiky za všechno mohlo rakousko, za komančú první republika… Není na čase si přiznat, že za to múže jak to tu funguje dnes a že za to nemúžou politici, ale my všichni? Současné generace považují vlastnictví auta za ukázku toho, jak jsou za vodou(i kdyby kvúli tomu měli 15 exekucí) a ekologie prúměrného čecha zajímá jenom v případě, že se bavíte a automobilu někoho jiného.

AAA
Host
AAA

Inu, když jsme tu měli tak kvalitní služby na železnici ještě dvacet let po revoluci….

Frantisek
Host
Frantisek

Co jsme si zvolili, to rozhodlo. Ono z ničeho se zázrak nevybuduje.

AAA
Host
AAA

Jasně. Co jsme si zvolili to rozhodlo že modrá armáda bude hrozit stávkou i několikrát stávkovat když to co jsme si zvolili tam chtělo dělat nějaké změny. Mimochodem nepamatuju že bych četl o nějaké novodobé stávce na švýcarské železnici.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Jo, být tady jednotný telefonní operátor, máme každý doma gigabitovej internet.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Jinak teda co se týká železnice, tak porovnejte rok 1975 a rok 1989. Zjistíte, že největší „modernizací“ bylo zadrátování jednokolejky Brno – Přerov. Alespoň co se dálkové dopravy týká. A to je vše.
Jinak kolik kilemtru tratí v roce 1989 umožňovalo rychlost 160 km/h. Že by NULA?

Ten co občas skutečně vlakem jezdí
Host
Ten co občas skutečně vlakem jezdí

Takhle ignorovat ŽZO Cerhenice… 😀

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Což je pro přepravu osob v rámci ČR velmi důležitá část sítě. Asi jako Masarykův okruh – máme dálnici s neomezenou rychlostí! 😀

Vít Jůza
Host
Vít Jůza

Někdy v té době i dráty Praha-Benešov, Praha-Děčín, Hradec Králové – Jaroměř? Snad to není ještě úplný výčet, ale byla to doba podobně jako dnešní, kdy se snad více rušilo a „optimalizovalo“ než budovalo.

Kubrt
Host
Kubrt

Rozhodně nejsem ten, kdo by opěvoval plánované hospodářství dle KSČ a RVHP a jeho výsledky, ale – elektrifikace Brno-Přerov/Olomouc je záležitost 90. let. Pokud se máme držet období 1975-1989 a investic na ČSD: zatímco v 60. letech se elektrifikovalo o106 „červeně“ i „zeleně“, v 70. letech tempo znatelně polevilo. V letech 1970-1972 se udělal Beroun a Benešov a pak bylo několik let mrtvo. Až 1976 byly dráty na ŠRT (to musel být v naftě neskutečný fičák i na tu dobu), snad 1978 cancourek Lysá-Praha. Aktivita se rozjela až kolem roku 1980 na Slovensku (Kúty-Trnava-tringl kolem Seredě) a v Čechách postupnou… Číst vice »

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Brno – Přerov měl být především příklad toho, jak moc to soudruzi (příprava před revolucí) mysleli vážně s budoucností železnice – Půlmilionové aglomerace bude spojovat jednokolejka.

Ten co občas skutečně vlakem jezdí
Host
Ten co občas skutečně vlakem jezdí

Zkuste se někoho, kdo to pamatuje, zeptat (nebo si vyhledejte) jak to u nás vypadalo když vyhořela jediná fabrika na toaletní papír v ČSSR.

No a zpátky k dopravě: V roce 1989 byla zanedbaná infrastuktura a dopravní prostředky koncepčně ze 60. let. Ani taková moderna jako Tatra KT8D5 nedosahovala úrovně západu, kde už tou dobou experimentovali s nízkopodlažností. Škoda 85E0 byla jedna obrovská slepá ulička. Jediný co jsme snad měli srovnatelný se zbytkem světa byla vojenská technika a její civilní odvozeniny (např. Tatra 815).

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Rok výroby 1985/86. Podobnost s RT6 téměř kauzální, RT6 je víceméně kopie.
comment image

Hodně štěstí
Host
Hodně štěstí

A v Česku se modernizuje jedna lokálka do Slavonic nebo se rekonstruuje trať 212 a na diskuzi řečí okolo, že je to vyhazováni peněz (souhlasím, že rychlosti nebudou bohužel) závratné. Ale prostě jakékoliv zlepšení může přilákat další cestující a to Švýcaři pochopili. Prostě investice do železnice a celkově do veřejné dopravy je krok správným směrem.

Martin
Host
Martin

Na druhou stranu,vzdy kdyz prijede do Cech kamarad co pracuje u SBB tak se pozastavuje nad skutecnosti,ze zde za kazdou cenu drzime mnohe lokalky nad vodou a namisto toho se nesoustredime na paterni trasy…Tak to je… To ze zde chybi nas plan,dejme tomu, Bahn 2040 je nase skoda a blbost.A tusim ze nastupujici generace kterou bavi hlavne auta nebo FB s tim nehne taky….

kolkol
Host
kolkol

Ale ve Švýcarsku se taky neruší lokálky! Prostě je uvedli během let do stavu, že s nimi lidi i nadále jezdí. Ve Švýcarsku se najde něco zrušených tratí, tak jako u nás se nějaké najdou, ale trend to nikdy nebyl a ani dnes není. Horská krajina věci napomáhá. Je snazší lidi přivést k cestování drahou v úzkém horském údolí (už s ohledem na možnou zástavbu), než v řepných polích u Straškova. V tomto smyslu jsou peníze do zlepšení dráhy přes Telč zcela v pořádku. Ale současně mají jiné (větší) peníze téct do nejdůležitějších tratí. Myšlenka, že do hlavní tratě investovat… Číst vice »

Rejow
Host
Rejow

No ale podívejte se jaký peníze se v posledních letech nalily do tratě MB – Mělník.
Za ty prachy co to zatim stálo byste na tu linku koupil nějaký supermoderní ekobusy, jejich nabíjecí stanice, udělal na tělese trati luxusní cyklostezku a zaplatil provoz toho celyho na 20 let dopředu. Jezdilo by to častěji a busy by stali na návsi ne někde v polích jak je tomu teď.

martin
Host
martin

taky si započítejte, že bus za nemalé peníze je za 10let na odpis a vlak nebo tramvaj vám slouží 20-30 let. To je poznámka všem co by trhali koleje a jezdili busem. Přičtěte si do vaší ekonomiky obnovu vozového parku.

AAA
Host
AAA

akorát že ten vlak stojí 10x víc, že

nms
Host
nms

No, bus je za 10let možná na odpis, ale jezdí, dokud se nerozpadne – i v Praze jezdí kopa BVKček z minulého století (=Bojová Vysokopodlažní Karosa).

AAA
Host
AAA

No tak určite. Akorát se obávám že ta čtvrthodina na koridoru je v tom lákání tak nějak úspěšnejší, že.

Akcie na doručitele
Host
Akcie na doručitele

Tak takhle nějak by to mělo vypadat. 👍

Partneři



CSCARGO