- Autobusy •
- Elektromobilita •
- Město •
- Zprávy
Vídeň chystá nákup desítek autobusů na elektrický a vodíkový pohon
Dopravní podnik Wiener Linien začal s testy elektrobusu Mercedes eCitaro. Pramen: Wiener Linien
Vídeňský dopravní podnik Wiener Linien připravuje veřejné zakázky na pořízení 82 autobusů na elektrický a vodíkový pohon. Všechna nová vozidla
Jsem moc rád, že Vídeň, pokrokové město budoucnosti pořizuje krásné nové ekologické a čisté elektrobusy a ukazuje cestu ke krásnému novému světu! A ne ty hnusné, zapšklé, bolševické, neekologické a ohyzdné trolejbusy, nechutný relikt minulého století. Je vidět, že se od nich máme ještě hodně co učit!
A už si domluvili rezervaci potřebné kapacity v Temelíně, nebo jízdní řád bude podle toho jak v Německu fouká?
Ale prdlačky, Janusz Domaradski na velíně Elektrorni weglove zmáčne tamhlencten čudl a tím se nahodí další fluidní kotel z kaskády. Pojede jich sedm z osmi, namísto šesti. Je čas pustit si Snoopyho.
Ono to vypadá jako blbý vtip. Jenže to by Kraftwerk Neurath nesměla mít nové bloky, které z ní dělají od roku 2015 druhou největší uhelku v Evropě. S tím přišlo přeložení železnice, dálnice a rozšíření limitů těžby o necelý kilometr.
Vzhledem k tomu, že téměř tři čtvrtiny spotřeby elektřiny v Rakousku pokrývají jejich vodní elektrárny, tak proč by se domlouvali v Temelíně či v Německu?
No já nevím, ale údaj z roku 2019:
Alpská země, která se důrazně vyslovuje proti jaderné energetice, musí v zimních odběrových špičkách často dovážet značné množství proudu, který se v zahraničí včetně Česka vyrábí v uhelných a jaderných elektrárnách. Na březnové výstavě o energetických úsporách v hornorakouském Welsu zaznělo, že podíl dovážené elektřiny v období, kdy panuje velký chlad, a navíc nefouká vítr, dosahuje až 70 procent.
Rakousko je v některých letech čistým vývozcem elektřiny, v některých čistým dovozcem.
Mezi centrem Vídně a palácem Schönbrunn jezdí metro, k čemu je taková linka?
Jenže to metro jede jinudy a nejede přímo od Schonbrunnu.
Výhody vodíku: – bez emisí pevných částic a chemických svinstev (CO2 teď neřeším) – tankuje rychleji než baterka Podmínky provozu: – přijatelná cena – bezpečnost a přiměřená bezporuchovost Nad podmínkami se zatím v případě vodíku vznášejí otazníky, tato technologie se proto musí nejdřív vyzkoušet. Je nehospodárné, pokud se o to pokouší kdejaká Praha či Ostrava na vlastní pěst. Rozumné by bylo složit se s více evropskými městy na masivní rozjezd vodíku v jednom pokusném městě. V případě úspěchu by pak každé zúčastněné město dostalo technologie a know-how. V případě neuspěchu by byly náklady každého města mnohem nižší, než za současné… Číst vice »
Na vodíkových autobusech není co zkoušet, je to hotová věc. První generace vodíkových busů z přelomu milénia už je ve šrotu, český zástupce už je fakticky muzejním kouskem. Je to drahý a environmentální přínos je přinejmenším sporný, kulantně řečeno. Teď se o této technologii zase víc mluví s novou vlnou zájmu o dotování podobných věcí, ale prostor pro nějaké velké bádání a testování tam není.
Čistě hypoteticky: Vezmeme 2 tuny zemního plynu, středotlakého.
1 tunu použijeme pro pohon autobusu na CNG
1 tunu použijeme na výrobu vodíku pro H2 bus.
Který bus najezdí více kilometrů na 1 tunu zemního plynu?
PS: Tipnul bych si, že v síti velké jak Brno vyhraje starý dobrý trolejbus krmený kogenerační elektrárnou na zemní plyn.
To by mě zajímalo, jak chcete vodík vyrobit bez emisí a zejména těch chemických svinstev… V podstatě je to další ukládání energie, něco jako baterie. Lehčí, ale prostorově náročnější. Otázkou je, který ten cyklus je celkově škodlivější, to nevím.
Jakých chemických svinstev?
víte Vy vůbec, jak se vlastně ten vodík vyrábí?
Já docela jo 😉
„složit se s více evropskými městy na masivní rozjezd vodíku v jednom pokusném městě.“
Aneb když se na to složí miliony obyvatel z několika evropských měst velikosti Prahy, tak to v jednom pokusném městě velikosti Ostravy bude ekonomické.
Asi jako když 50 lidí celý den pracuje v pekárně a upečou 1 chleba. Ano, 4 lidi na den nasytí. Ještě toho Ježíše, aby nakrmil těch 50 lidí z pekárny, co upekli 1 chleba.
Dobrá, budu to muset trochu upřesnit. Tím „složit se“ jsem neměl na mysli provozní náklady, ale vstupní investici. A potom pozorovat, jestli je to prodělečné alespoň únosně (výměnou za zmíněné výhody) a jestli to prostě má či nemá smysl rozšiřovat. Častý protiargument, že kdyby se to mohlo vyplatit, tak už to dávno někdo prodává, neplatí úplně — těžko můžete prodat něco, k čemu neexistuje tankovací infrastruktura. Nechci, aby se tato technologie úplně odepsala, ale je pitomost zkoušet to na více místech najednou, vyhozený peníze.
Ekologické vodíkové autobusy…
Už jim někdo řekl, že vodík se získává z ropy/zemního plynu? Vyrábět ho elektrolýzou vody je energetický nesmysl.
Přesně to mě napadlo, jak budou získávat vodík.
Hádám Schwechat, tam je taková malá továrnička na paliva a do Vídně je to coby kamenem.
Ne, vodík se získává z přebytku z fotovoltaiky, větru a vodních elektráren. V noci se pak eletkřina doveze z bezjaderného Polska, a tou se voda přečerpá zpátky nahoru. Ráno už to bude ekologická energie z vodní elektrárny.
Nebo tak nějak je vedená rétorika. Že to je praštené a špatně trefené, to už je jedno. Ideologie logiku nepotřebuje. Naopak!
Akorát, že tu bezjadernou elektřinu z Polska my spotřebujeme na Ostravsku, aby nemysela zbytečně proudit přes celou republiku a na jih místo ní pošleme elektřinu přímou linkou z Dukovan…