V Pobaltí má vzniknout další přeshraniční spojení, Estonsko řeší linku Tartu – Riga
Jednotka Stadler Flirt v barvách estonského dopravce Elron. Foto: Ivar Leidus / Wikimedia Commons
Tartu o linku stojí dlouho, impulsem má být titul Evropského města kultury.
ministerstvo na ochranu klimatu
Jak to, že tohle ještě nemáme? Místo v příštím roce nepotřebném ministerstvu průmyslu průmyslu a obchodu.
: – )
Máme MŽP, to funguje stejně.
Článek nenápadně naznačuje, že má být přeshraniční spojení zajišťováno čistě Elronem, s jeho vlastními vlaky i strojvedoucími, a nemá to být společný vzájemný projekt s lotyšskými PV? To mi na tom připadá zajímavé. To by zároveň znamenalo první konkuenci na pobaltských kolejích, kdyby byla v těchto vlacích povolena vnitrolotyšská frekvence (např. Valmiera — Riga), i když za estonské ceny by tím možná málokdo v Lotyšsku jel. Řekl bych, že vedle drážních dogmat je právě rozdíl ekonomické úrovně obou zemí překážkou v jejich sjednocování.
No právě, nepovolení vnitrostátní přepravy ve vlaku na území druhého státu. Tohle fakt nedělají dráze ani silničáři, ani námořníci ani nikdo jiný. Tímhle se dráha střílí do nohy sama.
Kdyby se chtěl Borecký inspirovat, tak může zakázat vnitrokrajskou přepravu v rychlících Kolín-Praha, protože jedou z Moravy. A ne že ty vlaky ještě navíc zaintegruje. 😀
To není pravda, součástí celé řady licencí na mezistátní autobusovou přepravu je zákaz přepravy vnitrostátní.
Ale netýká se to EU, kde už licence nejsou potřeba a tak si třeba Flixbus jezdí jak chce.
Flixbus si jezdí… a to je špatně z pohledu cestujících?
Nedávno se tu -nejnenovaný- podivoval nad tím, že bus jezdící v rámci IDOL v pohraničí bere lidi vnitrostátně i mezistátně za jeden tarif. V okolí Ženevy by se z toho asi zbláznili, kdyby měli striktně oddělné vnitro- a mezistátní spoje.
Keďže Pobaltie sa kultúrne orientuje najmä na Škandináviu a tam je toto štandardný model (naše prevádzkovanie jedného vlaku rôznymi dopravcami tam neexistuje), predpokladám že nikto ani neuvažoval nad tým že by to nemalo byť celé prevádzkované jedným dopravcom.
Železniční spojení Lotyška a Estonska existuje již nyní s přestupem ve stanici Valga. V současnosti si ve směru do Estonska cestující počká v pohraniční stanici přes čtyři hodiny, v opačném směru je to trochu lepší.
Železniční spojení se čtyřhodinovým přestupem bych spíše nazval železničním rozpojením 🙂
Jsou místa, kde je přestup 4 hod. považován za nepřípojný vlak, např. Bělehrad a Bukurešť, případně kde je to hraniční – např. Budapešť, Čop.
To mohu potvrdit pac castecne bydlim v Rize a castecne ve Valga. Nicmene neni to az zas tak davno, kdy tam ty vlaky na sebe navazovali. Ale i tak to prislis vyuzivane nebylo pac Riga-Tallinn byl / je rychlejsi autobusem. Do Tartu by to nejaky smysl snad dava….uvidime tu obsazenost, sam jsem zvedavy…
Spolu s výstavbou Rail Baltica bych viděl jako strategické prerozchodovaní celé sítě. Není příliš hustá ani rozsáhlá a u tratí na východ je to i vojenská investice.
Na jednu stranu by to bylo hezké, přehledné. Pak by to chtělo ovšem i s Finskem, až jednou bude tunel do Helsink. Leč na druhou stranu je si nutné uvědomit, že ve skutečnosti je tam spíše trpěna než aktivně rozvíjena příměstská (které je buřt jaký má rozchod) a hlavní příjem místní infra je z tranzitu z východu do přístavů. Když jsme se o to před lety více zajímal, tak jediné Pobaltské země fungují v „americkém“ režimu, kdy poplatky za použití plně pokryjí náklady dopravní cesty. O její úrovni si můžeme myslet co chceme, ale ono tam tak nějak východně funguje.
Stejně nechápu proč to mají tak rozdrobené, Lotyšsko, Litva i Estonsko. Mají stejný rozchod, země nejsou velké, jsou všechny v Schengenu. Za jeden den by se dalo dostat po kolejích z Kaunasu nebo Vilniusu až do Tallinnu a to ještě před dostavěním Rail Baltica.
Protože sovětský svaz neměl zájem na tom, aby Pobaltské státy nějak výrazně spolupracovaly. Takže primární železniční napojení nemaj mezi sebou severojižně, ale spíš každá země zvláště východozápadně na Rusko/Bělorusko.
A po osamostatnění možná stejně jako my mysleli, že rozvoj železnice nebude potřeba, že silnice stačej.
Hlavně na to neměli prachy, Lotyšsko (jako nejchudší z trojice) do dneška nemá ani dálnice a ani nějaký systém 2+1 v hlavních směrech (podobně jako to mají Skandinávské země).
Sovětský svaz, stejně jako Rusko předtím, své kolonie drancoval. Zlí jazykové tvrdí, že (put name in) posílá na frontu přednostně zauralské národy…
Škoda že to na videích se zajatci ale není vidět, ze studie Demographic research ze 20 253 zdokumentovaných mrtvých mezi jarem 2022 a 2023 tvoří Rusové 16 455, tedy 81.2% při 80,5% zastoupení dané mužské a věkové skupiny ve společnosti, Burjati se 317 sice tvoří 1,6% při 0,4% podle stejné metodiky, ale těch vzhledem k tomu, že je to Burjatsko oblast s nejvyšší nezaměstnaností a kriminalitou a velký obdivem Šojgua vstupovalo do profesionální armády disproporčně více a stejně tak jich muselo být více mezi vězni u Wagnera, což v té statistice bude mít naprostou většinu s jen malou části mobilizovaných,… Číst vice »
Navíc Estonsko po revoluci zprivatizovalo i železniční infrastrukturu a provozovatele železnice. Elron v podobě jak ho známe teď existuje posledních 10 let.
Ech, Rusko dokonce námořní flotilu. Pepsi měla jednu dobu vcelku silné válečné námořnictvo..
https://www.securitymagazin.cz/historie/pepsi-navy-kdyz-zoufali-soveti-vymenili-sve-valecne-lode-za-americky-napoj-1404066768.html
Čím to je, že je Lotyšsko nejchudší?
To netuším. Viděl bych to na polohu zemí, kdy Lotyšsko má nejbohatší sousedy Estonsko a Litvu (a pak 2 sousedy „ukradnem záchodové mísy“) . Litva má aspoň Polsko (bylo dřív v EU, je bohatší než Baltské státy) a jsou z Baltských států nejblíže Německu. Estonsko těží z Finska.
Zase, pokud jste tam nebyl, nepředstavujte si rozdíly mezi těmi státy jako Rakousko Bulharsko, že Vás to praští do očí.
V LV ziju 3 roky v EE 1 rok. Duvodu je vic, ale myslim si ze LV strasne stahla dolu nepovedena privatizace a vznik tezke oligarchie jiz v 90kach. V Estonsku se jim to naopak povedlo s presne opacnym vysledkem. LV ma znatelne nejvetsi rusky hovorici mensinu. Tam jim v rozvoji taky moc nepomohla. EE investovalo pred mnoha lety neuveritelne mnozstvi penez do skolstvi, vedy a vyzkumu na ukor vseho ostatniho. Ted jsou jiz videt positivni vysledky tohoto pocinani.
Nj., ale my se prostě nepoučíme…
Poučením má asi být to, že oligarchie s vazbou na Rusko stáhne zemi dolů. V ČR ruská mafie řádila v 90. letech taky – vyděrači, kteří brali všecko, dokud je co krást a pak vyhořet, protože kde nic nezbylo…
Investice v Estonsku: Věda, školství a výzkum, to ale SŽ moc nepotěší.
Z debilních srovnání a kňučení určitě ne. Estonsko má výrazně kratší délku dožití, pořád má menší HDP na obyvatele a menší populaci, než v 90.letech a nižší porodnost, velkou emigrací, což je taky důsledek té vzdělanosti, i když se tyhle destruktivní znaky vzdělaným kaprům nechtějí připouštět.
Politický úkol splněn, vina silniční dopravy byla vymyšlena.
To není vina silniční dopravy. To je vina hloupého přeceňování silniční dopravy na úkor jiných druhů dopravy. Čehož se v určité době dopustili plus mínus všichni. Ale jen ty nejhloupější země a města v tom pokračujou dodnes.
Napadlo vás, že v Pobaltí můžou velké objemy nákladů vozit lodí? Kontejner z Rigy do Tallinu a nemusíte vůbec nic stavět, pokud ten kontejner nespěchá.
Navíc se vám na moři nestane, že by se ke srážce s kozou sjížděli z 50km vzdálenosti vlakem vyšetřovatelé bezmála 2 hodiiny, protože musí jet vlakem, jsou přece železniční.
Zato tam běžně při bouřkách padají kontejnery do moře a znečišťují ho.
Zase se vám může stát, že vám spadne kontejner do moře, potopí se celá loď, či kvůli počasí nevypluje vůbec či z několikadenním zpožděním. To už ho spíš pošlete kamionem, vyjde to levněji.
A že tam obsluhují terminál snad všichni velcí námořní přepravci.
Když tam bude fakt velká bouřka, která rve kontejnery z lodí, tak to nejspíš taky naláme stromy na troleje. Máme vyzkoušeno, že stačí běžná česká, nemusí ani nikomu zatopit sklepy. Tenhle argument se vám moc nepovedl.
Vám taky ne, na moři se projevuje počasí jinak než na pevnině.
PS: Co trajekty Helsinky-Tallin, taky k ničemu?
Mno, tak Petrohradsko- Varsavska magistrala vede v severo-jiznim smeru. Jen jaksi dnes prekracuje hranici Schengenu 5 krat. Z toho tedy u Punduri jen vyjizdi z uzemi Ruska a po kousku se vraci zpet. Bez zastavek.
Pragocentrismus – všecky dálnice vedly do Prahy.
Podobně by se dal napsat Moskvocentrismus – historicky vedly všecky tratě z pobřeží do Moskvy, tangenta byla Moskvě k ničemu. Moskva potřebovala spojení s přístavy. Do toho přidejte sovětizaci – potlačení národních identit a soudružskou paranoiu, že když se dohodne Tallin a Riga, tak je to určítě spiknutí.
Ty státy neměly mnoho společného ani před anexí Sovětským svazem.
Ještě někdy během 90. let jezdil noční rychlík se spacími vozy z Vilniusu do Tallinnu. Všechno ale postupně dojezdilo vlivem velké konkurence silniční dopravy, které sovětská Dráha nemohla konkurovat. Navíc baltské železnice si prošly po osamostatnění divokým vývojem, zvláště v Estonsku.
Na poměry SSSR je Riga – Tallinn krátký úsek, přepravu lidí na takové vzdálenosti tam dráha neuměla. Ti měli (téměř) jen prigorodné električky a pak noční vlaky.