Dvakrát zatopený podchod během týdne? Chyba projektu to není, tvrdí Správa železnic
Podchod pod vršovickým nádražím v sobotu při bleskové povodni. Foto: Twitter.com / HasiciPraha
K zatopení podchodu došlo minulou sobotu a včera.
A už se zase čerpá 😀 . Povedlo se jim to.
https://twitter.com/HasiciPraha/status/1568221574934982656
Co vím, tak podchod projektoval Metroprojekt, Sudop byl generální projektant (jen tak na okraj).
Nechci SŽ nějak obhajovat, ale navrhnout podchod, který se nezaplatí, když v oblasti spadne během hodiny 50mm vody, to by nezvládl ani Chuck Norris. Nevím jak si to autoři stížností na podchod představují, že by při přívalové povodni, která se odehrála v pátek v Praze a v sobotu v Brně, celé centrum města plavalo a připomínalo řeku, ale přitom podchod zůstane suchý? To snad nemyslí nikdo vážně. Kdyby se mělo u každé takové stavby počítat s tím, aby zůstala suchá i při extrémní bouřce, které se téměř nepohybuje a spadne neskutečné množství vody na jednom místě, tak ty stavby budou… Číst vice »
…podchod, který se nezaplaví…
Žádná přívalová povodeň v Praze nebyla – povodeň je vylití vody z koryta řeky nebo potoka. V pátek v Praze nespadlo 50 mm – na Karlově napršelo mezi 17 a 18 hodinou 9 mm, na Libuši 7 mm. V tu sobotu předtím to bylo na Karlově mezi 14–15 hodinou 10 mm, na Libuši 21 mm a hodinu před tím 12 mm. A co se s tím dá dělat? Nesvádět vodu z okolního terénu na chodník, ale opačně z chodníku do terénu, kde se může zasakovat. Pak už by zbyl nějaký zbytek, který by kanalizace pobrala. Trubka o průměru 15 cm… Číst vice »
To ale neni chyba podchodu, že k němu přitekla voda z poloviny Nuslí.
Já jsem také nikde netvrdil, že je to chyba podchodu. To odvodnění musí být udělané před podchodem, v něm to nemá smysl.
Stačí občas vyčistit kanály
To je jako podchod k nástupištím v Benešově. Tam je taky po dešti / i menším / voda.
Tohle vám fakt žádný kanál nepobere 🙂
Jaké klimatické změny? Takové rychlé sprchy tady byly odjakživa, a jestli to nová stavba není schopna pojmout, tak je to prostě špatně a není se dál o čem bavit.
Klimatická změna způsobuje, že jsou ty bouřky častěji intenzivnější. Tj. stejně silná bouřka dříve byla třeba jednou za pět let, teď je třeba i několikrát ročně.
Nádherným materiálem ke studiu jsou historické „Povětrnostní kroniky“. Zjistíte z nich, že byly roky, kdy skoro za celé léto nekáplo a byla neouroda, nebo naopak: extrémní bouřky a z toho „časté ohně“, ouroda splavená, řeky vylity… Ostatně už i Kosmas popisuje divoké jevy, které se sešly v některých letech jeho doby. Má tam i tornáda (nakolik by toto označení bylo meteorologicky přesné, samozřejmě již nezjistíme). Neříkám, že něco se neděje a planeta se nenachází v divočejší fázi, ale přisuzovat zatopený podchod jednoho pražského nádraží změnám klimatu, je přehnané. V prvé řadě se podívat na kanály, odtokové žlaby a tak podobně.… Číst vice »
„Změna klimatu“ je jen zástěrka probšibry, kteří se napakujilí na Green Dealu.
Sorry, za překlepy 😇
a co si myslite o pristani na mesici? bylo?
Tak studujte pořádně a zaměřte se na četnost dle intenzity. Pak nebudete muset vyvracet, co tvrdíte sám.
Tak ještě jednou. Nikdo neříká, že ten konkrétní liják je způsobený změnou klimatu. Změna klimatu ale způsobuje, že takové lijáky jsou častěji a budou ještě častější. Že to byl náraz nikdo nepopírá, ale když takovéhle nárazy teď jsou a budou součástí našeho počasí, musí na to být nové stavby, zejména ty veřejné, připraveny. Stejně jako musí vydržet letní teploty přes 35 stupňů, i když to také dříve nebývalo.
A to řekl kdo, že jsou takové lijáky častější? Jak přesně jste na to přišel?
To jsou statistické údaje. Má je třeba ČHMÚ.
Samozřejmě, a klimatická změna způsobuje, že je v létě občas přes třicet stupňů Celsia! Není to náhodou obvyklá letní teplota? A vůbec to určitě nemá souvislost se zvýšenou sluneční aktivitou, že? Klimatická změna bude patrně moci i za zo, že v zimě mrzne (někdy)! Ale kdo může za střídání dob ledových a horkých v historii planety, v dobách, kdy Gréta a spol. ještě miliardy let nebyly???
Ne, klimatická změna způsobuje, že v létě je v ČR přes 30 stupňů často, což nebylo obvyklé, a že je v létě v ČR i přes 35, což dříve nebylo vůbec. Se zvýšenou sluneční aktivitou to nemá nic společného.
Místo hloupých otázek si zkuste k tématu něco nastudovat, vědeckých studií a z nich odvozených populárně naučných textů už je na toto téma dost.
No jo, ale ono mrzne méně a méně a neustále roste podíl počtu tropických dní nad 30° (což je jako bychom se posouvali na jih). Tohle fakt není jedno číslo, jsou to jevy v prostoru a čase.
https://faktaoklimatu.cz/infografiky/tropicke-dny-praha (data jsou z měření ČHMÚ)
To řekl kdo? To jste si teď vycucal z prstu…
Třeba ČHMÚ.
Možná projekt předpokládal, že Nusle jsou další místo na zemi, kde voda teče do kopce a ono ne.
To je svět, kde jsou vlaky, které jedou vyšší rychlostí pomalejší.
Mno, tohle se opět povedlo.
A je jedno, zda něco kanál ucpalo či to někdo blbě nakreslil. Toto není normál.
Co ta mluvčí kecá, že je podchod v provozu tři roky?
Otevřeli ho loni.
A asi někde chyba bude, když dvakrát pořádně zaprší a podchod je pod vodou.
Skrz je otevřen rok, ale z Nuslí k 3. a 2. nástupišti byl otevřen už předtím.
Já bych mluvčího dělat nemohl. Když lžu, tak se červenám.
Přístup od Nuslí byl otevřen v prosinci 2019, takže to skoro 3 roky opravdu jsou.
Chyba je v tom, že je to v ďolíku a po ulicích tam dotekla voda z poloviny Nuslí. A že ji cestou nepoberou kanály, asi neni tak úplně chyba projektantů podchodu. Takové podklady většinou nedostávaji.
Ne, po ulicích tam nedoteklo nic. Natekla tam jenom voda z oblasti, která se celá upravovala (spíš vytvořila) spolu s podchodem.
#mynic vody bude trochu víc
Nejsem odborník na klimatické změny a na diletantství SŽ, ale jednoduše bych řekl že průtrž mračen umyl chodníky a ten bordel ucpal odtok.
jj, povrchy na nuselske strane nejsou osazene a takovy slejvak zrejme pokazde vezme do podchodu hlinu…
Nebo možná byly osazeny, ale dopadlo to jako u stanice Eden a Zahradní Město…? Semtam plevel a trávník žádný…
zapomněli na kanalizaci nebo co? vedí že tam poteče a nepostaví žadnou kanalizaci?
Pardon ještě druhá strana je prudký svah pod trať, byla to otázka času
https://mapy.cz/zakladni?pano=1&q=praha%20vr%C5%A1ovice&source=pubt&id=15212586&pid=72791046&newest=1&yaw=4.110&fov=0.663&pitch=0.253&x=14.4475896&y=50.0652389&ds=2&z=18&base=ophoto
Všimněte si, že nad tou rampou je střecha. Nezastřešený je až chodník před rampou, který je pravděpodobně vyspádovaný směrem od rampy, každopádně jeho plocha je maličká.
K tomu zatopení dochází ze strany Nuslí. Ještě by někoho mohlo napadnout, že byla chyba prodlužovat ten podchod až do Nuslí – když vedle jen z Vršovic, nedělo se to…
Na druhou stranu, spojení z Vršovic do Bartoškovy ul. podchodem je super a bylo už dlouho plánováno.
Jen tam asi zapomněli udělat kanál.
No těch bazénů po republice je více. V Hoštejně stavěli hasiči lávku přes zatopený podchod, v Karviné jsem si připadal jak v aquaparku.
V Dejvicích na Hradčanské (tu část směrem do Dejvic podle cedulí spravuje SŽ) je rybník po každém dešti.
Jestli je tohleto podle normy, tak ta norma patří vyhodit z okna.
Ale když koukám na
https://mapy.cz/zakladni?pano=1&q=praha%20vr%C5%A1ovice&source=pubt&id=15212586&pid=72785148&newest=1&yaw=0.511&fov=0.663&pitch=0.134&x=14.4464696&y=50.0638612&ds=2&z=18&base=ophoto
a ještě na druhou stranu
https://mapy.cz/zakladni?pano=1&q=praha%20vr%C5%A1ovice&source=pubt&id=15212586&pid=72785148&newest=1&yaw=0.511&fov=0.663&pitch=0.134&x=14.4464696&y=50.0638612&ds=2&z=18&base=ophoto
Co čekat 🙂 🙂 🙂
Projektant než nastoupil k Sudop Praha, navrhoval deset let bazény 🙂
Faktická: pokud vím, tak tento objekt dělal Metroprojekt. Což je tedy ve finále jedno, pořád je to SG.
Počet záchranných člunů na Titaniku taky splňoval normu.
Na jedné stavbě při kontrolním dnu se předváděly záchody. Když jsem ho chtěl vyzkoušet, musel jsem se postavit rozkročmo nad mísu, jinak nešly zavřít dveře. Bylo to ovšem přesně podle norem.
Na pardubickém nádraží je naprosto identický problém.
To jste nebyl na wc ve voze předělané tratecem z WRmz na Armpee 829 tam na WC by trpěla i Aťka Janoušková …
Ještě za komančú na letišti v rumunské Constanci měli dveře na WC vyřízlé podle mísy, aby se daly otevřít. Přitom to byla jen příčka ve velké místnosti, kterou mohli postavit o kousek dál nebo zazdít zárubně opačně.
To těžko.
Ono už v normách není, že mezi mísou a dveřmi má být 55 cm? Nebo to tam bylo a z nějakých důvodů to nestačilo (by mě zajímalo proč).
Nevím…. SŽ, resp. tedy její vedení a dozorčí rada je tlupa darebáků a diletantů, ale měli bychom si zachovat soudnost. V konečném důsledku je ta kanalizace napojena na nějaké kilometry (možná desítky kilometrů) dlouhé sběrné potrubí, které bývá x desítek let staré a prostě není dimenzované na takové extrémní přívaly vody. Nehoňme čarodějnice, buďme soudní. Taky nemám rád SŽ, její vedení a politickou trafiku – dozorčí radu, ale trochu objektivity by někdy možná neuškodilo.
Tohle vypadá na ucpaný odtok přímo v podchodu. Ucpaný kanál se obvykle projeví vývěrem zkrz nejbližší/nejnižší mříž nad místem ucpání.
Pro ilustraci vyvěračka na Kolišti v Brně: https://1gr.cz/fotky/idnes/14/074/vidw/SHA54ea91_zaplava.jpg Něco takového by si fotograf nenechal ujít. 😀
No ale to se řeší oddělením splaškové a dešťové vody a odvodem deštové do přírody ( v případě vršovic do botiče 300 metrů cca) Tady je ovšem špatně řešen vstup z Bartoškovy ulice takže funguje jako jako koryto vedoucí všechnu vodu z okolí do podchodu, měli u bartoškovy udělat vyšší práh aby voda netekla do podchodu ale pokračovala dál ulicí kde jsou na to dimenzovány kanalizační vpusti…
na Hlavním nádraží provrtali střechu haly, aby si tam mohli dát lucerničky osvětlující budovu a ted se diví že jim tam teče.Holt „dobrá správa“ ., Domníval jsem se, že po volbách se to zlepší, bohužel lidé s hloupými nápady tam sedí dál.
Prosím vás, odkud jede vlak do Čerčan? Vezměte to proti proudu a potom doleva!
Jestlipak si někdy přečtu od Správy zprávu ve smyslu:,, Tak tohle jsme opravdu pohnojili, vyvodíme z toho důsledky a poučíme se“?
Jako že nenechají tu partu z Olšanské projektovat ani kadibudky v Horní Lhotě?
To se spíš nestane, no.
Jestli se ucpala vpusť, protože ji nikdo nečistil, tak platí poznámka o té horské vpusti níže.
https://www.edpp.cz/public/photos/big/5b89093a23f0d9.740946813.png
Jeden plavajzník byl už před týdnem, dalo by se čekat, že to tedy vyčistili. Digi o něco výše to popsal přesně.
Čí je ten podchod a vpusť? Nemají to Spržel občas čistit?
Spréva železnic si stavbu objednala … takže co pohnojila ??? Když si u projekční kanceláře objednáte třeba projekt stavby RD, který Vám postaví vysoutěžená firma a po kolaudaci dojde při silné průtrži k zatopení garáže či sklepa, můžete mi, prosím pěkně vysvětlit, co jste pohnojil ???
Bleskovou povodeň popisuje Jiří Vrba ve svých knížkách, které pojednávají o dobách, kdy lokomobila pohánějící mlátičku byla už docela běžná věc a animální trakce na poli byla nezastupitelná.
Otázkou je, zda navrhovat odvodnění zpevněných ploch na stejnou kapacitu, jako plochou střechu s vnitřním odtokem. Tedy jestli použít 150 nebo 300 litrů za sekundu na hektar.
To je pozemák, to na dráhu netahejte 😁
A nebo blesková povodeň, díky níž se Hostýn stal poutním místem. Tehdy lokomobily ještě nebyly a mlátičky jenom v přeneseném smyslu (jako ty, co se tam zrovna tenkrát utábořily u potoka).
Mě nepřestává udivovat ten hon na čarodějnice. Projekt vzniká nějakou dobu. Vidí ho spousta lidí. A ta spousta lidí se k tomu může vyjádřit. Je to dobře a zároveň špatně, ale je to taky kontrola všech, kteří na tom dělají. To fakt nikoho nenapadlo, že ten podchod může být z blízkého potoka zatopený? Nikoho z těch desítek lidí to nenapadlo? Projektant je jeden článek a dost mi vadí ten alibismus „vyhovuje normám“, ale i normy jdou někdy proti sobě. Sám jsem projektant, i když v jiném typu staveb. Ale odkazovat se na jednoho člověka je prostě trapné. Tady selhali všichni.… Číst vice »
Ten podchod ovšem není zatopený z „blízkého potoka“ (300 metrů vzdálený Botič). Podchod byl zatopen z druhé strany, z Nuslí.
Ve výsledku je jedno, odkud ta voda je. Prostě je v podchodu voda.
Navíc, aby byl zatopený z potoka, musel by mít potok hladinu stejně vysoko jako je v tom podchodu. Pak Botič by zatopil podjezd v Otakarově si tak 2 m vody … a z toho by tady fotka byla určitě.
Projekt samozřejmě musel mít zpracovaný protipovodňový plán. Druhá věc je, že na papíře asi vypadal pěkně, ačkoliv se ukazuje, že v reálu k ničemu nebyl.
Tento trend víceúčelových staveb je fajn. V Č. Těšín je podchod současně kluziště, ve Vršovicích současně bazén.
Nevymlouval bych se na klimatickou změnu, ani na přívalový déšť. Stačí se podívat kdo to projektoval a je jasno.
Tak prý šlo o zanesený kanál, který po dokončení stavby potřebuje pročisti první dva roky od hlíny docela často, než se okolí usadí, a pak to plánovaně každoročně kontrolovat.
Jinak řečeno: Projektant měl použít horskou vpusť na mírném návrší v Praze.
Lepší by bylo, kdyby SŽ provádělo i údržbu. Tzn. pravidelně čistilo kanalizační potrubí, vpusti, čistilo žlaby a žlabovky, odstraňovalo nálety apod. Bohužel na SŽ se nic takového neděje. Takže se něco za velké peníze postaví a pak už se jen čeká až se to rozpadne. Přitom levná, pravidelná údržba by mohla životnost staveb znásobit. Podobné je to i na silnicích. Jediný kdo provádí pravidelnou údržbu je ŘSD, ale i to platí pouze pro dálnice. V českých podmínkách to ale na změnu v nejbližších letech nevidím. Jedinou šanci bude přechod na BIM ve všech vrstvách od projektování, přes schvalování, stavbu až… Číst vice »
To byla ironie…
Na SŽ součástí BIM model údržby ale nebude. 😀
Je to totiž „moc složitý“. 😀
SŽ dostane model jako součást projektu a ten pak prostě zastará. Žádné opravy a úpravy se do něj už vkládat nebudou. 😉
Ano, vše je podle norem, stejně jako nesmyslná zábradlí, zbytečná schodiště, nefunkční plošiny s obsluhou na klíč, úzké podchody jen pro pěší či standardních 0 parkovacích stání pro cyklisty. Správa železnic dovedla byrokracii do dokonalosti, jak to na místě vypadá a jak se to bude používat nikoho nezajímá, ale podle norem je vše v pořádku.
Příště SŽ postaví nadchod, ten aspoň voda nezatopí.
ne ne. Nadchody jsou fuj říkali. V Ostravě ho budou rušit.
Jsou fuj, protože musí být podstatně vyšší, než podchod. Navíc nádraží někdy bývá na náspu, což ještě ušetří výškový rozdíl. Jako v případě Vršovického nádraží, které je ze strany Nuslí nahoře – všimněte si na té fotce, že ten výškový rozdíl je tak malý, že z Nuslí ani nejsou potřeba schody, stačí rampa. Která je samozřejmě přístupnější a pohodlnější.
Ano přesně tak. Nadchody pouze u nádraží, která jsou v nějakém dolíku.
Ale přesně ta rampa bude důvod zatopení. 🙂 Velké nezastřešené plochy skloněné „do podzemí“ při silné průtrži nasbírají tolik vody, že to neodvede nic (pokud se k tom ještě do odtoku tím proudem zanese materiál z okolí, tak se ucpe).
Ne, důvodem zatopení není ta rampa, ale její špatné odvodnění. Voda z těch okolních svahů se nemá na chodník vůbec dostat, naopak z té rampy má stékat mimo, tak, aby se dolů k podchodu dostalo už jenom minimum, které se zvládne odvést.
Jak „neodvede nic“?? Jako že tam odtud (než tam byla šíkmá rampa) voda nikam neodtékala? To se tam jako držela??
Množství srážek se počítá na m2 (při poslední bouřce to bylo 50 l na m2), a každý metr plochy svažující se k podchodu vám nasbírá další vodu (už rampa a schody jsou diametrální rozdíl v ploše). Takže je jedno jestli odtékala nebo neodtékala dříve, důležité je jestli má odvod kapacitu odpovídající většímu množství vody, které tam může stéci.
Jenom upřesním, nebylo to 50 mm za hodinu. Na nejbližší stanici, což je Praha-Karlov, bylo naměřeno 9 mm, v tu sobotu 10 mm. Na Libuši bylo v tu sobotu předtím 20 mm.
OK, je to možné, to jsem někde zachytil, ale už si nepamatuji kde. Nicméně podle síly průtrže tady na Vinohradech by mě těch 50 mm nepřekvapilo, neboť ulicí se valil tak 4 cm hluboký proud. Radar tak dlouhou historii nemá, abychom se podívali, kudy to konvektivní jádro Prahu prošlo.
Plně souhlasím, nadchody jenom tam kde to absolutně nejde jinak. Je to za normálních okolností dvakrát tolik schodů, a typická úprava je taková že je člověk vystavený žívlům plně napospas (vítr, voda/sníh, mráz…)
A podobnými problémy trpí nadchody i nad silnicemi… kdekdo ruší přechod a místo toho postaví nadchod, a považuje to za ekvivalentní řešení, jenže ono není. Akorát je to o trochu levnější, takže vpřed…
On si málokdo uvědomí, že když je TV 5,5 m nad temenem kolejnice + samotná konstrukce TV a bezpečností vzdálenost, tak nadchod musí být minimálně 7-7,5 m nad TK. Což už je celkem dost. Ostatně v těch Vršovicích to šlo pěkně porovnat souběžně, když tam byla provizorní lávka. To byla pěkná výška.
Z hlediska bezbariérovosti jsou nadchody výrazně hůře řešitelné (jedině výtahem a to zas nese další komplikace).
Že něco splňuje normy, neznamená, že to má dostatečnou kvalitu. Klimatizace v kacelářských budovách také splňuje normy a v létě se tam kvůli zimě nedá pracovat.
A mimochodem, se změnou klimatu, česky podnebí, toto zatopení nemá moc společného. Zatopení způsobilo počasí, nikoliv podnebí – viz. základní škola, předmět zeměpis.
Jenže změna klimatu znamená, že takovéhle počasí je častěji. Takže to se změnou klimatu má dost společného. Ne tohle konkrétní zatopení, ale to, že k tomu bude docházet častěji, takže na to má být stavba otevřená loni připravená.
Ale počasí s podnebím souvisí, viz základní škola, předmět zeměpis. A když se mění podnebí, bude se měnit i počasí. V Saudské Arábii je úplně jiné podnebí než u nás, taky tam je po většinu roku úplně jiné počasí.
Podnebí je, zjednodušeně řečeno, zprůměrované počasí přes celý rok.
Jenže k určitým typům podnebí patří i extrémy, o kterých to zprůměrování nic neříká…
To mate s tím podnebím a počasím pravdu. Sluší se ale rict ze změna klimatu nebo podnebí, vede k častějším extrémům počasí a tedy je potřeba se adaptovat.
Takze ted uz staci nad podlahou postavit druhou vrstvu aby laguna byla pod ni…
Na tomto principu fungoval starý podchod pod tratí na Stodolní v Ostravě. Na betonové podlaze voda a nad ní úzký dřevěný chodník.
V Oldřichově u Duchcova před zrušením také.
I V Praze, v podchodu pod tratí pod Nuselským mostem.
Tak v nouzi lepší „chodníček“ než brodit… asi tam v takovou chvíli neproudí zrovna davy.
Je problem tam udelat pujcovnu lodek, kdyz je vsechno tak jak ma byt?
Museli by je vybavit označovacími strojky PID.
Kdo by to provozoval? České dráhy, nebo Správa železnic? Zrovna třeba České dráhy se stahují z provozu lanovek (Ještědú, že prý se chtějí víc „soustředit na ty vlaky“ a Vy byste pro ně vymýšlel loďky… 🙂
Na fotkách od hasičů z minulého týdne byl jakýsi kanál v nejnižším bodě, který neodtékal. Takže místo výmluv na extrémní počasí by to chtělo provést nějaké sondy, pročištění, reklamaci atd.
https://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QJ_n/pzwMR/fanrx06xwaalp0e.jpeg
Ano, splnuje to vsechny normy… A je asi i fakt, ze se to stat muze pri extremnich srazkach… Ale krucinal, bylo by obcas vhodne premyslet a nekde dat rezervu nebo to naddimenzovat… zvlaste podle terenu v okoli…
Jak velká by měla být ta rezerva? 10x 100x norma? Na takový šupec nemůže být nadimenzováno nic! Voda přitekla i z okolí, kde to uliční vpusti také nepobraly. Jinými slovy, kdybyste chtěl mít jistotu, že kanalizace v podchodu odvede bezezbytku a ihned jakoukoliv náhodnou průtrž, tak místo elegantního žlábku a obvyklé přípojky 300 mm budete muset navrhnout metr široké a hluboké koryto zakončené tunelem až do Vltavy. To by pak bylo zase hned pokřiku nad neestetičností řešení a promrhanými financemi!
Je ale nemluvim o teto konkretni, ta byla vazne hodne prudka, ale uz je to zaplaveno podruhe a ta predchozi nebyla az tak prudka,…
Otazka je na miste, podchodby nemel slouzit jako nadrz, nekam voda odtekat musi, i kdyz prijde prutrz,… nekde chyba bude, a rekl bych, ze je na miste trochu vetsi dimenze, ta taky vyhovi norme….
do Botiče…
Kromě „inhed a bezezbytku “ je taky možnost, že voda z podchodu prostě odtéká. (A nemusí ji odčerpávat hasiči, při nižší intenzitě deště hladina klesá)
A vpustě občas někdo čistí.
Takhle to nepůjde. Když to bude naddimenzované, tak se hned po projektantovi začnou vozit: „jaktože to navrhl nehospodárně“. Jestli je zde problém, tak je třeba ho řešit systémově (úpravou normy) a ne to plichtit stranou.
Asi by se SŽ divila, kdyby jim na budovy někdo namontoval podobně fungující střechy, a při následné reklamaci projektu by pak bylo shledáno všechno v pořádku.
Podobne fungujici strechu mame v praci. Na satne je po desti jeden az tri cm vody. Ale mozna uz letos by se mela strecha opravit. Pry nekdo vytrhal na strese rostouci brizy….
Co má st let neudržovaná střecha s břízami společného s novým podchodem?
“A feature, not a bug.”
Při dnešních cenách taky sociální podpora. Prostě lidí se po cestě na vlak zdarma umyjí.
Ale to je geniální nápad náhodou. U některých cestujících by to umytí bylo žádoucí. 😀 A díky dešťové vodě by to ještě bylo ekologické. Tak málo a žili bychom v utopii. <3
utopie od slova utopit?
Tak jako u mnoha dopravních projektů i tady vše smeteno ze stolu frází projektanta „vyhovuje normám“. Přitom mnohdy stačí jen aby se projektant na místo jel podívat..
Proboha a vy si myslíte, že jsme jen nějak hovádka sedící na pozadí v kanceláři? Normy byly vytvořeny proto, aby byla navrhována dostatečně funkční a přitom ještě hospodárná řešení. Kdyby nepřišel dvakrát po sobě naprosto abnormální přívalák a potrubí někdo po stavbě a po prvním větším dešti vyčistil, tak tu není o čem psát? Hlavně se tu zjevně vyjadřují k problému lidi, kteří projektování a tomu jak funguje odvodnění vůbec nerozumí!
Tak v provozu/otevřený od loňského léta nebo 3 roky? Nebo jsem to jen nepochopil?
SŽ tvrdí, že tři roky. V textu je prolink na text, že otevřen byl plně loni. Zhruba tolik k faktům. Nehodlám se pouštět se SŽ do diskuzí na téma, kdy byl otevřen:-)
Naprosto Vás chápu. 😀
Tak zrovna inkriminovaná část byla otevřena v prosinci 2019. Takže bych tentokrát SŽ za slovo nechytal.
Je to od mluvčí (nejspíš záměrně) trochu zamotané. Vstup z Nuslí do podchodu opravdu existoval už před třemi roky, ovšem to ještě nebyl podchod pod celým nádražím. Jako kompletní podchod to bylo otevřeno až před rokem. A ještě po té se kolem dělaly terénní úpravy. Takže je klidně možné, že po těch terénních úpravách stéká do podchodu i voda, která před těmi třemi roky stekla někam jinam, třeba do nějaké „bažiny“ na stavbě.
No a nebo někdy v mezidobí steklo do odtoku něco, co ho ucpalo (třeba i postupně), a přišlo se na to až při prvním větším dešti, což bylo až teď.
Možná se dočkáme toho, že se bude při kolaudaci dělat i zkouška funkčnosti dešťové kanalizace, aby bylo jasno, co jde za projektem, co za stavbou a co za následnou údržbou…
Pokud se v sobotu přišlo na to, že je odtok ucpaný, tak by se snad vyčistil a neopakovalo by se to za týden znova. Navíc na té fotce od hasičů, která je i v článku, je vidět, že voda teče přes betonový kanálek, který je na rozhraní „trávníku“ a chodníku. Už to samo o sobě je špatně a znamená to, že to odvodnění podél chodníku je málo dimenzované.
Včerejší bouřka v Praze byla sice silná, ale zároveň nešlo o nic abnormálního, takže argumentace extrémním počasím vyvolaným klimatickou změnou je absolutně mimo.
S klimatickou změnou to samozřejmě souvisí. Už spoustu let se ví, že u nás bude klimatická změna znamenat delší období sucha střídaná prudkými dešti. Takže jednu konkrétní bouřku samozřejmě s klimatickou změnou spojovat nelze, ale to, že se takové bouřky budou vyskytovat častěji, je důsledek klimatické změny. Stejně jako to, že po delším období sucha bude země vyprahlá a taková země špatně absorbuje vodu, srážky po ní stékají.
to by me zajimalo, kdo to vi.
meteorologove jsou schopni predpovedet pocasi sotva na tyden … takze vestit, ze klimaticka zmena se u nas projevi takto … neni “dlouho se vi” ale “jedna z teorii”
Ono se to totiž děje už dneska a je to v posledních letech pozorovatelný trend, takže člověk nemusí být génius, aby si domyslel, že to tak do budoucna bude pokračovat.
Když o tom nic nevíte, tak to prosím nekomentujte, takhle akorát šíříte dezinformace 🙂 Nicméně tohle není server na diskuzi o CC, o tom můžete sáhodlouze „debatovat“ na novinkách.
Pletete si klima a počasí. To jsou rozdílné pojmy.
Ví se to proto, že větší teplota vzduchové masy = více energie a více vody v ní uložené. Více energie zároveň = drsnější projevy hraničních projevů počasí (bouřková činnost, tajfuny atp.). Pozorování to zatím potvrzují.
Nemá to nic společného s předpovědí počasí, ta nesleduje chování obecných principů, ta se snaží prostě odhadnout jak všemožně míchající se atmosféra bude vypadat za týden zrovna nad vaším barákem, což je dost obtížné, v některých situacích dokonce nemožné.
Vědí to klimatologové – ti se zabývají klimatem, ne meteorologové. Já píšu o vědecké teorii, a pro tu platí, že se to ví dlouho. „Teorie“ bláznů o tom, že Země je placatá, letadla vypouštějí chemtrails a klimatická změna neexistuje mne nezajímají.
Rozdíl mezi meteorologií a klimatologií je asi jako mezi kvantovou fyzikou a Newtonovo pohybovými zákon. Meteorologové nedokážou předpovědět počasí za týden a kvantoví fyzici nedokážou předpovědět, kde bude foton za pár okamžiků, jenže na úrovni klimatu a „lidských rozměrů“ už se ty elementární jevy projevují statisticky, takže je dokážeme spočítat.
Jo to sou ti lidi co dělají v počítačích modely. Čím ten model vyjde húř, tím víc dotací pak dostanou. A to že ten model do minulosti nefunguje nikomu nevadí.
Klimatické modely před dvaceti lety: V Česku budou častější vlny veder, delší období sucha, přerušovaná přívalovými dešti.
Lidé dnes: Ty jo, v létě větší vedra, sucho, přívalové deště – to nikdo nečekal. A ty klimatické modely vůbec nefungují.
To je takový mýtus, nevím, proč se poslední dobou najednou opakuje. Suchá země absorbuje docela dobře (nejsme na poušti, tam to funguje zase trochu jinak). Je to vidět na těch dvou epizodách 100mm dešťů za den letos: jedna v červnu, druhá poslední víkend. Žádné povodně z toho nebyly, max. rozvodněné potoky a půda se nasytila pěkně, viz mapy na intersucho.cz. Z těch červnových srážek jižní a střední Čechy žily celé léto, jinde bohužel tolik nepršelo. Povodně jsou tehdy, když je půda nacucaná z předchozích dešťů. Taky proto větší varování před povodněmi byly až včera (nacucaná půda z víkendu) Samozřejmě, vydlážděná… Číst vice »
Docela dobře je co? Proč to na poušti funguje jinak? Platí tam jiné fyzikální zákony?
https://twitter.com/CHMUCHMI/status/1555826013447237632
Tak si to přečtěte celé a pochopíte to zjednodušení v úvodu. Záleží jak o dlouhodobé sucho se jedná mimojiné. Půda která se vysuší příliš má nižší absorpční schopnost a pak záleží na časovém rozložení intenzity srážek. To není to jednoduché měřítko. A vyhlášený povodňový stupeň je povodeň, byť to nemusí znamenat vytopené domy.
No vždyť. Půda, která se vysuší příliš, už pak připomíná ty podmínky na poušti. Jenže k tomuhle u nás nedochází, aspoň zatím. Když máme na intersuchu sucho a pak zaprší těch 100mm za den na velké ploše, což bylo letos dvakrát, tak z toho nic velkého není, lokálně nějaké potoky typu Botič. Letos v létě jsme měli velké sucho v západních Čechách, viz mapky na intersuchu, teď do toho konečně pořádně zapršelo – a byly někde nějaké stupně povodňové aktivity? Teď tam je pěkně nasycená půda, protože se to vsáklo.
Byly. Klabava například.
K vzestupům hladin na menších tocích při těch bouřkách dochází, ČHMÚ před tím vždy varuje. Pokud ta bouřka zasáhne větší území, projeví se to i na tocích, kde se hladina měří, a je vyhlášen oficiální SPA.
Opravdu to není tak, že když na území ČR naprší v úhrnu stejné množství vody, jako dříve, ale dnes to přichází v intenzivnějších srážkách méně často, že by se všechna voda vsákla a bylo vše v pohodě. Není, spousta z té vody rovnou steče do potoků a řek a rozvodní je.
Na menších tocích. Jasně, že to lokálně nějaký potok nezvládne. Ale kdy jsme z toho měli povodeň na větší řece letos? Byly letos intenzivní velkoplošné srážky, o tom mluvím. Ale vsákly se víceméně, protože byla suchá půda. Na větších tocích už růst hladin nebyl. Stokrát říkám: mrkněte na srážky na stanicích, na ČHMÚ je historie od jara, mrkněte na intersucho letos, jak se vyvíjelo nasycení půdy před intenzivními srážkami a po nich. Větší povodně tahle země měla tehdy, když (cituji): „země byla po předchozích deštích tak nasáklá, že voda stékala jako po igelitu“. To si pamatuju z let 97 a… Číst vice »
Motáte páté přes deváté. Nic z toho, co jste teď napsal, nepotvrzuje, že suchá půda vsakuje vodu lépe, než vlhká. Na druhou stranu nikdo nikdy netvrdil, že čím víc vody v půdě, tím lépe vsakuje – s čímž se snažíte polemizovat.
Vy se mě ptáte, když tady kategoricky něco tvrdíte? https://region.rozhlas.cz/na-botici-po-nocnich-bourich-a-desti-stoupl-3-stupen-povodnove-aktivity-problemy-8778919 Byl, představte si… Víte co je jsou to srážky 100 mm? To není, že na okres či dva spadne 100 mm. Ale na metr čtverečný je o něch 100 mm. Na každý…. Už tomu trochu začínáte rozumět?
Tak teď už jste mne rozesmál definitivně.
No faktem je, že v parku u Rangherky, což je od vršovického nádraží co by kamenem dohodil, je na chodníku naplavená docela velká vrstva bahna, jakou nepamatuji.
Takže buď někdo v parku udělal nějakou nešťastnou terénní úpravu, nebo to byla opravdu extrémní bouřka.
Ne každá poušť je písečný erg s pohyblivými dunami. Existuje taky hamada, což je utemovaný štěrkopísek. Utemovaný natolik, že v něm lze vykopat tunel, který drží bez jakéhokoliv ostění. A těma tunelama, světe div se, tekla voda z hor na zavlažování oáz…
Když je půda po delším období sucha vyprahlá, je udusaná, není nakypřená, takže v ní chybí vzduchové komůrky, které normálně vodu absorbují. Na tomhle videu je to hezky vidět: https://twitter.com/UniofReading/status/1557350976725581824
Ano, to jsem viděl, ten pokus je úplný nesmysl. Na twitteru chvíli jsem, tam lidé zvládnou přečíst maximálně jednu větu, proto je tam omezená délka příspěvků. Vždyť ta vpravo je úplně těsně položená na zem, takže jim do toho nemůže jít žádný vzduch, tak nic nevyteče. Reagoval na to pak i někdo z ČHMÚ, že to ve skutečné půdě funguje jinak. Opravdu hutně udusaná půda (např. na polních cestách) je zase něco jiného, tam se nemůže voda vsakovat, ale takhle louka či les nevypadá. Mrkněte na ten vývoj sucha na intersucho za poslední tři měsíce. Kdyby to mělo takhle fungovat,… Číst vice »
Nevidím rozdíl v „položení na těsno“ mezi těmi třemi sklenicemi. Kolem podchodu ve Vršovicích není louka ani les. Každopádně díky za upozornění, že to může být s tou suchou půdou jinak.
Pořád je tu ale ten rozdíl v intenzitě srážek. Půda má nějaké maximum vody, kterou dokáže pojmout, a pokud prší víc, ta zbývající voda pořád odtéká po povrchu. Navíc v Praze ta voda většinou odtéká po betonu a asfaltu, možností vsakování má málo.
A kupodivu se mi tam povedlo najít i tu reakci z ČHMÚ:
https://twitter.com/CHMUCHMI/status/1555826013447237632
No dlažba – resp. mezery mezi dlažebními kostkami (pokud tedy nejsou zalité asfaltem, což se také občas děje) – něco vsáknout dokážou. Ony se ty kostky právě sází do písku a ten je trochu propustný. Oproti tomu takový živičný povrch (lidově „asfalt“), beton…
Viděl jste někdy co udělá déšť třeba v Judské pustatine V Negebu ? Půda potřebuje být humozní aby byla ssavá . Pokud je jenom minerální nemaje skoro nic ( pokus vizualizace v publicistické pořadu o změně klimatu V RTVS ( Slovenska televize ) Klimatické zariadenie má poruchu . Google vám ukáže víc .
Zda to s klimatickou změnou souvisí či nikoli jsem vůbec nekomentoval. Tvrdím pouze to, že bouřka, která včera prošla Prahou, byla zcela standardní razance. Tudíž nelze tvrdit, že nebýt klimatické změny, podchod by zaplaven nebyl.
A kdo to tvrdí?
Správa železnic?
Byla standardní razance, když to berete podle poslední doby. Když to budete brát podle doby před třiceti roky, taková bouřka bývala výjimečně.
Schválně jsem koukal na data z všech pražských stanic. Včdra spadlo nějakých 10mm intenzivně za tu hodinu, celkově asi 12 mm za večer. To není nic neobvyklého ani teď ani tenkrát. Před týdnem se dá bavit o mimořádných srážkách.
Pokud byl podchod zaplavený i teď (a je otázka, jak moc, fotka je z minulého týdne), tak se jim spíš něco ucpalo odpadky minulý víkend a ještě to nikdo nevyčistil.
Na Karlově to bylo teď 10 mm, před týdnem 9 mm. Na Libuši bylo před týdnem 20 mm. Není to nic, s čím by se v Praze v roce 2021 nemuselo počítat.
Ano, jeden zatopený podchod na nástupiště, což bývá podobně časté jako zatopené podchody pod silnicí, podjezdy pod silnicí, vnitřní strany zatáček pozemních komunikacích, chodníky v údolí. Prostě když prší více, tak se hromadí voda, která splavuje nečistoty, které většinou ucpou odtoková místa. Takže hasiči odčerpají vodu a musí se vyčistit odtok. Taková běžná věc stejně triviální jako záměrné okopávání SŽ panem autorem s příměsí bulvarizace, jestli jsou stavby SŽ připraveny na změny klimatu. Populistické psaní pana autora je stejné silné, jako mé psaní faktů a snaha uvést věci trochu do kontextu.
Pokud déšť o intenzitě, která se opakuje několikrát za rok, způsobí nefunkčnost nějaké dopravní stavby, a musí to řešit hasiči, je to špatně. Pokud je to stará stavba z doby, kdy takový déšť nastal jednou za několik let a použitelnost veřejného prostoru se moc neřešila, dá se to pochopit – změna může být nákladná. Tohle je ale novostavba. Je to součást páteřní městské dopravní infrastruktury. Ta nemůže být několikrát za rok mimo provoz kvůli relativně běžnému počasí. To není žádné záměrné okopávání, to je upozornění na zjevné selhání.
Selhání to je, otázkou je, zda projektu nebo údržby.
Pravděpodobně obojí. To odvodnění okolo je navržené na májový deštíček. A pravděpodobně nikdo z údržby neřešil, že když se kolem ještě dělaly terénní úpravy ty svahy kolem jsou čerstvě osazené, bude se do kanalizace splavovat víc nepořádku, než je obvyklé.
Abnormální znamená, že není zcela běžná pro dané místo. Nemůžete nic navrhovat a nechat postavit na to, co není v daném místě normální. Samozřejmě s rezervou. Ale pokud přijde průtrž s násobkem 10x a více oproti běžnému nejsilnějšímu dešti. Jak to chcete navrhnout a postavit?
Za starých časů – tím myslím v době staveb železnic za císařpána – se při projektování mostů hledaly písemné záznamy o povodních a kde chyběly, braly se v úvahu i vzpomínky pamětníků. Podle nich se pak určila hladina největší zdokumentované povodně a přidala se k ní ještě nějaká bezpečnostní rezerva v řádu desítek cm nebo i víc.
Že to funguje, o tom svědčí skutečnost, že většina velkých železničních mostů (Ústí n. L., Přerov…) velké vody v letech 1997 a 2002 přežila.
Průtrži s násobkem 10× a více oproti běžnému nejsilnějšímu dešti se čelí samozřejmě těžko, ovšem takové ibtenzity včerejší bouřka v Praze v ŽÁDNÉM případě nebyla.
Přesně tak. Z meteorologické stanice Praha – Karlov (to je coby kamenem dohodil) – mezi 17.00-18.00 spadlo 9 milimetrů srážek, další hodinu pak 2 mm a pak už skoro nic. To ten minulý týden v sobotu, to myslím v jednu hodnu zvládlo spadnout i víc, snad možná i 20 mm? Jsem se chtěl podívat na ČHMÚ, tehdy jsem se díval, ale už si to asi přesně nepamatuji, ale zdá se, jak když se dá dostat k údajům jen tak za poslední den a půl, nebo někdo víte (odkaz?) jak se dostat ke starším?
Historická detailní data jsou placená. 🙂
Pro hrubší přehledy hledejte statistickou ročenku.
Takže je to nakonec „chyba“ počasí, že občas intenzivně prší (a nesvadejme to na klimatickou změnu – takto v minulosti intenzivně obcas pršelo vždycky). To už je jak v Kocourkove. Sprava Železnic musí zajistit realizaci úprav.
Ono je velmi pohodlné svést vlastní neschopnost udržovat kanalizaci na klimatické změny. Když pak bude někdo něco remcat, tak ho stačí obvinit, že popírá „zelenou“ pravdu.
Pokud to zatopí dvakrát za pár let rok, tak je to tolerovatelné, ale měla by od tama ta voda alespoň odtékat automaticky, a ne vyžadovat nutný zásah hasičů.
Ne, není to tolerovatelné ani dvakrát za rok. Železnice je páteř městské hromadné dopravy, takže na ni musí být spolehnutí. Pokud každý větší déšť bude znamenat rozvrat veřejné dopravy v Praze, není divu, že s každým deštěm vytáhnou Pražané své plechové miláčky.
Z odpařovacího kanálku bohužel voda nikdy neodtéká, jen se odpařuje.
Zeleznice je v Praze páteř MHD? Jako vážně?
stejne jako metro… S1, S4, S7, S9… zkuste ve spickach…
Má být (spolu s metrem) a postupně se to zlepšuje. Třeba ta „rekonstrukce“ trati na Zahradní Město to zase posunula o dost vpřed.
Čemu říkáte odpařovací kanálek?
Ucpaný kanál.
To, co je na rozhraní chodníku a podchodu. Při běžném pohledu to nevypadá, že by to bylo někam zaústěné. Výše ale někdo dával fotku od hasičů s odklopeným kanálem, kde je vidět, že z toho „odpařovacího“ kanálku ne moc široká trubka do kanálu vede.
Nicméně ani samotný kanálek zjevně není dimenzován na to, aby pobral vodu i z těch svahů kolem chodníku. Pochybuju o tom, že by za silnějšího deště pobral vodu, která dopadne na samotnou plochu chodníku.
Pokud už tam má být takové odvodnění, aby voda odtekla automaticky, tak stačí to správně na(d)dimenzovat a nebude problém.
Podchod byl projektován na pětisetleté sucho, no…:)
Projekt: potřebujeme podchod, kterým se lidé dostanou na nástupiště
Realita: lidé musí plavat na nástupiště
Správa: projekt nemá chybu
Nasadíme převozníka.
Nedej bůh, kdyby voda ještě stoupla. Správa by Regiojetu přiklepla zakázku na zajištění ponorky.
Yellow submarine!
„Vážení cestující, děkujeme, že využíváte služeb Regiojetu, dovolujeme si vás upozornt, že tento ponor je přísně nekuřácký…příští vyhoření – nástupiště č.1, vystupujte přechodovou komorou vlevo… „
PKP Przewozy Podchodowe
Dobrá správa přeci chyby nedělá….
Přijde jedna větší bouřka, ani nic výjimečného a už v článku musí být zmínka o klimatických změnách 🤷♂️
Klimatická změna je fakt. Klimatická změna v ČR znamená, že takovéto bouřky jsou častější a mají horší dopady – protože po období sucha je půda vyprahlá, voda se do ní špatně vsakuje, takže při té bouřce steče po povrchu.
Takže v článku je to zmíněné správně. Kdyby takovéhle bouřky byly jednou za deset let, dalo by se pochopit, že to podchod nezvládne. Ale když klimatická změna způsobuje, že taková bouřka může přijít několikrát ročně, musí na to být nový podchod připraven.
Slušný noty. Zeptejte se otce, dědy nebo tak. Určitě vám to potvrdí tím, že za nich bouřky nebyly. Nikdy nebyly přívalové deště, povodně, sucha, zimy atd. Ty dvě bouřky zas za tolik nestály, aby to bylo něco výjimečného. Co se týče vsáknutí, tak tam už problém je. Ale ne v zemi, ale ve stavbě. Ono do betonu se voda moc nevsakuje a tý vyprahlý orný půdy okolo zas tolik není. Takže mají prostě špatně udělaný odvod vody nebo zábrany proti stečení vody do podchodu. Nic víc…
Prozraďte nám – opravdu nechápete rozdíl mezi „méně často“ a „nikdy“? Nebo ten rozdíl chápete, ale ten falešný argument používáte schválně, protože víte, že nemáte pravdu a že tedy žádný rozumný argument nenajdete?
Běžte si to zelený náboženství šířit někam jinam, tohle je web o dopravě.
Dvě bouřky v létě je velká nálož na to, abych teda prozřel. Teď už tedy vím, že je to změna klimatu a ne běžný bouřky, který se, světě div se, v létě dějou. To, že se něco zatopilo není o změně klimatu, ale diletanství.
Jen pro upřesnění toho vašeho „méně často“. Dvě bouřky už jsou tedy moc? To už je tedy změna klimatu? Když by byla jedna, tak je to ok? 😂 pro upřesnění, já netvrdím, že změna klimatu není. Děje se od prvopočátku vzniku naší planety. Přijde mi ale absurdní po dvou běžných nevýznamných bouřkách o tom psát. Ono, když se něco takto furt omýlá, tak pak vznikají lidé jako vy.
Nikdo netvrdí, že dvě bouřky jsou projevem změny klimatu. Jenom jaksi z modelů změny klimatu vyplývá, že takovéhle bouřky budou v ČR častější, než dříve – a statisticky jsou ty bouřky už teď častější než dříve. Projevem změny klimatu tedy nejsou tyto konkrétní dvě bouřky, ale to, že k nim dochází statisticky častěji. Bohužel pro lidi jsou statistické jevy těžké na pochopení.
Jestli byl podchod současně projektován i jako retenční nádrž, tak to chyba opravdu není. 😆