300 tun přes železniční koridor. Unikátní dálniční most na D35 úspěšně prošel zkouškou
Zatěžovací zkouška na novém mostě na D35 v Uhersku. Foto: ŘSD
Vše míří k otevření nového úseku dálnice 22. prosince.
Vše míří k otevření nového úseku dálnice 22. prosince.
Laická otázka, co by se stalo, kdyby to neprošlo? Pustili by tam přesto provoz a jen by dálnice nebyla zkolaudovaná (jako D8) nebo by to uzavřeli a udělali znova?
Pokud bylo vše postaveno dle projektu, je zkouška pouze ověřením předpokládaného výsledku. Tedy varianta, že to nevyjde, nepřichází vůbec v úvahu.
U novostaveb to skutečně už dneska asi nehrozí, nicméně u starších (nejen betonových) mostů se zesilování konstrukce někdy provádí. Přístupů je více: nadbetonovaná spřažená deska, stříkaný beton zesilující konstrukci, přilepení tkaniny (uhlíková nebo skleněná vlákna) pomocí pryskyřice na konstrukci, dodatečné vnější předpětí celé konstrukce.
V Plzni byl nedávno případ, kdy se lávka nechovala podle projektu a vznikaly trhliny, tak se musela konstrukce zesílit.
https://plzen.rozhlas.cz/nova-lavka-pres-silnici-na-tremosnou-ma-trhliny-8279940
Za tuhle dálnici fakt díky, chybí a je dobře že její realizace začala nabírat na tempu. Již teď ač krátký úsek od Opatovic ale přesto významné zrychlení. Doufejme že se dále bude dařit a nikde se nic nezasekne.
Teď se toho hodně začne stavět … D3, D6, D7, D35, D55 …až si říkám, zda na to budou penize udržet rozestavěnych třeba pres 100km.
Úplně nevěřím, že pak budou penize i na více prioritní stavby jako D0, Středočeska D3 či D56 … Rozšíření na 3 pruhy všude různě.
D56 rozhodně není více prioritní, než je D35. D35 má význam pro celou republiku.
D56 je jako jedna z mála našich dálnic už dokončená. Asi překlep 🙂
Myslim, ze David ve skutecnosti myslel D55, ta ma k dokonceni daleko.
Viděl jsem vizi ŘSD na rok 2050, kdy chtějí mít 3+3 na celé D1 Praha-Brno a pak taky část na Moravě. Samozřejmě k tomu dostavěnou celou dálniční síť.
3+3 na celé D1 by byl drahý špás, který by nepřinesl zásadní navýšení kapacity (25-30%?). Mnohem větší užitek bude z kompletní D35 a výhledově taky z VRT.
VRT už nebude potřeba, až budou všude dálnice a každý si koupí nebo vypůjčí auto… To bude ten „užitek“.
Neverim ze stat, ktery bude muset platit tretinu obyvatelstva v duchodu, silnejsi admadu, uredniky … dokaze udrzet vysoke investice na dalnice (cca 100km rozestaveno) a jeste utapet desitky miliard ve VRT.
Navic, spise verim, ze kolem konce 30. budou uz autonomni auta/nakladaky/autobusy … ve 40. letech budou pak uz bezne. Nikdo pak nebude chtit jet nekam cekat hodinu do poli, aby pak chvili jen 300kmh+ a pak zase nejak prestupoval na ceste do ciloveho bodu. Pojede primo a bude delat neco jineho nez ridit.
3+3 ano, ale pouze pokud budou všechny pruhy levé (nebo alespoň střední) 😀
„Celá dálniční síť“ je iluze. Furt budou vymýšlet, kam postavit další, až dosavadní „přestane stačit“.
Naprostý souhlas. Ale když se podíváme do budoucnosti, tak v kombinaci s dostavěním D11 do PL a neexistujícím Pražským okruhem zjistíme, že nás čeká pěkné martyrium v podobě přejezdu Prahy z východu na západ. Navíc D11 už teď volá po rozšíření na 3+3.
Dobře, další krok k D35!
Jen se zeptám – jak se navrhuje max. dovolené zatížení takovéto konstrukce? Předpoklad – souvislá stojící kolona kamionů v odstavném pruhu (tvořících uličku), levý pruh plný také vším možným. Kolik je bezpečnostní koeficient? Díky za informace.
Zatížení se stanovuje dle ČSN EN 1991-2 pomocí několika modelů zatížení (rovnoměrné plošné zatížení, nápravové síly od modelové dvojnápravy, speciální vícenápravová vozidla atd.). Modely zatížení nepopisují skutečná zatížení. Jsou vybrány a kalibrovány tak, aby jejich účinek (včetně dynamického zvětšení) vyjadřoval účinek skutečné dopravy v evropských zemích v roce 2000. U předpjatých betonových konstrukcí pak rozhoduje většinou mezní stav použitelnosti (kontroluje se omezení napětí, šířka trhlin a velikost průhybu). Bezpečnostní koeficient resp. Stupeň bezpečnosti nelze vyjádřit jedním číslem (je nutné definovat sledovanou veličinu). V soustavě návrhových EN norem se však většinou navrhuje dle metodiky mezních stavů, ve kterých se stupeň bezpečnosti… Číst vice »
Děkuji velice!
To by bylo slabé. Je nutno započítat nejhorší možné zatížení, takže kamiony ve 3 pruzích vedle sebe. A sousední pole prázdné…
Ale s pouhou třímomentovkou si člověk vystačí u jednoduchého íčka nebo stropní desky. Mosty jsou vyšší vysoká.
Jak bylo uvedeno výše, je to trochu složitější. Ano, tohle je opravdu vysoká. Ne humanitní bláboly o 71 pohlavních nebo zelené energií ze zásuvky.
Řekl bych, že na vytvoření funkční a dlouhodobě udržitelné energetické koncepce bude třeba ještě vyšší dívčí než na zhotovení mostu. Čímž nijak neshazuji lidi z této branže.
„Dlouhodobě udržitelná energetická koncepce“ je vzhledem k zákonům termodynamiky trochu oxymoron😁
Možná by pro začátek stačilo přestat pracovat s modlou „nekonečného růstu“.
Jasně, chtěl jsem jen vědět, jak na to jsou ti, co vědí.