Zrychlení tramvají k přehradě a dokončení obří harfy. Brno čeká příští rok několik velkých staveb
Betonáž mostu smyčky v Pisárkách. Foto: DPMB
Během jara se obnoví tramvajová doprava po nové trati přes stavbu VMO.
Během jara se obnoví tramvajová doprava po nové trati přes stavbu VMO.
Ostuda je, že se nepokračuje v opravě tramvajové trati Stránská Skála – Líšeň. Území tuto dopravní obsluhu velmi potřebuje a i unikátní sbírka těch historických 100 vozidel v depozitáři by se také mohla občas ukázat venku. Teď spočívá na smutném železničním ostrově v Líšni. Ostuda je, že ani po takových letech si nejsme schopni poradit s tzv. občanskou iniciativou a opravit (nejde o žádnou „novou stavbu“) existující trať.
Stav přípravy trati do TMB je pravděpodobně poplatný tomu, že momentálně má daleko větší prioritu trať Ečerova – Kamechy, což bude dost rozsáhlá a mnohem potřebnější stavba s daleko větším dopravním významem.
Tak doufám že tam se to snad připravuje systematicky, spolu s budováním sídliště, a snad i za přispění developera?
Už to mělo být systematicky hotovo před pěti lety.
Trochu jsem doufal, že po několika etapách opravy povrchu na Masaryčce, se bude pokračovat v opravách na Svoboďáku. Tak asi ne. Škoda.
Místo rekonstrukce trati od ZOO na Bystrc se měl postavit nadjezd pro tramvaje/šaliny a vyřešit trasu pro auta na Bystrc – dva přímé směry
MÚK Kamenolom je v procesu přípravy.
Jenže ne zároveň. Takže nejdřív se nebude jezdit kvůli jedné opravě a až skončí tak kvůli druhé. To je ta koordinace staveb.
Přesně, aby plynule navazovaly, ne…?
Jaké tramvaje? Ty v Brně přeci nemají! Jen jakési rozhrkané-šulíny !
Nevíte někdo, zda je součástí rekonstrukce TT v Brně (Nerudova-Šumavská) i vznik zastávk u Moravské zemské knihovny? Alespoň pro trolejbusy? Dlouho se o tom mluví, ty vzdálenosti ke knihovně jsou docela velké. Tohle by byla dobrá příležitost.
Nové zastávky u MZK jsou samostatná akce, která by se měla realizovat společně s opravou trati a vozovek.
Nerudova mi přijde dostatečně blizko
Pochybuju. Zastávky nikoho netrápí. Zejména nikoho netrápí, že na 3 kilometrech od Tivoli k Technickýmu muzeu je celá 1 (slovy, jedna) zastávka, na které se nenastupuje z vozovky. Být člověkem s bolavými koleny je v Brně radost…
Toto je opravdu zoufalství, jde o absolutně nejhorší typ zastávky. Vídeňský magistrát se chlubí, že ve Vídni už taková není ani jediná a všechny byly poctivě přestavěny na zastávkové mysy, zajišťující bezbariérový nástup. My se zatím nemáme čím chlubit. Na zmíněné trati je situace asi nejhorší, ale zdaleka ne jediná, nástupy z vozovky jsou mj. i na trati do Obřan. A za největší fór považuji ponechání nástupu z vozovky i po rekonstrukci zastávky Jugoslávská (přestože následující zastávky Tomanova a Zemědělská byly solidně přestavěny na mysy), takže tenhle morálně zastaralý stav je fyzicky zakonzervován na dalších dvacet let.
Hm, tam je fakt nějaký tlak? Pravda, zastávka je delší než je průměr, ale zase zahuštění zastávek má nepříznivý vliv na jízdní doby, obecně…
Na jednu stranu je to k šalině 300m (Nerudova) na druhou 350m (Klusáčkova). Fakt budeme dělat tramvajové zastávky co 300m? Dojedeme tím někdy někam nebo to bude pořád někde zastavovat?
To už by se jevil jako rozumný kompromis ten troleják, vzdálenost zastávek Sušilova-Klusáčkova je opravdu celkem extrémní, kromě toho je zřízení busové zastávky podle mně citelně jednodušší než tramvajové…
Netušíte někdo, kolik stojí ta nová smyčka v Pisárkách, aby se dalo od Bystrce jezdit přímo bez závleku přes Mendlák, dále kolik činí náklady na tyto závleky (energie, plat řidiče atd.) a kdy se ta investice zaplatí? Působí to totiž na mě tak, že „nikdy“, že i úroky z těch peněz na stavbu nové smyčky převyšují náklady na těch několik málo spojů za den, nehledě na to, že trasa Bystrc-Pisarky bude určitě pro cestující méně zajímavá než Bystrc-Mendlák.
Cena za tu celou stavbu je uvedena v článku, 370 milionů korun. Otázkou je jaká část z toho je ryze jen a pouze kvůli té smyčce.
Kdosi to někde propočítával, a vyšla mu návratnost řádově ve stovkách let, tedy reálně nikdy. On ten argument je trochu vymyšlený, i jak píšete o atraktivitě. Reálně je ta smyčka „potřeba“ kvůli čtyřmiliardové hale, kterou ani nikdo nechce provozovat, ale magiztrát do ní jde hlava nehlava.
Vyšlo mu to tak, protože do ceny smyčky započítal celou rekonstrukci vč. kolejí ve vozovně.
Úspora podle informací z článků na tomto serveru má být cca 7 milionů ročně.
Nejde jen o peníze a o smyčku. Vyměňují se i koleje ve vozovně a s tím jak spousta šalin musí ráno jet na Mendlák a otáčet se, můžou vznikat problémy např. s kapacitou na smyčce. Ráno na ní téměř pořád stojí pětka a proto se musívá jezdit i přes Veveří. Věřím, že to ocení i řidiči šalin, režijní jízda může být fajn, ne ale ranním zacpaným Brnem s nefungujícími preferencemi.
Tak to nevím, co ráno jezdí přes Veveří, jednoduše NIC.
Aha, mel jsem pocit ze tomu tak byvalo.
Pisárky-Mendlák je z 99% segregovaná trať, vzlášť teď po předělání Mendláku…
Petře, dívat se na svět pouze optikou návratnosti investice je v pořádku u soukromníka doma, ale nelze tuto praktiku uplatňovat paušálně. Ne vždy je návratnost investice, navíc u veřejných staveb, na prvním místě pro posuzování potřebnosti dané investice.
Kdyby takhle uvažovali naši předkové, tak jezdíte na koni.
To se nemůže během příštích sto let zaplatit ani náhodou. Jako jistě, ušetři to organizační starosti, ale čistě finančně to nemůže nikdy vyjít. Holt byly nějaké investiční prostředky tak se to udělalo, ale že by už všechny důležitější věci byly hotové… 🙁
A co rekonstrukce Údolní (Joštova – Úvoz)? Tu slibovali „ihned, jak se dodělá horní úsek“, uplynuly tři roky a prd a dole se to rozpadá.
To je rekonstrukce celé ulice, i kdyby se začalo během příštího roku, tak na investici DPMB dojde až v roce 2025.
Takže v době letních prázdnin uzavřeme trať na Brněnskou přehradu a v době semestru na VŠ uzavřeme trať do Technologického parku, koordinace výluk v Brně zase nezklamala.
Koordinace výluk byla vždy virtuální.
A geniální!
Bohužel s touto logikou by se tratě neopravily nikdy. V době letních prázdnin je provoz tramvají přecejen méně vytížen. A co se týče Technoparku – konec semestru je 3. května, takže to by problém být neměl.
Omezení MHD vždy byla v době volna nebo pracovního klidu. Ale pokud máte lepší nápad, jak trať bezbolestně rekonstruovat, určitě uspějete. 🙂
Trať na Technopark nebude uzavřena, využije se jednokolejneho provozu.
Na přehradu se jezdí podle počasí od jara do podzimu, a léto nejsou jenom letní prázdniny, takže z pohledu turistiky na přehradu je poměrně jedno kdy ta výluka bude.
Na Kounicové má být zachován jednokolejný provoz, takže akce musí být časově koordinována s napojováním Nové Zbrojovky na Zábrdovickou, kde by měla být jednokolejka taky, neboť DPMB má pouze dvě povrchové výhybky.
Ještě je možnost místo Kaliforňana použít klasické výhybky.
No v květnu je to se semestrem na VŠ takové „výběhové“ a červen se jezdí tak akorát na zkoušky (řekněme jednou do týdne)…
Na jakém úseku je vlastně nejvyšší rychlost tramvají v Praze? Mně přijde, že asi neznám žádný úsek, kde by se jezdilo nějak výrazně rychleji. Možná je to i nízkou maximálkou.
V Praze už je pár nových úseků, kde mohou 13T a 15T 70km/h, zbytek 65.
A víte jaké a jestli tam tak skutečně jezdí?
Kdysi dávno mi kamarád tramvaják vykládal, jak to pustili dolů z Bílé Hory směrem na Staroměstskou. Už si nepamatuju, jak rychle tvrdil, že tehdy jel, ale asi to bylo trochu nad maximálkou … o dost 😛
Tak ať to příště zkusí z Barrandova po estakádě, tam by tomhl být rekord:D
to mohl…
Celkem L pro Brno, v Ostravě máme 80 km/h.
Počítá s tím jízdní řád? O kolik sekund dříve dojedete do cíle?
Ano. Na jednou useku to děla 30 vteřin. U páteřní linky je průjezd i třemi úseky.
Abyste ušetřili 30 sekund oproti původní rychlosti 50 km/h, tak musíte mít nepřerušovaný úsek (bez zastávek, křižovatek) s rychlostí 80km/h nejméně 2,5 kilometru. Kolik takových míst ve městě je?
Mi vyšlo ale 250m. Pří průměrné vzdálenosti zástavek 400m, je jich dost.
V reálu je aktuálně asi 8. Teď z hlavy nevím, které jsou už v provozu a které se dělaji.
Jak jste k tomu došel? Dosažení rychlosti 50km/h při zrychlení max 1m/s² (obsazený vůz) vám ze zastávky zabere přibližně 14 sekund, za kterých tramvaj ujede skoro 100 metrů. Na druhé straně musíte stejně dlouho brzdit. Zbývá vám tedy pouze 200 metrů, kde můžete ještě víc zrychlit a pak zase zpomalit. Reálně na tak krátkém úseku šetříte nízké jednotky sekund a pálíte zbytečně moc energie. Jeden nástup s kočárkem zabere víc času než kolik uštříte na vyšší rychlosti. Proto jsem psal, že potřebujete aspoň úsek 2,5 kilmetru dlouhý.
No, takže na rychlost 80kmh se rozjede za 22 sekund, ve vzdálenosti 250m od výchozí zastávky. Dtto při zpomalování (i když tam by se dalo argumentovat mírně vyšším zpomalením). Takže minimální vzdálenost zastávek aby se té rychlosti vůbec dosáhlo je 500m, pokud je tam ještě nějaká další signifikantní vzdálenost aby opravdu kousek jel tak řekněme >600m… pokud to někde je, proč ne?
Ještě vám to rozepíšu pro optimistický scénář s zrychlením 1,5m/s²:
Rozjezd 0-50 km/h vyjde na 64 metrů, zabere 9 sekund
Volná jízda 272m/13,9m/s=20s
celkem 38s
Rozjezd 0-80 km/h vyjde na 165 metrů, zabere 15 sekund
Volná jízda 70m/22m/s=3s
celkem 33s
Výsledek: na 400 metrech ušetříte 5 sekund při daném zrychlení.
A ještě, jízdní řád máte s přesností na půl minuty nebo na sekundy?
Dotaz byl na vteřiny.
Ano. Protože aby se to dalo využít v praxi, tak je potřeba tomu uzpůsobit odjezdy, tedy zkrátit jízdní doby.
Zrovna od ZOO k Přístavišti je tak prudký kopec, že 80 nahoru nejspíš nezvládnou motory a 80 km/h dolů bych se bál o brzdy.
Gratuluji. Do výčtu toho, co má Brno a Ostrava nikoliv se raději pouštět nebudeme.
Tak se ještě pochlubte, že se jedná o mnohem kratší souvislé úseky, než na kterých má Brno sedmdesátku.
Brno má tramvaje o maximální rychlosti 70 km/h.
Větší parádu by v Brně udělaly rychlostní výhybky