Valašsko čekají dopravní změny. Kraj přidá vlaky, začne stavba autobusového terminálu ve Vsetíně
Železniční stanice Vsetín v rekonstrukci a elektrická jednotka RegioPanter. Foto: Zdopravy.cz / Vojtěch Očadlý
Dojde k lepšímu napojení vlaků z Rožnova na dálkové vlaky.
Zajímavé je že se pan Štětkář nezmínil že po stížnostech cestujícich upravily 2 spoje na Zborovice kde od prosince kvůli cestujících ze směru Olo, Přerov atd… Na úkor místních cestujících posunuli odjezdy o 30 minut dříve a přerušily přestupní vazby od spojů Rožnov -Kojetin kdy cestujícím řekli že mohou využít alternativní možnost dopravy chůze,kolo,autobus,automobil v případě že se jim změna nelíbí přitom úbytek cestujících je velice znatelný. Hlavně že mají taktovku na Bystřici 😂
A co osobní vlaky Horní Lideč – Púchov?
Nebo Hranice – Střelná, popř. Přerov – Vsetín. Autobusové spoje už tam dost krouhli a konkurence je tedy malá.
Přerov – Vsetín se jezdit bude po výluce v Drahotuších
Dopravní návaznost ve Valašském Meziříčí je něco otřesného. Skoro mám pocit, že se zlínský kraj snaží přesunout v této lokalitě všechny cestující do autobusů.
Pro nákladní dopravce to má ovšem i klady a to, že jím ty osobní vlaky nebudou zavazet a bude se lépe jezdit 🙂
Ano, přesně tak to vypadá, potvrzuji
A proto protahují autobusy až ke vlakovému nádraží.
No jistě. Aby byla návaznost na dálkovou dopravu do Prahy. To je celkem ke vzdálenosti autobusáku a vlakového nádraží logické.
Tak jsem se podíval na tu novou linku na Pustevny. Žádná 763 nebude, bude to 762. Víceméně jsou to jen 2 posilové autobusy o víkendu v 9 a 11 z Rožnova.
To že kraj přípoje navíc z Rožnova k EC ve ValMezu zavádí, je nejspíše reakcí na kritiku cestujících, kterou jsem osobně zažil. V prosinci totiž kraj tento přestup v gvd zrušil, obětovat spojení se Vsetínem i Prahou a nahradil „nostalgickou hejtmanskou linkou“ Kojetín-Rožnov, takže vlaky jezdí ve VM do prázdna s přestupní dobou cca 45 minut.
Asi som šialene naivný, ale jeden autobus V. Karlovice – Makov by fakt nešiel?
Hlavne keď chce ísť človek za turistikou/wellness.
Mentální železná opona z obou stran. Stačí se podívat, jak vypadá linka 982, která nahradila osobáky mezi Čadcou a Návsím. Teď navíc ještě na půl roku škrtli bez náhrady zastávku v Jablunkově (přitom by to bez problémů šlo, tak jako u vnitrostátních linek, jenže se nechce).
Pri tejto linke naivne verím sľubom Žilinského kraja – vraj sa po rekonštrukcií trate majú Os z Mostov pretiahnúť až do Čadce pod rovnakým číslom linky (S 22) a má sa aj nejak vyriešiť potenciálne medzištátne tarifné peklo v rámci IDŽK a ODIS.
Musejí chtít obě strany.
Pokud by se to vyplatilo bez podpory z druhé strany tak nemusí (byl li by velký turistický zajem)
Hm, vidím že navzdory kritickým ohlasům linka 300 má akorát pár vynechaných spojů o víkendu večer, za cenu právě těch spojů do Hluku a Buchlovic, co jsou asi důležitější.
Ten Štětkář: Rychlík EC. Rychlík nebo EC?
Oficiálně EC, ale když si uvědomíte, že to zastavuje v „dírách“ typu Lipník, Mohelnice a Červenka, tak je to tak sotva rychlík – kdysi tam zastavovaly jenom rychlíky od Jeseníku, ostatní to projížděly, teď tam zastavuje „EC“ a všecko ostatní, kromě Sp/Os to projíždí
Jojo, to byl před lety šok, když večerní EuroCinty z Olomouce brzdilo po pár kilometrech v Července. A ne kvůli mimořádce, ale kvůli zastávce…
A doteď jsem si nenabouchala do hlavy, podle jaké logiky staví některé EC v Července, ale nikoliv třeba v Ústí nad Orlicí a proč rychlíky stavící v Chocni i v Přelouči projedou řadu eurocintových zastávek. Trasa Ol-ČT-Pardubice-Praha v pohodě, ale trasy typu Choceň-Zábřeh vyžadují opravdu důmyslnou přestupovou logistiku a zavaření Idosu 😀
Červenka je asi kvůli Litovli…
Zkusím to pomoct trochu nabouchat do hlavy – tato koncepce byla zvolena proto, aby se na vytížené trati všechny ty vlaky vešly, a zároveň abychom dosáhli relativně rychlých spojení na Valašsko i Slovácko. Takže Slovácký expres staví víc do Třebové (kde tvoří hodinový proklad se Svitavami) a pak jede rychleji, zatímco Valašský expres to má naopak a víc staví v Olomouckém kraji, kde je také integrovaný. Zlí jazykové tvrdí i to, že Valašský expres obsluhuje region, aby se nemohlo říct že by měl po Hranice jezdit bez příspěvků MD.
Možná by bylo systémovější jezdit od Otrokovic celé rychle (a mít tak rychlé spojení krajského Zlína), Ostravany zastavit v Hranicích tak, aby měly přípoj od Valašských rychlíků (neříkejme tomu expresy), ty by pak jely jako rychlík celou trasu až do Prahy.
Vytvořilo by se tak rychlé spojení Slovácka s Prahou, rychlé spojení Valašska s Prahou, byť s přestupem a pomalé spojení téhle trasy přímo.
Tak to nechám na odbornících, ale v tomto případě by asi bylo systémové mít Ostravany i Valachy v hodinovém intervalu – aby měly Hranice hodinový interval do Prahy (jako dnes) a nevím jak by to rychlíkové zastavování systémově zapadalo za Třebovou. Dneska je zpravidla možné jet z Valašska rychleji s přestupem na SC v Olomouci (v obou směrech).
Takže lidi z 5 vozů budou v Hranicích přestupovat. No ti vám poděkují, až se do Ostravanu nevejdou.
Sice jim uberete zastávek, ale skoro 3 hodiny na stojáka, protože místenky došly?
To už se kdysi zkoušelo a neosvědčilo, Ostravany bývají plné už z Ostravy, je blbost, aby v Hranicích přestupovali cestující z Valašska a Slovenska co zaplní v pohodě 3/4 vlaku. Většina preferuje spoj bez přestupu, Slováci mají navíc přestup v Púchově, kromě okrajových spojů, přestup je také vždy od jihu TN,NMV,NA,PY.
Osobně mě třeba vůbec neláká ani přesedlat na Pendolíno v Olomouci kvůli 20 minutám.
Litovel to musí dotovat, jinak by jim tam nestavěli… Jestli to za Litovel platí OL kraj, tak je to bor….
A čím je např. významný takový Holýšov, že tam staví EC?
Nečeká tam náhodou na protijedoucí vlak? Pkud už by tam stejně stál, tak proč nebrat i lidi.
To je takové „EC“, že v Německu je to součást regionální dopravy… Expres je to akorát mezi Prahou a Plzní. Za současného stavu by dokonce bylo lepší přidat zastávku v Plzni-Jižním předměstí, kde zastavují i IC do Chebu.
Lebo v úseku Plzeň – Mníchov to je Rex a nie EC
Zacpěte ty tratě úplně osobákama horedůle. Aspoň se tam nevleze žádný nákladní vlak a zboží může v klidu na kamióny…
A že jich do toho Rožnova jezdí!
Myslel jsem to kupříkladu na tu Zlínku. Což snad někteří pochopili.
Zlínka hlavně měla být už dávno pod trolejí, dvojkolejná a konečně taky dostavěná. Tady se píše o spojích Otrokovice – Zlín – Vizovice a Vsetín – Valašské Meziříčí. Už dávno to mělo jezdit v kuse. (Pro rejpaly – Mezi Valašskou Polankou a Lužnou navrhovali triangl pro přímé vlaky do Vsetína architekti už po válce, ještě před 48. rokem) Ale to dřív odpadá listí z dubu….
Jenže to by musel někdo protlačit a terén je tam dost „na nic“ – zrovna tady by asi stačilo zavést bus linku po půlhodině + druhou linku ve špičky po půlhodině, co by dělala něco jako rychlík
Ten bus by stejně zůstal, koleje by vedly jinudy a z Liptálu do Valašské Polanky nikdo na vlak chodit nebude.
Tím myslím denní dojíždějící do práce, ne šotovýlet.
Je to tak, v posledním plánu dopravní oblužnosti je ta trasa Baťovky vedena jinudy, ale je otázka jestli se vůbec někde kopne do země.
No jsou tam smělé plány, jako třeba optimalizace zastávek na Vláře, ale je otázka kdy se k tomu kdo dostane.
A až budou všude jezdit nákladní vlaky a všichni osobáky po silnici nastane ráj na zemi? 😉
Osobák nahradí klidně i stovky aut, kolik jich nahradí typický nákladní vlak?
Kontejnetový vlak cca 50 kamionů. Cisternový vlak cca 80 kamionů. Uhelný, obilný 100-130.
Ty stovky lidí v Regionově/Regiosharku nechci vidět. Už při 2 stovkách pojede třetina lidí nastojáka.
Ono už to jde vidět kdy ve špičce jede z Rožnova do Kojetína sólo doslova orezlý regiošrot jednou dokonce sólo narvana 810 z důvodu nedostatek vozidel
Až jednou napojí slepou odnož VRT Haná v úseku Brodek u Přerova od Prosenic, tak to se tam náklaďáky teprve nevejdou. Pan generální ze SŽ říkal, že kapacita v úseku Přerov (Dluhonice) – Brodek – Olomouc je dostatečná a propočtově to vychází….
A co (i zde) už mnohokrát avizované propojení se Slovenskem na Púchově i Vlárském průsmyku?
To si zas budou muset čekat na nový rok.
Rika se na Vsetine. 🙂
Pardon dal jsem omylem mínus, ale máte pravdu
To mínus můžete zase odstranit.
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=640
Pardon, ale pojit předložku na s městem v údolí mi přijde ještě legračnější než tento městský výtvor.
https://zdopravy.cz/vsetin-instaluje-na-krizovatku-v-centru-branu-s-andelem-a-oveckami-za-dva-miliony-korun-123050/
Vsetíňáci ale opravdu říkají už celá desetiletí „na“ místo „v“. Kdysi si kolegyně stěžovaly, že je jim na autobuse zima. Když jsem jim poradil, ať si vlezou dovnitř, tak úplně pochopení neměly 😉
Všichni tam říkají „jsem na Vsetíně“, jako se třeba říká „jsem v Zábřeze“. Je to sice blbě, ale kdo se tam chvíli pohybuje, automaticky to převezme a říká to, jako by to bylo dobře, i přespolní
To tak máte se vším, já v Brně už taky roky jezdím šalinou a používám šalinkartu a to jsem náplava
Z odkazované příručky: „Spojení předložky se jménem obce nebo její části záleží silně na konvenci užívání. … S předložkou na se častěji setkáváme v místním úzu, kde roli hraje tradice a znalost prostředí.“
Proč se pak říká „na Slovensku“? Nějaké výjimky zkrátka existují
A ma bejt? Generace lidi, kteri se narodili na Vsetine, rikaji na Vsetine. Tak se pozna mistni od nemistniho. Jeste nejake poucovani? Legracni jste vy.
Toto nejsou stránky Zvsetinskedopravy.cz
Nashle.
Jakožto místní rodák si dovolím vysvětlit. Na Vsetíně jsou dvě hlavní části, Horní město a Dolní město (kolem Horního a Dolního náměstí), historicky starší a významnější je Horní město (je tam zámek, kostely, hřbitov, stará radnice..), odtud je pojmenování „na“, jakože nahoře na kopci, jelikož tato část je objektivně na kopci, i když většina současného města je v údolí .. jinak podle vyprávění mého dědy (který se tam sice nenarodil, ale přes 50 let tam bydlel) byly údajně někdy po válce v českém pravopisu dvě výjimky, právě „na Vsetíně“ a taky „na Kladně“.. a v současnosti reálně mezi místními lidmi… Číst vice »
A to se „na“ používá nejen v případě Vsetína a nejen jeho obyvateli. Viz třeba „na Hovězí, na Huslenky, na Bařiny, na Čubov, na Halenkov, na Hrozenkov, na Bystřičku, na Brňov, na Lhoty, na Bečvy“ atd…. A ti co to používají od malička, tak si to přenáší i dál bez nějakého zjevného vzorce.
Pravda pravda, to mi ani nedošlo, „na“ Hovězí, Bystřičku, Halenkov atd. jsem v dětství (ještě za minulého režimu) jezdíval 🙂 a to ve smyslu „kde“, i ve smyslu „kam“..
já to místním neberu, ale s dovolením bych používal předložku v, která je gramaticky správně.
„v českém pravopisu dvě výjimky“
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=640#nadpis6
Je to tam furt:
Spojení předložky se jménem obce nebo její části záleží silně na konvenci užívání. Zatímco říkáme a píšeme např. bydlím v Českých Budějovicích, v Brně, v Karlových Varech, ale teta bydlí na Smíchově, syn na Vinohradech a dcera na Malé Straně, jsou místa, u kterých lze užít jak předložku v(e), tak předložku na. Patří k nim Mělník, Kladno, Ruzyně, Vsetín a další.
Tak to velmi děkuji za dohledání, já se o to ani nepokoušel a netušil jsem, že to ještě existuje 🙂
No, jsme-li u toho v/na, tak je o dost častější NA Dobříši než V Dobříši. Takže netuším, proč náš dobrý redaktor reaguje tak uraženě.
Místní dialekt opravdu není zdroj správné gramatiky. 😉
Většinou ano, ale tohle je zrovna blbě
Říkal kdo? 😉
„NA VSETÍNĚ“ je místní hovorová forma.
Pochopení bych měl pro výraz „NA PLZNI“, někdy je zkrátka žízeň.
Ve Smíchově. Taky je přece dole u řeky. … místní hovorová forma může klidně být pravidlem. Máme v ČR desítky Lhot, na i ve Lhotě najdete kam se podíváte.
Pravopis umožňuje obojí.
To už raději „NA čemkoli jiném než Plzeň“ 😆