Železnice láme rekordy. Dráhy navýšily loni počet cestujících o 4,5 milionu
Cyklisté u vlaku, ilustrační foto. Autor: České dráhy
Cestování vlakem zažívá v tuzemsku zlatý věk. Potvrzují to pasažérské statistiky Českých drah za loňský rok. Vlaků národního dopravce využilo
Vlak ma budoucnost jen na zmodernizovanych koridorech (praha tabor budejovice, nebo plzen beroun) vysokorychlostnich zeleznicich a v osobni / spesne primestske doprave (okoli prahy napr), jinak vubec.
Souhlasil bych s tím slovem zmodernizovaných.. Pak už se neshodnem…
Chtělo by to spíše srovnání tratí. Jsou tratě kde vlak skutečně láme rekordy v obsazenosti a pak tratě kde láme rekordy , ale co do prodělečnosti. Např z Prahy do Chomutova se auto a vlak srovnat skutečně nedá a to té D7 stojí sotva polovina, A není to jen tenhle směr.
Jestlipak víte, že vlak nezastavuje jen v Praze a Chomutově?
V roce 1980 přepravily celé ČSD 415 mil. lidí. Zdroj https://is.muni.cz/el/1456/podzim2008/PEHPII/um/6451412/x12_Tomes.pdf
Takže když to odhadneme dle délky sítě… V ČR bylo 2/3 železniční sítě ČSSR… 2/3 z 415 mil = 276 mil připadajících na českou část.. ČD v loňském roce přepravily 179 mil. I kdyby ostatní dopravci přepravili dohromady 10 mil… jsme na 189 mil… a to je třeba si uvědomit , že počet provozovaných spojů je několikanásobně větší…
Teď ještě srovnat počet aut a autobusových spojů.
Já to nesrovnávám…v tomto článku se řeší počty lidí přepravených železnicí… apropos..pokud někdo napíše titulek , že železnice láme rekordy…tak mne napadne , že nikdy v historii železnice nepřepravila více cestujících…což je samozřejmě nesmysl..tady se řeší pouze desetileté maximum , což ani moc překvapivé není. Vzhledem k rekordnímu množství provozovaných spojů…ano , tady je to zcela určitě o rekordu…
Ovšem také by bylo dobré srovnat dopravní výkon, tedy oskm…
Počet cestujicich je nicnerikajici cislo, dulezity je prepravni vykon. V roce 1990 byl 13,36 mld. oskm, coz bude vicemene odpovidat i stavu v 80. letech.
Také by mě zajímalo srovnání s dřívějšími léty za éry ČSD, nikoli jen od 2003. Vlaky sice jezdí častěji, jsou ale kratší. Osmi a více vagonové jezdí spíš výjimečně (př. Jančura).
Souhlasím s vámi, pred 20-30 lety jezdili vlaky klidne 12 ti vagonové. Po odecteni trasy Praha-Ostrava,Praha-Brno je zeleznice bída. Pokud srovnáte regiony, vlaky vozí vzduch. Viz napr. Brno-Ivancice,Skalice-Boskovice. Zeleznice umi prepravovat masivní pocet lidí. Radeji investovat do zeleznice kdyz se nedari dalnicim. Ale politici jsou politici, oni se s tím neusmiri.
Ondra: To je jednoduché, na trati Praha – Tábor – České Budějovice jezdili rychlíky každou hodinu standardně lokomotiva plus sedm vozů, po zavedení jižních expresů jezdí lokomotiva se pěti vagony v hodinovém taktu a expressy ve složení lokomotiva plus čtyři vagony ve dvou hodinovém taktu. Rychlíky bývali zpravidla plné z Tábora 20 – 30 %, od Benešova naplněné a 100 %. Kdyby se střídali expresy a rychlíky po hodině, tak by se ušetřila kapacita a většině cestujících by to nevadilo. K tomu, je také potřeba dodat, že z Českého Krumlově přes České Budějovice jezdí tříosé autobusy s kapacitou přes 60… Číst vice »
Pane Šindelář, myslím, že tato věta není pravdivá. Bylo tomu jen cca 14 dní v září.
Ti dnes jezdí za 25 procent obyčejného jízdného, což se projevilo na obsazenosti vlaků. Měl byste to opravit.
No , zajímalo by mne :
1) celkové srovnání s osmdesátými lety.
2) jak by tento článek vypadal po odečtení dálkových tras Praha-Ostrava/Brno/Ústí a Integrované dopravy v Praze/Brně a Ostravy. To jsou dle mého názoru jediné segmenty , které rostou . Všechno ostatní jde do řiti. Počet vlaků velký , ale obsazenost nic moc.
Ještě by stálo za dotaz, jak se změnil meziročně změnil počet provozovaných spojů. Jinak růst cestujících je pozitivní, na druhou stranu v podobně velkém Rakousku přepraví tamní dopravci o 50 % více cestujících než v ČR. A mohli bychom hledat v čem je problém.
Nejspíš ve vyšší cestovní rychlosti :-), v posledních letech do infrastrukltury hodně investovali. Další faktor pak bude rozsáhlá modernizace vozového parku, např, RailJety.
Pokud se tedy snažili najít nějaká vysvětlení:
– Aglomerace Vídně je z hlediska počtu obyvatel o několik desítek procent větší než Prahy, tím pádem přirozeně ten nejdůležitější trh pro železniční dopravu je sám o sobě větší.
– Na dálkový relací je vlak obecně rychlejší než v ČR (např. Westbahn).
– Ve velké části země je sídelní struktura v údolích, takže silniční doprava nemůže konkurovat plošnou obsluhou do všech směrů.
Pokud Regiojet na jedné lince u Bratislavi přepraví necelé 4 miliony cestujicich, tak by mne zajímalo statistika jednotlivých linek S v okolí Prahy a srovnatelné linky v okolí Brna, Ostravy.
Samozřejmě, protože (viz bod 2 V.N.) kromě několika výjimek stojí všechno za nic. Osobní doprava roste jen tam, kde se lidem vyplatí jet vlakem. A to opravdu ani Kácov, ano Mochov není.
Přesně tak. U regionální dopravy je i problém ten, že počet obyvatel žijících na venkově trvale klesá a nová nestupující generace (pokud na tom venkově žije) používá auta. V regionu, kde žiju (Mladá Boleslav) je ten pokles za poslední desítky let hodně a hodně vidět. Měly by být vytvořeny analýzy , zda je nějakým opatřením možné počty cestujících zvýšit. Pokud ano , měla by proběhnout nějaká revitalizace těch tratí , příp. nasazení nových vozidel. Pokud nikoliv , mělo by to být zlikvidováno. Apropos…nevidím příliš smysl v tom , pokud v nejobsazenější vlaku v denní době cestuje 30 lidí….
Souhlasím s Vámi. Nejsme schopni si přiznat, že některé trati už v době postavení neměly pozitivní přínos pro společnost. Ale to už není jenom o nějakém inženýrském přístupu, ale obecně o politice a přístupu společnosti. Pokud se společnost shodne na tom, že 7 cestujících ve špičkovém spoji je dostatečných, tak to bude jezdit.
U nás jsou i tratě, kde nejobsazenější vlak během dne neveze většinou ani 10 lidí.
Zrovna okolo MB (kde také žiju) nemůže ani revitalizace, ani nákup nových vozidel ničemu pomoct.
Jediná konkurenceschopné trať je směrem na Kolín (Nymburk, Poděbrady), všude jinde je silniční doprava mnohem rychlejší a pohodlnější.
Dojde-li k výrazné přestavbě boleslavského uzlu, může se ještě zlepšit směr na Prahu, všechno ostatní je mrtvé a „nezlepšitelné“ (teda pokud ČR vyhraje v bingu pár bilionů Euro, tak se dá zlepšit cokoliv, ale v rámci přepdokládaných rozpočtů ne).
Něco by se udělat dalo. Otázka je za kolik a jaký by byl přínos těchto akcí. Například lokálka do Sobotky není úplně zabitá. Zrychlit ,zkapacitnit , některé zastávky mimo obce zrušit ,některé jiné postavit , v Sobotce postavit parkoviště..to by fungovat mohlo. Na ostatních tratích má smysl pouze rychlá doprava …
A do těch zastávek se pak dostanete jak?? Ale i osobní vlaky se dají zrychlit. Budou stavět ob zastávku a pojedou dva hned za sebou. To se učí na dopravce nejméně 40 let.
Který úžasný „dopravní expert“ takovou hovadinu učí – a kde? A nepletete si to s „pásmovým provozem“?
To neni zadna hovadina. Je to znamy system, pouziva se na rade mist. A ne, neni to pasmovy provoz.
Spociva v tom, ze na jedne trati jsou zastavky zarazene do trech druhu
X Y X Y X Y C X Y X Y X Y C X Y X Y X Y C
A dva druhy vlaku – jeden zastavuje v zastavkach X a C a druhy zastavuje v zastavkach Y a C.
Umoznuje to zkraceni intervalu mezi vlaky
Jenom mi uplne vypadl jmeno , ktere to ma – nicmene neni to zadny cesky vymysl
No jo, jenže to dává smysl tehdy, pokud kapacitu trati reálně omezují pobyty v zastávkách.
Snad na nějakých S-bahnech, kde cestující tisíce lidí za hodinu atd.
Tady se bavíme o lokálce, na které jedou nízké stovky cestujících za den a vlak 1x za hodinu.
Pokud v nějakém vlaku jezdícím 1x za hodinu jede 20 lidí a při zdvojnásobení frekvence jich v každém pojede 15 (doprava se tedy zatraktivnila o závratných 50 % !!!), tak je to stejně celé k ničemu.
A část lidí naopak vůbec vlakem nepojede, protože jim v potřebný čas nezastaví, nebo se jím nedostanou, kam potřebují.
„Jen tak“:
Střídavé zastavování (tak se to jmenuje) je hovadina, kterou si můžete vyzkoušet třeba na úseku Brno – Střelice: z Dolních Střelic do Troubska nebo opačně se jistě rád projdete pěšky.
A pokud jde o tvrzení „Umoznuje to zkraceni intervalu mezi vlaky“, nechápu, jak to souvisí s předmětem textu = s nárůstem počtu cestujících.
Největší propustnost traťového úseku nebo lépe ,mezistaničního úseku , tedy největší množství provezených vlaků je pouze v případě, že všechny vlaky jedou stejnou rychlostí. Jakýkoliv pomalejší vlak propustnost výrazně snížuje. Zkuste si to graficky nakreslit. 🙂
Ale ten text přece nepojednává o propustnosti tratí, ale o nárůstu počtu přepravených osob – a ten „střídavé zastavování“ až na některé specifické výjimky pozitivně ovlivnit nemůže: to může zajistit snad kombinace zastávkových a zrychlených vlaků nebo někdy „pásmový provoz“, ale „střídavé zastavování“ jen skutečně výjimečně.
a to jako jeden vlak zastavuje v x x x x a druhý v y y y y? co když cestující chce jet z x do y? Ta dopravka je dcerou čd?
Na urcitych zastavkach zastavuji oba druhy vlaku. Tento system ke zvyseni kapacity pouziva napr metro v new yorku. Jmeno si zaboha nevzpomenu.
ŽÁDNOU TAKOVOU VYSOKOU ANI STŘEDNÍ ŠKOLU, KTERÁ BY BYLA DCEROU ČD NEZNÁM. ZJEVNĚ ANI NETUŠÍTE ŽE EXISTUJE NĚCO JAKO PROPUSTNOST TRATÍ A STANIC A KONSTRUKCE JÍZDNÍHO ŘÁDU. SLYŠEL JSTE NĚKDY O DVOUKOLEJNÉ VLOŽCE PRO KŘIŽOVÁNÍ NEBO PŘEDJÍŽDĚNÍ??
Jo. Takže místo odstranění rychlostních propadů, prostojů, nepřípojů a jiných vnitřních problémů železnice buď zaplatíme dvojnásobný počet vlaků, anebo z jedné vesnice nepůjde dojet do práce na šestou a ze druhé na osmou, nemluvě o přepravě z jedné do druhé. Geniální výmysl. Není divu, že podíl uživatelů i přes rostoucí výkony stále klesá, aneb teorie vytrvale odtrhávaná od praxe.
Já se obávám, že tam jsou po cestě příliš malé obce, než aby se vyplatilo kvůli nim dělat nějakou větší akci – tím směrem jako první zajímavý je až Jičín – jenže to už je problematické. Trochu budou cestující tím směrem benefitovat z přesunu hlavního uzlu na „MB-město“ (protože aktuálně je tam bídné zázemí) a to je tak vše. Ale jako dokázal bych si představit na takových tratích vozidla spíš podobná tramvajím než Hurvínkům … Ještě mě napadlo, že potenciál snad má i lokálka „Máchovým krajem“ na Mšeno (která se snad dokonce opravuje – ale už jsem tam rok nebyl),… Číst vice »
možná by se to hodílo v okolí Praha např. Praha-Kralupy, Praha Beroun. A nebo někde na 1 koridoru. Ale je to také o nákladech, musíte nejspíš mít více souprav.
Neřešte jen lidi. Máte silnice přeplněné kamiony. S tím něco dělejte. 🙂
Jakou relevanci má srovnání s érou bolševiků?