Dopravci Železnice Zprávy

Ve středních Čechách nesmí kvůli suchu vyjet parovky. Dráhy nasadí Bardotku

Jednou z největších akcí ČD Nostalgie je setkání parních lokomotiv v Lužné u Rakovníka. Na snímku lokomotiva 477.043 přezdívaná Papoušek. Foto: Jan Sůra
Jednou z největších akcí ČD Nostalgie je setkání parních lokomotiv v Lužné u Rakovníka. Na snímku lokomotiva 477.043 přezdívaná Papoušek. Foto: Jan Sůra

Suché léto začíná mít vliv i na provoz historických parních vlaků. Kvůli vyprahlé krajině a nebývalému počtu požárů začínají vyhlašovat první kraje soubory omezení, jejichž součástí je i zákaz provozu parních lokomotiv. Děje se tak na základě doporučení meteorologů a hasičů.

Jako první k zákazu sáhly Středočeský kraj a Praha, na což musely zareagovat České dráhy. Sobotní nostalgický vlak mezi Lužnou u Rakovníka a Berounem tak nepotáhne parní lokomotiva nýbrž diesel. Dráhy nasadí rovněž letitou Bardotku 749.250.

Takzvaná doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru platí až do odvolání. Nejnověji se připojil i Královéhradecký kraj, dá se přitom čekat, že přibudou i další hejtmanství. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu se totiž týká i Ústeckého a Libereckého kraje.

Podobně narušovalo sucho akce železničářů i v minulosti. Roztopených parovek se například nedočkali návštěvníci Pražského dne železnice před dvěma lety, před pěti lety platil zákaz parovek na jihu Čech. V dobách pravidelného parního provozu se jako jedno z opatření používaly široké průseky kolem tratí. Ty ale dávno zarostly, dřeviny se od 80. let dostaly až těsně k drážnímu tělesu.

Pokud jde o požáry, mají hasiči za sebou nebývale bohatý víkend. Během soboty a neděle vyjížděli celkem ke 207 požárům (v sobotu jich bylo 128 a v neděli 79), přitom dlouhodobý denní průměr je 47 požárů.

25 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Ani „Kolešovka“ nebude do odvolání jezdit v parní trakci, ale „hektorem“ v reklamním nátěru = viz https://www.facebook.com/KHKD.CZ/ – cituji:
    „KOLEŠOVKA 2018
    Kvůli suchu a zákazu jízd parních lokomotiv ve Středočeském kraji bude do odvolání v čele vlaků Kolešovky motorová lokomotiva. Hektor T 435.0509 (720.509) ze sbírky spolku Posázavský Pacifik byl vyroben před šedesáti lety v pražské lokomotivce ČKD, v roce 1958. V roce 2015 obdržel elegantní lak podle vzoru průmyslových lokomotiv této řady určených pro export. Dočasně byl opatřen reklamními polepy sponzora obnovy laku.
    Více informací k sobotním jízdám najdete na http://kolesovka.eu/parni_vlaky_18/
    http://www.hzscr.cz/…/aktuality-vystraha-zvysene-nebezpeci-…

    Provoz parní lokomotivy v čele vlaků při letošním „Parním létu 2018“ po lokálce v okolí Telče (viz: http://www.pokoleji.cz/ ) zatím nikdo nezpochybnil, takže na pomezí jižních Čech a západní Moravy asi (snad) zatím žádný zákaz jízd parních lokomotiv neplatí.

    • Na lokálce v okolí Telče parní vlaky o víkendu skutečně jezdily, a protože tam před víkendem i trochu zapršelo a do následujícího víkendu snad ještě zase sprchne, mělo by „Parní léto 2018“ s lokomotivou 310.093 proběhnout podle plánu v parní trakci (včetně výstavy lokomotiv ve dnech 11. a 12. srpna 2018).

  • Zaplať Bůh za tu „letitou Bardotku 749 250“-kéž by jich bylo více….Aspoň by se cestující nemuseli příště válet po podlaze v jakémsi EC při vypnutí TV kvůli požáru u trati a když nefunguje „klimatizace“v modernách….

  • A jak to dělali kdysi, když jiný typ lokomotiv nebyl než právě jen ty parní? 🙂

    • No jednak to bylo vysekané, což je i v článku a taky jezdily kropící vlaky, nebo se do vlaků přidávaly kropící vozy.

      • No vím že se kropily ulice, ale okolí tratí? To se mi nějak nezdá, máte odkaz, fotku, nebo výkres takového vozu? Celkem by mne to zajímalo.

        • Proti požárům se nic takového běžně nepoužívalo – kropicí vlaky sloužily k postřikům drážního tělesa a jeho nejbližšího okolí, aby tam nerostla „buřina“

          • Vedení požárních vlaků má dva základní problémy (samozřejmě kromě značných nákladů na jejich vedení), kvůli nimž byla brzy hledána jiná efektivnější řešení:
            – za parním musejí požární vlaky jezdit na odhlášku, což v případě delších mezistaničních úseků může způsobit, že oheň se stihne rozhořet až příliš, než k němu požární vlak dojede, a je-li takových zahoření v jednom úseku víc, jejich likvidaci lze stíhat jen obtížně,
            – nutnost vedení požárních vlaků ve sledu za parním vlakem jako prvních může zcela rozvrátit jízdní řády pravidelných vlaků.

    • je globální oteplování, pamatuji dobu mládí kde jsme se třeba koupali tam je jenom kaluž a dalo se jezdit i autem bez klimy, dnes ne.

    • Především vždy na jaře (v březnu, když sešel sníh) vyhořely v lesích „úhorky“ a mimo lesy terén v nejbližším okolí trati, takže takže nic staršího než rok nestačilo ve větším množství narůst a velké požáry díky tomu téměř vůbec nevznikaly – a ty menší bylo možno uhasit vcelku snadno. A u polí se před sklizní v létě držely požární hlídky, které hasily oheň vždy hned v zárodku.

  • Poděkujte mimo jiné zemědělcům že z krajiny zmizela zádržná schopnost asi 4mld kubíků.

      • Nejenom, respektive jejich dopad je poněkud menší než likvidace krajiny moderními postupy, které až nezdravé množství lidí pod různými fetišismy uctívá. Vzhledem k tomu jaké jsou ceny a dotace je na trhu příliš mnoho plodin a tedy se zbytečně pěstují, jinak by nebyly třeba dotace, či by se zemědělci přeorientovali na něco jiného. Například z nevýnosných krav na výnosnější kozy atp. Ten sklad napáchá mnohem méně škody než špatné hospodářství vedoucí k degradaci půdy, narovnávání koryt, vysoušení mokřadů, rušení mezí a remízků atp.

    • Neměl autor na mysli tvarovku? Nemyslím teď tvarohovku, ale tvarovku…

    • Buďte rád, že to nepsal ten z Liberece, ten by ještě připsal, co si o tom myslí Bohouš Golda 🙂

    • Tez me to zaujalo .. to je uz po druhé, co na zdopravy vidím „parovka“.

      Slyším ten pojem poprvé, a to se kolem mašinek motám už dost dlouho.

    • Možná to bude moravski, krátké a zase trochu odkazuje na Lašsko…

    • „Civilové“ slovo „parovka“ či „párovka“ jako výraz označující parní lokomotivu používají úplně běžně – jen ovšem obvykle právě s dlouhým „á“ …

      • Nejen civilové, ověřeno v depu … a s krátkým :), s dlouhým to spíš připomíná veslování.

        • Veslařské prostředí neznám – já to mám odposloucháno z prostředí parního provozu (už nostalgického – v pravidelném parním provozu se tohoto „globálního“ výrazu tolik nepoužívalo, běžné byly tehdy spíše přezdívky konkrétních lokomotivních řad) od návštěvníků a to „á“ jsem v tom slyšel spíše právě jako dlouhé. Ale to není podstatné – hlavní je, že víme, oč jde.

      • Nu dobra… budu si muset na tohle podivne slovo zvyknout.

        Brrr 🙂

Newsletter

Partneři


Výběr editora