Za srážku v Kdyni na Domažlicku dostal strojvedoucí osobního vlaku podmínku
Srážka vlaků v Kdyni. Foto: Drážní inspekce
Podle soudu byla hlavní příčnou nehody chyba strojvedoucího, přispěl ale i stav nedostatečně udržovaného kolejiště.
Bohužel zřejmě není možné, aby strojvedoucí byl člověk. On jede podle pocitu, ne tachometru. Ví, že když jede „rychlostí“, tak zastaví u „takhle dlouhého“ nástupiště. Pokud teda jede po dráze, a ne kolejích. Dráha je věc po které jezdí vlaky, zatím co koleje leží v trávě (pokud by vás zajímal rozdíl). A tak to ten den nedobrzdil. Ano, porušil rychlost, to se zdá neobhájitelné. Ale k čemu vlastně máme Dobrou správu? Aby tam, kde roste tráva, umístila „čtyřicítku“? A pokud vytrhají koleje, a dají tam značku „zde zastav“, tak každý vykolejený vlak bude taky 100% vina strojvedoucího, který projel vytrhané… Číst vice »
K nehodě nedošlo překročením rychlosti, ale zásadně špatným stavem koleje. Je sice pravda, že strojvedoucí okolo vjezdového návěstidla jel rychlostí 60 km/h, což neměl, ale podle závěrečné zprávy Drážní inspekce při vjezdu na druhou kolej snížil rychlost až na 46 km/hod. Tam pak došlo ke skluzu motorového vozu a další jízdě smykem. Je tedy zřejmé, že rychlost za nehodu nemůže. Je těžké uvěřit, že strojvedoucí, který po této trati jezdí 12 let, nedokáže odhadnout, kde a z jaké rychlosti má brzdit. Na druhou stranu je však nutno objektivně přiznat, že opravdu použil nesprávný způsob brzdění. Při smyku nesmí zavést rychločinné… Číst vice »
V poslední době bylo DI uzavřeno několik mimořádných událostí, které skončily srážkou drážních vozidel. Takřka vždy byl za viníka bezprostřední příčiny označen strojvedoucí, který je vždy z podstaty své funkce účastníkem těchto MU a může chybu udělat sám nebo naopak nedostatky v práci či pochybení ostatních svým jednáním napravit. Před pád dny jsem si přečetl zprávu z šetření MU v Praze – Běchovicích. Za viníka je v podstatě označován strojvedoucí, který se jako jediný snažil nějakým způsobem jednat podle předpisu provozovatele dráhy (požádal o rozkaz, snažil se sjednat posun) a do MU byl v podstatě vmanévrován. Ostatní přímo zainteresovaní pouze… Číst vice »
Naprostý souhlas.
O postoji SŽ(DC) svědčí i tato věta ve zprávě DI:
Provozovatel dráhy SŽ nepřijal a nevydal žádná opatření.
Proč taky, alibismus přeci stačí.
Rozsudek se mi zdá moudrý v tom, že zákazem činnosti je zbaven možnosti pochybení ve zkušební lhůtě opakovat, a tak podmínku proměnit.
no, podmínka je poněkud širší než činnost za kterou byl odsouzen 🙂
Němci stříkají kolejiště ještě dřív, než tam něco vyroste. Určitě používají jiný postřik a je účinný. U nás jezdíme jako skrz park a po postřiku je vše rezavé .
jo, účinný a ekologický! pak ještě perpetuum mobile a kvadraturu kruhu….
V článku mi chybí informace, zda je rozsudek pravomocný, tedy jestli se některá strana vzdala odvolání, nebo se hodlá odvolat.
Krotký, který po celou dobu vinu popírá a tvrdí, že za vše mohla tráva na kolejích, s rozsudkem nesouhlasí. Jeho advokát Jakub Steidl potvrdil, že se odvolají.
Zdroj: https://domazlicky.denik.cz/zlociny-a-soudy/strojvedouci-srazka-vlaku-kdyne-20220112.html
Díky za doplnění. Podle článku z Vašeho odkazu soud zamítl vyšetřovací pokus? Snad odvolání dopadne pro pana strojvedoucího líp.
Má to blbé, protože jel o polovinu rychleji než měl. Nebýt toho, měl by mnohem lepší vyhlídky.
Vyšetřovací pokus padá na dvou věcech: Jak udělat ty koleje přesně stejně klouzavé. A nutnosti překročit povolenou rychlost o polovinu. Kdo bude zodpovídat za následky případné nehody?
A co udělat opačný pokus? Zda by vlak bezpečně zastavil z 60 km/h na čisté, suché koleji? Neprokázalo by to sice, že by včas zastavil při dodržení rychlosti, ale prokázalo by to, že tráva na kolejích měla zásadní vliv.
K tomu netřeba vyšetřovací pokus. Na suché, čisté koleji motorový vůz řady 810 sólo brzděný přímočinnou brzdou zastaví na vzdálenosti 200 metrů i z vyšší rychlosti, než je 60 km/h. Nemám na něm najeto až tak mnoho, ale více jak 100 tis. km to je…
Já to vím, ale jako důkaz pro vyšetřování, soud, že ta tráva měla opravdu velký vliv.
Já to vím, ale jako důkaz pro vyšetřování, soud, že ta tráva měla opravdu velký vliv.
Je tam příčinná souvislost? Jízda odbočkou je kratší nebo delší než jízda na přímo?
Kdyby jel přímo, mohl mít na výhybce na tachometru 60 a ubrzdit to? Pokud by to ubrzdil, musela být možnost ubrzdit to i při delší dráze.
Spíš by mě zajímalo na základě čeho požadoval revizní posudek. Předložil svůj vlastní, diametrálně odlišný od žaloby? Pak může soud zadávat revizní, ale jinak nevím proč by to dělal.
https://skils.cz/jakub-seidl/
Ale článku je zmíněno jiné jméno. Jak váš odkaz souvisí? Chybně zveřejněné jméno v článku?
Rovněž v článku je fotogalerie, která obsahuje i video kde obhájce hovoří o dovolání. Sice má respirátor, ale nezdá se mi, že by šlo o totožného obhájce jako ve vašem odkazu.
Co soudci nakukakali, to odplácnul. Ještě že nebyl nouzák. Třeba by ho zastřelili. Jako v Asii. Na dvoře.
Tak hlavně že máš soudruhu jasno ty
Promluvil znalec trestního řádu.
Asi existují nějaké předpisy, které definují provozuschopnost koleje. Splňovala kolej po které projel vlak při brzdění celou dopravnu tato kritéria a byla vůbec provozuschopná?
Na železnici je mnoho míst, kde provozuschopnost může být a bývá přírodou narušena, a nedá se tomu rozumně zcela zabránit ani to vždy včas ohlídat, k nehodám vždy může docházet nejen něčí vinou, ale i prostě v rámci rizika podnikání, jde tedy o správné posouzení viny či neviny toho i onoho. Ale v tomto případě se domnívám, že se tam ta tráva neobjevila úplně náhle a nečekaně … vina údržby, zatímco strojvůdci těžko klást za vinu, pokud způsobila skutečně nezvyklou a extrémní kluzkost.
No, dříve existovalo ,,Provozní riziko“, na to se daly svést podobné sporné případy. Dnes se musí najít viník za každou cenu. Ale bylo tam to překročení rychlosti a to je prů…… Každé porušení předpisu vrhá v případě průšvihu špatné světlo a může jen přitížit.
Pokud vjel do čtyřicítkové výhybky 59, proč nevykolejil?
Divný viď? Máme 40tkové veksle, ale ani 60 jim nevadí.
Bezpečnostní rezerva. Kdyby se jezdilo na hraně, vyskočil by v polovině případů. Kdyby se jezdilo za hranou, vyskočil by ještě častěji.
Proč by měl vykolejit?
Překročení rychlosti už bylo příčinou hodně vykolejení.
Kde se bere jistota, že to zvoral strojvedoucí? Kdyby v ten okamžik nějaký cestující zatáhl za záchrannou brzdu, šlo by ten šukafon odbrzdit?
„Kde se bere jistota, že to zvoral strojvedoucí?“
Tak rozhodl soud.
(Tím nevzniká jistota, ale vzniká tím právní stav, kterým se zakládají práva a povinnosti. Proti rozhodnutí soudu lze podat opravný prostředek, ale zpochybňování „jistoty“ nezávislého soudního rozhodnutí en-bloc je velmi nebezpečné.)
Ano, z rozhodnutí by měly vyplývat i povinnosti. Ale ne doporučení .
Nicméně rozsudek by se měl opírat zejména o „technickou jistotu“ která může vyplývat z důkazů.
Zvláště v trestních kauzách byly i případy, kdy se někdo doznal a následně byl zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů.
Ano, přesně tak. Soud rozhoduje na základě důkazů, které může předkládat jak strana žalující, tak strana žalující.
Máme dvě hodně podobné MU. U obou projel strojvedoucí návěstidlo. U obou účinně se snažil zabránit MU ještě před jejím vznikem. U obou šlo i o pochybení správce infrastruktury. U obou podal státní zástupce návrh na obecné ohrožení. U jedné MU sice došlo k prvnímu stání (soudce předběžně zrušil soud jako bezpředmětný, ale státní zástupce se odvolal), u druhé byl strojvedoucí u prvního stání nepravomocně odsouzen…
První MU: http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/DI_Usti_nad_Labem_180528.pdf
Druhá MU: http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/DI_Kdyne_200909.pdf
Omlouvám se, spadlo mi to díky dvěma odkazům do schvalujícího režimu. Takže znova s úpravou odkazů a překlepů: Ano, přesně tak. Soud rozhoduje na základě důkazů, které může předkládat jak strana žalující, tak strana žalovaná. Máme dvě hodně podobné MU. U obou projel strojvedoucí návěstidlo. U obou účinně se snažil zabránit MU ještě před jejím vznikem. U obou šlo i o pochybení správce infrastruktury. U obou podal státní zástupce návrh na obecné ohrožení. U jedné MU sice došlo k prvnímu stání (soudce předběžně zrušil soud jako bezpředmětný, ale státní zástupce se odvolal), u druhé byl strojvedoucí u prvního stání nepravomocně… Číst vice »
A druhý odkaz na Kdyni: http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/DI_Kdyne_200909.pdf
a on to ve Kdyni dostal za obecné ohrožení?
Jenže bohužel v té Kdyni vznikly následky (20 zraněných, velká hmotná škoda), zatímco v Ústí se (naštěstí) „nic nestalo“. Dtto jako v autě – „jet na červenou“ = přestupek a pokuta (pokud nejde o nějaký extrém), zatímco „jet na červenou, nabourat a někoho zranit“ = soud. Tak to prostě chodí.
Děj byl v principu velmi podobný a nezapomínejme i na stadium pokusu.
jako stadium pokusu o nedbalost? ajta krajta….
A kdyby ten vlak vedl někdo jiný, tak by se to nestalo. Jenže na takové věci se soud nedívá. Byl strojvedoucí odpovědný za vedení vlaku? Ano. Jel o polovinu rychleji? Ano.
A dodám: Má na tom podíl viny Správa? Ano.
Nešlo
Použití samočinné brzdy, což je i použití „záchranné brzdy“ (funguje na stejném principu, tedy ovlivnění tlaku v hlavním potrubí, pouze na rozdíl od brzdiče samočinné brzdy toto nejde regulovat a prostě pouze „tupě“ vzduch úplně vypustí) by bylo na záznamu viditelné úplně stejně, jako víme, že když motorový vůz byl na úrovni přibližně výpravní budovy, tak že někdo (předpokládáme, že to byl strojvedoucí) vypustil vzduch z hlavního potrubí. O utažení ruční brzdy můžeme jen spekulovat, kdy se to stalo, každopádně při ohledání byla utažená…
„v souvislosti s případným použitím pískování osobním vlakem si všiml, že od obou náprav, tj. od přední i od zadní nápravy, vznikal kouřový bělavý oblak“
„rovněž si všiml, že ještě před příjezdem vyšetřovatelů procházeli 3 zaměstnanci Správy tratí prostor kolejiště a prohlíželi stav SK č.2“
Hm copak to kouřilo?
To jste vzal kde? Děkuji?
Ve zprávě DI
Díky, našel jsem. A odpověď na otázku tam máte. Stačí jen vědět co vytváří tření a jak působí teplo na kapalinu. Takže nemohla to být pouhá pára?
Ale měl jste to sem dát když tak celé.
„◦ v souvislosti s případným použitím pískování osobním vlakem si všiml, že od
obou náprav, tj. od přední i od zadní nápravy, vznikal kouřový bělavý oblak,
a kolegovi říkal, že osobní vlak nemůže zastavit, protože jede smykem;
„
A až za rok zakážou Roundup, to bude veselo
O tom se mluví už dlouho a zatím nic.
ale prd… povolení má do konce roku 2022 a nebudeme si asi namlouvat že další posuzování bude ryze odborné, popř. si ho hujersky zakážeme sami
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/688367/rakovinny-postrik-proti-plevelu-valka-o-roundup-pokracuje-rozlouci-se-s-nim-zahradkari.html
Já to svinstvo nepoužívám. 100x lepší je křoviňák a posekat. Když chci ,aby něco někde vůbec nerostlo, tak to vezmu strunou do země na lysynu. Sice by to vysekaní něco stálo, protože by struna občas ulítla o matici, ale bylo by to během chvíle.
Přihlaste se na SŽ jako brigádník.
Jinak MUVka s Roundupem jede tak 20 – 30 km/h. Maník se strunovkou tak 1 km/h, pokud to má dělat pořádně.
Já sice taky ne, ale zase tolik nespěchám. Neposeču jeden den, dodělám jindy. To je asi rozdíl oproti údržbě kolejiště.
Ještě k tomu Roundupu. Tak si říkám, že jedna věc je trávu posekat a ona lehne. Druhá věc je jí postříkat postřikem. Uschne nastojato a překáží stále stejně. Navíc pokud jen uschne, tak je v podstatě zakonzervovaná a trvá delší dobu než se rozloží.Rovněž v případě suché trávy nastojato nic moc pro vznik požáru.
Třeba nějaký génius vymyslí nějaké zařízení na sekání trávy …. nebo už bylo vynalezeno?
Připevníme čtyři krovinorezy na nějaký trám před muvku… 🙂
„Podle soudu ale stav nedostatečně udržovaného kolejiště jen přispěl k nehodovému ději, hlavní příčnou byla podle rozsudku chyba strojvedoucího.“ Přispěl k nehodovému ději a tedy na něm měl podíl a nebo ten stav vůbec ničemu nevadil? My totiž čteme jen o trestu pro strojvedoucího. Kde je něco o trestu za nedostatečnou údržbu? A někdo řekne, že něco přispělo k nehodě B rovněž se řekne, že hlavní vina byla chyba strojvůdce C se řekne, že kdyby jel jak měl i v případě smyku by měl dost času a vlak by zastavil. Kdyby jel jak měl, dostal smyk a a i tam… Číst vice »
Fajn. Takže strojvůdce trest a druhá strana doporučení .
http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/DI_Kdyne_200909.pdf
Souhlasím. Jenže to by státní zastupitelství muselo žalovat i spržel. A případů kdy SZ šlo proti jiné státní instituci, navíc u nějaké nedbalosti, moc nebylo.
Trestní odpovědnost mají fyzické osoby a některé právnické osoby, ale státní organizace ji nemají.
Ale mají resp. zákon nikde státní podniky nevylučuje. Otázka je ovšem jakého trestného činu se měli dopustit. Za neposypanou silnici taky nikdo nesoudí Správu silnic či jak se to kde jmenuje.
Ale mají ji odpovědní funkcionáři, s výjimkou zcela neodpovědných ústavních činitelů.
„Kde je něco o trestu za nedostatečnou údržbu?“
Možná jen ve své omezenosti nechápete, že rozhodování soudu se týká subjektů a procesů, jejichž posouzení mu je předloženo k rozhodnutí, nikoli rozdávání nějakých dalších, byť možná souvisejících, trestů někomu dalšímu, kdo v daném procesu vůbec nefiguruje.
Ano, máte pravdu. Jsem tak omezený že tohle mi nedošlo. Proč? No možná proto, že jsem vycházel z článku .
Takže ještě jednou.
„My totiž čteme jen o trestu pro strojvedoucího. Kde je něco o trestu za nedostatečnou údržbu?“
To, že hovořím o trestu neznamená, že se to musí nutně týkat soudu. Nemáte pocit, že tu trávu měl možná někdo zlikvidovat? Možná k tomu někdo dal i pokyn a možná to prostě někdo neudělal? Tohle ale musí řešit nadřízený s podřízenými. Nemusí to řešit jen soud. Toť celé.
Podmínka budiž, ale čeho se dosahuje zákazem řízení (jen vlaků nebo hnacích vozidel ???) – naučí se snad „správně“ brzdit …
Pokud má „jen“ zákaz řízení vlaků, tak může zůstat jako strojvedoucí na posunu …
asi toho čeho se dosahuje mnohaletými zákazy řízení motorových vozidel….
Předpokládám, že ká zákaz výkonu činnosti jako strojvedoucí. A ten zákaz je trest, tj. jeho účelem je snížit mu kvalitu života.
Takto podaná definice trestu zní poněkud škodolibě.
Tak podobně to vidí i Nejvyšší soud….
Mezi činnosti, jejichž provádění je možné zakázat postupem podle § 49 tr. zák., může patřit i řízení motorových vozidel. V takovém případě je bez výjimky zakázáno řízení jakéhokoliv takového vozidla. Z logiky věci přitom vyplývá, že dodržení tohoto zákazu může v praxi odsouzeného značně omezovat v jeho běžných aktivitách a zásadně zasáhnout do jeho osobních poměrů. Nepřímo mu přitom může zabránit i ve výkonu dalších činností, na něž vyslovený zákaz bezprostředně nedopadá, které však není možné provádět bez výkonu zakázané činnosti. To může zvyšovat citelnost takto uložené sankce a újmu jí způsobenou.
https://www.aspi.cz/products/lawText/4/26545/1/2
“ Z logiky věci přitom vyplývá, že dodržení tohoto zákazu může v praxi odsouzeného značně omezovat v jeho běžných aktivitách a zásadně zasáhnout do jeho osobních poměrů. “
Já to chápu tak, že pokud je vysloven tento zákaz tak to s sebou přináší tato rizika. Asi ne, že by tento zásadní zásah do rodinných poměrů nebo osobních aktivit byl cílem. Obzvláště pokud na konci je toto:
„To může zvyšovat citelnost takto uložené sankce a újmu jí způsobenou“.
Ale třeba se mýlím.
Myslím, že podmínka pro doposud netrestaného člověka je dostačující. Zákaz činnosti s převýchovou nebo ochranou společnosti nemá nic společného. Spíš je o tom, jak ho ještě zdeptat.
Co myslíte? Řidič jede o 20km/h více po rovném úseku a protože by mu někdo hodil před auto prkno s hřebíky srazil by se s protijedoucím vozidlem. Bude potrestán jen řidič a nebo i ten kdo hodil prkno? Nebo když řidič jede do zatáčky, je slunečno a silnice vysolená. Jede rychleji než má a v zatáčce neočekávaně naházená sněhová plotna od domu na silnici. Smyk a čelní náraz. Přijde mi to hodně podobné. Bude postižen i ten, kdo sníh na silnici naházel a nebo jen řidič?
Tu trávu tam někdo nasadil… minutu před příjezdem vlaku?
Tolik k analogii hozeného prkna s hřebíky před auto.
Tak to myšleno nebylo. Jistě, že jí tam někdo nedal úmyslně, ale klidně to mohla být nedbalost.
Já myslím, že podmínka k potrestání stačí, bude si muset dávat pozor, aby se podmínka nezměnila ve výkon trestu. Přidávat další trest je k ničemu. Komu to pomůže ? Zakázat člověku jeho povolání a jeho obživu. Asi bude muset dělat něco jiného, třeba má děti a pokles výdělku dopadne i na ně.
Ale já tomu rozumím. Já nerozumím tomu, proč jsme se také nedočetli o tom, že někdo za tu trávu přijde o část platu.
Asi proto, že to byl proces stát vs strojvedoucí. Obžaloba byla podána na strojvedoucího, nikoliv na správu. Soud nemůže odsoudit někoho, proti komu nebyla podána žaloba.
ale může samozřejmě kdokoli skočit na místní služebnu a podat TO…
No taky asi mame přebytek fírů, dostal flastr , dostal , zranil se zranil , je mu to líto , je . Vymlouval by se snad každý a důvody tam byly.
přebytek řidičů kamiónů a autobusů taky nemáme, přesto jsou běžně k zákazu činnosti odsuzováni.
Účel trestu
(1) Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti.
Děkuji. Tahle definice dává smysl.
Zákazem činnosti, se zpravidlem dosahuje toho, aby svojí činností neohrožoval někoho druhého.
Jel jsem rychle a bezpečně….
Ani pomalá jízda nemusí být vždy bezpečná. Pokud jízdní dráha vinou nedostatečné údržby přispěje k nehodě tak je dle mého vina na obou stranách. Nikdo nemůže říci, že by se nehoda stala i v případě, že by závada na straně údržby nebyla.
Samozřejmě, je mi jasné že (ne)údržba na tom měla velký podíl….ani nehazim vinu na toho strojvedoucího… Jenom prostě, vždy když vidím fotky z této nehody, tak se mi v hlavě vybaví ta věta, kterou jsem napsal….
Já si tak říkám, že by bylo fér, aby se strojvůdce také mohl někdy dočíst něco o tom, že si tu trávu „co přispěla k nehodovému ději“ někdo odskáče. A mimochodem. Odteď budu asi jezdit i v létě na zimních pneu a vozit i řetězy, písek a lopatku. Co kdyby náhodou. Zajímalo by mě totiž , jestli vlaky i v letním období jsou pískem za účelem pískování běžně vybavené. Třeba mi to tady někdo zodpoví. Předem díky.
Ano, písek se doplňuje nezávisle na ročním období. Klouže to hlavně na jaře a na podzim, ale i v létě (např. při začátku deště nebo po prudkém větru) a v zimě.
Písek je v každé mašině/řídícím voze furt. Už jen kvůli ranní rose, dešti, nutnosti použít rychlobrzdu pro zastavení mimo obvyklý jízdní režim atd. Ale ta tráva – chtělo by to pokus na té trávě zopakovat. M152/810 sólo je na zastavení i z těch 60 km celkem na pohodu. Budu za kacíře, ale to obecné ohrožení jde podle mého osobního názoru za SŽ. Znovu opakuji, je to můj názor a nemusíte s ním souhlasit.
Není zřejmě pochyb o tom, že pokud by kolejnice nebyly upatlané rozježděnou trávou, tak by bylo možné pohodlně zastavit i z rychlosti 60 km/h. Na druhé straně pokud by dodržel rychlost 40 km/h do odbočky, tak by šance na zastavení i na kluzkých kolejnicích byla větší… Zde ovšem fyzika končí a následuje souboj právníků ohledně definice odpovědnosti. Zajímavá právní situace by ovšem byla, pokud by strojvedoucí rychlost 40 km/h dodržel a ani tak by nebyl schopen vlak před odjezdovým návěstidlem zastavit (což nelze vyloučit). Tj. k nehodě by došlo a přitom formálně „nikdo nic neporušil“.
Udělal jsem to z nedbalosti a lehkomyslnosti!
By mě zajímalo, kde začal brzdit. Nejspíš až za místem, kde měl zastavit.
není nic jednoduššího, než si na stránkách DI najít zprávu
Dejte si štamprli pro vzpruhu.
Inu…
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
A holt světská „spravedlnost“ nikdy nemůže obsáhnout všechno mezi nebem a zemí.
Zaplať Pán Bůh, že tam nikdo nezůstal, mohlo to dopadnout mnohem hůř.
První na řadě byl p. Krotký, toho zachraňovali ,,za minutu dvanáct,,
Přesně , ten je potrestán Newtonovým zákonem dřív než jakýmkoliv dalším .