Vzniká první česká autonomní výhybka. Sama si hlídá, kdy se asi poškodí a přivolá si předem údržbu
Unikátní výzkumný projekt má snížit náklady na údržbu a zvýšit spolehlivost vlakové dopravy.
Prostějovská společnost DT – Výhybkárna a strojírna v lednu zahájila tříletý výzkumný projekt, jehož cílem je výroba prototypu první české autonomní výhybky. Už dříve se firma věnovala diagnostice pevných částí výhybek. Nyní se výzkumníci a konstruktéři zaměří na ty pohyblivé, tedy na jazyky ve výměně a na srdcovku s pohyblivým hrotem.
Cílem je vytvořit systém, který bude průběžně sám sledovat technický stav výhybek v železniční síti a upozorňovat na potřebu údržbového zásahu.
Nový systém autonomní diagnostiky by měl podle autorů výzkumného projektu najít uplatnění jak na konvenčních, tak na vysokorychlostních tratích. Výhybky totiž patří k nejvíce namáhaným konstrukcím na železnici a všechny se musí pravidelně fyzicky kontrolovat a udržovat.
Na vysokorychlostních tratích ovšem není možné dělat kontroly a údržbu běžným způsobem, jelikož se v jejich kolejištích nesmí nikdo pohybovat.
„Z tohoto důvodu je potřeba kritické prvky železniční infrastruktury, jakými jsou i výhybky, vybavit spolehlivým diagnostickým systémem, který bude včas predikovat potřebu údržbových intervencí tak, aby byla údržbová činnost efektivně prováděna a aby byl co nejméně ovlivňován provoz vlaků,“ vysvětluje praktický přínos autonomních výhybek ředitel firmy Marek Smolka.
Podle něj jde o jedinečný projekt, který do budoucna ušetří nejen peníze, ale i lidskou sílu.
Dalším přínosem je pak bezpečnost zaměstnanců, kteří dnes za provozu provádějí fyzickou kontrolu výhybek. V budoucnu vyjedou do terénu pouze v okamžiku, kdy je systém upozorní na potřebu zásahu.
„Díky autonomním výhybkám dokážeme také předcházet případným poruchám a neplánovaným přerušením provozu,“ dodává Smolka.
Snímání vibrací
Opotřebení nejvíce namáhaných částí srdcovky či deformace a vady kolejnic budou sledovat senzory. Ty snímají vibrace při průjezdu vlaků a podle toho, jak se v čase mění jejich signály, pozná inteligentní software, zda dochází k nežádoucím změnám a je potřeba provést kontrolu nebo přímo zásah.
Údržba se dnes provádí buď preventivně, nebo až když se něco poškodí. Díky chytrým výhybkám se přejde na systém prediktivní údržby, kdy software dokáže sám předvídat, kdy k problému dojde.
Deník Zdopravy.cz už před časem popsal, že tento způsob údržby je běžný u správce železniční infrastruktury v Rakousku či ve Švýcarsku.
Každý pražec pod dohledem. Rakousko představilo svůj systém oprav železničních tratí
Software také sám určí ideální dobu pro konkrétní údržbový zásah, což umožní i plánování prací komplexně, například pro celou stanici.
Partnery výzkumného projektu jsou Vysoké učení technické v Brně a Univerzita Pardubice. Výzkumníci už v dřívější fázi projektu navrhli architekturu systému snímání, odesílání i vyhodnocování dat. Nyní budou řešit ideální rozmístění snímačů na pohyblivých částech výhybky a následně se má jednat o jejich instalaci do vybraných výhybek v síti Správy železnic.
„Tříletý výzkumný a vývojový projekt bude stát téměř 20 milionů korun. Část prostředků nám poskytla formou grantu Technologická agentura ČR z programu Doprava 2030,“ uzavírá hlavní řešitel projektu Lukáš Raif.