Železniční šampion. Švýcarské dráhy vyrovnaly svůj rekord, 95 % jízdenek prodaly mimo pokladny
Vysokorychlostní jednotka Stadler Ginuno na trati u Zugersee. Foto: SBB
Firma poukázala na svoji vysokou zadluženost a hrozbu nedostatku zaměstnanců.
Prekvapuje ma, že v Romandii a Ticine nie je presnosť vlakov uspokojivá, z našej skúsenosti idú presne, možno záleží ako presne.
Dávam tiež do pozornosti náš blog o švajčiarskej železnici:
https://nasedobrodruzstva.wixsite.com/petoajulia/post/vlakom-po-%C5%A1vaj%C4%8Diarsku
95 % jízdenek prodaly mimo pokladny
To znamená že jen 5% jízdenek prodali přes pokladny.
Škoda, že není doplněno, jak je na tom například RegioJet. Kolik jízdenek na jejich vlaky se prodalo přes pokladny RegioJetu. Odhaduji, že má i RegioJet nízký prodej přes pokladny.
Švýcarsku se vyplácí investice do železnice a zároveň jsou železnice zadlužené a plánují škrty, tady něco nesedí🤔
Vzhledem k tomu, že Švýcarsko má cca 9 milionů obyvatel a tamní SBB prepravi cca 480 milionů cestujících ročně (tedy více než dvojnásobek cestujících přepravených vlaky všech dopravců v ČR. Druhá věc je, že u nás je poměr v nákladní dopravě silnice x železnice 4:1. Ve Švýcarsku je to naopak. Protože mají dostatečnou kapacitu tratí. A osobní vlaky jezdí maximálně v půlhodinovém taktu. Ekonomicky si nejdříve zjistěte, jakým způsobem došlo k růstu zadlužení během covidu. A jak rychle to zadlužení dokážou snížit. Mimochodem za rok 2022 měla skupina ČD zisk 980 milionů Kč (z toho Cargo 481 milionu Kč, VUZ… Číst vice »
Ve vnitostátní je to i ve Švýcarsku nákladní dopravě silnice x železnice 3:1 ..
Což ale není překvapivé. Železnice je dobrá na přepravu a) velkých objemů b) na dlouhé vzdálenosti. Ve Švýcarsku není moc průmyslu vyrábějícího velké objemy čehokoliv, takže a) odpadá. No a vnitrostátní doprava v zemi velikosti Švýcarska znamená, že ani b) není splněno.
Akorát Noerf záměrně uvádí lži..
Tak ČR
Ups, moc rychlý Enter.
ČR by mohla zvýšit poměr nákladní dopravy podobně: Navýšit kapacitu pro tranzitní nákladní dopravu, např. v kontejnerech.
Jenže na to jsou potřeba koleje navíc, ty současné už víc nepoberou. Lokálky ten tranzit nevyřeší.
Sorry, ale nelze porovnávat ČD a SBB, pod SBB patří i infra.
To mate pravdu, ale do infrastruktury musí také investovat. Bral jsem to jako příklad porovnání zadlužení vůči zisku.
„přesnost ve francouzsky a italsky mluvících kantonech není ještě uspokojivá“
Tahle část mě dost pobavila 😂
No to je senzace! V takovém Estonsku prodávají už dávno mimo pokladny 100% jízdenek, protože tam žádné pokladny nemají. A funguje to!
Já jsem si loni v Tallinnu jízdenku u pokladny koupil.
A těch vlaků co tam jezdí!
Co je přesně Halbtax, předplacená roční karta na jízdné za polovinu, a kolik stojí?
Jo, je to jako naše IN 50. Ale na všechnu tamní veřejnou dopravu. Cenově přesně nevím (to lze ostatně dohledat), ale když jsem to naposledy zjišťoval, bylo to tak že na týden dovolené se to těsně nevyplatilo. Ale na jejich ceny to bylo vlastně za hubičku.
Halbtax stoji 180 Chf rocne. Další roky je pak věrnostní sleva 20 Chf. Platí se pak poloviční jízdné a to i na spoje mimo Hlavni síť (napr. Pilatus Kulm, Jungfrauhoch a tusim i treba Glacier Express)
Legrační. Naše IN50 je dražší.
Webovému e-shopu SBB bych vytknul, že když v něm vyhledate spojení, zobrazí se náhledová cena jízdenky, která vypadá poměrně příznivě. Jenže ono se tam implicitně předpokládá, že máte předplacené halbtax abo. V reálu tedy typicky zaplatíte dvojnásobek, což se dozvíte až ve třetím kroku nákupu.
souhlas, nicméně Halbtax má 3,6 milionu lidí, což je naprosto neuvěřitelné číslo v poměru k počtu obyvatel.
Tak za tu cenu a úsporu se není čemu divit…
Já jsem na tohle přišel zase tím způsobem, že jsem kupoval 2 lístky u řidiče autobusu a čekal jsem cenu podle vyhledávače, a řidič mě upozornil že za tuto částku pojedu jen sám 🙂
Nicméně většina lidí co kupuje lístek tu Halbtax má, takže dává smysl ukazovat cemu, kterou platí většina cestujících. Ale je také pravda že ta Halbtax je jen způsob jak vybrat víc peněz od turistů.
Běžně u ČD, ÖBB, DB, zkrátka všude, už na začátku zadám údaje o pasažérovi, a tak mi to rovnou nabídne relevantní cenu. Zde souhlas s libchou.
Pochybuju, že to bude fakt většina. Máš na to nějaká data? A i kdyby jo, tak většina z té většiny bude mít přihlášený nějaký svůj účet v appce, kde jim to pak může nabízet individuální cenu podle pořízené slevy.
Tak na vašem místě bych radši moc nepochyboval. Žiju ve Švýcarsku a prakticky každý, kdo používá vlaky má buď demi-tarif nebo abonnement général.
Nicméně chtěl jste nějaká data, tak jsem vám je dohledal. Prodaných demi-tarifů je 3 miliony. Počítejte s tím, že ve Švýcarsku je 9 milionů obyvatel. Od nich musíte odečíst 400 tisíc lidí, co mají abonnement général (ti si žádné lístky nekupují) a pak je ještě potřeba odečíst lidi co, jezdí autem a to bude ještě značně víc než 400 tisíc.
Používejte normální německé výrazy, nějaký „demi-tarif“ nikoho nezajímá když se to jmenuje Halbtax
No, tak když chcete tak Halbtax. Jenom bych vás rád upozornil, že oba názvy jsou korektní neboť Švýcarsko má i frankofonní část.
Bacha, 22 % obyvateľov Švajčiarska hovorí (len) po francúzsky.
U nás doma říkáme demi tarif. Takže to někoho zajímá, protože jak asi víte že základní školy, Švýcarsko má více úředních jazyků. Stejně jako je SBB CFF …
Řekl bych, že ani ve Švýcarsku se nevylučuje sleva na vlak a vlastnictví automobilu/motocyklu. Troufám si to tvrdit podle téměř všudepřítomných P+R.
Ukazovat cenu po slevě je sviňárna. Ať to teda ukazuje obě.
V krámě taky je na cenovce plná cena a případně u ní „cena s věrnostní kartou“ – a to i když tu kartu taky má většina z těch, co tam pravidelně nakupují.
Velice často se používá text „cena od xx korun“. Tim lákají.