Vlak z Číny vedený přes Turecko dorazil do Mělníka, doba jízdy neznámá
Nákladní vlak z Číny v Pardubicích. Foto: Petr Kadeřávek - Železniční magazín
První vlak z Číny do Evropy, který jel jižní trasou, dorazil včera do svého cíle. Pozdě odpoledne přijela první část
„Důvodem je přeložení kontejnerů z původně jednoho vlaku na vozy, na který se vejde pouze jeden kontejner.“
Chápu to správně, že to do Bulharska jelo jako doublestack? Čili vůz typu vana a v něm dva kontejnery na sobě?
nikoliv, to je trochu ve zkratce řečeno to, že na 1520 mm se to vešlo na jeden vlak, protože tam jsou výrazně delší normativy délky, takže od Kazachstánu po Gruzii nevadilo, že to má kolem těch 850 m. Kdežto po překládce na 1435 mm na gruzínsko-turecké hranici se to muselo rozdělit na dva. Ale to proto, že to byly klasické 40stopé kontejnery a naložili je na postarší 60stopé vozy, takže pak vznikne v rámci délky vlaku spousta „mezer“ a bylo to opět přes těch 850 m a to už v běžných podmínkách 1435mm-rozchodné Evropy nelze. Ještě to spojili na krátký… Číst vice »
„Trasa vlaku vedla z čínského města Si-an přes Kazachstán, Kaspické moře, Ázerbájdžán, Gruzii, Turecko, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovensko.“
Pokud to plulo přes Kaspické moře, tak by byla lepší ta severní varianta, aby se to nepřekládalo na loď.
To je zase ekonomickej a ekologickej nesmysl
Vic jak pulka trasy diesel jelo to 26dnu coz je podle me na hranici lodni dopravy
Cena nechci ani vedet ale muselo to stat jak letadlo bez par drobnych
Ano, to máte pravdu. Nejdražší a nejhorší jsou překládky a pak samozřejmě to rvát přes zakavzkazský velehory, to je ekonomická sebevražda. Ale ani Čína tohle nebude provozovat dlouhodobě.
Za 26 dní jste z Šanghaje v Kopru. https://www.maersk.com/global-presence/shipping-from-asia-to-europe/ae12-westbound
Pak ještě přičíst překládku a dopravu z/do přístavu.
Však jasně, toto není téma vlak vs loď, ale zkouška jiné trasy v rámci vlaku, v rámci turecké snahy o posílení vlastní důležitosti. Myslím, že Číně ten vlak byl úplně fuk, medializovalo ho Turecko.
Jinak z Číny k nám drtivá převaha beden pluje přes Hamburk nebo Bremerhaven. Rozhodující je cena a efektivita koncových železničních přeprav, těch pár dní navíc v rámci celkové doby přepravy už je druhotných.
Tak a teď se přiznejte, kdo si něco objednal z Aliexpressu 😂😂😂😂
Cestou zpátky by ten vlak mohl odvézt Milouše do čínského exilu.
Zajímalo by mě, co v těch kontejnerech bylo. Nedivil bych se, kdyby byly prázdné a celé to bylo vyslané jen jako politická paráda.
„electronic parts“
https://railturkey.org/2019/11/06/10-countries-11000-km-china-train-at-turkey/
Jasně, jeden balík LED žárovek na 42 vagonech 🙂
Je to jak z praxe vlaků Čína-Španělsko od roku 2014. Je to politicky dotované a tak mezi státy pendlují převážně prázdné kontejnery.
Něco jako LeoExpress s bloumajícími důchodci v byznys třídě za 1500.
Politicky dotované to je a je to prostě jeden z čínských prvků pronikání do Evropy, přičemž vlakem se vozí oproti lodí opravdu minimum, ale tohle už je přecejen „poněkud“ paranoidní; případ, kdy se vezl skoro jen vzduch, byl zaznamenán, ale jestli to byl jeden z 6000 vlaků, které vloni do Evropy přijely… Že se vrací prázdné bedny, to už je holt tím, že se víc obchoduje z Číny než do Číny, to už ale neni o tom, jestli se to vozí lodí nebo vlakem. A je samozřejmě snaha a v zájmu přepravců to vyrovnávat , aby to zlepšilo ekonomiku vlaků.… Číst vice »
Jelikož se jedná o přepravu zboží z Číny a nikoli opačně, tak nemám obavu, že by ty kontejnery jely prázdné.
jojo, jdyž jsem si odečetl od celkové hmotnosti hmotnost vozů a beden, tak něco pořád zbývalo 😀
Mě by třeba zajímalo, jakou trasou jel ze Srbska do Maďarska. Nemám detailní přehled, ale na trati Bělehrad – Subotica jsou v poslední době zvykem celoroční nickolejné výluky.
Možná to mohlo jet z Bělehradu na Pančevo, Zrenjanin, Senta, Subotica a Kelebia, a samozřejmě v dieselu a pomalu.
Pokud teda neotevřeli už úsek z Indie do Nového Sadu.
Turecko není členem EU a dostane dotaci. No, šak my už ten socialismus zase vybudujeme. Z cizího se vždy rozhazuje snadno.
tak pokud to je proto, aby z toho EU měla užitek ( bude mít), tak proč ne.
Užitek z toho budou mít hlavně Turci. Ta trať slouží z 90 % Istanbulskému s-bahnu.
Turkovi už ani vindru. Jak se teď roztahuje a vyhrožuje…
Nevím, jestli jsem to jen já, ale termíny „přímý vlak“ a „nutnost překládky“ se podle mně navzájem vylučují.
Nestálo by za to ten článek vydat o pět minut později a před tím si to po sobě přečíst? Úroveň chybovosti se tu začíná přibližovat iDnesu.
Už samotný titulek „Vlak z Číny vedený do Česka dorazil do Evropy, doba jízdy neznámá“ nadává nesmysl. Navozuje překvapivé sdělení, že Mělník je první evropskou stanicí, kterou vlak projel.
Smysluplný titulek by byl např. „Vlak z Číny dorazil do Česka, dobu jízdy nelze zjistit“, přičemž ta část za čárkou je už asi nadbytečná.
Navíc to není ani vlak z Číny, ale náklad z Číny, který byl přeložen z jednoho vlaku na jiný. Tento vlak podle všecho přijel z Bulharska s nákladem zboží z Číny.
díky za upozornění, titulek byl opravdu špatný.
Je fajn, že jste si to tedy po sobě přečetl a opravil. Vaše děkování pod každým článkem je sice chvályhodné, ale skutečný profík nevydává bláboly opakovaně, ale z chyb se poučí. Text po opravě: Důvodem je přeložení kontejnerů z původně jednoho vlaku na vozy vozy, na který se vejde pouze jeden Trasa vlaku …“
„Důvodem je přeložení kontejnerů z původně jednoho vlaku na vozy vozy, na který se vejde pouze jeden Trasa vlaku vedla…“
Vy být dobrá čecha …
Omlouvám se, četl jsem to odshora 🙂 a nevšiml si, že nejsem první…
Doba jízdy myšleno jako v pohybu? K čemu je takový údaj dobrý? Protože je přece znám datum kdy vyrazil z Číny a je znám datum kdy dorazil do ČR a toto je zajímavá doba, protože je delší než nejnovější „rychlé“ lodě i s nakládkou a vykládkou. Diskuze by byla samozřejmě na úrovni „ekologie“, tj co je reálně víc zatežující životní prostředí. Zda loď prdící dehet nebo vlak prdící z komína nebo elektráren, které jej napájí…
Několik dní čekal například v Ankaře kvůli naplánované slavnosti za účasti nejvyšších tureckých představitelů.
Soudruh Potěmkin vytahuje druhou lahev a blaženě se usmívá.
Doba skutečné jízdy je důležitý údaj, jelikož celková doba přepravy byla v tomto případě prodloužena kvůli zmíněnýcm oslavám a tedy není vypovídající o době jízd, které budou případně následovat.
nejekologičtější je netahat všechen materiál 6x kolem zeměkoule…
Doba jízdy po odečtení všech těch papaláš-prostojů je právě nejdůležitější informace, jak je to s konkurenceschopností takového „mimoruského“ spojení (přívoz přes Kaspické moře nebude časově nic zázračného) vůči standardní trase přes Brest.
To „mimoruské“ jste si mohl odpustit, protože jde o hledání optimální logistické trasy v rámci Hedvábné stezky. Odečítat mimořádné prostoje jako podmínku seriozního vyhodnocení (to je k ostatním příspěvkům) pak dokáže každý absolvent základní školy.
Ta „mimoruskost“ je tady ale podstatná. Ať vymyslíte jakoukoliv trasu z Činy do EU, vždycky budou na trase nějaké politicky problematické země. Takže v zájmu Číny i EU je, aby těch tras bylo více, pro případ, že by se některá země „šprajcla“ a začala chtít vysoké poplatky nebo přepravu úplně zakázala.
Je proto dobré mít trasu přes Rusko, pokud bude problém s Tureckem, a přes Turecko, pokud bude problém s Ruskem. Dokonce lze vymyslet i trasy, kde nebude ani Rusko, ani Turecko (ano, pak potřebujete trajekt, ale 1 trajekt byl použit i u trasy, o které je článek).
Přesně, ta „mimoruskost“ je v podstatě jediný smysl takové trasy. Po technické stránce je to prostě delší a komplikovanější. Byla to hlavně turecká akce, koneckonců jak jim „záleželo“ na cestě dál svědčí i použité vozy, kdyby se daly článkové vozy, stačil by jeden vlak (takové i v Turecku mají, i se tam vyrábějí). Když jely přes šest zemí dva vlaky za sebou, každý s vlastní loko a strojvedoucím, tak to jistě ekonomice vlaku nepřispělo… Samozřejmě výměna loko na každé hranici (minimálně, někdy i po cestě). A právěže odjezd vlaku z Číny se neví, v papírech je jen datum po překládce… Číst vice »
Tušíte někdo, jaké jsou sklonové poměry na trase Gruzie – Turecko – Evropa? Hledač spojení na mapy.cz mi tam kreslí po silnici profil přes 2000 m n.m. (veřejnou dopravu tam neumí). Ta daň za „mimoruskost“ (přestože důvodům popsaným Radkem Janatou rozumím) mi připadá jako dost vysoká. Kazachstán – Rusko – Bělorusko – Polsko jsou většinou roviny, a když si vzpomenu, jak se tady Sládek se Šimralem tváří, když by měli jet s nákladním vlakem přes Vysočinu… Já jen jestli to ty turecké hory ekonomicky nezabijí.
já bych tady ekonomičnost snad ani neřešil….. 🙂 Když se k tomu ještě vezmou čínské subvence evropských vlaků…
Stanice jsou až 2200 m.n.m. na této trati stavíme elektronická stavědla. Sedlo je u obce Paravani. Co tam jezdily vlaky s kontejnery, tak byly krátké a táhly to dvě dvojičky VL10.
a kudy by vedla ta trať mimorusko+mimoturecko?? děkuji,
myslíte trajektem přes černé moře gruzie-bulharsko?
přes Černé moře do Oděssy se už pár let taky trochu zkouší, případně i s využitím LHS do Polska.. Ale to samozřejmě taky stojí nějaký čas…
Ano. Gruzie-Oděsa. Nějaké trajekty už tam jezdí, musely by se zkapacitnit.