lot
Dopravci Železnice

Vlak z Číny vedený přes Turecko dorazil do Mělníka, doba jízdy neznámá

Nákladní vlak z Číny v Pardubicích. Foto: Petr Kadeřávek - Železniční magazín
Nákladní vlak z Číny v Pardubicích. Foto: Petr Kadeřávek - Železniční magazín

První vlak z Číny do Evropy, který jel jižní trasou, dorazil včera do svého cíle. Pozdě odpoledne přijela první část soupravy do Mělníka. Podle dostupných informací vezl hlavně elektroniku, zejména LCD monitory.

O příjezdu vlaku informoval jako první Železniční magazín.  Vlak zažil velkou mediální pozornost hlavně v Turecku, získat o něm kompletní informace je ale prakticky nemožné, zejména jak dlouhou dobu jel. Několik dní čekal například v Ankaře kvůli naplánované slavnosti za účasti nejvyšších tureckých představitelů. Z Ankary vlak dorazil za sedm dní, trasa vedla tunelem pod Bosporem.

Mělník byl jako cílová stanice zvolen kvůli tomu, že evropskou část trasy zajišťovala skupina Rail Cargo Operator, která má nejblíže Praze kapacitu v mělnickém terminálu. Vlak nakonec táhla lokomotiva ČD Cargo.

Původní souprava byla 850 metrů dlouhá a složená z 42 vagónů. V Bulharsku došlo k rozdělení vlaku na dvě poloviny. Důvodem je přeložení kontejnerů z původně jednoho vlaku na vozy, na který se vejde pouze jeden kontejner.  Trasa vlaku vedla z čínského města Si-an přes Kazachstán, Kaspické moře, Ázerbájdžán, Gruzii, Turecko, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovensko. Řada úseků, po kterých vlak jel, prošla velkou modernizací, další úpravy čekají. Turecko například získalo od EU dotaci 275 milionů eura na zlepšení tratě z Halkalı (předměstí Istanbulu) do Kapıkule na turecko-bulharské hranici.

První přímý vlak z Číny do Česka dorazil v září 2017 severní trasou přes Rusko, Bělorusko a Polsko.

44 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jiří Kocurek

„Důvodem je přeložení kontejnerů z původně jednoho vlaku na vozy, na který se vejde pouze jeden kontejner.“

Chápu to správně, že to do Bulharska jelo jako doublestack? Čili vůz typu vana a v něm dva kontejnery na sobě?

kade

nikoliv, to je trochu ve zkratce řečeno to, že na 1520 mm se to vešlo na jeden vlak, protože tam jsou výrazně delší normativy délky, takže od Kazachstánu po Gruzii nevadilo, že to má kolem těch 850 m. Kdežto po překládce na 1435 mm na gruzínsko-turecké hranici se to muselo rozdělit na dva. Ale to proto, že to byly klasické 40stopé kontejnery a naložili je na postarší 60stopé vozy, takže pak vznikne v rámci délky vlaku spousta „mezer“ a bylo to opět přes těch 850 m a to už v běžných podmínkách 1435mm-rozchodné Evropy nelze. Ještě to spojili na krátký… Číst vice »

Roman Svačina

„Trasa vlaku vedla z čínského města Si-an přes Kazachstán, Kaspické moře, Ázerbájdžán, Gruzii, Turecko, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovensko.“

Pokud to plulo přes Kaspické moře, tak by byla lepší ta severní varianta, aby se to nepřekládalo na loď.

Milan

To je zase ekonomickej a ekologickej nesmysl
Vic jak pulka trasy diesel jelo to 26dnu coz je podle me na hranici lodni dopravy
Cena nechci ani vedet ale muselo to stat jak letadlo bez par drobnych

F. K.

Ano, to máte pravdu. Nejdražší a nejhorší jsou překládky a pak samozřejmě to rvát přes zakavzkazský velehory, to je ekonomická sebevražda. Ale ani Čína tohle nebude provozovat dlouhodobě.

Martin V.

Za 26 dní jste z Šanghaje v Kopru. https://www.maersk.com/global-presence/shipping-from-asia-to-europe/ae12-westbound
Pak ještě přičíst překládku a dopravu z/do přístavu.

kade

Však jasně, toto není téma vlak vs loď, ale zkouška jiné trasy v rámci vlaku, v rámci turecké snahy o posílení vlastní důležitosti. Myslím, že Číně ten vlak byl úplně fuk, medializovalo ho Turecko.
Jinak z Číny k nám drtivá převaha beden pluje přes Hamburk nebo Bremerhaven. Rozhodující je cena a efektivita koncových železničních přeprav, těch pár dní navíc v rámci celkové doby přepravy už je druhotných.

MC Hypebeast

Tak a teď se přiznejte, kdo si něco objednal z Aliexpressu 😂😂😂😂

Daniel Novák

Cestou zpátky by ten vlak mohl odvézt Milouše do čínského exilu.

Tady na Moravě

Zajímalo by mě, co v těch kontejnerech bylo. Nedivil bych se, kdyby byly prázdné a celé to bylo vyslané jen jako politická paráda.

Tady na Moravě

Jasně, jeden balík LED žárovek na 42 vagonech 🙂

Je to jak z praxe vlaků Čína-Španělsko od roku 2014. Je to politicky dotované a tak mezi státy pendlují převážně prázdné kontejnery.
Něco jako LeoExpress s bloumajícími důchodci v byznys třídě za 1500.

kade

Politicky dotované to je a je to prostě jeden z čínských prvků pronikání do Evropy, přičemž vlakem se vozí oproti lodí opravdu minimum, ale tohle už je přecejen „poněkud“ paranoidní; případ, kdy se vezl skoro jen vzduch, byl zaznamenán, ale jestli to byl jeden z 6000 vlaků, které vloni do Evropy přijely… Že se vrací prázdné bedny, to už je holt tím, že se víc obchoduje z Číny než do Číny, to už ale neni o tom, jestli se to vozí lodí nebo vlakem. A je samozřejmě snaha a v zájmu přepravců to vyrovnávat , aby to zlepšilo ekonomiku vlaků.… Číst vice »

Dushan

Jelikož se jedná o přepravu zboží z Číny a nikoli opačně, tak nemám obavu, že by ty kontejnery jely prázdné.

kade

jojo, jdyž jsem si odečetl od celkové hmotnosti hmotnost vozů a beden, tak něco pořád zbývalo 😀

libcha

Mě by třeba zajímalo, jakou trasou jel ze Srbska do Maďarska. Nemám detailní přehled, ale na trati Bělehrad – Subotica jsou v poslední době zvykem celoroční nickolejné výluky.

Alibaba

Možná to mohlo jet z Bělehradu na Pančevo, Zrenjanin, Senta, Subotica a Kelebia, a samozřejmě v dieselu a pomalu.
Pokud teda neotevřeli už úsek z Indie do Nového Sadu.

IGCT

Turecko není členem EU a dostane dotaci. No, šak my už ten socialismus zase vybudujeme. Z cizího se vždy rozhazuje snadno.

Jen tak

tak pokud to je proto, aby z toho EU měla užitek ( bude mít), tak proč ne.

Tady na Moravě

Užitek z toho budou mít hlavně Turci. Ta trať slouží z 90 % Istanbulskému s-bahnu.

Jaaa

Turkovi už ani vindru. Jak se teď roztahuje a vyhrožuje…

Kamui

Nevím, jestli jsem to jen já, ale termíny „přímý vlak“ a „nutnost překládky“ se podle mně navzájem vylučují.

gagarin

Nestálo by za to ten článek vydat o pět minut později a před tím si to po sobě přečíst? Úroveň chybovosti se tu začíná přibližovat iDnesu.

J.L.

Už samotný titulek „Vlak z Číny vedený do Česka dorazil do Evropy, doba jízdy neznámá“ nadává nesmysl. Navozuje překvapivé sdělení, že Mělník je první evropskou stanicí, kterou vlak projel.
Smysluplný titulek by byl např. „Vlak z Číny dorazil do Česka, dobu jízdy nelze zjistit“, přičemž ta část za čárkou je už asi nadbytečná.

Dushan

Navíc to není ani vlak z Číny, ale náklad z Číny, který byl přeložen z jednoho vlaku na jiný. Tento vlak podle všecho přijel z Bulharska s nákladem zboží z Číny.

PetrV

Je fajn, že jste si to tedy po sobě přečetl a opravil. Vaše děkování pod každým článkem je sice chvályhodné, ale skutečný profík nevydává bláboly opakovaně, ale z chyb se poučí. Text po opravě: Důvodem je přeložení kontejnerů z původně jednoho vlaku na vozy vozy, na který se vejde pouze jeden Trasa vlaku …“

Tomáš

„Důvodem je přeložení kontejnerů z původně jednoho vlaku na vozy vozy, na který se vejde pouze jeden Trasa vlaku vedla…“

Vy být dobrá čecha …

PetrV

Omlouvám se, četl jsem to odshora 🙂 a nevšiml si, že nejsem první…

Muflon

Doba jízdy myšleno jako v pohybu? K čemu je takový údaj dobrý? Protože je přece znám datum kdy vyrazil z Číny a je znám datum kdy dorazil do ČR a toto je zajímavá doba, protože je delší než nejnovější „rychlé“ lodě i s nakládkou a vykládkou. Diskuze by byla samozřejmě na úrovni „ekologie“, tj co je reálně víc zatežující životní prostředí. Zda loď prdící dehet nebo vlak prdící z komína nebo elektráren, které jej napájí…

Haha

Několik dní čekal například v Ankaře kvůli naplánované slavnosti za účasti nejvyšších tureckých představitelů.

Jiří Kocurek

Soudruh Potěmkin vytahuje druhou lahev a blaženě se usmívá.

Dushan

Doba skutečné jízdy je důležitý údaj, jelikož celková doba přepravy byla v tomto případě prodloužena kvůli zmíněnýcm oslavám a tedy není vypovídající o době jízd, které budou případně následovat.

Dalibor

nejekologičtější je netahat všechen materiál 6x kolem zeměkoule…

Jimbo Jones

Doba jízdy po odečtení všech těch papaláš-prostojů je právě nejdůležitější informace, jak je to s konkurenceschopností takového „mimoruského“ spojení (přívoz přes Kaspické moře nebude časově nic zázračného) vůči standardní trase přes Brest.

Přemek

To „mimoruské“ jste si mohl odpustit, protože jde o hledání optimální logistické trasy v rámci Hedvábné stezky. Odečítat mimořádné prostoje jako podmínku seriozního vyhodnocení (to je k ostatním příspěvkům) pak dokáže každý absolvent základní školy.

Radek Janata

Ta „mimoruskost“ je tady ale podstatná. Ať vymyslíte jakoukoliv trasu z Činy do EU, vždycky budou na trase nějaké politicky problematické země. Takže v zájmu Číny i EU je, aby těch tras bylo více, pro případ, že by se některá země „šprajcla“ a začala chtít vysoké poplatky nebo přepravu úplně zakázala.

Je proto dobré mít trasu přes Rusko, pokud bude problém s Tureckem, a přes Turecko, pokud bude problém s Ruskem. Dokonce lze vymyslet i trasy, kde nebude ani Rusko, ani Turecko (ano, pak potřebujete trajekt, ale 1 trajekt byl použit i u trasy, o které je článek).

kade

Přesně, ta „mimoruskost“ je v podstatě jediný smysl takové trasy. Po technické stránce je to prostě delší a komplikovanější. Byla to hlavně turecká akce, koneckonců jak jim „záleželo“ na cestě dál svědčí i použité vozy, kdyby se daly článkové vozy, stačil by jeden vlak (takové i v Turecku mají, i se tam vyrábějí). Když jely přes šest zemí dva vlaky za sebou, každý s vlastní loko a strojvedoucím, tak to jistě ekonomice vlaku nepřispělo… Samozřejmě výměna loko na každé hranici (minimálně, někdy i po cestě). A právěže odjezd vlaku z Číny se neví, v papírech je jen datum po překládce… Číst vice »

Martin V.

Tušíte někdo, jaké jsou sklonové poměry na trase Gruzie – Turecko – Evropa? Hledač spojení na mapy.cz mi tam kreslí po silnici profil přes 2000 m n.m. (veřejnou dopravu tam neumí). Ta daň za „mimoruskost“ (přestože důvodům popsaným Radkem Janatou rozumím) mi připadá jako dost vysoká. Kazachstán – Rusko – Bělorusko – Polsko jsou většinou roviny, a když si vzpomenu, jak se tady Sládek se Šimralem tváří, když by měli jet s nákladním vlakem přes Vysočinu… Já jen jestli to ty turecké hory ekonomicky nezabijí.

kade

já bych tady ekonomičnost snad ani neřešil….. 🙂 Když se k tomu ještě vezmou čínské subvence evropských vlaků…

Jirka H.

Stanice jsou až 2200 m.n.m. na této trati stavíme elektronická stavědla. Sedlo je u obce Paravani. Co tam jezdily vlaky s kontejnery, tak byly krátké a táhly to dvě dvojičky VL10.

kakov

a kudy by vedla ta trať mimorusko+mimoturecko?? děkuji,
myslíte trajektem přes černé moře gruzie-bulharsko?

kade

přes Černé moře do Oděssy se už pár let taky trochu zkouší, případně i s využitím LHS do Polska.. Ale to samozřejmě taky stojí nějaký čas…

Radek Janata

Ano. Gruzie-Oděsa. Nějaké trajekty už tam jezdí, musely by se zkapacitnit.