Ve středních Čechách nesmí kvůli suchu vyjet parovky. Dráhy nasadí Bardotku
Jednou z největších akcí ČD Nostalgie je setkání parních lokomotiv v Lužné u Rakovníka. Na snímku lokomotiva 477.043 přezdívaná Papoušek. Foto: Jan Sůra
Suché léto začíná mít vliv i na provoz historických parních vlaků. Kvůli vyprahlé krajině a nebývalému počtu požárů začínají vyhlašovat
Ani „Kolešovka“ nebude do odvolání jezdit v parní trakci, ale „hektorem“ v reklamním nátěru = viz https://www.facebook.com/KHKD.CZ/ – cituji: „KOLEŠOVKA 2018 Kvůli suchu a zákazu jízd parních lokomotiv ve Středočeském kraji bude do odvolání v čele vlaků Kolešovky motorová lokomotiva. Hektor T 435.0509 (720.509) ze sbírky spolku Posázavský Pacifik byl vyroben před šedesáti lety v pražské lokomotivce ČKD, v roce 1958. V roce 2015 obdržel elegantní lak podle vzoru průmyslových lokomotiv této řady určených pro export. Dočasně byl opatřen reklamními polepy sponzora obnovy laku. Více informací k sobotním jízdám najdete na http://kolesovka.eu/parni_vlaky_18/ http://www.hzscr.cz/…/aktuality-vystraha-zvysene-nebezpeci-… “ Provoz parní lokomotivy v čele vlaků… Číst vice »
Na lokálce v okolí Telče parní vlaky o víkendu skutečně jezdily, a protože tam před víkendem i trochu zapršelo a do následujícího víkendu snad ještě zase sprchne, mělo by „Parní léto 2018“ s lokomotivou 310.093 proběhnout podle plánu v parní trakci (včetně výstavy lokomotiv ve dnech 11. a 12. srpna 2018).
Zaplať Bůh za tu „letitou Bardotku 749 250“-kéž by jich bylo více….Aspoň by se cestující nemuseli příště válet po podlaze v jakémsi EC při vypnutí TV kvůli požáru u trati a když nefunguje „klimatizace“v modernách….
A jak to dělali kdysi, když jiný typ lokomotiv nebyl než právě jen ty parní? 🙂
No jednak to bylo vysekané, což je i v článku a taky jezdily kropící vlaky, nebo se do vlaků přidávaly kropící vozy.
No vím že se kropily ulice, ale okolí tratí? To se mi nějak nezdá, máte odkaz, fotku, nebo výkres takového vozu? Celkem by mne to zajímalo.
Proti požárům se nic takového běžně nepoužívalo – kropicí vlaky sloužily k postřikům drážního tělesa a jeho nejbližšího okolí, aby tam nerostla „buřina“
Dnes se s již historickým požárním vlakem setkáte na území ČR a SR velmi sporadicky. Vypravuje se při nejrůznějších nostalgických jízdách parní trakce a posádku tvoří zaměstnanci dep, ke kterým je na posilu přiděleno několik lokálních dobrovolných hasičů.
https://www.pozary.cz/clanek/10139-historicke-pozarni-vlaky-v-ceskoslovensku/
Vedení požárních vlaků má dva základní problémy (samozřejmě kromě značných nákladů na jejich vedení), kvůli nimž byla brzy hledána jiná efektivnější řešení:
– za parním musejí požární vlaky jezdit na odhlášku, což v případě delších mezistaničních úseků může způsobit, že oheň se stihne rozhořet až příliš, než k němu požární vlak dojede, a je-li takových zahoření v jednom úseku víc, jejich likvidaci lze stíhat jen obtížně,
– nutnost vedení požárních vlaků ve sledu za parním vlakem jako prvních může zcela rozvrátit jízdní řády pravidelných vlaků.
je globální oteplování, pamatuji dobu mládí kde jsme se třeba koupali tam je jenom kaluž a dalo se jezdit i autem bez klimy, dnes ne.
Nejen to, psal jsem o tom níže.
Především vždy na jaře (v březnu, když sešel sníh) vyhořely v lesích „úhorky“ a mimo lesy terén v nejbližším okolí trati, takže takže nic staršího než rok nestačilo ve větším množství narůst a velké požáry díky tomu téměř vůbec nevznikaly – a ty menší bylo možno uhasit vcelku snadno. A u polí se před sklizní v létě držely požární hlídky, které hasily oheň vždy hned v zárodku.
Poděkujte mimo jiné zemědělcům že z krajiny zmizela zádržná schopnost asi 4mld kubíků.
a že prodali svoji půdu skladníkům
Nejenom, respektive jejich dopad je poněkud menší než likvidace krajiny moderními postupy, které až nezdravé množství lidí pod různými fetišismy uctívá. Vzhledem k tomu jaké jsou ceny a dotace je na trhu příliš mnoho plodin a tedy se zbytečně pěstují, jinak by nebyly třeba dotace, či by se zemědělci přeorientovali na něco jiného. Například z nevýnosných krav na výnosnější kozy atp. Ten sklad napáchá mnohem méně škody než špatné hospodářství vedoucí k degradaci půdy, narovnávání koryt, vysoušení mokřadů, rušení mezí a remízků atp.
Parovka? To je nějaký nový termín? Něco jako odpočívka?
Neměl autor na mysli tvarovku? Nemyslím teď tvarohovku, ale tvarovku…
Buďte rád, že to nepsal ten z Liberece, ten by ještě připsal, co si o tom myslí Bohouš Golda 🙂
Tez me to zaujalo .. to je uz po druhé, co na zdopravy vidím „parovka“.
Slyším ten pojem poprvé, a to se kolem mašinek motám už dost dlouho.
Nemohou vyjet parovky, proto dráhy nasadí tvarovky
Možná to bude moravski, krátké a zase trochu odkazuje na Lašsko…
„Civilové“ slovo „parovka“ či „párovka“ jako výraz označující parní lokomotivu používají úplně běžně – jen ovšem obvykle právě s dlouhým „á“ …
Nejen civilové, ověřeno v depu … a s krátkým :), s dlouhým to spíš připomíná veslování.
Veslařské prostředí neznám – já to mám odposloucháno z prostředí parního provozu (už nostalgického – v pravidelném parním provozu se tohoto „globálního“ výrazu tolik nepoužívalo, běžné byly tehdy spíše přezdívky konkrétních lokomotivních řad) od návštěvníků a to „á“ jsem v tom slyšel spíše právě jako dlouhé. Ale to není podstatné – hlavní je, že víme, oč jde.
Nu dobra… budu si muset na tohle podivne slovo zvyknout.
Brrr 🙂