1. třída v příměstských vlacích je příležitost, jak získat další cestující do veřejné dopravy
S vyjádřením pana ministra Ťoka, že je první třída v příměstských vlacích je zbytečná, rozhodně nemohu souhlasit. Pokud tyto oddíly nejsou
S vyjádřením pana ministra Ťoka, že je první třída v příměstských vlacích je zbytečná, rozhodně nemohu souhlasit. Pokud tyto oddíly nejsou plně využívané, je potřeba zjistit proč?
V příměstské železniční dopravě v Česku jsou vlaky s oddíly první třídy nejčastěji tvořené soupravou CityElefant, kde je vyhrazeno pro cestující první třídy pouze 23 z 310 míst k sezení a tvoří jen 7,5% podíl v soupravě. V jednotkách RegioPanter dokonce jen 9 míst první třídy ze 147 respektive z 241 sedadel – v nich tvoří první třída jen 6,1% respektive 3,7% podíl v soupravě. Diskuse na téma zrušení první třídy je proto zcela zbytečná, a počet míst v první třídě by se měl v příměstských vlacích s rostoucími požadavky na mobilitu v aglomeracích do budoucna naopak výrazně zvyšovat.
Švýcarsko má v 1. třídě více než pětinu sedaček
Když se podíváme do Švýcarska, kde funguje příměstská železnice na velmi vysoké úrovni a je cestujícím nabízena jako kvalitní veřejná služba, tak oddíly první třídy v příměstských vlacích zabírají přibližně čtvrtinu souprav – obvykle je první třída v jednom z každých čtyř vozů soupravy. Například šestidílné dvojpodlažních jednotky KISS (typ RABe 511) od výrobce Stadler Rail provozovaných na linkách S-Bahn v aglomeraci kolem Curychu nabízí 112 míst v první třídě z celkových 526 míst k sezení. První třída tvoří 21,2% podíl míst k sezení v soupravě – tedy přibližně trojnásobně větší podíl než v českém CityElefantu.
První třída je ve švýcarských vlacích hojně využívaná zejména pravidelnými cestujícími, kteří mají zakoupené předplatné jízdenky do 1. třídy, ať už v rámci celostátních předplatných (General ABO) na veřejnou dopravu v celém Švýcarsku nebo v rámci regionální integrovaných dopravních systémů, které rovněž nabízí v tarifu předplatné s možností cestovat v první třídě.
Zodpovědní by si měli uvědomit, že zejména s rozšiřováním integrace veřejné dopravy v okolí Prahy a ve Středočeském kraji přibývá cestujících, kteří dojíždějí na delší vzdálenosti. Při cestách nad 30 minut lze velmi efektivně využít čas cesty ve vlaku k práci nebo odpočinku, a k tomu je vhodné mít větší pohodlí, a tedy i více místa, než při dojíždění na krátké trasy.
Pokud nejsou v příměstských vlacích oddíly první třídy plně využívané, pak je potřeba si položit otázku – proč tomu tak je? Je kolem nádraží příměstské železnice málo parkovacích míst pro náročné cestující, kteří by mohli zaparkovat auto u nádraží a do centra aglomerace pokračovat vlakem? Pak je potřeba tyto parkoviště vybudovat … Je pro propagaci cestování první třídou nedostatečný marketing? Pak je potřeba jej začít cíleně dělat … Je špatně zvolený tarif pro cestování v první třídě – nebo taková nabídka v integrovaném systému dokonce vůbec neexistuje? Pak je potřeba takový tarif nabídnout … Nebo o zvláštním tarifu pro první třídu není veřejné povědomí, protože marketing není zaměřen na cílovou skupinu, která by takovou nabídku využila? Pak je potřeba na takovou skupinu obyvatel marketing zacílit …
2 Kč navíc za cestu vlakem první třídou. V Praze taková možnost chybí
V České republice první třídu ve vlacích využívají obvykle cestující, kteří mají roční předplatné IN100 pro první třídu, nebo traťové jízdenky pro konkrétní trasu zakoupené pro 1. třídu. Dobrým směrem se v tomto ohledu vydal integrovaný dopravní systém ODIS v Moravskoslezském kraji, který nabízí cestujícím tarif ODISprima. Ten umožňuje za příplatek cestování v 1. vozové třídě ve vlacích Českých drah cestujícím s platnou dlouhodobou časovou jízdenkou ODIS v zakoupených tarifních zónách. Za rok za něj cestující zaplatí navíc 1000 korun. To pro pravidelně dojíždějící například z Opavy do Ostravy při 250 pracovních dnech a tedy 500 jízdách vlakem za rok znamená příplatek jen 2 koruny za jednu cestu vlakem. Počet cestujících, kteří by si za cestování v 1. třídě na vzdálenost přibližně 30 kilometrů připlatilo 2 koruny, by se určitě našlo více.
Naopak pokud taková možnost není nabízená v tarifu v největší aglomeraci – v Praze a okolí, pak je potřeba to změnit. Ministr dopravy by měl na místo návrhu laciného a populistického řešení o zrušení první třídy naopak vyzvat České dráhy a ROPID ke společnému jednání o vytvoření takové akční nabídky právě pro denně dojíždějící, kteří by byli ochotni si za 1. třídu připlatit.
Přestože v posledních letech se kvalita příměstských vlaků výrazně zlepšila, tak to neznamená, že v nich první třída ztratila smysl. Naopak je potřeba tuto nabídku pro cestující chápat jako marketingový nástroj, který umožní získávat nové cestující do vlaků nejen cenou, ale i kvalitou služby.
První třída jako řešení měst plných aut
Tím lze do příměstských vlaků získat nové pravidelné cestující, kteří by jinak vlakem vůbec necestovali, nebo jej využili jen v krajním případě. Pokud se lidé rozhodnou zaparkovat auto u nádraží v regionu a do centra aglomerace pokračovat vlakem – pak snižují dopravní kongesce a umožňují rychlejší průjezd na silnicích těm, kteří autem jet musí, ve městě nevypouští ze svého auta exhalace, ani nepotřebují zabírat veřejný prostor pro parkování svého auta. To urychluje rozvoj města i celého regionu.
Vyšší příjmová skupina cestujících pomáhá rozvíjet nejen veřejnou dopravu, ale i návazné služby. Cestující jsou ochotni zaplatit za vyšší komfort více peněz, a zvyšují tím vyšší tržby z jízdného, a zároveň jsou zajímavými zákazníky pro provozovatelé služeb na nádražích a v jejich blízkém okolí. Tím pomáhají rozvoji celé lokality u nádraží, na kterou mohou být napojeny další podnikatelské aktivity. Výsledkem jsou vyšší zisky provozovatelů služeb i vyšší odvedené daně do veřejných rozpočtů, ze kterých je pak možné lépe financovat další rozvoj veřejné dopravy, která pak zvyšuje atraktivitu území, které obsluhuje.
V posledních letech se objevu nebezpečný trend, kdy se výrobci kolejových vozidel snaží nabízet nové soupravy, ve kterých je pro cestující méně prostoru. Uměle snižují cenu vlaku (v přepočtu na jedno sedadlo) tím, že se snaží do souprav umístit co nejvíce sedadel. Děje se tak na úkor prostoru a tedy i komfortu – což je v době, kdy průměrná výška obyvatel roste, zcela opačná tendence. I proto bude čím dále tím více cestujících vyžadovat ve vlacích více prostoru, a pokud jim nebude ani za příplatek nabídnut – budou donuceni využít jiný druh přepravy, zpravidla osobní automobil.
Argumentů, proč je potřeba nabízet cestujícím v příměstských vlacích oddíly první třídy je mnoho. Návrh na její zrušení poukazuje nejen neznalost pana ministra ohledně této problematiky, ale také potvrzuje dlouhodobý nezájem a neochotu celého ministerstva zajistit rozvoj veřejné dopravy v České republice tak, aby byla schopna zajistit skutečné přepravní potřeby obyvatel a stala se pro většinu lidí atraktivní volbou číslo jedna. Možná by měl pan ministr Ťok alespoň někdy nechat auto i s řidičem doma a vyzkoušet cestování příměstskými vlaky. Pak by pochopil, k čemu v nich první třída je.
Miroslav Vyka
prezident
Svaz cestujících ve veřejné dopravě, z.s.
(mezitutulky redakční)
Další názory odborníků na dopravu jsme dnes přinesli v jiném textu, kde můžete i hlasovat o tom, zda je lepší 1. třídu zachovat či ne.