Vlak do Banátu bude mít přes půl kilometru, povezou ho tři brejlovci
Banát Express 2018, foto: Zdopravy.cz/Josef Petrák
Do rumunského Banátu se v úterý znovu po roce vydá z Prahy rekordně dlouhý vlak. Poveze návštěvníky hudebního Festivalu Banát,
Pominu teď železničářské aspekty této monstrakce, které jsou více než rozporuplné – tedy kulantně řečeno. Ostatně, dostatečně, a dá se říci, že i fundovaně se jimi zabývali někteří přispěvatelé přede mnou. Spíš bych chtěl zdůraznit, že takovéto podniky mohou znamenat začátek konce toho, proč naši lidé do Banátu jezdí : nerušená příroda, klid, vesnická architektura a atmosféra předminulého století apod. Je to nejlepší cesta k tomu, jak udělat z českých vesnic v Banátu Woodstock nebo Disneyland. Banátské vesnice se budou otřásat kraválem, jaký tam nemá pamětníka, několik stovek zpovykaných magorů se tam ožere, a pak se s kocovinou vydají na… Číst vice »
Stačí tam jet mimo tento termín.
Naprostý souhlas – jen to mnozí, kteří si své sobectví odmítají přiznat a kamuflují to jakousi rádoby „pomocí“ Banátu, odmítají (nebo možná zatím jen neumějí) pochopit …
Jezdím tam nepravidelně loni jsem byl i na fesťáku. S celou rodinou i s kolama. Perfektní destinace na dovču, kde se dá opravdu pěkně odpočívat a třeba místním i „přilepšit“. bydlíme dycky u stejný rodiny a je tam fajn. Nevšiml jsem si, že by na fesťák nadávali.
Nikdy jsem se do Banátu nedostal a v tomhle životě už mě to skoro jistě ani nečeká, ale rád věřím, že je tam krásně. Jen si myslím, že to, že místní na „fesťák“ nahlas nenadávají, ještě vůbec neznamená, že by jej také nutně a s jásotem „vítali“ – spíše soudím, že si řeknou něco jako „no, dobře, co se dá dělat, jednou za rok to zase vydržíme, něco nám to snad i vynese, a pak zase bude rok klid“ … A připadá mi to tak trochu podobné situacím, kdy se britská, dánská a podobná těsně postpubertální mládež létá a jezdí… Číst vice »
Nejkrásnější je vyškrábat se tam někam na kopec a koukat na ty krásný lesy a na údopl dole. A negativní reakce ani na festím jsem fakt nezaznamenal. A pokud vám slouží zdraví aspoň trochu, můžete chodit, tak tam jeďte, je tam fakt kouzelně. Bydlet se dá u místních, místí strava je „stravitelná“ bez následků. A fakt je tam krásně.
Vzhledem k tomu, že klid mají pořád, možná až moc, jsou trochu pozapomenutá krajanská enkláva, bych neviděl párdenní rozptýlení jako zvlášť obtěžující. Limit návštěvníků je přísně limitovaný, hotely tam nikdo nestaví a věřím, že možnost si trochu přivydělat bude v tomto kraji vítaná. Předpokládám, že kdyby jim to vadilo, prostě to zarazí a bude.
Tři brejlovci přes půl republiky a 1035 tun… zoufalost…
Cenově to likviduje ten týden stání, pro moderní loko… Leda kdyby se někomu povedl majstrštyk a ještě to prodal jako zájezd pro tisíc rumunů do Prahy, a otočil to dvakrát…:-)
Souhlasím. 2 faktory, které citelně zvyšují náklady (a tím tlačí i na cenu pro zákazníky) – Vámi zmíněný cca týdenní prostoj. A malá četnost podobných akcí = velmi nízké využití vagonů v průběhu celého roku Z mého subjektivního pohledu je výše uvedené odpovědí na otázku, proč dal ruce pryč i RegioJet/StudentAgency. Nemyslím lokomotivu (jako předloni), ale myslím vagony, kdy letos IMHO žádné vagony nejsou od RegioJetu. Ale netuším jestli řešením prostoje je použít starší dieselové lokomotivy, protože dle svého webu provozuje celkem KDS 3xdiesely 750/751. A předpokládám, že hlavní zdroj obživy je pronájem pro stavební firmy. Takže ve stavební sezoně… Číst vice »
Frajere J.K. když tomu nerozumíš a nevíš o co jde tak raději m..
nechybí jim v řazení cisterna s naftou? 😉
naftu nabereš u každý vrby, vozit s sebou cisternu netřeba.
V článku se mohlo zmínit, že letos se na rozdíl od minulých let nejede přes Pardubice atd. ale přes Vysočinu.
Je tam popsaná trasa.
A stejně bych to v článku vypíchnul. Aspoň by byl delší. 🙂 (ten kilometr jízdního řádu není žádný článek)
Možné je i to , že „u nás“ na Vysočině vlak letos staví i proto, že je zde více příznivců „rocku“, kteří chtěji podpořit tento „český ostrůvek“ v Rumunsku. A v neposlední řadě, také znají našeho pelhřimovského fotografa / mého dobrého kamaráda – fotografa Václava Hubatu-Vacka, který se již více než dvacetpět let, aktivně zabývá fotografováním rumunských regionů Banátu a Maramureše. Fotografuje obyvatele vesnic při jejich práci, zaměřuje se na běžný život. https://www.galerie4.cz/vystava/banat-maramures https://www.fotodepo.cz/vystava/Vaclav-Hubata-Vacek-Banat-a-Maramures-326 Za fotografie z Rumunska získal několik ocenění v soutěži Czech Press Photo Kdysi pracoval jako fotograf v regionální jihlavské MFDNES / JEŠTĚ PŘED BABIŠEM/, ale odešel… Číst vice »
Ještě pro ty co neví nic o krajanech v tomto regionu Rumunska = odkaz nejen pro diskutéra Rtep -a :
http://www.festivalbanat.cz/o-banatu
mapa = kde je Banát : https://www.hodonin.charita.cz/pomoc-do-zahranici/oblast-kde-pusobime-rumunsky-banat/
Tak proto jedou tak dlouho. 😀
Brejlovci to povezou do Kútů, nebo ještě někam dál? Děkuji.
Vlak tažený třemi brejlovci na elektrifikované trati je prostě průšvih. Zajímalo by mě porovnání spotřeby s 25 autobusy, které by, narozdíl od vlaku, dopravily cestující až na místo. Jediná smysluplná jízda vlaku byla ta před dvěma roky s jednou elekrickou lokomotivou, už loni to pokazili nasazením elektrické lokomotivy + přípřeží dieslového agregátu v podobě brejlovce a letos je to už úplná absurdita.
možná právě proto, jedou přes HB, i když je otázka, zda by nejeli z kapacitních důvodů přes HB i s vectronem
Chtel bych videt prepravce, kterej takovy klientele pronajme byt jen jedinej autobus. Natoz 25.
Vlaky se do Banátu cestuje až poslední tři roky. Předtím šest let autobusy. Nicméně hlavní úvaha není nad návratem k autobusům, ale nesmyslností nasazování několika dieslových lokomotiv na dlouhé elektrifikované trase.
ad spotřeba, to je docela trefná připomínka, při pohledu na tohle: http://spz.logout.cz/vozidla/749/749_poro.html mě docela jímá hrůza
ale zase jako jednorázový zážitek bych tu ekologickou stopu klidně pominul, kdyby to mělo být časté, pak by se to muselo řešit
navíc jak někdo trefně poznamenal níže, sehnat 25 busů na tejden by docela byl v dnešní době problém
No… dobra zelena demagogie
zkus tu spotrebu prepocitat na osobu a sto kilometru. Pokud budu brat, ze tam jsou tri brejlovci a pri te nejvyssi spotrebe pojedou tech 80/hod, tak to furt vychazi na nejaky 1,5 l/100km/osoba
Takze ekologicky zadna tragedie
Ne, demagogie je když někdo zarputile obhajuje provoz dieselových lokomotiv na elektrifikované trati.
Zrejme je to ekononicky vyhodnejsi.
To máte sice trochu pravdu, ale představte si, co by se i ekologicky ušetřilo, kdyby se trati nedrátovaly, nestavěly měnírny, nemuselo se postavit několik hnědouhelných elektráren, nemusel by se vystěhovat starý MOST, nesály by pravidelně v zimě vlaky protože námraza. Ona ta nezávislá trekce má i svý výhody. No a pokud to přepočítáte přes palivo (tzn k primárnímu „nosiči “ energie), tak ta elektrická mešina díky ztrátám při přenosu a při konverzích a díky mizerným účinnostem elektráren není až tak moc velká ekologická výhra. Na trati to vypadá ekologicky, ale čoudí to v Chvaleticích a pod. a hřeje to po… Číst vice »
Ekonomicky nejhorší na tom je to trakční vedení. Samozřejmě Ekologicky taky, protože jeho výroba je energeticky hodně náročná a z udržitelností nemá vúbec nic společného. Proto má smysl drátovat pouze silně vytížené úseky, kde se během životnosti ta investice do výroby a údržby vedení vrátí. A nejde jen o počty vlakú, ale i o jejich délku nebo spíš hmotnost. To jak je u nás nastavena železnice ve snaze pomoci přírodě jí ve skutečnosti velmi ubližuje. To je bohužel obecně platné pro většinu myšlenek ekologických aktivistú – škodí přírodě.
Jenže ty tratě budete spíš muset drátovat podle dosažitelného potenciálu, ne podle současného stavu výkonů. Nikdo nebude tahat na staré trati bez drátu těžký nákladní vlak, protože by potřeboval 2-3 mašiny na naftu, ale klidně se může stát že po rekonstrukci tam bude stačit jeden Vectron, eventuálně malý postrk. Diesely mají totiž asi tak 5-10x menší výkon než moderní elektrická lokomotiva. Nebo se na trati udělá malá přeložka/úprava postaví estakáda, tím dáte pryč nejhorší sklon a drát má smysl. Hlavní výhoda drátu je že umí odstranit výkonový limit. Kolik představte si kolik by dokázala utáhnout střídavá trakce při proudech shodných… Číst vice »
špatná úvaha. limit je přípustná maximální síla „na háku“ tj v ČR nějakých 35tun na háku. Tím + součinitel tření kolo kolejnice (hmotnost mašiny „adhezní“) je limitován výkon lokomotivy. POkud bude limit tlaku na osu 22,5t nemůže mít lokomotivě (bobina) větší hmotnost než nějakých 90t tím je dána její maximální tažná síla- při vyšším „krouťáku“ na kolech bude m,ašina hrabat a už víc prostě nepotáhne.
Myslíte si že budou tahat vlak někde rychlostí 14km/h aby měli stejnou tažnou sílu jako mnohem výkonnější elektrická lokomotiva při podstatně vyšší rychlosti?
Čéče zamysli se, a dej si do soouvislosti pojmy: hmotnost, maximální přípustná hmotnost na nápravu, koeficint tření, síla, maximální přípustná síla na háku, rychost, výkon. Souvislost najdeš ve středoškkolský fyzice. Pak si přeči svý příspěvky a oprav si je.
Nebo Vy si najděte veřejně dostupné materiály, nebo je máte asi, k některým řadám lokomotiv, jinak jste si z druhé strany došel k tomu co jsem psal na začátku o limitu způsobeném výkonem lokomotivy.
Aby vlak mohl jet slušnou rychlostí, výkon potřebujete. Maximální síla „na háku“ tedy není jediný parametr. Když kromě síly potřebujete vyvinout rychlost, výkon „bobiny“, skutečně nedostačuje.
bobina = čtyři hnaný nápravy Bo Bo, nemyslím tím Bobinu E 499.0 Tím omezením rozumím maximum, co je schopno z tohoto pojezdu rozumně vymačkat. Dát 20MW na takový pojezd by bylo nahouby.
pokud vemu mí 0,28 (což za ideálních podmínek by možná šlo), hmotnost lokomotivy 90t, tak víc než 250kN na háku nevyrobím. Výkon mašiny mi říká, při jaký rychlosti je schopna mašina oněch 250kN ještě“udržet“ tj v jakým sklonu utáhnu jaký vlak při „mezi adheze“ Nákladní vlaky jsou stejně limitovaný 100km/h, což je dáno stářím vozů a jejich pojezdů, leda že by se snížily nápravový tlaky. Jenž pokud najedeš na „vlnkovitou“ kolej, můžeš na mí 0,28 zapomět a máš reálných takovývh 0,2, když to jde dobře. Jak to „ohulíš“ ve stoupání začneš bruslit… Tj hnát se za brutálním výkonem na pojezdu… Číst vice »
Je hnát se za brutálním výkonem a mít lokomotivy s výkonem do 1,5MW.
to jsou starý kousky, který stále jsou používány. Proč není otázka na mne.
na druhou stranu pokud bude traťová max 60 často i méně, vystačí se leckde i s nimi.
zjednodušeno. 6,4mW vectron umí tahat na háku 25tun rychlostí 90km/h. při vyšší rychlosti klesá jeho tažná síla, při nižších rychlostech bude hrabat. 2MW bude na tom obdobně, jen tažná síla bude kolem 18t a rychlost kdy bude ztrácet tah bude 40km/h. Prostě jít nad 1,6MW na dvojkolí je v současné době tak nějak blbost.
Však on taky nikdo nad 1600 kW/dvojkolí chodit nechce.
Nicméně s tím 5x-10x nižším výkonem dieselu oproti běžné „tramvaji“ má K.S. víceméně pravdu – pomineme-li Herkula, tak Bizon má 1300 kW (což je 5x méně) a třeba Bangle má ve vyšší rychlosti okolo 600 kW (což je 10x méně).
Adheze limituje spíš tažnou sílu než výkon. Zejména u nezávislé trakce je tím limitem výkon dieselu.
Ano souhlasím, ale výkon je naprd, když chybí adheye, Tj jde tpou vše spolu dohromady. A nákladního vlaku se stejně víc jak 100 nedá jet. Fakt je, že výkonu moderních elektrik staré dízly nedosahují. Ale pořád si myslím, že není doba je likvidovat. Tahají svoje na tratích se uživí. Škoda že není na našich tratích videt nových moderních dízlů.
Diesely .. 5-10x menší výkon než moderní elektrická lokomotiva… Hlavní výhoda drátu je že umí odstranit výkonový limit…
Uf. Rychle napiš do USA a poraď jim, že ty jejich dieselové lokomotivy nemůžou fungovat. Nějaký nápad na vyřešení adhezního limitu nemáš, když už si vyřešil ten výkonový?
Jenže ten vlak v USA se pohybují o dost pomaleji.
No, jak kde, že. Některý to, na dvou délku a hmotnost, krosej velmi svižně. No to je jedno, mysli si co chceš, nebudu tě přesvědčovat. Smyslem mého příspěvku bylo poukázat na nesmyslnost tvrzení o výkonu a výkonovém limitu.
Nezapomeňte, že u vlaku v USA je rychlost udávána v mílích, takže 80 není 80 km/h. S americkým tachometrem jezděte v ČR v obci jen 35, jinak to bude překočení 50 km/h.
O tom vím :D, nemám s tím přepínáním mezi systémy takový problém. Na druhou stranu Open Railway map to přepočítává na kilometry v hodině, když zrovna fungují.
no adhezní limit vyřešili už dááávno… říkají tomu ozubnice 🙂 :-)) K.S. je mimo. na čtyřkoláka nákladního (max v 80÷100km/h) nemá cenu montovat 6MW, páč je rozumně nevyužije. Na nějakým zajímavým sklonu holt za adhezi nelze jít a výkon je naprd, páč to visí na omezení tažný síly adhezí. A 300 z místa velký náklady nelítaj. Na osobní dopravu platí podobný, akorát ten limit je vmax=160km/h. A tím je dáno jaký maximálně potřebuju lokomotivy (výkon, tažná síla)
Počítáš špatně – 6400 kW mašiny mají kritickou rychlost (zlom z Fmax na hyperbolu Pmax) právě okolo té stovky.
Ať počítám jak počítám, vyjde mi tah 25tun, rychlost 90km/h. Nebo to počítám blbě?
no hlavně by měl mazat na brigádu do depa a všem dízlům zredukovat motor na nějakých max 600kW, aby s těma násobkama měl pravdu…. Držím mu v tomto snažení palce. Jen řečnická otázka: proč asi máme na bobinách limit kolem 6MW, když teoreticky by tam šlo „narvat“ i silnější motory?
To nemusí, Bangle vlivem napěťovýho omezení ve vyšší rychlosti spadne sama od sebe až někam na cca 500 kW pro trakci.
To kvůli napětí na komutátoru?
To kvůli maximálnímu napětí generátoru.
a ještě k těm výkonům.. 5x až 10y míň no to má nějaká 810, ale tou se netahá náklad. Diesely – starej Sergej přes 1,4MW, Brejle (75x) 1,5MW, 761 2MW, Ragulin 2,2MW (jestli se nepletu) – onto to zas tak slabý není!
https://en.wikipedia.org/wiki/GE_AC6000CW 4,5MW A neřadí je po jedné 🙂
A kolik má třeba taková 380? Vectron? Kolem 6-7MW, kolik má 740? nějakých 880kW. Samozřejmě když si limity ro výpočet prohodíte, tak z toho 810 dostanete.
Vectrom má maximálku 5,4 do 6,4MW (podle provedení a Vmax.) což je hranice, za kterou žádná bobina nejde. Hádejte asi proč. tj pokud to vydělím vaší 5 mám Bardotku, pokud 10 mám Ponorku. řekněme, že to opravdu nejsou zrovna moderní stroje.
Co sem motáš 740? dyk to je průmyslová posunovací mašina, která není primárně konstruovaná na nějaký velký traťový výkony…
Vectron má asi 5x vyšší výkon, nežli nejpoužívanější diesely pro osobní dopravu a asi 7x nežli řada 742 v nákladní dopravě. Takže ten přiměr celkem sedí.
no a proč je 742 nejpoužívanější dosud? Protože nejsou investice na moderní díesely. Nehledě k tomu, že na mnohé výkony stále dostačuje.
Voith Maxima 3600 kW, nějakých 600 kW na nápravu. Kolejnice neumí myslet politicky, a tak nesnižuje adhezi, když po ní jede diesel.
Čísla, která nám tu cituješ, jsou brutto výkon dieselu. Elektrické výkony pro trakci jsou už citelně menší a ty na háku ještě o fous menší – přičemž u elektrické trakce se udávají právě ony (třeba u 150/151 je 3 kV krát 2×715 A o něco víc, než 4000 kW, že…?).
Takže v lepším případě porovnáváš neporovnatelné, s ohledem na Tvůj mentorský tón by se ale spíš hodilo říct, že sám víš kulový.
Vy žijete ve světě neomezených finančních prostředkú. Zkuste se na to podívat jinak. Máte nějaký rozpočet a musíte se rozhodnout, jestli raději zlepšíte poměry na neelektrifikované trati(delší koleje ve stanicích, nová návěstidla, v ideálním případě i nějaká ta přeložka, nebo dokonce tunel) a nebo za ty stejné peníze elektrifikujete jinou trať. V prvním případě vám prúměrně klesnou náklady na převoz o nějaká procenta a v druhém o jiná procenta. A já si dovolím tvrdit, že SŽDC na tohle porovnání totálně sere. Nerozhoduje se ekonomicky, ale politicky. Neinvestuje prostředky tam, kde je nejrychlejší návratnost. Raději zadrátuje trať, kde se ty dráty… Číst vice »
Když ono SŽDC je politicky řízenej podnik. Nikoliv ekonomicky.
MildaIV: Zkuste si před to, co kritizujete na přístupu SŽDC, dát znaménka „minus“ a vyjde Vám přesně ten Váš umanutý přístup „z druhé strany“ – ani jeden z těch „černobílých“ pohledů není realistický, jsou to jen podobně extrémní přístupy na obou koncích „spektra“.
problém je v tom, že málokdo umí „domyslet“ všechny souvislosti. Nastíním modelový příklad. Zítra všichni přesedneme do elektromobilů. Moje otázka je, co bude pozítří (napovám – blackout, protože přenosová soustava, ani distribuční soustava ani výrobní kapacity nejsou dimenzovány na to aby „pár milionů“ aut tankovalo ze zásuvky )
Úvaha je naprosto utopistická, nikdy nedojde ke skokovému nárůstu spotřeby, takže distribuční soustava i kapacity budou mít vždy dostatek času reagovat na zvyšující se poptávku. p.s. nejsem zastáncem elektroaut/busů, kvůli (dosud) problematickým bateriím.
proto to byl modelový příklad. Elektrika v autech zatím není schopna konkurovat „kalsice“ možná časem, za pár desítek let.
Sice se „skokový nárůst“ neočekává, ale nějak nevidím budování elektráren ve velkém. Pokud porostou elektromobily, bude se muset spousta zdrojů přistavět, taky elektriku přenést a rozdistibuovat. Když jsem chtěl navýšit doma přípojku (kvůli dílně) tak se Eon kroutil jak žížala na chodníku. Nicméně ono to je limitovaný hlavně dobou za kterou se baterky nabijou. Tzn. dneska je to na nějaké jízdy po blízkém okolí, na „dálkové“ trasy elektromobily zatím moc nejsou. Až se masivně rozšíří bude asi zapotřebí, aby každej mněl mimimálně 32A /3x400V (pro 22kW nabíječku – což není žádná Superrychlá nabíječka ale do rána je času dost –… Číst vice »
Mizerným? PPE Vřesová 55%, Ledvice NZ 42%, PPC Počerady cca 60%, Mělník více než 35%… Jenže elektrárna má filtry o kterých se mašinám nezdálo a hlavně GJ v uhlí je za hubičku, v ropě se pěkně prohnete jen za tu. Ale ano, pokud by se jezdilo na plyn, tak se může ekonomika zhoupnout zpátky k nezávislé trakci..
Technický možná zatím hloupost, ale jak by vyšla loko spalující třeba uhlí a generátorem na výrobu elektřiny na pohon? 😀
Turbínová lokomotiva bude >20%. Jezdilo to už, ale má to jeden problém, turbíny se s prachem nemusí moc a alternátory nemají rády horko, ale pulzní měniče by mohly být zase chlazené vodou 😀 . Ale dnes je technologie pro oboje někde úplně jinde. Celé soustrojí turbíny a alternátoru by mohlo být v hermetickém pouzdře. Ale celá lokomotiva by musela být dělaná trochu jinak.
Řvala by jak banda pučistů, vážila 250t, neprojela by rychle obloukem a byla by delší jkak půměrnej osobák. Víš jak je velká 6MW turbína a alternátor? Dovedeš si představit toto roztočené soustrojí v oblouku? Nebo že by to byla mašina jen na přímou jízdu? Jak vyřešíš chlazení? Kam dát uhlí, aby to mělo rozumenj dojezd mezi „tankováním“? Kam dát popel? Pokud je uhlí za hubičku, můžem z vesela jezdit opět párou…
Samozřejmě, ale předřečník, ani já ji stavět nechceme, doufám. Poslední pokusy nedopadly moc dobře, to samozřejmě vím.
P.S. Kde jste vzal těch 6MW? 😀
číslo pro ilustraci, obdoby výkonu třeba zde omílanýho Vectronu
To je jednoduché. Dvě turbíny o výkonu 3 MW s protisměrnou rotací. Použito na dvoumotorových letadlech. BigBoy vážil 750 tun. 😀
to by vyřešilo klopný moment, gyrospický by zůstal stejný, ochota tohoto soustojí změnit smer by byla opět mizerná… Nedovedu si představit podobnou lokomotivu u nás na svršku SŽDC.
Na začátku to mělo mít elektrodynamický přenos… Jinak u evropských turbínovek se dávaly dopředu napříč.
npříč by to šlo, ale stejně by vznikl hlučněj moloch.
A hlavně současný cyklus elektrárna – přenosová soustava – el. loko má účinost až kolem 50%(samozřejmě ne v případě našich 50 let starých hnědouhelných elektráren). Mnohem zajímavější je z tohoto pohledu vodík. Lze jej vyrábět vysokoteplotní elektrolýzou s účiností kolem 45%. Pokud by se podařilo posunout technologii palivových článkú, tak budeme u benzinek tankovat vodík. Ale to je hudba budoucnosti, dnes se to nevyplatí.
Pokud bude levný proud, tak se může vodík dělat elektrolýzou, otázka je jak proti sobě budou elektrolytický a termický vodík.
a k tomu baterie „flašek“ na skladování…
https://www.hytep.cz/cs/vodik/informace-o-vodiku/vyroba-vodiku/664-vyroba-vodiku
teoreticky by to šlo, ale vyšel by neprovozovatelný moloch. uhlí rovnou do turbíny nenaháže, musíš jej nejdřív převést na nějaký plyn. pak teprv turbína -regulace – alternátor – regulace – motor. Narazíš na problém, že chvíli potřebuješ max výkon, chvíli nepotřebuješ nic, tj problém s regulací případně se „skladováním“ právě nepotřebné energie. Zatím tohle neumíme uspokojivě vyřešit. Možná budoucí generace.
Uhlí by se spalovalo v kotli, do turbíny by se vedla pára 🙂 Technicky to jde, účinost lepší než u klasické parní loko, ale ekonomicky nesmysl.
Počerady opravdu 60%? Když ten paroplynovej stupeň nikdy dlouhodobě na plný výkon nejel? Když dám průměr tepelných zdrojů 50% tak jim fandím. Ono je důležitý od výkonu „na turbiněů odečíst valstní spotřebu a teprv výsledný „přebytek“ dělit měrnou výhřevností paliva…
S tím dostat se na +-60%, by neměly mít problém, podobné elektrárny se k tomu dostávají, jinak samozřejmě záleží ještě na podmínkách kolem elektrárny, jinak se přesně na internetu uvádí hrubá účinnost 58,4%, vlastní spotřebu elektrárny neznám tedy, ale ona je tak nějak jedno, protože o vlastní spotřebu bude klesat účinnost všech elektráren a běžně se uvádí jen hrubý výkon.
tak vypni internet a koukej jít do elektrárny na exkurzi. POkud u tepelnýho zdroje dosáhneš 50% tak seš dobrej! v praxi si o tom můžeš nechat akorát zdát. Ono to slovo HRUBÁ je velmi, ale opravdu velmi DŮLEŽITÝ. taky bych měl rád doma svou HRUBOU mzdu, že…Ta vlastní spotřeba je právě obrovský problém, Usušit uhlí, v zimně třeba i rozmrazit vozy s uhlím, vyčistit spaliny, manipulovat s palivem a odpadem…To žere megawaty energie
Vykládka uhlí, na paroplynu… U elektráren se uvádí jako výkon to co jde z generátorů, taky hrubá výroba, vlastní spotřeby se odečítají kdesi v reportech ERÚ, ano je to tam celkem velká položka, ale z nějakého důvodu se počítá až takto, ne na úrovni elektrárny. Jestli ono to nebude nelineární závislostí mezi vlastní spotřebou a výrobou.
P.S. v pár elektrárnách už jsem byl.
pokud ano tak je vám jasno, že je nutno započítat celej řetězec až po výkon výkon na „kolech“ jinak je to opět míchání nesmyslných čísel. Elektrárny potřebuje k tomu, aby do sítě dodala nějaký výkon, v rámci platná legislativy, nějaké pemzum paliva. Z toho musí uhradit celý svůj provoz. Teprve rozdíl je „výkonový zisk“ pak ho musí PS přenést, poslat zákazníkovi a ten ho musí rozdistribuovat po terit a lokomotiva ho musí přenést na kola. Tj u elektrický trakce je nutno zohlednit toto vše. U nezávislé je to poněkud jednodušší, protože na vstupu je dodávka nafty rovnou do nádrže HV… Číst vice »
„U nezávislé je to poněkud jednodušší, protože na vstupu je dodávka nafty rovnou do nádrže HV a výsledkem je opět „výkon na kole“. Jinak nelez účinnost soustavy PALIVO – MECHANICKÝ POHYB VLAKU srovnávat.“
To bych si takto zjednodušeně tvrdit netroufal: i tu naftu je přece třeba nejdříve vyrobit a dovézt ji pak na místo „spotřeby“ = do depa, takže pokud toto neberete v úvahu (tedy minimálně tu „přenosovou cestu“ z rafinerie), tak je to zkreslující pohled na problém.
A kde jsem psal o uhlí v paroplynu? Jen jsem podpotýkal, že ty paroplynový stupně tak nějak úplně dlouhodobně na plný výkon nejedou, nebo že by se snad něco tam zásadně změnilo?
Bavili jsme se o paroplynu a pak jste tam dal spotřebu sušení uhlí.
Samozřejmě můžeme zkusit rozebrat celý řetězec, ale tam začnou vstupovat další a další části. Například i přeprava paliva a jeho těžba.
tu bych nechal zatím stranou, nebo to bude nesrovnatelný. jenže to je třeba počítat, pokud chci hlídat ekoligii jako primární hledisko, právě všechno dohromady. a proto je to tak složitý. Zmínil jsemparoplyn okrajově, páč v Počeradech to zrovna moc nejede, jestli se nepletu. Jinak se bavím o klasickejch tepelnejch elektrírnách, ponejvíce uhelných, tj Chvaletice, Tušimice Prunéřov, Dětmarovice atp.
Paroplyn se do roka dvou vzpamatuje, dokončili to zrovna v době rekordně nízkých cen proudu. Pokud bude do budoucna konstantních 45-65€/MWh, tak to nebude problém zaplatit. Vzhlede k limitům postupně budou elektrárny jako Chvaletice odpadat, už teď se dá dát dohromady přehledný seznam toho co půjde het v příštích pár letech. To ale neznamená že tam končí výroba proudu, možná se přejde právě na plyn.
no ono to zdůvodnění nízkou cenou se opravdu hodilo do krámu, proč to zakonzervovat a nazvat rezervou. Pokud to budou chtít opravdu provozovat, ještě si tam chlapci máknou….Něco o tom vím…
To máte pravdu. Uvést Počeradskou technologii do plnýho a spolehlivýho provozu bude ještě hodně práce a možná se lecos bude muset předělat. Teď všichni doufají, že cena elektriky nikdy nepřekročí hranici, při pterý by „bylo zaveleno“ uvést do plného pravidelného provozu.
Trať po které pojede zmíněný vlak „zadrátovaná“ je a došlo k tomu jistě na základě detailných analýz a vyšlo, že je to tak správné jak z ekonomického, tak ekologického hlediska. Jediný jakžtak pochopitelný argument tedy je, že organizátor dopravy nezvládl zajistit elektrickou lokomotivu, resp. sám vlastní nemá, zato má svoje dieselové brejlovce a na ekologii se prostě vykašlal.
Jojo, ty analýzy k elektrifikaci tratí ČSD museli jistě být detailní a výborně vyargumentované. Jak jinak by došlo k zavedení střídavé soustavy, aby se pak dalších 20 let čekalo na dvousystémovou lokomotivu. A když se tato začala konečně jevit reálně, tak FMD nakoupilo dalších 60 sergejů, pro který za 5 let nebyla práce. Kdepak, soudruzi to měli všechno skvěle promyšlený, a hlavně tu ekológii. No, abych nebyl špatně pochopen, ty tratě, po kterých se bude šinout Banátexpres, byly nepochybně elektrifikovány správně. To ale vůbec neznamená, že by tam dnes nesměl projet dieselový vlak.
Můžeme být rádi, kolik tratí elektrifikovaných bylo, ať již k tomu byla cesta jakákoliv. Zato v novodobé historii se s elektrifikací prakticky přestalo nebo se udělá taková blamáž, že z fondů EU se financuje elektrifikace bezvýznamné lokálky do Koutů nad Desnou, kam je pak problém vůbec zajistit vozdidlo s rozumně malou kapacitou.
No kouzelný je že díky návoznosti na jiný tratě, se nyní natáhne v 3kV DC, což já už považuji za archaismus
Sergeje se kupovaly na béfel SSSR kdy rusáci potřebovali, aby měli ve všech státech soc. bloku dost „stejnejch“ mašin, který by uměli používat jejich vojska při přesunech.
jaká demagogie a natož zelená??? co je špatného na nasazení elektriky?? osobně mi přijde naprosto logické na tak velký vlak, při tak dlouhý štrece pod dráty nasadit elektrickou loko a ekologie bude (mimo dalších přínosů) dobrý a potřebný bonus, ale však to píšu že při jednorázový akci (jednou ročně chápu jako jednorázovou) se to ekologicky ztratí…….
takže podle tvojí logiky by spotřeba u busu 75 l/100 km byla OK?? s tím by jsi dneska neuspěl snad ani v Rusku 😀
Doporučuje, abyste si s Dushanem založili dopravní firmu a příští rok se toho ujali a všem nám ukázali, jak se to má dělat. Začněte tím, že půjdete na smíchovském nádraží k okýnku a tam řeknete, že potřebujete na týden elektrickou lokomotivu. Ehh, asi ne, že. Takže jinak. Musíte sehnat a zaplatit na týden soupravu a k ní nějakou trakci. A celá ta akce vám musí dávat kladný ekonomický smysl, neděláte charitu. Brejlovci sice spotřebují více v naftě, než by stála elektřina, ale jsou to stroje, které jsou k dispozici, protože nemají nasmlouvané trvalé vytížení na nákladních vlacích. Možná jste si… Číst vice »
a opet zelena demagogie …
ta elektrina se nekde zmaterializuje? bez jakychkoli emisi? 🙂
samozrejme by zalezelo na tom, kolik odveze lidi.
absolutni spotreba nic nerekne – a to presne delaji zeleni demagogove. operuji cisly jako kolik litru paliva spali letadlo. ale uz ho nevydeli poctem cestujicich …
no, a pak ti jednodussi jen tak placaj neco o emisich.
Oni i dělili. Když ale spotřeba letadel klesla pod spotřebu jak automobilú tak vlakú, tak přešli od spotřeby k emisím CO2. Pokud by i emise CO2 klesli, tak si najdou něco jinýho. Nejde o fakta, jde o náboženství.
No tak zrovna letadlo vychází na ekologii provozu nejhůř ze všech, žere to totiž nejen palivo, ale taky vzduch (a to fakt po krychlích) a dělá to ozonové díry.
A autobus ma tak 0,4-0,45l/os100km
No říkáš to ténem, jakoby ty brejle mohly za to, že je ta trať zadrátovaná. Holt to vyšlo na brejle letos. 1) byly k dispozici, 2)ekonomicky to taky vyšlo. Tak co řešit.
Třeba nic jiného není dostupné. Víte jak je to teď s lokomotivami a než aby Vectron postával kdesi v kopřivách v Rumunsku, tak jej raději budou honit jak zdutou kozu, nicméně tam může roli hrát i třeba zbytek trasy a typové schválení, napěťové výluky, přesná trasa na Slovensku a pod. Nevím jestli je třeba trať ze Slovenska do Rumunska pod drátem. Víte jak to bylo s tím Vectrnem poprvé, přepřah v Maďarsku, přepah v Rumunsku, byť se mu dělalo schválení (Regio Jet jej ještě má, na štítku je RO přeškrtnuté), minulý rok tak jako tak tahali Brejle kvůli elektřině. No… Číst vice »
On je průšvih především to pořádání festivalu. Docela ty lidi v Banátu lituji, nechtěl bych být v jejich kůži. Bez podobných ptákovin by tam měli klid.
Rtep: Pane, tímto Vám chci co nejsrdečněji pogratulovat za Vaše prvenství, sepsal jste totiž jednoznačně nejhloupější komentář tohoto týdne. Ti lidé se v těch pěti či šesti českých banátských vesničkách nemají zrovna růžově, je tam velká bída. Staří to tam nějak dožívají a mladí houfně utíkají. A proto jsou velmi rádi, když mohou například ubytovat nějakého turistu. Jsou také velmi rádi, že ten kraj nejen Češi znovu objevili a oni z toho mají nějaké prostředky na přilepšenou. A co se samotného festivalu týče, k němu tamní obyvatelé přímo vzhlížejí, mnoho z nich si v ty dny opravdu velmi přilepší. Takže… Číst vice »
Leckteří už to pochopili a většina z nich pochopí brzy, že je lepší být i hodně chudý, než si zaneřádit svůj domov turistickým byznysem. Hromadná turistika už ze své bezohledné podstaty nemůže žádnému místu nikdy pomoci, je to přesně naopak. Ta jejich chudoba většině z nich samozřejmě nevadila, než se do Banátu začaly valit cestovky a čeští bohatí turisté, kteří se tloukli v prsa a blekotali – My jsme Ti, kdo vás tu zachrání. Jde o podobná zvěrstva, jako byly křesťanské misie někde v Africe. K ničemu dobrému to pro místní nebylo, není a nikdy nebude. Jinak samozřejmě gratuluji i… Číst vice »
tvl. už nehul…. Byls tam? Že tak přesně víš, co místní prožívají a jak se na co koukají?
Přímo v Banátu jsem nebyl a také by mne tam nkdy nikdo nedostal, protože Banát už je jen o kšeftu, nic víc. Byl jsem leckde jinde v chudších oblastech Evropy (Ukrajina, Rumunsko) a tím posledním, co by bylo pro tato místa dobré, je rozvoj turistiky. Turistika ve většině případů nepřináší nic pozitivního ani u nás v bohatých krajích. A už vůbec ne v těch chudých. Ono by bylo něco jiného, kdyby šlo o šetrnou turistiku – kdyby do chudých míst jezdili jen lidé bez požadavků na komfort a pohodlí. Jenže tam bohužel ve většině případů jezdí s cestovkami většinou takoví… Číst vice »
Takže nebyl 😀
Tak Boha nech kostelu a komentuj dění tam, kde to znáš a nekomentuj Banát.
Už to tykání o jistém Daliborovi vypovídá vše.
No oslovuji dle úsudku. občas tykám, občas vykám, vyjmečně požívám i plurál majestatikus. Lze snadno vypozorovat souvislost. Teď by se sem hodila poznámka o starým psu.
No, já bych přidal spíše poznámku o tom, že „nouze (o rozum) naučila Dalibora housti“ (a pěkně hulvátsky …
„Rtep“ to sice popsal hodně extrémně, ale v podstatě má pravdu: turistika jistě pomůže i chudým obyvatelům Banátu, ale dělat z ní masovou záležitost a prznit tamní prostředí „fesťáky“ pro tisíce příslušníků zbohatlické mládež, které už nestačí se vyřádit na různých „Votvírácích“ a „Benátských“, to ani Banátu příliš nepomůže, stejně jako mu nepomůže taková „masovost“, z jaké je teď nešťastný třeba Český Krumlov …
No já teda nevím, do Banátu jezdím i na fesťáku jsem byl a nemám pocit, že by místní fesťák nechtěli. Vždycky tam bylo přijemně. Když jedem na výlte, už se ubytováváme dycky u stejných domácích. Nezaznamenal jsem žádno zásadní klritiku fesťáku. Když jsem tam byl poprvý v 90. roce a dnes je vidět posun. Například náš domácí už nemá kadibudku, ale spalchovací záchod. Pokrok nezastavíš. Je tam pořád moc krásně. Líp než nekde bejt zavřenej v rezortu v Hurgadě.
Pane Soukupe naprostý souhlas !!! Výše jsem před 1 hod. napsal svůj příspěvek,kterým jsem vyjádřil jinak stejnou věc, kterou se snažíte vysvětlit Rtep-ovi. Tímto jemu a podobným doporučuji si přečíst můj i váš příspěvek a zajímat se o to, proč, se festival koná..!
Ale to asi mnohé „zdejší“ diskutéry nezajímá a řeší si „sve šotoušoviny“ a nám a podobným dávají mínusy, když přináším fakta i v jiných příspěvcích / evidentně ty odkazy nečtou…/, ale to je jejich volba !
Já tam už několikrát byl, loni i na fesťáku a taky nemám pocit, že fesťák nechtějí. Naopak místní ho vyloženě podporujou. Jezdím na stejný místo, sice nepravidelně, ale už od 90. roku. Je tam krásně. Když tam „nezřízeně“ utrácím, mám pocit, že jim mj i trochu přilepším na živobytí.
A vy jste s těmi lidmi mluvil? Já ano a festival je pro ně utrpení. Tisíc lidí, z nichž se část chová jak prasata, většina spí ve stanech, jí své dovezené konzervy, pijí svůj dovezený chlast… takže místní z nich nemají nic. Vydělává na nich možná hospoda U Medvěda, za kterou nestojí tamní krajané (byť je zaměstnává). Všechny odpadky z festivalu se po skončení navezou do rokle za vesnicí, aby organizátoři nemuseli platit za odvoz. Atd. Přínosem pro naše krajany jsou běžní turisté, kteří tam jezdí za turistikou, spí a jí u místních… ale to je jen malá část z… Číst vice »
A pořesně z tohoto vámi uváděnýho důvodu se místí stále intenzivně zapojují do organicací dalších ročníků. Oni totiž jsou masochisti, kteří dělají vše proto, aby se měli co nejhůř. (pro rýpavé jedná se o IRONICKÝ příspěvek)
A jestlipak víte proč za Pralinkou musel být ten Brejlovec? … nákladní vagony nepotřebují pohánět ventilaci topným kabelem, který Pralinka nemá, neboť je určena pro nákladní vlaky.
Ano, to většinou víme a proto bylo konstatováno, že jen první rok byla doprava vlakem zorganizována v souladu s hospodárností a ekologií.
V souladu s čím? S dogmaty?
Vážený pane, nejdříve si zjistěte podrobnosti a důvody řešení tohoto jednorázového podniku našeho člena ŽESNAD.CZ , včetně té podstatné drobnosti, že se jede tentokrát přes HB, a pak něco pište. Takto jste jen kulturní vložka.
To nějak neospravedlňuje jízdu dieslovými lokomotivami po elektrifikované trati.
prostě se s tím smiř. často pod drátama jezdí nezávislá. Proste to tak někdy vyjde mj. i ekonomicky. Buďme rádi, že se jede, jsou na to mašiny, vozy i s osádkou. Tak ymůžeme remcat doma u počítače a nikam nejet, že. Ono to remcání je docela jednoduchý, na rozdíl od práce kterou díá něco reálnýho zorganizovat a dotáhnout do zdárnýho konce. Ekologové můžou věmopovat víc času počítání zákonných lhůt, aby neprosírali termíny pro obstrukce investičních akcí (narážka na odsun nádraží Brno a známe teroristy z dětí zemně)
Kdyby ovšem jeli kolem Sázavy a po Staré Tišnovce, tak by to bylo vpořádku, přestože by spáli víc nafty, nemám pravdu?
Když dojdou argumenty, tak zkusíte aspoň nějaký demagogický výkřik, že?
Nechápu váš argument. Proč by se měli ospravedlňovat? Vypraví vlak, zaplatí vše, bez jakýchkoliv dotací. Pokud jednou jede elektrika, porduhý nafta je ryze jejich věc. Nebo se snad mýlím? I ČD jezdí pod dráty s motorovejma jednotkama, ne?
Nechte to laskavě na nich. Určitě to dělají i pro své promo, nikdo jim na to zdůrazňuji nepřispívá, jedou to za své peníze, dobře ví dopředu kolik to spalí nafty, takže je to jejich věc. Až to bude vlak z veřejných peněz, pak se o tom můžeme bavit.
To je otázka co je větší průšvih, jestli tři brejlovci jedoucí jednou za rok přes půl republiky a zpět nebo kvatro jezdící celoročně a celodenně mezi Vyškovem a Nezamyslicema, štádler ze Třebové do Zábřehu, 814 z Mostu do Žatce, Ústí do Bíliny, Střekova do Děčína, atd, atd.
Podel mne ani jedno. Pokud to na daný trati ekonomicky vyjde tak se holt nasadí motorák. Zatím není žádná síla (nebo o ní nevím), která by uměla účinně motivovat na přechod na elektrické jednotky.
“ Jediná smysluplná jízda vlaku byla ta před dvěma roky s jednou elekrickou lokomotivou“ To si už nepamatujete nebo vědomě lžete? Ta „jedna elektrická lokomotiva“ byly ve skutečnosti lokomotivy 4: Praha – Štúrovo: Vectron RJ, Štúrovo – Curtici: V 63 MÁV, rumunský úsek: dvojice 040 CFR. Samozřejmě že MÁV i CFR si za hnací vozidla nechaly řádně zaplatit, obzvláště CFR za dvojici mašin. Takže se nedivím, že vlastní trakce vyjde levněji, i když se do ní musí lít nafta (ona ani ta elektřina není zadarmo, víte?) Fascinuje mě, jak každý šotouš ví, jak to udělat lépe. Dušane, co vám brání… Číst vice »
„Zajímalo by mě porovnání spotřeby s 25 autobusy“ Autobus má jmenovitý výkon motoru okolo 220 – 250 kW. 25 autobusů má teda jmenovitý výkon někde okolo 5500 kW. 3 brejlovci mají jmenovitý výkon 4000 kW. To je tak nějak víceméně skoro stejně. Pro vlak hovoří nižší jízdní odpor (jak valivý, tak aerodynamický – třeba pouze 1x čelní stěna, zato 25 busů má čelních stěn 25, i když s menším Cx. A taky 25 turbulentních zadních stěn). Pro 25 busů zase nižší hmotnost, i když je otázka, jestli by se tolik lidí + materiálu vešlo do 25 busů, spíš ne (představa… Číst vice »
Chapu spravne, ze v Praze hl.n., Breclavi a Havlickove Brode nemohou nastupovat lidi? Pokud ano, nerozumim.
LKB: Asi tam cestou nechce nikdo nastoupit.
Zvláštní je, že poprvé to táhl Vectron sám, loni Belgičanka a brejlovec, letos tři brejlovci. Z toho mi vyplývá dotaz, zda-by se nevyplatil pronájem vectronu například od lokotrainu a ušetřilo by se za provoz více lokomotiv a byl by menší poplatek za dopravní cestu (menší hmotnost soupravy, nezvýšení poplatku za tažení dieslovými lokomotivami na elektrifikované trati).
Náhodou by byla bomba, kdyby to napřesrok týhla pára. To by teprv bal super vejlet!!! Do Banátu párou.
Taky si říkám. 😀 A tam by ani postávání asi nevadilo. Ale to by se musely zařadit vagony s uhlím, minibagr a vodní cisterna. 😀 Po kolika kilometrech se musí dosypávat uhlí do tendru? Ale jo, bylo by to velmi pěkné. Třeba to vyjde. Provozní náklady sice obrovské, ale atrakce by to byla.
Záleží na tom, jaká pára. Některé zvládaly přejet velehory se 4000 tunami na háku a dát tak více než 800 km na jeden tendr. Jedna taková už zase jezdí. Blbé je na tom jen to, že UP 4014 se na evropskou trať nevejde (je moc velká) a evropská trať ji neunese, s výjimkou Betuweroute a Malmbanan.
no vzhledem k dýlce vlaku bych to cítil na 3x 475.1 . počítejme ±15÷18 kubíků vody + 4t uhlí na 100km (odhad). No párkrát by se muselo cestou dozbrojit. Nicméně voda je všude dá se zorganizovat na místě cisterna i s čerpadlem (hasiči…), uhlí taky, nebylo by problém v určitých stanicích dozbrojit. Mít zlatej důl, i bych to dotoval. Prpotože takovejhle vlak taženej párou, to se hned tak nevidí.
cemu na tom nerozumis?
a ještě zajímavější je, že zpátky se pro výstup a nástup v HB zastavuje
V Praze se nastupuje jen na Smíchově, protože tam je nejdelší nástupiště a jedině na něj se vejdou všechny vagony.
Na hlavním nádraží by se to „se skřípáním zubů“ na délku asi někam vešlo také, ale nikdo kvůli tomu zjevně nechce rozvracet dopravu příliš dlouhým pobytem – navíc tam ani není nazbyt místa pro čekající cestující: těch víc než tisíc cestujících (z Prahy) navíc na hlavním nádraží by nebylo právě málo.
Je to tak. Zastavovat co vím se mělo a bylo přání i jinde. Všude jinde to ale SŽDC nepovolilo. Vzhledem k délce z toho má každý hrůzu. A Slováci řekli rovnou pouze průjezd. Proto už ani ta Bratislava není. A přes Vysočinu je to taky na příkaz. A diesely tady mají ještě jedno opodstatnění. Vlak se nemůže příliš vychylit z časové osy a to u troleje vždy riziko je.
„Vzhledem k délce z toho má každý hrůzu.“
Bodejť by neměl: pamatuji až sedmnáctivozové noční rychlíky jezdící podélně přes Československo i to, jaký problém byl při pobytech uhlídat, aby nedošlo k maléru – a to na takovém vlaku bylo „hafo“ personálu, včetně průvodců lůžkových a lehátkových vozů, navíc výměna frekvence ve většině mezilehlých pobytů nebývala příliš velká, ale tento případ je navíc specifický tou specifičností cestujících, které vlak poveze: netvrdím, že jsou to přímo „baníkovci“, ale bez policejního doprovodu (nebo aspoň účasti nějaké ochranky) po celou cestu bych za pořádek a bezpečnost „ruku do ohně“ rozhodně jako pořadatel nedal.