Veřejnou postrkovou službu přes Vysočinu využilo za rok 3 322 nákladních vlaků
Postrky zajišťuje společnost RegioJet, která získala zakázku od Správy železnic na tři roky.
Postrky zajišťuje společnost RegioJet, která získala zakázku od Správy železnic na tři roky.
mozná je to hloupý dotaz, ale jak vlastne funguje takový postrk, kde lokomotivy nejsou spojeny kabelem? Jak lokomotiva na konci pozná kdy tlačit, kdy brzdit a kdy se jen vezt?
Postrk má svého strojvedoucího.
to je vcelku jasne, ale koordinace probiha jak? vysilackou?
Tak fíra postrku vi, kdy má jit do výkonu, bo ví, jaký je profil trati, kde je stoupáni, klesání a tak. Vše probíhá „podle citu“
A brzdí fíra na vedoucim HV, a tim, že brzdi vzduchem, tak brzdí i postrkovou lokomotivu.
Je na to předpis!
Zadní strojvedoucí se hodně spoléhá na seznání tratě, pokud nejede maximálkou tak tlačí. Pokud se přes soupravu propojí brzdové potrubí, má brzda prioritu a je ovládaná zepředu.
ČSD umí spousta signálů (přidej, uber, plný tah, brzdi) píšťalou, prakticky vysílačka.
Ovšem tohle je slušný blábol
Ok, je to přehnaně zjednodušené, nicméně trošku pravdivé.
Pokud je povolená rychlost 90 a neblíží se důvod zpomalit, nekoná se žádné dohadování fírů jestli by se lépe kochalo ve 30 nebo ve 40, prostě jedou 90(nebo na co výkon/adheze/tah stačí). Pokud přední začne brzdit průběžnou brzdou, tak to zadní nemá co odbržďovat.
Jooo, to je moc pěknej příklad plejtvaní elektrickou energií, pracovní silou, kapacitou tratě a vůbec vším co je jen možné. Dopravce ať je modrej, zelenej, nebo pruhované, tak chce li jezdit tyto výkony, tak má mít i loko na postrk. Navíc, když to „vystrcej“ za Žďár, postrk jede do Majlontu strojně. Kolikrát jedou i dva za sebou…
Takže namísto toho, aby v Brně a Kutné Hoře stály lokomotivy najaté SŽDC a sdílené mezi všechny dopravce, má tam mít každý dopravce svoje vlastní stroje a personál? Jakým způsobem by takový systém snížil plýtvání?
Ja myslel, ze stat konecne zmoudrel a nabidl konpenzaci za to, ze defacto smer Brno-C.Trebova uzavrel.
A ono ne, ono to je plytvani.
Ano, možná jsem se špatně vyjádřil. Míti v Majlontu dvě loko, místo 6ti je samozřejmě fajn. Co už fajn není, že ty lokomotivy minimálně půlku trasy jedou „strojně“. A to platí jak pro tyhle postrky, tak obecně. Proč 240tka jede na postrku do Vlkova a pak strojně zpět? Když za ní, jede o 5 minut náklad, na kterém se mohla nečinně transportovat?
Protože by to znamenalo ji přivěšovat a pak zase odvěšovat a to je zbytečná práce navíc?
A zbytečný rozjezd navíc.. To je taky dost elektřiny… A také narušení jízd jiných vlaku..
Ty asi nebudeš najostrejšia ceruzka v peračníku, že?
Pche, kdyby ji dali na vlak z kopce, mohla by dokonce rekuperovat -:)
Už je to tam možné i s kombinací různých lokomotiv?
Myslíte že to chtějí jezdit, nebo že je to spíš tím že SŽ je neschopná posílit buď kapacitu přes Třebovou, nebo postavit novou trať, nebo jenom takovou blbost jako je spojka ve Znojmě?
Přes Znojmo a plus 4 hodiny navíc, když pojede 1 náklad za hodinu. Navíc za naftu, která je výrazně dražší.
Ovšem plusem je 14 až 15 zastavení a křižování, vhodné zvláště pro praktikující katolíky.
Tydlencty nápady, že pošleme dálkový nákladní pomalou jednokolejkou a dopravce za to zaplatí… To už raději pojede do Hamburku přes Rakousko.
Popište redakce ty složitější sklonové poměry .. já znám jen ty z Tovačova … což je neelektrifikované jednokolejka v poli pro vlaky i nad 3000t …
Při jízdě přes Českou Třebovou v obou směrech rozhodné stoupání do 8 promile, přes Kutnou Horu směr jih 12, směr sever 18.
Nejvyšší stoupání je v úseku Tišnov – Vlkov 2,2% a norma je tam pro řadu 1(2)93 1300 tun.
Nejvyšší stoupání je v úseku Tišnov – Vlkov 1,7 % a norma je tam pro Vectrona v T4 1500 tun.
To je potřeba i na dalších tratích třeba Rokycany – Kařízek a Zdice – Zbiroh.
Tam by to především potřebovalo další dvě koleje z Berouna do Prahy, tunelem.
Možná na to taky dojde až tímto směrem povede kapacitní trať směr DE, to jsou tam tak blbe sklonové poměry?
Ale nejsou. Je tam max. 10 promile v úsecích Zdice – Kařízek, Domažlice – Česká Kubice a Furth – Česká Kubice.
děkuji za odpověď
Neví někdo proč pro v průměru 9 vlaků denně potřebovala SŽ si připlatit za další lokomotivu? Původně bylo sjednáno 4 lokomotivy. Před rokem SŽ si s RGJ sjednala navýšení na 5 lokomotiv (a patřičně se zvýšila částka pro RGJ)
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/soubor/20795783/ID14395543_82549-2020-S%C5%BD-G%C5%98-O8_D1_3.5.2021.pdf?backlink=w8z69
Pravděpodobně ty vlaky nejezdí pěkně spořádaně, rovnoměrně, v taktu a dostatečně rychle (kapacita tratě – jezdí tu i více osobky, než „za normálu“), aby je zvládly odvozit jen 4 loko.
https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2022/01/postrky.jpg
Byly zavedeny i postrky na trati Brno – Přerov
Když si přepočtete na měsíční průměr údaje za loňský rok a když si to srovnáte s čísly v aktuálním článku, tak letos ve skutečnosti zájem mírně klesl.
https://zdopravy.cz/temer-devet-vlaku-denne-sprava-zeleznic-ukazala-prvni-data-o-vyuziti-statnich-postrku-100602/
Neví někdo, jak dopadlo schvalování Vectrona s Resem přes Vysočinu?
Hmhm, čím to že tam je takovej nepoměr ve směrech? Bych tak laicky čekal, že by to mělo být půl na půl, nebo to je hmotností? Že od severu jezdí obecně těžší vlaky s nákladem a z jihu spíš prázdné?
Napríklad tým, že od Nemecka dole na SK/HU/RO atď jazdí veľa vyrovnávok? Napríklad cerealky chodia dolu prázdne.
Směr z Brna je sklonově náročnější; rozhodné stoupání z Tišnova do Vlkova je 18 promile, v opačném směru je to tuším maximálně 12.
ok, díky, v tom příspěvku jsem to omylem napsal obráceně 🙂
Na to je složitější odpověď, dle hmotnosti vlaku se ve směru od Brna využívá postrk z Brna do Vlkova, u těžších vlaků až do Žďáru a pak u těch těžších znovu ze Světlé do Vlkanče (loko jede většinou až do Hory), v opačném směru je postrk využíván zejména z Hory do Leštiny, u těžších vlaků z Pohledu většinou až do Brna. Jak psal kolega, obilní vlaky jezdí většinou z jihu (ze severu málo), ale ze severu jezdí jiné komodity, takže bych si netroufl říct, kterým směrem jezdí víc těžkých vlaků. Ten nepoměr je dán hlavně tím, že nejmenší normativ je… Číst vice »
A nejde spíše o to ze trať není symetrická ve svém profilu?