Velký problém pro Berounský tunel. Vyjde dvakrát dráž, odhady míří ke 100 miliardám
Oproti původnímu schválenému záměru se mění i technologie stavby tunelu. Razit se bude od středu.
Plány Správy železnic na vybudování nového železničního tunelu mezi Prahou a Berounem narazily na nový zásadní problém. Odhadované náklady oproti původním předpokladům výrazně narostly.
V srpnu 2020 schválený projekt na 24,5 kilometru dlouhý tunel počítal s náklady ve výši 46,243 miliardy korun. Nově předložená aktualizovaná dokumentace od této úrovně výrazně ulétla na téměř dvojnásobek: 87,573 miliardy korun.
Vyplývá to z dokumentu pro centrální komisi, který si vyžádal deník Zdopravy.cz na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Nárůst ceny je tak vysoký, že centrální komise přerušila projednávání celého záměru. „Projednávání projektu na centrální komisi bylo přerušeno, a to proto, aby se mohly zevrubně projednat všechny jeho aspekty. Jakmile bude shoda na dalším postupu, budeme o tom moci informovat,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová uvedla, že nyní zpracovávají další podklady k dalšímu projednání.
Postup Správy železnic je v ostrém kontrastu s postupem v Rakousku při schvalování Koralmské dráhy, jejíž součástí je nejdelší rakouský tunel. Náklady od schválení v roce 2005 do otevření stouply jen o necelou desetinu.
Vyšší náklady pro větší bezpečí
Správa železnic předložila aktualizovaný záměr projektu ministerstvu již loni v červnu. Vychází z projednaného řešení dokumentace pro územní rozhodnutí. Nově je tak součástí stavby například takzvané Záchranné místo, které nahradilo původně uvažované čtyři únikové šachty. Jedná se o více jak 400 m dlouhý podzemní objekt (tunel). Podzemní prostor má sloužit pro záchranu osob v případě mimořádné události, zejména požáru vlakové soupravy s vybavením nezbytným pro krátkodobý bezpečný úkryt osob.
Nově také do nákladů na tunel zahrnuli pořízení dvou souprav takzvaných hasičských záchranných vlaků, která budou mít zázemí v Praze – Zahradním městě a v Berouně.
Video: Z Prahy do Berouna za 13 minut. Správa železnic ukázala podobu berounského tunelu
Navýšení dokument vysvětluje také změnou řešení instalace nouzového větrání v tunelu spočívající v instalaci 12 párů (2ks v každé tunelové troubě před každým portálem) větracího/odsávacího zařízení (jet-ventilátory) zabezpečující výměnu a regulaci proudění vzduchu v kouřem zasažené tunelové troubě. Systém doplní technologickými objekty na povrchu (v oblasti Tachlovice) zabezpečující odvod kouře a současně zásobování podzemí čerstvým vzduchem.
Stavba tunelu ze šachet mimo Prahu a Beroun
Změnila se i technologie stavby tunelu, především kvůli dopadům na obyvatele v městské zástavbě. Správa železnic opustila klasický
stavební postup výstavby tunelů se zahájením ražeb na portálech. Nově byl navržen postup výstavby realizovaný za pomocí těžních šachet a štol na trase tunelu mimo zástavbu Berouna a Prahy. Šachty byly lokalizovány do míst poblíž městské časti Slivenec u bývalého lomu Požáry II a obce Tachlovice v blízkosti železniční vlečky do společnosti Lomy Mořina. Změna tedy spočívá ve směru ražeb od středu k portálům. Součástí tohoto řešení je nově technologický pozemní objekt –„zapouzdřená“ trakční napájecí stanice Slivenec. Napájecí stanice Slivenec může v budoucnu sloužit i pro rozvoj elektrizace v Železničním uzlu Praha.
Zvýšení nákladů se týká všech oblastí stavby s výjimkou opatření před hlukem a menším úpravám svršku v napojení stanic Praha-Smíchov a Beroun.
Celkem 24,7 kilometrů dlouhý tunel se má podle informací v letáku SŽ začít stavět v březnu 2028. Vzhledem ke stavu státního rozpočtu a nákladnosti celé stavby jde ale s největší pravděpodobností o nereálný termín. Nový tunel má být dlouhý 24,7 kilometru. Maximální rychlost bude 200 km/h, využívat ho má i nákladní doprava.