Ve Švýcarsku vykolejily téměř současně dva vlaky, několik raněných
Vykolejené vlaku u Lüscherz. Foto: Fabio Albanese / Twitter.com
Obě nehody se staly za bouřky a velmi silného větru.
Obě nehody se staly za bouřky a velmi silného větru.
Nejdřív padne CreditSuisse, pak vlaky a ani ta čokoláda už není co bývala.
Quo vadis, Švýcarsko?
V roce 2002 se úplně stejně vyvalil vlivem nárazu větru na rakouské Pinzgaubahn motorový vůz řady 5090. Bylo to na rozchodu 760 mm v otevřené krajině.
V první chvíli mě napadlo, proc je na fotce autobus a kde je vlak? Pri vichřicích jsem viděl pár kamionů na boku, ale do teď jsem si říkal že vlak je mnohem těžší. Mívá níž těžiště …. No ještě že moje lokomotiva váží 165t. A ma normální rozchod.
Tady (Lüscherz) to není normální rozchod, ale 1000 mm.
Za ČSSR jsem jezdil s bednobusem Avia. Jednou za velmi silného větru jsem zastavil před (silničním )mostem v Nové Peci a rozvažoval, zda na most mám jet. Prázdnej bednobus vážil jen 37 q. Pak jsem to risknul, ale jel jsem v po levé polovině. Říkal jsem si, že když to lehne na bok, tak to alespoň zůstane ležet na mostě a nepadne to do Lipna. 🙂
Obsádka vlaku na fotce měla štěstí, že u tratě nejsou stromy. Stejně to musel být pro ně šok. Hlavně, že to všichni přežili.
Zaujalo mě na zprávě to, že v obou případech šlo o úzkokolejné dráhy. Může to na to mít také podíl? Ale stejně, aby vítr takhle převrátil něco tak těžkého, jako je vlak…
A víte, že vítr umí odnést i celý dům?
No v USA možná, ale tam jsou schopní stavět baráky i z nějakého papundeklu či ze dřeva. V našich končinách to většinou vezme jen střechu. Nebo to ten dům prostě zboří – a jednotlivé cihly či tvárnice pak třeba i poponese. Viz tornádo na Moravě. Ale celý dům v kuse, to se u nás myslím moc neděje…
Samozřejmě, že to má podíl, síla potřebná k převrácení je menší.
Na úzkokolejkách se toto stávalo vždy a je z toho nespočet historických fotek z většiny drah. V Sasku se dříve na mosty v zimním období montovaly i dřevěné závětrné stěny. Nakonec i u nás za větru lehnul motorák M11, co si namátkou vybavuju.
To víte že může. Vybavuju si, že jsem četl historický dokument, kde jako jeden z důvodů širokého rozchodu tuším v Asii uváděli tehdy stavitelé větší odolnost vůči vichřicím nebo tajfunům nebo jak to nazvali. Už tehdy byly známy případy převrácení na úzkém rozchodu.
On je hliníkový, souprava má „jenom“ 77 tun při délce 60 metrů.
Pamatuju, když mě se Škodou 120 bral vítr. Stačilo vyjet ze zářezu do roviny, rozvlnila se a já měl co dělat abych zpomalil na 80-70 km/h, kdy to vlnění přestalo a auto už zase umělo jet přímo vpřed a ne po sinusoidě.
To rozvlnění po délce bude mít vztah k délce vozidla a jeho rychlosti, když se to sejde na oscilační frekvenci, tak velké špatné.
Tož asi tak: proti klopnému momentu větru působí moment daný součinem tíhové síly a poloviny rozchodu. Čim menší rozchod, tím menší moment držící vlak na kolejích.
Tohle zjednodušení platí jen u stojícího vlaku bez vypružení a v případě že kolej nemá převýšení.
Pro případ skříně vyjíždějící z oblouku… těžiště, působiště vnějších sil a podélná osa kolem které se to všecko děje jsou 3 různé věci. Tohle bych teda počítat nechtěl.
Tak, myslím, že Martin se to snažil vysvětlit zjednodušeně hlavně lidem, kteří nemají fyziku v malíku. My, co jsme s fyzikou přišli blíže do styku, samozřejmě víme i bez komentářů, jak to je 😉
Vítr může převrátit vlak, zejména na úzkokolejné dráze. A stalo se nejednou. Hodně silný „vítr“/náraz větru pak převrátí cokoliv, serve budovu…