Vlaky u Karlových Varů vyjedou až v únoru, odstraňování sesuvu nabírá zpoždění
Sanace svahu u Dalovic. Foto: Správa železnic
Letos jde už o druhý posun termínu otevření důležité trati mezi Karlovými Vary a Chomutovem.
Letos jde už o druhý posun termínu otevření důležité trati mezi Karlovými Vary a Chomutovem.
Kolik je tam plná traťová rychlost, ví někdo? Bude tam nějaký bonus pro NS?
Za Hájkem směr K.V je V max 105 km/h(přes ten problémový úsek 179-179 km),dále pak 90 km/h(přes ten druhý úsek,kde došlo i k sesuvu předloni v kilometru180-182).Kdysi tam bylo 80 km/h.
Nejsem odborník a už vůbec nechci tvrdit že dříve se vše dělalo lépe,poctivěji a tak vůbec….ale současně nezapírám, že zde je mi nápadné, že k pohybům dochází až po modernizaci a elektrifikaci.Umí se k tomu někdo vyjádřit?
Větší dynamické zatížení?
Těžší lokomotivy? (20 t se zvětšilo na 22,5 t na nápravu)
Možná taky nové čisté kolejové lože pustilo do náspu víc vody?
V článku to píší a je to nejpravěpodobnější vysvětlení: Při zdvojkolejňování porušili původní drenáže.
Plus to, co píše nick Alibaba.
Kdyby platilo to, co píšete, totiž že „při zdvojkolejňování porušili původní drenáže“, tak by ovšem ten násep velmi pravděpodobně „ujel“ už mnohem dřív.
Porušily ve smyslu zasypaly, že neplnily původní účel.
Ze staršího článku: „Podle Správy železnic vznikl problém s tratí už v 19. století, kdy byla rozšířena na dvojkolejnou a došlo k dosypání a rozšíření náspu.“
Nechám na znalejších nechť sdělí, zda tam „trénovalo“ železniční vojsko či nikoliv.
Jasne, tomu vysvetleni veri jen idiot. Ta dvoukolejka tam je uz moc dlouho. Zadny problem. Naproti tomu uprava svrsku probihala pred par lety.
Úprava svršku zapřičiní sesunutí svahu, na to může přijít opravdu jen „odborník“… Víte vůbec co je to svršek? Rozhodně se neupravoval svah. Ten opravdu měl nakročeno k sesunutí už hodně dlouho… To prostě trvá desetiletí než se vodou vydrolí drobné trhlinky, a pak stačí vydatnější deště, který svah celý podmačí a svah se jednoho krásného dne sesune…
Jenže při té obnově svršku klidně mohou být narušeny (nebo ucpány) i nějaké prvky odvodnění, a posléze skutečně může nastat i vámi popisovaná situace, že „pak stačí vydatnější deště“ a „je vymalováno“.
Verte tomu, ze ty povrchove upravy na to maji obrovsky vliv. Dokonce bych rekl, ze vetsi nez to co je v tom svahu uvnitr. Protoze povrchova uprava vyrazne ovlivnuje to kolik vody a hlavne kudy se do svahu dostane. Stejne tak to, jak se ta voda ze svahu dostane pryc.
Tj. pokud na jedne strane do toho pustim vic vody a na druhe to ucpu …. .
No tak vlaky budou do jara do léta zase jezdit a potom se to zase zesune a zase roční výluka. Proč tam radši nepostaví estakádu, a byl od toho pokoj.
Zase „moudrý odborník“, který o tom nic neví. Já sice také ne, ale mám pocit, že se to tu už někde v diskuzi probíralo a estakáda by tam prostě buď nešla postavit, nebo by byla o hodně dražší…
No…, takže jestli to chápu dobře původní drenáž zasazená do podloží ještě při výstavbě jednokolejky za impéria plní stále svůj úkol na výbornou… Shromažduje a odvádí vodu. Problém asi bude, že machři – jedno kteří a jedno kdy, tu drenáž uzavřeli (násep druhé koleje) a tak vytvořili vodou nacucanou, podměklou, kluzkou vrstvu v základu spodní stavby. Jestli i místní podmínky nejsou nakloněny (Krušnohoří – to je samé těžební dílo již od pravěku), tak tentokrát ty peníze to asi bude chtít vrazit do té estakády, nebo přetrasovat. Jako, že často remcám na ceny staveb, tak tady to prostě holt drahý bude.… Číst vice »
„jestli to chápu dobře původní drenáž zasazená do podloží ještě při výstavbě jednokolejky za impéria plní stále svůj úkol na výbornou…“
Nikoliv. Kdyby to byla pravda a drenáž fugovala, tak by z ní nemuseli vodu odčerpávat.
Teoreticky to může být funkční drenáž s nefunkčním odtokem…
Což znamená, že celek tak jako tak nefunguje.
Samozřejmě…, máme to v podobným a malým kousek před barákem. Za středověku byl poblíž mokřad s rybníkem. Za první republiky se skrz pozemek položila síť drenážních trubek s jejich vyústěním do potoku, kus za vesnicí. Fungovalo to jak švýcarský hodinky, sedláci a později za komančů takový ti „kovozemědělci“ tam měli louku s jetelem a krmením pro koně, později drobný dobytek, než nějaký podnikatelský p…s si protlačil stavbu hotýlku a kus dál stavebnin. Ještě teď slyším manželčina dědka, jak říká:“Víš, Pepo, nedělej to, to je tak dobrý akorát na tu louku, já tam ještě za Masaryka kopal a dával ty trubky…“.… Číst vice »
K tomuto lze rict, ze vyhledove se samozrejme resi upgrade trati. V tomhle ohledu muze byt k lepsi predstave o situace vhodna treba tahle diplomka – https://dspace.cvut.cz/handle/10467/86490 .
Přečtěte si po sobě předposlední odstavec, nedává vůbec smysl.
Uz nekdy v srpnu jsem slysel, ze se pocita s jarem. Takze nic noveho.