Železnice Železniční průmysl

Pardubická dopravní fakulta otevírá zájemcům nový studijní program zaměřený na dopravní techniku

Experimentální kolejové vozidlo na mladějovské dráze. Foto: DFJP
Experimentální kolejové vozidlo na mladějovské dráze. Foto: DFJP

Nový bakalářský a navazující magisterský studijní program „Dopravní technika“ bude možné studovat na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice od podzimu 2021.

Doprava je multioborovou disciplínou, která zahrnuje celou řadu specializací od stavebnictví přes strojařinu, elektrotechniku a IT až po dopravní technologii a management. Tomuto záběru odpovídá i šíře studijních programů, které připravují studenty na budoucí uplatnění v dopravě. Širokou škálu specializací cílených do oblasti dopravy přitom zájemcům nabízí Dopravní fakulta Jana Pernera (DFJP). Ta je známá i tím, že má akreditovány studijní obory zaměřené na kolejová vozidla nebo elektrickou trakci. Rok 2021 přináší v tomto směru jednu významnou novinku.

„S ohledem na legislativní změny v nedávné minulosti jsme museli přistoupit k restrukturalizaci našich dosavadních technických studijních oborů, jejímž výsledkem je právě vytvoření nového studijního programu ‚Dopravní technika‘,“ říká Tomáš Michálek, garant bakalářského stupně studia, a doplňuje základní informace o struktuře nově pojatého studia: „Uchazeči o studium si vybírají jednu ze specializací, kterými jsou ‚Provoz a údržba vozidel‘, ‚Elektrická trakce a elektromobilita‘ a ‚Stavba vozidel‘. V rámci dané specializace si potom studenti volí zaměření na silniční, nebo kolejová vozidla zapsáním příslušného bloku povinně volitelných předmětů.“

Díky této struktuře je zachována kontinuita přípravy vysokoškolsky vzdělaných odborníků v oblasti železniční dopravní techniky v Pardubicích, kdy doposud bylo v této oblasti možné studovat obory „Dopravní prostředky – zaměření Kolejová vozidla“ a „Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě“. Nově tak přibyla specializace zaměřená více na problematiku provozu vozidel.

Obecným problémem většiny technicky zaměřených studijních programů je v posledních letech poměrně nízký zájem ze strany uchazečů. „Ano, studium techniky je možná v porovnání s některými obory náročnější, protože bez matematiky a fyziky to prostě nejde,“ říká k tomu Michálek. „Ale zájem firem o naše absolventy byl vždycky velký, a proto můžeme uchazečům nabídnout vysokou míru pravděpodobnosti, že po studiu brzy najdou zajímavé uplatnění přímo v oboru,“ podotkl Michálek.

Věda, výzkum a výuka

Firmy z oboru však nechtějí pouze absolventy. DFJP úspěšně spolupracuje s praxí také při řešení úloh aplikovaného výzkumu. K tomu využívá od roku 2013 moderního komplexu technických laboratoří ve Výukovém a výzkumném centru v dopravě (VVCD). „V našich laboratořích probíhá jak praktická část výuky studentů, tak i řešení některých vědecko-výzkumných projektů,“ říká Petr Voltr, garant inženýrského studia a zároveň vedoucí VVCD. „Díky našemu zapojení do řešení výzkumných úloh dokážeme našim studentům zprostředkovat ty nejaktuálnější poznatky z oboru. Kromě toho se do těchto aktivit mohou nadaní studenti zapojit během studia a založit na nich například svoji diplomovou práci,“ doplňuje.

Jako konkrétní příklad propojení teorie a praxe ve vazbě na vzdělávání je možné uvést projekt „Výzkum a vývoj třínápravového podvozku pro rozchod 1520 mm“, který byl realizován ve spolupráci DFJP s firmou CZ LOKO, a.s., za podpory Technologické agentury České republiky v letech 2015 až 2017. Prvotní koncepce nového podvozku byla řešena již v rámci diplomové práce jednoho z tehdejších studentů, který ihned po obhajobě nastoupil do firmy na pozici konstruktéra a měl možnost podílet se na realizaci celého projektu až do fáze výroby prototypu podvozku.

Technické řešení spojení nového podvozku a skříně, jež ze spolupráce CZ LOKO a DFJP vzešlo, je přitom zapsáno jako užitný vzor u Úřadu průmyslového vlastnictví. Je to jen jeden z příkladů zdárného dokončení projektu. V dnešní době jsou již na fakultě řešeny další projekty, do kterých se samozřejmě nadaní studenti také zapojují.

Podrobnější informace o možnostech studia ve studijním programu „Dopravní technika“ najdete na webových stránkách fakulty.

Jan Plomer

26 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Student UPCE

UPCE je skvělá škola, a DFJP skvělá fakulta. Jen je škoda že tvář školy kazí události jako pseudodocent Kleprlík, který se nestydí na studenty hulákat, nebo svým neoblíbeným schválně dávat těžší otázky u zkoušky. Tihle lidé na VŠ nemají co dělat, a byť je jeden, tvář školy kazí hodně.

robert

Kleprlík byl v pohodě. A nemyslím si, že je to pseudodocent. Mnohem hůř na tom jsou podvodníci Černý a Doleček, kteří byli vyhozeni.

robert

Nebo Soušek. Ten arogantní cápek ani neumí učit. Měli jsme ho na krizové systémy a z osmi přednášek měl jen dvě. Na první nám ukazoval přejeté klokany z jeho dovolené v Austrálii, na druhé nám ukázal knížku, ze které nás chtěl vyzkoušet.

Ota

Jsem absolventem DFJP a jsem za to rád, protože zaměstnavatelé dávají přednost absolventům DFJP před FD ČVUT. Ten docent Kleprlík je cholerik, podobně jako docent Široký, který je ještě dost náladový. Docent Soušek nepotřebuje komentář, s tou sporadickou účastí na výuce je na tom podobně docent Drahotský. Kolegové brečeli, když na bakalářsku nebo diplomku dostali inženýry Nachtigalla nebo Šourka, protože ti se studentům nevěnovali. Naopak pochválit musím docenty Bulíčka a Drdlu, kteří jak vedení bakalářek a diplomek měli výborný, tak i jejich výuka byla výborná, protože bylo vidět, že se snaží a pro studenty by se rozkrájeli. Ale i další… Číst vice »

robert

Bulíček je fakt bedna. Někdy mi ho bylo líto, jak se pořád dře a uznání žádné, ale on je takový člověk, který si svou povahou přirozený respekt nezíská. Ale já jsem ho měl docela v oblibě.

Student UPCE

Soušek, Šourek, i Nachtigall byli skvělý. Se všemi třemi mám jen dobré zkušenosti, nikdy žádný problém, i když byly v něčem flegmatičtí, pořád to byli féroví lidé schopní předat vědomosti. Široký je arogantní hlupák, k tomu víc netřeba dodávat. Kleprlík je skutečně zlý a škodlivý člověk, který promítá osobní nepřátelství do známek, na studenty řve, shazuje je před ostatními, je to ubohý malý muž, který je naštěstí většině jen pro smích.

Ota

No právě, Nachtigall a Šourek byli při vedení bakalářek a diplomek moc flegmatičtí, absolventi by mohli vyprávět, že jejich vedení bylo za trest.

Student UPCE

Věř že vím o čem mluvím, BP a DP jsou o aktivitě studenta, a tihle dva dávají možnost vlastní aktivitu projevit (ano, někomu to nemusí vyhovovat). Pořád je ale možnost projevit vlastní názor mnohem lepší než například zmíněný agresivní blázen Kleprlík, který si plete práci studenta s jeho vlastní…a fakt nechceš mít v práci jeho otisk 😀

cejchan

Měl jsem tu čest vystudovat 2004-2009 a od té doby si o obtížnosti VŠ myslím své – poslední 2 roky na gymplu daly zabrat víc než celá dopravka, kde jsem měl pořád prospěchové stipendium a na konci červený diplom. A to si nemůžu odpustit poznámku, že spolu s chemčárnou je dopravka v Pardubicích ještě ta „nejobtížnější“, zbytek je už naprostá parodie na vzdělání.

Jussi

U doc. Kouta to bylo taky v pohodě? Případně, co jsi u něj měl zapsáno?

robert

Který obor jsi vystudoval? A co třeba dopravka na ČVUT?

J.K.

Dopravka na ČVUT je neporovnatelně náročnější (vlastní zkušenost). I když se tam učí hodně nevyužitelných předmětů, tak v žádném případě to není nějaká dávačka

robert

Takže jsi přešel z Pardubic do Prahy?

Student UPCE

Pardubice mají modernější školu, s větším množstvím užitečných předmětů. Zda je studium dávačka je otázka, v prváku vyletělo hodně lidí, a tvrdit že pokud něco udělá hodně lidí tak je to parodie na vzdělání, je dost hloupé. Pardubice udělá třeba víc lidí, protože mají víc užitečných předmětů než ČVUT. Jak jsem říkal, škoda že to kazí malé šedé vši jako Kleprlík.

Dycky DOS

FD ČVUT, The one and only

leviathan

No, právě s dvojicí kolejnice – kolo tu již dlouho nevystačíme, přeci jen tu jsou lineární elektromotory (monorail) a za oponou technologie, které si v UPA asi nedokáží vůbec představit. Právě představivost a ochota zkoumat hraniční jevy vede k průlomům, jinak půjde jen o paběrkování na stávající kolejové technologii. Navíc koleje a kola jsou Fe slitiny a recyklované z hutí není právě to ořechové, to při ubývajících přírodních zdrojích Fe. Perspektiva výzkumu a aplikace (elektro)magnetismu v dopravě je tím, co by na DF UPA měli cílevědomě začít zkoumat a osvojit si.

Pavel P.

A já měl za to, že jádra elektromagnetů (včetně těch v lineárních elektromotorech) se stále dělají ze slitin železa.

ythomas_ct

Jen se zeptám – Vy věříte na hyperloop? 🙂

Jiří Kocurek

„recyklované z hutí není právě to ořechové“

Pán je homeopatik? Železný šrot si opravdu nepamatuje svůj původní účel a po roztavení se nesnaží zůstat kolejnící, když se vyrábí ocel pro kolo.

Jiří Kocurek

“ s dvojicí kolejnice – kolo tu již dlouho nevystačíme,“

Myslíte něco, čemu stačí jenom „nádraží“, nepotřebuje to ani jízdní dráhu na celou cestu, umí to překonat i moře, aniž by to potřebovalo podmořský tunel? Tak to by tady bylo, je to tenhle obor: https://www.vutbr.cz/studenti/programy/obor/10301?aid_redir=1

Jenki

Základní výzkum na téma „chování podvozku s jednotlivě hnanými koly“. Aneb „jak donutit 15T nežrat kola a kolejnice“.

Kubrt

K jakým experimentům slouží to vozítko na fotce? Díky.

Martin

Prvotně sloužilo k experimentům s řízením podvozků s nezávislým uložením kol (alá tramvaje Škoda 15T), později bylo využito k experimentům s využitím fotovoltaiky k napájení vozidel. Výčet tím pravděpodobně nekončí, ale další informace už nemám.

ythomas_ct

…jen doplním, že se na něm, pokud vím, zkoušely kromě výše uvedeného i nějaké algoritmy týkající se automatického vedení vlaku…

glosátor

Třeba k tomu, že si jeho tvůrci asi museli i vyzkoušet udělat něco reálného i vlastníma rukama a ne jen počítat a kreslit to v nějakém grafickém programu na PC – a možnost svézt se pak tím vlastnoručním výrobkem třeba po takové hezké trati, jakou je (nejen) mladějovská úzkokolejka je k tomu jistě výbornou motivací.
V dobách, které už pochopitelně asi nikdo ze současných aktivních inženýrů osobně nemůže pamatovat, bývala taková výchova budoucích konstruktérů vlastní praxí mnohem běžnější záležitostí než teď – jen tenkrát neexistovaly PC, ale používalo se například logaritmických pravítek.

Jiří Kocurek

V té doby byl počítač člověk, který počítal všechny takové ty tabulky, nejen logaritmické. A byly v nich chyby. počítač samozřejmě může dostat program ve kterém je chyba, to už je život. Proto se to všecko testuje, certifikuje a proto jsou ty programy tak drahé.