Vlaky po čtvrt hodině i kapacitnější koridory. Švýcaři schválili 295 miliard do železnice

Vlak švýcarských železnic na novém mostě přes Rhonu na hranicích mezi kantony Vaud a Wallis u města Massongex. Foto: Valentin Flauraud / SBBVlak švýcarských železnic na novém mostě přes Rhonu na hranicích mezi kantony Vaud a Wallis u města Massongex. Foto: Valentin Flauraud / SBB

Švýcarský parlament potvrdil svým hlasování, že země zůstane i v dalších letech železniční velmocí. Závěrečným schválením prošel závazný plán, který

Švýcarský parlament potvrdil svým hlasování, že země zůstane i v dalších letech železniční velmocí. Závěrečným schválením prošel závazný plán, který počítá s investicemi ve výši 12,89 miliardy franků do infrastruktury do roku 2035.

Oproti loni schválenému materiálu vládou poslanci ještě seznam prioritních staveb rozšířili o investice za zhruba miliardu franků. Cílem opatření je, aby švýcarská železnice byla ještě lepší než dosud a na dalších místech přilákala lidi z aut do vlaků.

Parlament oproti původnímu plánu přidal do strategie ještě stavbu přímého spojení mezi městy Neuchâtel a La Chaux-de-Fonds namísto navrhované modernizace stávající tratě. Dojde navíc k rozšíření tratě Aigle – Leysin a rozšíření tratě Locarno-Intragna. O schválení informovalo švýcarské ministerstvo dopravy.

V materiálu je přes 200 různě velkých projektů včetně nových tunelů Brüttener (v kantonu Curych, má zrychlit jízdu do Winterthuru) a Zimmerberg II (prodloužení stávajícího tunelu na trati Curych – Zug – Lucern), modernizace řady stanic i výstavba seřaďovacích nádraží pro nákladní dopravu. Švýcarsko se chce na hlavních koridorech a trasách dostat na čtvrthodinový takt u dálkových vlaků, investice do tratí mají přinést i větší stabilitu a kapacitu. Za sedm let má ministerstvo předložit další plán s investicemi po roce 2035.

Jednou z největších akcí má být plné zdvoukolejnění Lötscheberského úpatního tunelu, který je dosud na většině trasy jednokolejný. V seznamu projektů je například velká přestavba železničního uzlu v St. Gallen nebo zrychlení trasy mezi Basilejí a Ženevou. Velkou změnou má projít také nádraží v Lucernu, které se má nově stát průjezdným.

Švýcarsko si od investic slibuje další navýšení počtu cestujících na železnici, stejně tak i přesun zboží z kamionů. Země je v investicích na železnici v přepočtu na obyvatele bezkonkurenčním světovým šampionem. Podle statistik sdružení Allianz pro Schiene loni investovali ve Švýcarsku 365 eur na obyvatele, zatímco druhé Rakousko „jen“ 218 eur. Česko ve statistikách není.

Čtvrthodinový takt chce Švýcarsko postupně zavést na trasách Ženeva – La Plaine, Avry – Fribourg, Olten – Baden, Aarau – Curych, Brugg – Curych a Luzern – Zug – Curych. Plán počítá se stavbami 15 nových zastávek.

Velké investice míří i do nákladní dopravy. Má vzniknout například nové seřaďovací nádraží v Lausanne a Limmattal, rozšíření kapacity stávajících tratí má vést k dalšímu přesunu zboží na železnici.

Švýcarsko není jediné, které má dlouhodobou a jasnou strategii, do jakých dopravních staveb chce investovat, podobný plán má Rakousko. V Česku nic takového neexistuje.

Tagy švýcarská železnice Top
75 komentářů