Vzdušná blokáda Kataru míří po 42 měsících ke konci. Lety zkrátí i o několik hodin
Qatar Airways a Boeing doladily na aerosalonu smlouvu na nákup 5 nákladních Boeingů 777F. Kontrakt má hodnotu 1,7 miliardy dolarů v ceníkových cenách. Foto: Boeing
Katarský dopravce žádá po sousedních zemích miliardy dolarů jako odškodné za zbytečně dlouhé lety.
QR1365, prvý let, ktorý letí nad Saudskou Arábiou po konci blokády.
S Egyptem to rovnez vypada nadejne:
dohanews.co/egypts-sisi-ready-to-open-airspace-to-qatar-flights-reports
Konečně, byl to na cestách do Asie a Austrálie docela vopruz
no…. zrovna cesty do asie a australie to ovlivnovalo minimalne.
Na dálkovejch letech každá minuta, o kterou se let zkrátí, potěší.
A není to spíš naopak? Že čím kratší let, tím významnější je každé zkrácení? Když už letíte 10 hodin, těch 5 minut navíc už ani nevnímáte.
Ne. Pro mě ne.
A pak jste se probudil ….
Souhlas, bylo to zbytečně únavné.
No vymáhat soudní cestou. Saudská Araábie je suverénní stát, který se již nikomu dalšímu nezodpovídá. Takže když řeknou ne, tak je to prostě ne.
Saúdové i další jsou členem multilaterálních organizací jako třeba WTO a musí dodržovat pravidla a rozhodnutí arbitráží, ke kterým se zavázali. To si naši komunisti taky mysleli, že můžou vstoupit do OBSE nebo podepsat Helsinskou chartu a přitom si dělat co je napadne, ale tak to nefunguje.
Fakt nikomu? A já myslel, že existují nějaké mezinárodní dohody…
Tak dohody a pravidla jsou jedna věc a realita vymahatelnosti je věc druhá. Vše se stejně v těcho věcech rozhoduje v zákulisí a mezi velkými, mocnými a nevydiratelnými. Opravdu si myslíme, že Qatar, který byl několikkrát veřejně a mediálně označen za podporovatele militatntních islamistických skupin má šanci veřejně uspět, když všichni dobře víme, kdo „píská“ takovéto zápasy ? Ale asi se mýlím.
No jo, ale já nehodnotím jestli má šanci uspět, jen reaguji na příspěvek okamurovského typu o „suverénním státu nikomu se nezodpovídajícím“. Stát bez smluvních vztahů k okolí je nic. Neexistuje. Pochopitelně tu máme lecjaké nedodržovače, to pak nastupují protiakce.
To není jediná blokáda na Blízkém východě, která se v těchto dnech ruší.
27. prosince Arménie po nedávné prohrané válce otevřela svůj vzdušný prostor pro všechna osobní letadla včetně těch z nepřátelských zemí (Turecko, Ázerbájdžán). Výměnou za to Ázerbájdžán umožní přelet ruských vojenských letadel do Arménie přes své území (dosud Rusové létali na 102. vojenskou základnu nebo do Karabachu přes Írán).
To je taky kšeft…
V téhle souvislosti by mě zajímalo, jak je na tom saúdský projekt fyzického odříznutí Kataru od pevniny umělým kanálem. Mluvilo se o tom snad před rokem či dvěma, nevím, zda to vůbec začalo.
Salwa canal – co jsem se dočetl, tak v létě byla uzávěrka výběrového řízení na stavbu.
Čeho tím chtěli dosáhnout? Počítám, že ta hranice je (byla) stejně uzavřená a nepropustná…
symbolika… to v těhle sporech hraje prim.
Jsem troll, který se nudí, tak píšu do diskuzí zbytečné názory.
Dost podobně je na tom izraelský kosmický program.
Aby jim sousedé žádnou raketu nesundali, musí se letět nad moře na západ, tedy přímo proti směru rotace Země. Tím značně ztrácejí rychlost a v konečném důsledku především nosnost rakety – prý kvůli tomu dokonce vyvíjeli i duté šrouby, každý gram se počítá.
O izraelcích se toho navykládá. Většina z toho vypadá jako z Velké knihy židovských anekdot.
„Tati, proč se teta Sára maluje?“
„Aby byla krásná, synu.“
„Tak proč není?“
Každý gram se počítá u všeho co má letět, obzvláště pak na oběžnou dráhu či ještě dále. Význam rotace Planety má na start vliv jen když se opouští vliv Země. To jsou meziplanetární cesty a geostacionární družice, kde rotace je získaná úniková rychlost zadarmo. U všech ostatních letů na oběžnou dráhu je to jedno, let zůstává v relativní vazbě k rotaci Země. Spíše než sestřelení (sestřelit raketu je celkem technický problém) jsou obecně obavy kam raketa dopadne v případě jejího selhání, což platí dvojnásob u vynášení špionážních satelitů atp. Všichni startují pokud možno nad moře (nebo Rusové nad pustinu), Amíci… Číst vice »
Vliv rotace (získaná rychlost) se projevuje u všech startů, proto jsou kosmodromy co nejblíž rovníku. Kourou získává při startu na východ 463 m/s, Mys Canaveral 408 a Bajkonur jen 315. Sestřelit startující raketu je možné i na velkou vzdálenost, protože kosmické nosiče zrychlují pomalu a při rozměrech Izraele je to reálné riziko.
Blízkost rovníku souhlasím. Sestřelit raketu jistě možné je, ale jak píšu je to zatracený technický problém.