LOT_PRAGA_X-2021---WWW---III_728x90_new

Výročí legendárních vlaků. Před čtyřiceti lety dojezdil na Vindoboně Delfín

Motorová jednotka SVT 175 na expresu Vindobona v Táboře. Foto: Martin Harák / České dráhyMotorová jednotka SVT 175 na expresu Vindobona v Táboře. Foto: Martin Harák / České dráhy

Tuzemská železnice si připomíná výročí ukončení provozu vlaků, které dodnes budí pozornost. Přesně před 40 lety na konci května 1979

Zpět na článek
52 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Martin V.

Tak jsem se pro zajímavost podíval do současného jízdního řádu a z Prahy do Vídně přes Tábor se dá i po těch 40 letech dojet za 6 hodin. Jen dnes je to se dvěma přestupy R/Os/Sp.

Jiří Kocurek

A někdy se čtyřmi přestupy. Do náhradního autobusu a z něj. Ať už je to tam hotové…

Jarek

To video je dobrý, s titulkama Youtube se mu dá celkem i rozumět.
Slabší povahy upozorňuju, že jsou tam drastické scény – jede tam diesel celou dobu pod dráty.

Jiří Kocurek

A přitom se mohlo tolik ušetřit!
Do Pirny elektricky, přepřah na diesel, přepřah na Bobinu v Ústí, v Praze pak přepřah z Bobiny určené pro Ústí n. L. na Bobinu určenou pro Benešov, v Benešově na diesel určený pro Budějice a v Tráboře* pak na diesel určený pro pohraničí. A tam na rakouský diesel. 7 lokmotiv se mohlo zapojit!
*) To aby se hůř pašovaly protistátní letáky a nemohly jet s jednou mašinou až do Prahy.

Georg

spis to byla narazka na pretah mrsiny z lichtenfels do drazdan. celou dobu je na videu drat.

náhodný kolemjdoucí

Delfíni „jeizidly“ ??? Chápu, že nemá cenu utrácet za licenci na Word, ale tu kontrolu překlepů má i LibreOffice.

Jarek

Já to s Prahou a 6 hodinami oběma směry pochopil, stejně jako že se u „ostatních mezistátních expresů“ nemluví o expresu z Budapešti do Sofie.

Nicméně pokus o faktickou výtku je nesprávný. Jednotka neměla distribuovaný pohon, vložené vozy se daly podle požadované kapacity přidávat nebo ubírat, takže to mohlo mít 4-6 vozů a proto ten velký rozptyl v uvádné kapacitě.

Spíš to není nikterak převratný koncept, navazuje to na už před WW2 vynalezené mototové rychlíky.

kolkol

Co já vím tak tady tomu nikdo nikdy delfín neříkal. To je jen překlad německé přezdívky. _Tady tomu všichni co znám říkali jen a pouze Vindobóna.

Jarek

A těm ostatním Vindobónám jste říkali taky Vindobóna?

kolkol

Těm se neříkalo nijak. Resp. podle příslušných řad / přezdívek? vám se nelíbí dlouhé ó co? Ale patří tam.

Jarek

No je pravda, že motoráky jednotlivých železničních správ se střídaly minimálně po roce, takže vindoboda byla vždy jen jeden typ. 🙂
Jen jestli bystřejší pozorovatelé neměli potřebu odlišit vindobonu z aktuálného vs. minulého GVD…

Ivo

Když se v roce 1979 přešlo na klasiky, kmenová trojice vozů se střídala ve tříletém intervalu a v pořadí ÖBB – ČSD – DR. Vozy ÖBB byly oranžové, vozy DR byly zelenokrémové.
Zajímavá situace nastala v JŘ 1988/1989, kde podle očekávání byla na řadě ÖBB, platilo to ovšem až od konce září. V letní sezóně byly kmenové vozy v režii ČSD.

Petr

pokud si pamatuji, tak po přechodu na „klasiku“ se nic nestřídalo, protože v soupravě jely vozy všech tří správ.

železničář v důchodu

„Co já vím tak tady tomu nikdo nikdy delfín neříkal.“
Tak to tedy asi víte málo – i mezi českými zájemci o železnici (a to i z řad zaměstnanců ČSD) byl termín „delfín“ užíván slangově docela běžně. Ale možná to Vaše „tady“ leží někde jinde, než kde jsem se za svůj život pohyboval já …

mirekk

Vindobonou jsme občas jezdili v prváku a druháku v pátek z Ústí do Prahy. V Benešově nestavěla, jinak bych byl z Teplic doma hodně rychle. A hlavně jezdila v pražské hlavní. Pro nás to byla exotická souprava, všude koberce, mezi vozy nebyly dveře ale široký průchod… Stáli jsme dlouhou frontu na místenky a čekali až přijede do Děčína a začne prodej.
Při průjezd republikou byla dieselová souprava výhodná. Nepotřebovala přepřahy na hranicích s Německem, v Praze, Benešově a rakouských hranicich. Připomínám, že v té době nebyla elektrifikace z Ústí do Prahy a z Benešova do Tábora

Jan1203

Jen dotaz: Jak to jezdilo skrz Prahu? Spojení hlavní – Balabenka – Holešovice tehdy nebylo – to znamená úvrať v Libni?

Jarek

Zato tehdy existovala malá Hrabovka. 🙂

Jan1203

Která však neodstraňovala nutnost úvrati, chápu-li to dobře…

Petr

samozřejmě – před dokončením holešovické přeložky jezdila z Buben po viaduktu na Hrabovku a odtud úvratí na Hlavní, dtto opačným směrem.

Vbb

Přičemž pro ten úsek Hrab. – Hlav., resp. naopak, byla plánována lokomotiva obvykle ze zálohy, často žehlička či co bylo zrovna po ruce (a kmenová mašina se v tomto úseku vezla v závěsu).
To jen aby si někdo nemyslel, že se na Hrabovce objíždělo 🙂

mirekk

Ano, je to tak. A ještě doplním, že obě soupravy Vindobony se podle GVD měly potkávak na pražském Hlavním a většinou to tak i bylo, neboť Vindobona byla jedním z vlaků s absolutní předností a byla ostře sledovaná. Aby nás Západ nepomluvil, že nejezdíme včas

Georg

mala hrabovka je ale spis nazev pro most mezi libni a masaryckou.
stavedlo nebo co to bylo se asi jmenovalo jen hrabovka.

železničář v důchodu

To, co bylo na Hrabovce, nebylo jen stavědlo, ale i pracoviště výpravčího právě pro obvod Hrabovky = samostatný dopravní bod uváděný v SJŘ i v „nákresech“GVD …

Petr

Pro „průjezd republikou“ byly tyto jednotky naprosto nevhodné, protože na vnitrostátní přepravu měly malou kapacitu bez možnosti posílení – prohlášení náčelníka na Hlavním, že dav čekající na Tábor není žádný problém, protože nechá přestavit další vagón, je památné.

mirekk

Vindobona ale měla zcela jiný účel: tehdejší garnitura ji zavedla proto, aby bylo přímé spojení mezi dvěma „západními státy: západním Berlínem a Rakouskem a to bez přestupu, aby se v NDR a ČSSR západní obchodní cestující co nejméně museli zdržovat. Vindobona totiž měla v Berlíně přípoje z Hamburku a dalších velkých měst. Byla povinně místenková a kapacita soupravy byla dána předprodejem místenek ve Vídni a Berlíně. Primárně nebyla určena pro vnitrostátní cestující v NDR a ČSSR, ale právě pro ty „západní“. Tu výhodnost nezávislé trakce jsem zmiňoval právě pro její nezávislost z důvodu přepřahů. Celou trasu jezdili strojvedoucí DR, přes… Číst vice »

železničář v důchodu

A dokonce byla, myslím, i nějaká doba, kdy byla vnitrostátní doprava vyloučena úplně a v celé trase po ČR.

Petr

Jenže cesta Vindobonou pro cestující mezi SRN či Západním Berlínem a Rakouskem znamenala potřebu víza NDR, víza ČSSR a čtyři buzerace od pasových a celních orgánů východního bloku. Při cestě přes Pasov či Salzburg (nebo letecky) toto vše odpadalo.

železničář v důchodu

Jenže ze Západního Berlína bylo stejně nutno nějak se dostat přes DDR (tam a zpět) a přes Pasov to bylo do Vídně dál než přes Československo …

Petr

Mezi západním Berlínem a více městy SRN jezdily extra „koridorové“ vlaky, do kterých orgány DDR nezasahovaly (žádná víza, žádný celní ficung, žádný nástup/výstup v DDR).

železničář v důchodu

Ano, jistě, ale nevím o tom, že by takto bylo trasováno přímé spojení Berlína s Vídní – ale možné to samozřejmě je, jen by to bylo asi delší (kilometricky i časově) než přes Prahu.

Petr

Jezdit odkudkoli z NSR (včetně Hamburgu) do Vídně přes Berlín nedávalo smysl. Ze samotného západního Berlína do Vídně rozhodně nebyla poptávka taková, aby naplnila vlak. Dtto směrem opačným. Tehdejší garnitura dvou socialistických států rozhodně nezaváděla speciální vlak pro dotovanou přepravu „třídních nepřátel“ mezi západním Berlínem a Vídní.

Praha

Berlín – DĚČÍN – Praha- Vídeň. Jen tak pro úplnost. Nějaký dolnočeský tabor nikoho nezajímá…

Jarek

Že se vám do toho pletu, pane Pařízek, ale ty Podmokly, to nemusíte hlásit, to jinudy nejde.
Ovšem zdůraznit trs Tábor je poměrně zásadní, když to už 30 let jezdí jinudy a mladší čtenáři to nemusí tušit…

Petr

Ale Podmokly se objet dají – přes Děčín :-)))

Petr

A co teprv, když byla na Benešov výluka a tenhle skvost se projel přes Písek, Příbram a Zdice. To už je pro Děčín, jen divoký středozápad. 😀

Jarek

Fakt to tamtudy někdy jelo? 🙂

Petr

A ne jednou, dodnes nezapomenu ten divný zvuk motoru a když se to začalo vynořovat z mlhy. Pro mne tehdy jako prcka nezapomenutelný zážitek. Dokonce jsem si myslel, že neexistuje fotka, ale naštěstí jsem se mýlil a Delfín v zářezu vjíždějící do Zdic, to je něco. Jinak jednou to jelo i po Pacifiku, když už se to kvůli nehodě nestačilo uhnout na Protivínku.

Petr

Tady jsou fotky, od kolegů zveřejněné fotky, jen je to uzavřená skupina, tak se musíte přidat https://www.facebook.com/groups/187661071585355/permalink/555374138147378/

Petr

Jednou to dokonce projelo z Čerčan přes Davli.

Georg

tak to uz je hodne velka latina. :)))

železničář v důchodu

Pro věci neznalé a důležitě frajeřící nepamětníky určitě …

Petr

Když je hromada, tak se pak cestující diví, kudy jedou.

AAA

Delfín dojezdil před 40 lety. Narozdíl od těch Béček co mu na fotce dělají společnost 🙂

Petr

Ale jen na Vindoboně. Na vnitru se udržel ještě dalších cca šest let.

mirekk

A nejezdil náhodou do Varů?

Petr Šimral

Náhodou ano. Chodil jsem mu v Chodově do roku 1984 mávat 🙂

David II

Do roku 1984 Petře těžko. Na Karlexu/Karole dojezdil na podzim 1981, pak se rok a půl jezdilo karlovarským brejlovcem a pak už přišla doba plecháčová.

Mbc

Jednotky jezdily na spoji Karlex z Berlína do K.Varů a sezónně pak i z Lipska do KV(tuším Ex Karela).Trasované to bylo přes Bad Brambach-F.Lázně.

Kubrt

Karola.

czhunter

Béčko je vječný!

I když tamudy vede jen žlábková kolejnice …

kolkol

Motorové jednotky málokdy v provozu dožily nějakého většího stáří. Krásné, obdivované, leč pomíjivé. Prostě ty ypsilony jsou konstrukce daleko povedenější a lépe odpovídající dlouhodobým potřebám dopravy. Přes všechnu nenávist diskutérů k přežilým koženkám je to pravda pravdoucí. A úspěšnost M 296.1/2 je pak zcela zvláštní kapitolou.

Jarek

Rekonstrukci a nasazení M296.1/2 na naprosto nevhodné typy výkonů považujete za úspěšnost?