Zchátralá nádražní budova v Kájově půjde k zemi, nahradí ji minimalistická novostavba
Nová nádražní budova Kájov, vizualizace. Pramen: Správa železnic
Nový přístřešek bude umístěn naproti přechodu k nástupišti. Má být vybaven automaty na občerstvení a jízdenky.
good!!!
Tady máte staré nádraží:
http://fotobanka.seidel.cz/colorbox.jpg?image=thumb&id=203_01_09_01_01_005_12_S6_0001&w=1000&h=1000
http://fotobanka.seidel.cz/colorbox.jpg?image=thumb&id=103_23_01_01_01_005_00_S6_0139&w=1000&h=1000
Bohužel se jaksi vytratilo to, že okolní budovy se starou budovou vytvářily jistý architektonický kánon.
Není ve staniční budově žst. Kájov umístěno řídící pracoviště dálkového řízení pro skoro celou trať 194? Kam budou tito dispečeři DOZ přemístěni?
ti jsou již od začátku v nové budově vedle
Ahaaa, díky za informaci 😉
Za uvedených necelých 13 mil. Kč by se dala postavit slušná vila nebo dva rodinné domy. SŽ za to zbourá výpravní budovu a postaví jen přístřešek, který bude otevřený a bude tam fučet. Cestující to v zimě určitě ocení. To je takový problém udělat ten přístřešek trochu uzavřenější?
V Rakousku na nádražích s čekárnou ve výpravní budově mají navíc na ostrovních nástupištích uzavřené prosklené čekárny, aby se cestující měl kde schovat před nepřízní počasí. Tam se při modernizaci infrastruktury totiž myslí i na cestující, ale u SŽ mi to nepřijde.
Přivítal bych, aby i ve Zlíně střed byla minimalistická novostavba nádraží a ne zcela zbytečná, pompézní budova s kancelářemi ap. A tu stavbu, aby postavila SŽ co nejblíž k centru města (zastávce MHD) a to co možná nejdříve.
Klidně ať je v patře nad kolejemi … autobusové nádraží jako v Bernu. Tím chci říct, že horší už to tam být sotva může.
Jen bych se přimluvil za úrovňový příchod na peron jako je tomu v Kroměříži, tam taky všecko zastavuje a nákladní vlak to může objet bokem, aniž by křížil přechod přes koleje. Jsou místa, kde to je takto lepší, jinde jsou zase lepší podmínky pro podchod.
Na podzim jsem tam prestupoval na NAD cestou do Cerny v Posumavi a uplne mi to evokovalo chmelovou brigadu v 80. letech na Rakovnicku. Ale nejen nadrazi, ale cely jeho okoli, tam se fakt zastavil cas.
Ojediněle s likvidací této z architektonického hlediska bezcenné stavby souhlasím. Tyto prostředky bez čekárny zbudované tak, aby v nich bylo permanentně čerstvo, jsou ale fakt zoufalství. To je tak, když jde víc o vizualizaci než o reálný výsledek. O něm už se totiž obvykle nepíše.
*přístřešky
A co třeba přesunout místo zastavení os vlaků blíž obci? Pěšákovi by to mohlo ušetřit skoro 500m.
Do oblouku o poloměru asi 200 m?
A jak dlouhy vlaky tam chcete? 400m dlouhy?
Třeba aspoň 100 m, donedávna vcelku běžný jev. Ale to je úplně irelevantní, jde o to, že nástupiště v obloucích se nezřizují z mnoha dobrých důvodů, neboť:
1) se kvůli nim musí výrazně snížit převýšení
2) vzdálenost dveří od hrany nástupiště je větší
3) průvodčí nevidí na všechny dveře (přinejmenším v případě vnějšího oblouku, což by byl tento případ)
Nemá být 400 m poloměr?
Norma požaduje Rmin=600 m a jako výjimku připouští minimum 300 m. Tady je to R = cca 200 m, takže ani náhodou.
Ne. Norma dovoluje nástupiště v oblouku o poloměru 190m, za předpokladu snížení nástupní výšky na 380mm, a TSI při ještě větším snížení dokonce žádný minimální poloměr neznají. A všechno je to naprosto ok, i u novostavby. Pro osoby s omezenou schopností pohybu stačí na překonání 380-550 stejná rampa, jako v tramvaji (i výška schodu je identická). A třeba Rakušáci mají na 380 perony na lokálkách plošnou výjimku, aby se to nemuselo schvalovat zvlášť. Ale my budem radši, když vlakem nikdo nepojede, hlavně, že to bude na rovině, 550mm vysoké, a co nejdál od obce.
Jo a teda v oblouku o R=200m je převýšení stejně limitované na 100 mm podle vzorce D = (R-50/1,5). Prostě to není problém udělat. Dal by se zabezpečený centrální přechod a peron na vnitřní stranu oblouku. Ale na to chybí na české železnici dvě věci – chtít a myslet.
Těm tramvajím co tam jezdí by oblouk neměl vadit.
Navíc někde k P1608 je poloměr o hodně větší.
Nerozhoduje ani tak délka vlaku, jako vzdálenost otočných čepů a umístění dveří. Rohy a střed vozu v oblouku vybočují.
Tramvaje s tím mají taky problém a konkrétně u Magistráru města Brna u Maliňáku je potkávačka a KT8 musí čekat na průjezd protijedoucího vozu.
A co vzestupnice?
Kde? V Kájově pro rychlost 30 km/h? Nebo u tramvaje v Brně?
Poslední dobou snad SŽ dává do zadání, aby byly zastávky co nejděravější. Na co přístřeší, vždyť na vizualizacích je vždycky krásné počasí…
Navíc vizualizovaní cestující jsou trvale spokojení a nepromokaví…
A především šťastní, mladí a krásní 😀
Kdyby tam dali vozíčkáře, tak se ozvou místní bijci, že tam žádný nejezdí. Podobně jako jim vadí ICE na vizualizacích.
Já bych tam na lavičku položil nějakého místního ožralu, je-li v Kájově k mání.
I on by koneckonců byl šťastný, nepromokavý a omyvatelný.
Zkrátka vše sluníčkové…
K tomu regiopanteru. Trať ČB – Kájov byla na mapce těch dlouhodobých plánů elektrifikace tratí, co tu vyšla v článku před pár týdny.
tady, plán 2029:
https://zdopravy.cz/119-miliard-do-elektrizace-trati-ministerstvo-schvalilo-plan-na-dekarbonizaci-zeleznice-186015/
Vizualizace dělá firma, co o skutečnosti nic netuší. Takže není problém vidět TGV atd. na lokálce u nového přístřešku v Horní u Dolní.
Za 13 mega by z toho každý soukromník udělal turistickou ubytovnu. Pokud tedy by tam byla klientela. V těch horních patrech jsou nepochybně byty.
To vůbec není špatný nápad
Pokud by byla levná… Hned vedle je Český Krumlov a k Lipnu taky kousek. Jen naproti už je penzion.
Zakázat, nesmí konkurovat nádražní budově! 😀
Proč? Jen rozumný provozovatel čehokoli vezme konkurenci v okolí v potaz při ekonomické rozvaze zda má smysl se do toho pouštět. 😉
Ono to okolí nádraží v Kájově není zrovna moc přívětivé. Být turistou, nechtělo by se mi tam.
https://mapy.cz/s/mepuvekujo
Na druhou stranu, přes kopec Lipno s přepálenými cenami, pod okny vlak, pro cyklistu ideální. Ráno skočit s kolem do vlaku a vrátit se po “svých”. Horní Planá, Chvalšiny, … Druhým směrem Krumlov, Kleť, Blanský les obecně. Dovedu si představit pár dní tam takhle strávit. A Kájov je jinak krásné místo.
Nevím, zda by se tam uživila ubytovna, ale byty by se tam uživily určitě. Jenže převést to na obec se závazkem udržování čekárny? To by bylo pro Správné Železničáře příliš úsporné. Ušetřili by 13 mega za zbourání.
Hned naproti nádraží je penzion Kájovská hospoda s pěti pokoji, takže tak zlé to být nemůže.
Já přes Kájov často vlakem jezdím a vždy mi to tam připadalo být nelákavé. Ale žiji na malém šumavském městě, tak mám asi jiná měřítka, než někdo, kdo žije třeba v Praze u magistrály.
Tuším, že 3.NP kdysi ČD pronajímali jako turistickou ubytovnu. Po dokončení optimalizace trati České Budějovice – Voary v letech 2016 a postavení dispečerského pracoviště s technologickým zařízením je celý objekt prázdný.
Nepřijde mi zase tak zchátralá, aby se musela bourat. Opět další kšeftík pro někoho…
Jen je od roku 2016 nevyužitá mimo případných bezdomovců.
Vlastník se obvykle o využití stará, ve vlastním zájmu. Tedy, možná to tak už není, když i stavebnictví najelo na konzum.
Stavebnictví opravdu, ale opravdu nemůže za tvoje předsudky. A už vůbec ne za to, co si majitel nemovitosti přeje.
Kdes byl, mohl sis to odkoupit.
A to je v pořádku? Proč za to nikdo nenese odpovědnost a nějaký postih?
Ta byla odporná už v devadesátých letech. Osobně se divím, že vydržela tak dlouho.
Neříkejte mě, že obec nepotřebuje +-10 startovních bytů pro mladé rodiny, samoživitelky nebo pro seniory.
Bourat to je kravina. Není to na spadnutí a stačilo by asi opravit střechu a zateplit to. Neměl by to být problém.
JENŽE TO BY SE MUSELO CHTÍT.
„Není to na spadnutí…“
Jak to víš?
Nejspíš to na spadnutí nebylo:
„Obec loni na jaře, ještě pod vedením tehdejšího starosty Mariana Benčata, který do funkce nastoupil na podzim 2022, o budovu projevila zájem, Správa železnic už ale byla rozhodnutá ji zbourat.“
Kolik by to stálo?
Ani demolice není zadarmo.
Ta bouda byla na spadnutí už koncem devadesátých let, panejo.
Takže jste se starostou nemluvil. Napřed se ho zeptejte… jo a mladí opravdu nemají povinnost žádat o byt v místě (obci) bydliště, neexistuje důvod jim zakazovat žít jinde, nevolnictví bylo zrušeno.
Škoda že papírny vlečku už nevyužívají. Stále jsou v provozu, domnívám se, šumavského dřeva mraky všude okolo, hlava mi to nebere. Zelená revoluce, ale papírny ne. 🙂
Výroba buničiny (ze dřeva) byla ve Větřní ukončena 2002.
To znamená…? Pomozte laikovi?🙂 že se nezpracovavá základní surovina na výrobu papíru? Ze se se zpracovává už hotovy papír na výrobky z nej???
Aha, vyrábí obaly, už chápu vygoogleno
A ta buničina se dováží odkud?
Nebo ten hotovy papír, asi ze zahraničí?
Nakupují různé druhy buničin a ty pak zpracovávají na papír. Orientují se na obaly.
„Nakupují různé druhy buničin“
a ty nemohou dovézt vlakem, když tam maj vlečku?
Můžou. Z toho, že to nedělají, plyne, že jim to nedává smysl. Samozřejmě si můžete založit spediční firmu a nabídnout jim super službu a vytlačit silniční konkurenci. Ta firma balancuje na hraně přežití, takže každá koruna, co jim ušetříte, bude pro ně zajímavá.
Proč hned útočit ať si něco založí… Zde bude otázka výše dovozného a možná vycházejí z veřejného Tarifu vozových zásilek. Jenže lze dohodnout (zejména když jen přežívají), speciální tarif, který vždy bývá výhodnější. (Snad to nezrušili). Je otázkou, zda nějaký takovýto pokus vůbec zkusili.
Ekonomika se tomu říká. Zjevně jim to ekonomicky nevychází. Takže nemohou, bohužel.
Buničina se dováží z celulózek. Do ČR ze Štětí, z Ružomberka, ze Skandinávie, z Rakouska. Ve Větřní se ale zpracovává z 90% jako surovina sběrový papír.
Jsem pomalejší
Možná méně psát a více prvně hledat? 😉
Ona je zelená jen naoko. Jednak se špinavé provozy často jen přestěhovaly, se zvýšením nároků na přepravu, jednak pokračuje systém „trvale rostoucí spotřeby“ (a odpovídajícího vyhazování). O úspory zdrojů prakticky nejde. Jiná věc jsou sklonové poměry té vlečky samotné, srovnání alternativ by tu možná nevyšlo pro vlaky (v koncovém úseku) tak skvěle, nevím.
Ve Větřní to zřejmě bylo brutál podinvestované, se zavřením se asi počítalo dlouho dopředu. Jako příležitostný vodák a milovník Vltavy (mimo sezónu) jsem to ale ocenil. S tou ekologií, pamatuji, jak bývala trasa JČ/Šumava – Paskov zaplevelená soupravami od Hebíka, sklápěčky se štěpkou.
Papírna měla smůlu na střídající se majitele, dobrodruhy ve funkci ředitelů a jejich megalomanské plány v divokých devadesátkách. Z podstaty žije od převratu dodnes a mám-li si tipnout, dopadne podobně jako papírna v Loučovicích (která btw spadala pod podnikové ředitelství ve Větřní), ze které dnes už nezbyl ani ten obvyklý brownfield.
Více co by se ptal Holanďan?
Mají tam řeku, proč to nevozí lodí?!
… a správný brňák by se zeptal, zda to nelze vzít rovnou přes Svoboďák.
Fakt by to nemohla být kulturní památka?
Spíše nekulturní…
🤣🤣🤣
Nestraš! :o)
Už dost!
Bude nová minimalistická budova mít také vytápěnou čekárnu? Anebo to je jen ta lavička v přístřešku?
A kolik na to přispějete? 10, 20, 100 milionů?
Ještě před nějakými padesáti lety správce dráhy chápal, že cestující musí být na zastávce včas a že je tudíž hutné mu připravit podmínky na to čekání – když už ne nádražní restauraci, tak aspoň přístřešek chránící před větrem a deštěm. Ostatně kdysi bývalo (nevím, zda je tomu ještě i dnes) ustanovení, že cestující musí být na nástupišti už nějakých 5 minut předem. Není důvod, proč by na tu zastávku měl cestující extra přispívat: Nákupem jízdenky totiž zprostředkovaně platíte i SPrželu nejen za ošoupání kolejí vozidlem dopravce, ale i za provoz té čekárny – informační systém, hodiny, hlášení, čištění odpadkových košů… Číst vice »
Cestující chodí k vlaku akorát, žádná dlouhá čekání se nekonají. Kolikrát mají problém si koupit jízdenku když je na nádraží pokladna.
Jasně, daně platit nebudem a budeme jen přispívat. A když už tedy přispívat, pak na všechno!
Ta vizualizace je fakt sqělá. Z té koleje, na které stojí RegioPanter, se totiž dá jet pouze na vlečku do papíren ve Větřní.
Třeba se plánuje obnova tratě Kájov-Větřní, jen o tom SŽ zatim nikomu neřekla 😁.
Take tam ale neni nastupiste,…
Prosímvás klid. Jinak se toho chytí Voda z Tetčic a projekt zablokuje. Nebo někdo podobný s cílem přinutut vizualizaci k realitě, jinak je všecko špatně.
Jakoby někdo umístil v roce 1900 na Vyšehradský most lokomotivu na 15 kV 16 a 2/3 Hz. Haha, žádná trolej tam není a dneska je to šestnást celé sedm.
Ještě by mohl někdo vložit tuhle výhybku, když už se to bude předělávat: https://mapy.cz/s/pupufanoro
Nemohl. Na takovou spojku potřebujete 70 m (můžete změřit ze spojky na západní straně) a Vy tu máte jen 30 m. Když to prodloužíte, vyjde výhybka do přechodu na ostrovní nástupiště.
S tím Vaduzem si to spíš někdo vymyslel, aby byl zajímavější, ne?
Takových typizovaných nádražních budov byly po monarchii stovky (já vím, že Vaduz je jiná země).
Vaduz je jiná země, nicméně tamní nádraží postavila k.k. Vorarlbergerbahn a dodned je to majetek ÖBB 🙂
Obě budovy jsou samozřejmě variace na normalizované budovy stavěné po celé monarchii, budova „z Kájova“ dodnes stojí v Holubově na téže trati.
A taktéž v Černém Dubu, Zlaté Koruně, Polné na Šumavě a v Polečnici.
Blbost. Budova v Kájově byla vyšší a větší než v Holubově, Zlaté Koruně, Polné, Polečnici, Černém Dubu.
To ano, ale já to myslel tak, že Černý Dub+Holubov+Zlatá Koruna+Polná+Polečnice je tvoři jednu skupinu normalizovaných budov.
„Obě budovy jsou samozřejmě variace na normalizované budovy stavěné po celé monarchii…“ To je ovšem řečeno jenom „B“. „A“ by mělo znít asi takto: V dobách, kdy v monarchii (resp. v Předlitavsku, protože Zalitavsko = uherská část monarchie si od rakousko-uherského vyrovnání v r. 1867 jela po svém všude kromě zahraniční politiky, financí a armády) převažovaly soukromé železniční společnosti (nutno podotknout, že monarchie svoje státní dráhy prodala v r. 1854 a k výstavbě, vlastnictví a provozování železnic se stát vrátil až po slavném krachu na vídeňské burze v r. 1873 – první tratí nově provozovanou státem byla trať Rakovník –… Číst vice »
Jak ta normalizace drážních pozemních staveb v Předlitavsku fungovala, o tom se lze dočíst např. v tomto článku https://www.k-report.net/budova-16h/, který pojednává o jedné z nejslavnějších lokálkových nádražních budov podle normálie 16/H a který autor aktualizuje podle nových terénních i archivních nálezů už 14 let. Budiž zdůrazněno, že poprvé byla tato stavba použita v r. 1893 pravděodobně v Čechách (Volyně, Prachatice) a od té doby se rozlezla na zhruba 90 míst (z toho v zemích Koruny České na více než 60 míst) od Jižního Tyrolska až po Bukovinu a od Kraňska až po Halič. A vážnější zájemci nechť nahlédnou do encyklopedie… Číst vice »
Toto je krásný příspěvek, díky za něj. Dalo by se o tématu doporučit nějakou literaturu? Děkuji.
Mojmír Krejčiřík: Česká nádraží. Monumentální projekt vychází už přes 20 let, z plánovaných 6 dílů jich vyšlo zatím čtyři a půl (protože od III. dílu je každý rozdělen do dvou svazků). Vydává to Vydavatelství dopravní literatury Litoměřice Ing. Luděk Čada, I. díl je už beznadějně vyprodaný, ostatní dosud vydané lze zakoupit zde:
https://www.vydol.cz/objednavka.html
Nezbývá než doufat, že to autor (*1942) stihne dokončit…
Obrázek původní budovy nádraží Kájov (přízemní domek + vodárna?) na dobové pohlednici vlevo nahoře pod popiskem „Station Gojau“.
Patrový objekt za ním je hotel, jehož detail je na pohlednici vlevo dole.
https://1gr.cz/fotky/idnes/22/101/org/VRJ968051_1620historischedatenbankbwb_oet.at.jpg
O té původní budově z historické fotky jsem nevěděl. Ta tam asi stála předtím, než se dostavěla vlečka do papíren a výrazně vzrostla nákladní doprava. Ale před tím hnusným čtyřpatrovým panelákem tam opravdu až do 70. let stála budova podobná tomu nádraží Schaan-Vaduz. Takže Kájov bude naprostý unikát: během 50 let bude mít už třetí nádražní budovu! I když říkat tomu přístřešku „nádražní budova“ je hóódně nadsazené.
Trať Budějovice – Kájov byla otevřena 19. listopadu 1891, vlečka do papíren zprovozněna 28.července 1896.
Díky! Tak to s tím Vaduzem možná pamětníci zaměňují ten hotel 🙂
Narodil jsem se r.1956 ve Volarech. Přes Kájov jsem občas jezdil do učiliště v Č.B. Tehdy jezdil (mimo léto) z Č.B. do Kájova osobní vlak s parní lokomotivou. Stála tam ještě ta stará nádražní budova. V letech 1975-1977 jsem byl na vojně v Trebišove. Tam jsem v novinách tehdy četl, že v Kájově došlo k železniční havárii. U soupravy jedoucí po vlečce z předávací stanice zpět na nádraží, přestaly naložené vagony brzdit. Lokomotiva to na velkém klesání neubrzdila a na nádraží došlo ke srážce se stojícími vagony. Tehdy tam došlo k úmrtí a zranění osob – počet si již nepamatuju.… Číst vice »