Spory o osud provozu na severní větvi jindřichohradecké úzkokolejky přerostly v otevřené nepřátelství Jindřichohradeckých místních drah (JHMD) a kraje Vysočina. Na jedné straně stojí šéf JHMD Boris Čajánek a na druhé hejtman Jiří Běhounek (ČSSD). První podal na druhého aktuálně trestní oznámení.

Jde o peníze. Vedení JHMD dlouhodobě tvrdí, že kraj nekryje ani náklady provozu na zhruba 29 kilometrech úzkorozchodné trati, které vedou na území Vysočiny. Trestní oznámení má několik bodů. Běhounkovi a jeho někdejšímu dopravnímu náměstkovi Liboru Jouklovi klade za vinu mimo jiné neoprávněné nakládání se státní dotací či nehrazení poplatku za dopravní cestu.

JHMD poukazuje na fakt, že na regionální dopravu přispívá krajům zhruba třemi miliardami stát, což je zhruba čtvrtina všech peněz, které jsou na krajské vlaky vynakládány. A zatímco u Českých drah podíl státních peněz na celkovém závazku na Vysočině přesahuje 30 procent, Jindřichohradeckým místním drahám kraj přeposílá od státu jen šest procent celkových nákladů.

Vysočina také neuznává, že by měla JHMD platit poplatek za dopravní cestu. V tom se kraj Vysočina rozchází s Jihočeským krajem, který argumenty firmy (podpořené rozhodnutím Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře) uznal a poplatek doplatil. Oba kraje, které až do loňska postupovaly vůči JHMD v souladu, se tak rozešly. Vysočina nepřistoupila ani na plán, že by ji vůči JHMD zastupoval Jihočeský kraj, na který připadá 50 z celkových 79 kilometrů úzkorozchodné tratě.

„O (trestním) podání nemáme žádnou informaci, nebyli jsme kontaktováni ani obeznámeni. V případě obchodních vztahů se bez výjimky řídíme ustanoveními z oboustranně akceptovaných podepsaných platných smluv,“ uvedla mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová.

O poznání tvrdší byl Běhounek, jehož projev na nedávném zastupitelstvu kraje cituje Občasník.eu. „Pokud se týká Jindřichohradeckých místních drah, nehodlám na svém stanovisku nic měnit. Jestli je pravda, co jsem se dozvěděl z telefonátu, tak dnes nemají nic než dvě nepojízdné lokomotivy. Protože nic jiného nemají. Jedna jim shořela, jedna nabourala. Třetí je nepojízdná … My samozřejmě máme zajištěné náhradní řešení dopravní obslužnosti autobusovou dopravou. Co se týká turistického využití, tak to je samozřejmě dobré. Ale záleží na JHMD, jak úzkokolejku turisticky využijí,“ řekl hejtman. Spory s Čajánkem označil za folklor.

„Doufám, že vedení kraje Vysočina dostane rozum a přestane porušovat zákony. Jinak na Vysočině úzkokolejka zanikne,“ reagoval šéf JHMD Boris Čajánek. Připomněl, že pokud nebude na trati doprava, přestane na její údržbu přispívat Státní fond dopravní infrastruktury.

O dodatku na letošní rok mají obě strany jednat 12. února. JHMD se ale vedle trestního oznámení obrátila s podáním i na ministerstvo vnitra a ministerstvo financí. JHMD loni dostávala na Vysočině 83 korun za vlakový kilometr, celkem 13,7 milionu korun.

—

Rozhovor: Úzkokolejka může fungovat jen v závazku veřejné služby, říká šéf JHMD Boris Čajánek

Vypadá to na nepřekonatelný spor s krajem Vysočina. Do jaké míry to ovlivňuje finanční kondici JHMD?

Skutečnost, že kraj Vysočina nám řádně neplatí prokazatelnou ztrátu, a že odmítá hradit poplatek za dopravní cestu, což je v rozporu se zákonem, finanční kondici JHMD ovlivňuje. My máme náklady na řízení provozu, prokazatelně je hradíme SŽDC, jež povoz řídí, musíme platit opravy vozidel a další položky, abychom zajistili základní dopravní obslužnost. Ale objednatel, tedy kraj Vysočina, nám nehradí náklady, které s tím máme. Porušují zákon v nejzákladnějším principu.

Jak?

Princip je ten, že když na sebe přijmeme závazek veřejné služby, odsouhlasíme si tarif a jízdní řády, tak vztah by měl být takový, že objednatel by nám měl hradit vzniklé a odsouhlasené náklady včetně přiměřeného zisku. A hejtman řekl, že nebude nikdy platit poplatek za dopravní cestu. Ten je přitom od počátku podle vyhlášky zahrnut do ekonomických nákladů. A hejtmana nezajímá, že vykazujeme ztrátu v základní dopravní obslužnosti. Říkali jsme kraji, ať si naše výkazy přijde zkontrolovat. Oni si to loni zkontrolovali a vůbec to s nimi nepohlo.

Dopadá tahle složitá situace do provozu?

Samozřejmě, že to ovlivňuje provoz. Nemůžeme do oprav dát ty peníze, které bychom tam chtěli dát. Technika je podfinancovaná, tedy podudržovaná.

Souvisejí s tím i výluky z poslední doby?

Ne, ty souvisejí se zimní kalamitou a s nehodami, které se kvůli kalamitě staly. To, že při průjezdu navátým sněhem nevidíte, že jsou tam větve, to se prostě stane. Ale z dlouhodobého hlediska se nekrytí prokazatelné ztráty na technice projevuje.

Kolují i fámy, že už nemáte ani na naftu. Zakládá se to na pravdě?

Na naftu samozřejmě máme. Ale do budoucna bychom velmi obtížně pokrývali to, co kraj Vysočina neplatí. To nechceme. Proč bychom měli poskytovat základní dopravní obslužnost s kalkulovanou ztrátou. To nedělá žádný z dopravců, kteří jezdí pro kraj Vysočina. Ať už jde o autobusové dopravce nebo České dráhy. Nehledě na to, že u Českých drah by to byl trestný čin velkého rozsahu.

Hrozí, že když se s Vysočinou nedohodnete, utnete provoz na severní větvi úzkokolejky?

Pokud se s Vysočinou nedohodneme, tak začneme uvažovat o tom, že úzkokolejka na Vysočině nebude.

Zmizí v náletových dřevinách?

Začali bychom připravovat útlum úzkokolejky a pan hejtman si může potom napsat do životopisu, že, co lidé z Vysočiny začátkem 20. století vybudovali, jemu se podařilo ukončit. Chová se tak, jako by jeho snem bylo nahradit úzkokolejku autobusovou dopravou. My se budeme soudit do té doby, dokud nám nebude dáno za pravdu. Máme platnou smlouvu do roku 2024.

Soudy ale trvají dlouho, nebudete do té doby plajte?

Řízení u ministerstva vnitra snad nebude trvat dlouho, ale samozřejmě taky se může stát, že vypovíme smlouvu. A přestaneme jezdit. Budeme pak požadovat po kraji Vysočina, aby uhradil veškeré škody.

Vedlo by to k zániku úzkokolejky na Vysočině?

Úzkokolejka může fungovat jen v závazku veřejné služby. Legislativa v podstatě neumožňuje její ekonomický provoz bez závazku veřejné služby. Respektive teoreticky to možné je, ale náklady na provoz dopravní cesty, které nám dnes hradí SFDI, obdobně jako je hradí SFDI u jiných regionálních tratí v majetku SZĎC, bychom museli účtovat v poplatku za dopravní cestu kraji. A to by pak byl pro kraj nejdražší provoz, který by hradil.

Tagy Boris Čajánek JHMD Top Vysočina

99 komentářů