Velká výluka v Brně vrcholí mezi Židenicemi a hlavním, od grafikonu omezení skončí
Brno, hlavní nádraží. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Brno od soboty čeká poslední etapa velké roční výluky. „Výluka brněnského hlavního nádraží od soboty 30. listopadu do 14. prosince
Výluka je 2 roky? Za ty 2 roky to měli opravit pořádně.
Jsem viděl jak opravili tu předchozí část.. Polep..
Odsun nádraží to má aktuálně lehce nahnuté, AB se Ab zdá strašně drahý a kverulanti ze Zesnadu to v žádném případě, co se ke mě doneslo, ještě nevzdali.
To se snadno spravi, az mu sdeli, ze se nove nadrazi jmenuje po nem 😉
Zejména šly peníze, které jsou dostupné pro dráhu, dolů, počet nutných věcí k řešení pak nahoru a s dovolením kde co má vyšší prioritu než nové Dolní nádraží. Takže přesun se asi dosune do nekonečna.
Chceme mít VRT, potřebujeme kapacitu do Třebové, potřebuje se dodělat reko magistrály přes Vysočinu (proč na ní rovnou neudělat plnou koridorizaci? Je na ni připravena lépe než mono jiných tratí, například tam snad ani nejsou nízká nástupiště), potřebují se dodělat koridory, má se stavět tunel do Německa, je třeba udělat ETCS a pak provést masivní modernizaci zbytku sítě, na to není dost peněz.
A to se v článku nikdo nezmiňuje o dalším „upgradu“ našeho slavného hlavasu. Po znovuobnovení provozu totiž už člověk u budovy nenajde kolej č. 1…
Cože? Oni otrocky aplikovali nový návod na číslování kolejí a začínají kusýma? Ach jo… Vždyť v Brně to bylo logicky od jedné do šesti a pak následovaly kusé (ty jenom liché, ale budiž). Proč případně jen nepřečíslovali ty 11k, 13k…???
Ne ne, ještě hůř. Aplikovali nádražácké číslování. A kusé už jsou přečíslované někdy od léta. Takže tam, kde byly na začátku roku jen lichá čísla (kusé koleje) je dnes kolej 12, 13, 14 a 15 a tak kde byla čísla po sobě (průjezdné koleje) budou podle nádražáckého číslování. Otřes…
Mohu se zeptat, co je nadrazacke cislovani? A proc je nadrazacke cislovani na nadrazi otres?
Nádražácke je nejspíš myšleno rozdělení na sudou a lichou stranu, tzn. že napravo od 1. koleje (od začátku trati) jsou sudé koleje (2,4,6, atd…) a nalevo liché (3,5,7, atd….). A v čem je horší vám říct nedokážu, jelikož mně vyhovuje.
A ktera je 1. kolej? Zacatek trati je ve Vidni? Nasel jsem k tomu neco na wikipedii, ale nejsem z toho moudry.
Jsou na to pravidla, ale obvykle platí, že po první koleji se jezdí do Vídně, po druhé z Vídně. 🙂 Však taky naše hlavní tratě mají nultý kilometr dodnes ve Vídni (i když každá na tom „svém“ nádraží). Na deset let starém plánku http://iwan.eu07.pl/jw/john_woods2009/planky/3xx/320/332957.xls je vidět, že v Brně to funguje a na mostě přes Svratku je to od západu 3. 1. 2. a 4., kdy 3.ze Střelic pokračuje do kusých kolejí a 4. z Vlárské trati se větví na 4.-6. kolej u nástupišť 3 a 4. Od Židenic to není tak jednoznačné, ale tam podle mě dodnes přetrvává vliv… Číst vice »
Dekuji, ale podle vaseho popisu mi kolej cislo 1 vychazi u budovy (a dale 2, 4, 6, 8, 10), coz to by bylo v rozporu s PanterDriverem. Priznam se, ze jako potencialni bezny cestujici bych asi spise uvital stare cislovani 1-6 nez nadrazacke, asi by se dalo smirit i s 5-10 (kdyby nekdo chtel pouzit 1-4 pro kuse koleje) prijde mi to logictejsi a navic nemusi nikdo resit problemy typu „to neni tak jednoznacne“ a „zrejme pretrvava vliv…“ na druhou stanu, budou li mit v Brne dobre a viditelne umistene informacni cedule, tak se da zvyknout temer na vse.
A uz to asi vidim, ony se ty koleje na konci nadrazi (za nadrazim z pohledu od Vidne) jeste krizi, takze pokud je rozhodujici smer na Viden, tak 1 muze byt i 3 nebo tak nejak 😉
Bude to jak jsem psal. Od budovy 3, 1, 2, 4, 6 ,8. A kusé koleje 12, 13, 14, 15.
Jinak z Židenic se na hlavní jede po TK 1, do Židenic 2.
A jeste pro uplnost ty kuse pocitame odkud 3 – 12 -13 -14 -15 – Nove sady nebo naopak?
Dopravně jsou to koleje 5, 9, 11 a 13, takže normálně lichá strana. Kde přišli na čísla pro cestující 12 – 15, to fakt netuším.
To jsou ty blbosti typu, část stanice služebně a část postupně.
Leda by chtěli čtvrté nástupiště změnit na ostrovní a z druhé strany na mostě nad nad chodníkem by byla 10. kolej. A jedenáctá by mohla být u pošty mezi starou první (nově třetí) a novou dvanáctou?
A to ještě v Brně je kilometrický skok někde v polovičce nádraží.
No protože 143,6 km je to ze Severního nádraží přes Břeclav a 155,9 km je to z Jižního nádraží přes Laa, Střelice a Brno-dolní kolem TESCa (kde už nezbyl ani ten násep). A tahle kilometráž pokračuje přes Masaryčku až do Děčína.
No ještě na židenickém zhlaví úvraťovat soupravu, aby z Horního dojela na Dolní. Ta spojka by přinesla 100x víc problémů než by vyřešila, nechal bych ji odpočívat v pokoji.
To jsme si nerozuměli, já se jen snažil vysvětlit, proč v Brně najednou chybí 12 km. Ten násep byl užitečný před otevřením Vaňkovky pro pěší přesun na Zvonařku. To byla jeho poslední dopravní funkce.
Jak už tu jiní odborníci poznamenali, nádražáckým číslováním kolejí mám na mysli rozdělení kolejí na sudé a liché. Pokud se budeme bavit o použití tohoto číslování pro potřeby nás samotných nádražáků, nemám nic proti, je to tak všude. Takže v tom mě taky vyhovuje, pane Dominiku… Ale co se týká označení pro cestující veřejnost, je to z mého pohledu nesmysl obludných rozměrů. Změnit systém, který byl zažitý a hlavně měl logiku za tohle, co 99% návštěvníků stanice nic neřekne. Najednou vyjdou před budovou na 1. nástupiště, ale už tam nenajdou kolej č. 1, nýbrž 3. Pak 1, 2, 4, 6… Číst vice »
Dekuji. Jako cestujici bych mozna take preferoval „nenadrazacke“ razeni.
To asi každý normální člověk.
Podle mne na tom jaké číslování se použije moc nesejde ani z pohledu cestujících, jde o to aby ten systém měl nějakou logiku. Na nádražáckém systému je dělaná třeba Břeclav, tam je to kvůli vývoji dost maso. Pokud bude zachováno vypisování nástupišť, je to OK, problém by nastal pokud se bude vypisovat jenom kolej.
No logiku. Pro nádražáky bude mít samozřejmě logiku i to nádražácké číslování. Ale pokud se nepletu, tak pořád je tu dráha pro lidi a ne lidi pro dráhu. A teď jim bude někdo muset vysvětlit, že na dráze máme takové sofistikované dělení na sudé a liché koleje a že jsme jím nahradili dosavadní jednoduchý systém od budovy. Pro mě zcela nepochopitelný krok. Něco jako „doteď do bylo jednoduché, ale my sme vám to trochu zkomplikovali“.
Neříkám, že se má měnit zaběhnutý systém (jen jsem chtěl odpovědět na celou otázku). Je stejná blbost měnit to zde, tak jako přeznačovat stanici že služebního značení na jiné (třeba od budovy).
Mamma Mia!
Za tuhle provizorku a vyhozených 1,5 mld mohou aktivisté, soustředění hlavně pod hlavičkou Nádraží v centru a socdemáci. Podle původního plánu mělo být v provozu nové nádraží v poloze Dolního už v roce 2015 a současný hlavák měl jít do důchodu. Ale chystaly se volby a Onderka s Haškem hřímali proti přestavbě žel.uzlu Brno ve snaze získat voliče. Povzbudili tím aktivisty, kteří do té doby byli odkazováni do patřičných mezí. Po volbách H+O „přišli k rozumu“, ale aktivisté byli na koni.
Když budete potřebovat někde rekonstruovat nádraží, tak vždy kvůli tomu vybudujete nádraží zcela nové (a původní pošlete do důchodu)? Nebo jak mám Vašemu příspěvku rozumět?
Přesně, dovede o do důsledku by bylo nejlepší v každém městě zřídit dvě nádraží, jedno nechat chátrat, druhé opravit a po cca 100 letech je prostridat.
Šlo jen o to, že současná oprava umožnila provozovat původní nádraží ještě pár let, ale přestavbu potřebuje celý uzel. Potřebuje to také Brno, aby se uvolnil propletenec kolejí na jihu a mohla se rozpouštět těžká periferie, třeba velmi nízké podjezdné profily. Tunýlek na začátku Křenové, chuťovka.
„Podle původního plánu mělo být v provozu nové nádraží v poloze Dolního už v roce 2015“ A plán to byl zjevně nereálný mj. z finančního hlediska (jak co do objemu investic, které by musely být vynaloženy i v ekonomicky nejkrizovějších letech, tak co do navýšeného financování brněnské MHD, kde naopak od počátku roku 2013 došlo k úsporným opatřením – škrtům ve spojích). „Ale chystaly se volby a Onderka s Haškem hřímali proti přestavbě žel.uzlu Brno ve snaze získat voliče.“ Naopak, Onderka (+ soc. dem.) po volbách v r. 2006 otočil z původního názoru „nádraží v centru“ na názor „odsun“, a… Číst vice »
Tehdy bylo financování zajištěno – z Evropských peněz. Bylo to o fous, protože vzhledem k propustnosti uzlu Brno jeden čas dokonce vypadlo z plánu evropských tratí a skutečně by tu zůstalo jen malé venkovské nádražíčko a tratě lokálního významu. Přesunout všechno na silnice a tratě rozebrat, to byly tehdejší tendence. A přitom Brno vzniklo na křižovatce evropských dálkových cest a tyhle směry fungují doposud. V tehdejším vedení města byli lidé, co viděli kousek dál a současný prudký rozvoj železnic jim dává za pravdu. A je také pravda, že současný hlavák nejde ani narovnat a ani rozšířit a už počátkem tisíciletí… Číst vice »
Z tohoto pohledu byly vyhození peníze, když se tam věšely troleje v 70. letech. Podle původníko plánu mělo být nádraží odsunuté už v 60. letech.
A že tam byla zabezepčovačka z První republiky (možná ještě starší), za to můžou právě a jen odsunovači nádraží − naco byli ji před 50 léty modernizovali, když se to stejně brzo odsune.
Zas na druhou stranu, nebýt plánovaného odsunu tak se teď místo mechaniky odstraňovala reléovka 🙂
Dovolím si lehce oponovat: Odstraňovala by se za 10 až 15 roků, zatím ještě jsou výziskové díly z rekonstruovaných stanic, kde se ta reléovka ruší. Což u té mechaniky přestalo platit.
Lze rovněž tvrdit, že nebýt odsunu, mohlo být Hlavní už modernizované podobně jako celá trať až do Břeclavi. A nebo taky ne, podobně jako Smíchov v Praze. A ten je teda Echt!
Podle plánu ze kterého roku? To nádraží se stěhuje už asi sto let.
Porotože parní lokomotivy jsou hlučné a saze špiní prádlo! https://www.youtube.com/watch?v=aaC3cfKkssE
Firmy, co budovaly podjezd Sokolova, měly přejít v roce 2008 na Dolní nádraží a začít stavět nové.
to je skoda, ze expresy opet vrati na to hnusne zaplivane „hl.n.“, jinak vhodne akorat jako nadrazicko pro primesto. navic to opet (a zbytecne) privede vic lidi do pretizeneho dopravniho uzlu na jiznim okraji centra, misto toho, aby se postupne MHD decentralizovala
No jestli si mám vybrat mezi Židenicema, Krpolem, Dolním a Hlavákem, tak ten hlavák vypadá nejlíp a má největší zázemí. Dolní je „kontejnerová nouzovka“ v 6idenicích a Krpoli se zastavil čas tak někdy počátkem „budovalteských let“.
MHD by se rozhodně neměla decentralizovat, naopak
Brněnské nádraží je ostuda. Na tom se asi shodneme. Ale to přeci není důvod k jeho odsunu, ale naopak snaze ho jeho zkvalitnění. A co je špatného, že lidé od tohoto nádraží mohou jet téměř kamkoliv do Brna? Vždyť je to přeci lepší, než když se všichni vydají do jednoho autobusu, ten je do toho centra rozveze a pak zase pokračují do dalších směrů. A přesně tak by to dopadlo u nového nádraží, protože tam nikdy centrální uzel nepovede a kromě cestujících do Komárova (a ostatních jihovýchodních čtvrtí) budou muset stejně všichni dojet do centra a tam přestoupit. Současný stav… Číst vice »
Vy jen máte problém vymanit se ze zajetých kolejí. Dejme tomu, že v budoucnu pojedete z venkova do Krpole. Vy žijete v představě, že musíte vystoupit z vlaku na hlaváku a pak jet MHD. A čím méně přestupů a kilometrů tím lépe. Nové pojetí ale uvažuje s tím, že Vy z vlaku vystoupíte až v Krpoli. Všimněte si, jak třeba regiojet chce jezdit s vlaky od Přerova právě až do Krpole. Toto by mimochodem samozřejmě šlo i s původním nádražím. Ale celý problém lidí je, že je furt děsí představa, jak budou muset běhat na nádraží kdesi do polí k… Číst vice »
„Nové pojetí ale uvažuje s tím, že Vy z vlaku vystoupíte až v Krpoli.“ Takové „pojetí“ (průjezdný model) tu je už cca 16 let. Irelevantně vůči poloze hlavního nádraží. „Všimněte si, jak třeba regiojet chce jezdit s vlaky od Přerova právě až do Krpole.“ Paradoxně coby „zveřejněný soupravový vlak s ohledem na reálnou nemožnost objíždění na kapacitně nedostačujícím hl. n.“, zatímco při odsunutém (co do počtu nástupištních hran dostačujícím současnému provozu) nádraží by takový „zveřejněný Sv“ již jezdit (z provozního hlediska) nemusel. “ Ale celý problém lidí je, že je furt děsí představa, jak budou muset běhat na nádraží kdesi… Číst vice »
Mám pocit, že první dva argumenty ty moje spíše podporují. Za prvé decentralizace v jakési podobě již je a bude a za druhé pak neřešitelná kapacita současného hl.n. Se třetím odstavcem ale nesouhlasím. Protože cestující, který chce cestovat vlakem vyšší kvality, v decentrálním systému nepojede na hlavní nádraží MHD třeba půl hodiny (stále uvažuji Kr.pole), ale za deset minut dojede MHD na vlakovou zastávku/nádraží a příměstským vlakem na hlavní nádraží. A že naroste vytížení v příměstských vlacích je i pro dojíždějící z venkova snad jen dobře. Na rozdíl od tramvaje, můžete vlaku sedět i když nejste senior a cesta je… Číst vice »
„za druhé pak neřešitelná kapacita současného hl.n.“ Ovšem že řešitelná – jednak diametrem a jednak novým nástupištěm za 4. nástupištěm (namísto Tesca, které se tak jako tak má bourat). „cestující, který chce cestovat vlakem vyšší kvality, v decentrálním systému nepojede na hlavní nádraží MHD třeba půl hodiny (stále uvažuji Kr.pole)“ Žádné „vlaky vyšší kvality“ (neboli expresní spoje) přes Kr. Pole nejezdí a jezdit nebudou. „Co se týká diametru, nevidím důvod k takové skepsi.“ O. K., nicméně tím lépe i z hlediska argumentace pro nádraží v centru, pokud by se povedlo většinu příměstských spojů převést do diametru (což se ale dle… Číst vice »
Tak teď jsem musím přiznat, že mi nedošlo, že mám tu čest se zastáncem stávajícího nádraží. V tom případě musím nastínit vlastní pohled na něj a proč chci, aby byl jeho primární účel už co nejdříve minulost. Komunikační prostory v nádražní budově jsou nedostatečné, komunikační prostory před budovou jsou na tom ještě hůř. A nedokážu si představit jejich vyřešení jinak, než přestavbou ve stylu Praha hl.n. 70. léta. Prostor před nádražím je životu nebezpečný, nikdy z něj nebude klidný, pohodlný a nedejbože i příjemný přestupní uzel s trochou zeleně ve stylu západní Evropa 21. století. Můžete sice něco dát pod… Číst vice »
1) „Komunikační prostory v nádražní budově jsou nedostatečné, komunikační prostory před budovou jsou na tom ještě hůř“ // nerozumím, co je „komunikační prostor“ a netuším, proč by se nemohl rozšířit i v současné poloze. 2) „Prostor před nádražím je životu nebezpečný“ // Že Vás tam někdo počůrá nebo co tam má být nebezpečného? Pokud nepřebíháte tam, kde nemáte, tak nic nebezpečného tam není. 3) „nikdy z něj nebude klidný, pohodlný a nedejbože i příjemný přestupní uzel s trochou zeleně ve stylu západní Evropa 21“ // To samozřejmě není pravda. To, že tudy nesmyslně nyní vede silnice neznamená, že tam bude… Číst vice »
komunikační prostory jsou dostatečné. otvírá se další přístup od Prioru. Parkovišetě nezi nádrem a Piroiren kapacitně dostačující. Neštěstí jsou projíždějící autobusy ke Grandu. Troca zeleně se tam nevejde, zaje´dte si do Lužánek, je jí tam dost. Míst pro taxi je tam dost. Stojany na kola zaberou 2metry čtvereční a jsou vrazit kamkoliv, tak moc pumpičkářů, aby to byl prostorový problém, v Brně zatím (bohudík) není. Místa je tam dost. VRT nedokážu posoudit, protože s ním nemám zkušenost.
Nemyslím si, chybí minimálně podchod na Nové Sady, je škoda že se nevykutal v současnosti. Ale je pravda že se jedná jenom o nejnutnější rekonstrukci. Pokud nedojde k přesunu, nemuselo by, pak by bylo dobré pokud by se vytvořilo celé „podzemí“ pod kolejištěm a samozřejmě v přednádražním prostoru. Tam by byla celkem velká šance pro získání komerčních prostorů a nových výlezů do ulic. Celkem bude zajímavé jak bude vypadat projekt na místě Prioru, celkem zajímavé by totiž mohlo být, ale z hlediska železnice případně nevýhodné, mít budovu v této oblasti (https://mapy. cz/s/buvogenere) s napojením na podchod a eventuálně tam také… Číst vice »
Přesně totéž si myslím hodně dlouho. Pasáž pod těžkým zastřešením jako například Wien HBf. Pasáž s obchody a veškerým zázemím pro stanici a do podzemí bych dal i šaliny (na pvrchu pouze trať do Masarykovy). Problém stísněnosti přednádražního prostoru by byl vyřešen
V tomto případě by bylo ale víc než záhodno celý uzel Krpole opravit, protože to, co tam je teď, je dost humus (pokud nekdo říká fuj fuj Hlaváku, co říká tady?)
Je ve vývoji.
Nemám problém se vymanit ze zajetých kolejí. Mám problém přejít na systém, který je pro mě, ale zjevně pro drtivou většinu dojíždějících nevýhodný. Druhou část naprosto nechápu, co s tím má mít společného Královo Pole. Tady se řeší současné versus odsunuté nádraží, nikoliv ti, kteří běžně vystupují v Kr Poli (ti tam vystupují dnes a budou vystupovat i po odsunutí nádraží, tam se nic nezmění).
Pánové a víte, že jsou tam fungl nové perony?
To je jako kdybych tvrdil, že nástupiště v hale Wilsoňáku nestačí a je nutné postavit 3 nová vedle něj. A ignoroval tak skutečnost, že tam již 25 roků jsou.
Nevím jak jiní, já to vím. I hala trošku prokoukla. Zatím ale není úplně hotová
Nebo pro cestu do Bohunic/Lískovce jít pěšky kolem řeky na Vojtovu. Není to sice ideální přestupní vazba, ale v současné situaci nejrychlejší a celkem příjemná procházka – takřka bez přecházení silnic.
Nekdo: Vám to může být jedno, vy jste na Hlavním nádraží nejméně 2 roky nebyl. Fakt nejlepší jsou takoví, co vlakem nejezdí.
A doufám, že na tomto místě ještě dlouhou dobu zůstane 🙂
Zůstane. Na stupidní odsun naštěstí ještě dlouho nebudou finance.
To já taky. Návaznost na MHD se jinde líp udělat nedá. Ten feeder (linka 61) z nočního rozjezdu na Dolní vystihuje vše: Taktová doprava v … Modřicích, tam je totiž ČOV.
„Podle Správy železniční dopravní cesty nebylo možné jiné řešení než úplné zastavení provozu“. To si myslím, že není pravda. Bylo to řešením jen nejjednodušším a nejlevnějším.
Napěťové výluky jsou problematické, přesto vlaky s nezávislou trakcí mohly zajíždět na hlavní nádraží naprosto bezproblémově bez jakáhokoliv omezení. Ale totálně zastavit provoz je vždy to nejjednoduší.
Jistě a výhybky, na kterých se bude pracovat, vlak přeletí, že?
A když je potřeba mít pracovní prostředky na daných kolejích či v obvodu výhybek, tak to také není problém, že?
A ta mandelinka Ežeťáků si prostě jenom odskočí na vedlejší kolej.
Úprava TV , aktivace ZZ a do toho vlaky. Celkem dobrý nápad …
Jistě jste znalý provozu a tedy umíte navrhnout řešení, při němž by provoz nemusel být zastaven. Rád se ho od Vás dozvím.
Nešlo samozřejmě zachovat úplný současný provoz, to je snad evidentní, ale i při napěťové výluce celého hlavního nádraží šlo jezdit alespoň s vlaky v nezávislé trakci – různé ty regionovy a katry.
A kudy chcete jezdit, když se bude pracovat na vexlích a na trakčním vedení (což může znamenat, že může část TV viset do profilu, koleje budou obsazeny pracovními prostředky, apod….).
No vzhledem k „akci“ která probíhala by organizace „zachování provozu“ byla v podstatně nemožná.
Raději 14 dní totální výluku, než aby se to tam flikovalo až do Vánoc po kouskách.
PS: Linky jezdící na kusé koleje jezdit budou − S41, S4, R11
Není to sice nejlepší řešení pro cestující, avšak zachování provozu je obrovským bezpečnostním rizikem. Práce v kolejišti (řada varovných štítků), napěťové výluky, přezkušování zabezpečovacího zařízení, chybějící dohledy od výhybek a volnosti úseků. Zaměstnanci se mohou sebevíc snažit, ale jsou stále jen lidmi. A naštěstí má někdo soudnost a nenutí je toto podstupovat, právě kvůli míře rizika. Tím spíše, když jde nádraží objet, případně využít MHD. Ale buďte v klidu, počítače by to nedaly vůbec.
…. za 1,8 miliardy Zabezpečovací zařízení…..
Bude prosím někdo tak hodný a vysvětlí mě, jak to zabezpečuje?
Já si nějak nedovedu představit, jak národní zabezpečovač zabrání projetí stůj, nebo ranžírky ( za ty prachy).
Pod pojmem vlakový zabezpečovač si vybavím funkční PZB, LZB ev. Etcs.
Výhybky jsou nějak zabezpečeny. Návěstidla a kolejové obvody patří taky do žab. zař
Jo a vlakový zabezpečovač je něco jiného.
Plus k tomu se instaloval ohřev výhybek. Což zabezpěčí, že bude možné jezdit bez problémů jezdit i při vánici. A ne že vlaky stojí, auta a chodci kloužou, jak tomu už několikrát bylo.
haha… Pamatuji, jak na nově otevřené stavbě nastavili ohřev na -4 °C z důvodu ekonomického provozu. Když bylo -2 °C a pršelo/sněžilo, ohřevu netopily…
Jo Brno je proslavený sněhovýmí vánicemi 🙂
Tam ale zabezpečovač (jeho traťová část) nebude.
Pozor rovněž na řazení vlaků. Na stránkách ČD není u některých spojů uvedeno (garantováno) od tohoto víkendu jejich řazení. Týká se to především nízkopodlažních rychlíků Svitava co jezdí z brněnského hlavasu na pražský Smíchov.
Toto ale nemá se současnou výlukou nic společného. Na několika obězích už hezkou řádku měsíců jezdí souprava Esa s „béčky“. 🙁 Fascinuje mě, že tak dlouhou dobu nejsou ČD schopny s tímto stavem cokoliv udělat. Vždy to pak odnese četa, protože místenky nesedí, lidé bloudí po vlaku a nadávají. Kolikrát už jsem četl, že „objednatel dostane to, co si zaplatí“. Jak je to v tomto případě? Pochybuji, že by objednatel objednal a platil tyto náhradní a kvalitativně naprosto nesouměřitelné soupravy…
Nejlepší je, že všichni po příjezdu z Prahy vystoupili na Dolním nádraží, kdyby jeli již ze Židenic vlakem, ušetřili by desítky minut…minulý týden takhle vystoupila paní v Židenicích a ptala se, jak se dostat na hlavák. Průvodčí jí řekl, že jediný možný způsob je autobus 61 z Dol.n.! Zbytečně jezdí v neděli odpoledne přeplněné autobusy..
průvodčí se asi moc v MHD v Brně neorientoval…
jestli ono to neni tim, ze to je par zoufalcu, ale brnaci jiz vi, ze na hl.n. vetsina z nich nepotrebuje. ja treba z dolniho mam uplne jine spojeni domu i do prace nez z hl.n.
Pro 99% lidí je Dolní zcela z ruky a budou rádi, až za dva týdny konečně můžou jezdit z Hlavasu. Včetně mě. Doufám, že už na to Dolní nikdy nebudu muset jet.
Tak toto přání vám splněno nebude Dolní bude při výlukách stále používáno.
Aproto se ze Židenic na Hlavní jezdí narvaným vlakem na stojáka. Žijete v bludu.
Mle to není zas tak pravda. Minulou neděli jsem seděl!!!