V Mnichově začali testovat autobus s přívěsem na solární pohon

Souprava autobusu a přívěsu se solárními panely. Foto: Sono MotorsSouprava autobusu a přívěsu se solárními panely. Foto: Sono Motors

Testovací provoz má ukázat, jak jsou solární panely využitelné v dopravě.

Zpět na článek
69 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Romanero

Krom toho nesmyslu, přívěs a návěs není totéž.

Cestovatel z Vysočiny

Fyzikálně je to naprostý nesmysl, ale podařilo se přesvědčit hloupé politiky, aby do toho nasypali peníze. A to je jediný důvod, proč došlo k realizaci.
Těch 12 metrů čtverečních vyrobí v daných podmínkách v průměru asi 5 kWh energie za den. Za stejnou dobu provoz autobusu potřebuje asi tak 100násobek.

Vladimir

MB EQXX má díky solárium a jiným technologiím včetně prisne aerodynamiky dojezd o 1/3 vyšší než standardní baterkove auto. Tohle všechno je budoucnost, tedy totální soubor všeho opatření na maximální efektivitu. Letadla díky zahlym křidélkum mají cca o 7% nižší spotřebu paliva. Nejdrazsi karbonove letadlo Dreamliner má mnohem větší křídla než ostatní modely a tak je to kombinace plachtění a letu. Carobonovymi komponenty ušetří zase váhu. Výsledkem je, ze je na provoz ale nejekonomictejsi že všech. A taky se dá říct, ze podstatě každá automobilka nyní snižuje prostor nad hlavami, alespoň částečně zadeklovava litá kola, takze snižuje odpor vzduchu. Budoucnost… Číst vice »

Cestovatel z Vysočiny

Zjevně vám nedochází jedna zásadní věc – pokud narůstá komplikovanost výroby, provozu, údržby atd., pak se snadno může stát, že celkový benefit je záporný. Vy sice na jedné straně ušetříte pár procent, ale akorát je vyhodíte jinde.
Měl byste si v té „budoucnosti“ udělat více jasno. Já pořád čtu, že budoucnost měst je ve výškových stavbách a výsadbě stromů, takže sorry jako, ale to je v přímém rozporu s možností nasazení vozidel se solárním dobíjením. Ono fakt nejde splácat všechno dohromady, v domění, že všechny výhody se prostě posčítají.

Y.K.

Já nevím jestli ty příklady jsou správné. Protože to co uvádíte z prostředí letectví pracuje na dominantních ztrátách (vztlak jde vždy ruku v ruce s odporem), křídla jsou základ letu, pak redukce hmotnosti. A takže třeba těch 7 % je opravdu významná úspora. Všimněte si, že tam nikde dosud není žádný solár, přitom elektřina potřeba je, docela dost a nahoře svítí vždy. Jenže panely jsou docela hmotné, takže co ušetříte na zátěži alternátoru propálíte na hmotnosti, možná i více. Jinak Dreamliner nemá větší křídla, má štíhlejší křídla. Kombinace plachtění a letu to fakt není, to je nesmysl. Plachtění je let… Číst vice »

původní Jakub P

Taky je otázka, jestli to do budoucna bude vždycky diesel, kterej to bude tahat. Může to být celkem pravděpodobně místo dieselu hybrid. A tam to zase bude trochu jinak s tím, jestli se vyplatí +- 2 kW navíc (a to i v době, kdy nepoběží diesel) za cenu +-100 kg váhy na střeše. Každopádně se myslím shodnem, že využít ten vlek, když ho měli, na praktický ověření, kolik ta plocha může v provozu dávat, je dobrej nápad. Při rozhodování, jestli to má nebo nemá cenu chtít na nově pořizovaný busy (nebo dokonce jako retrofit na starší) se taková informace bude… Číst vice »

Y.K.

Jsou „zelená“ opatření, úzvozovky úmyslně, co se dělají jen pro PR, solár, sluníčko a všichni jsou happy. Neuškodí (snad) ani nepomůže.

A pak jsou skutečná řešení. Třeba o stupeň méně chladit v autbusu klimatizací určitě ušetří drasticky více než ty panely. 🙂 Ano hybrid, ten skutečně má zásadní vliv, ale hodně stojí a nevypadá to v plakátu tak zeleně.

Prostě když už se řeší problém, tak se musí jít od kritické části a to je pohon vozidla. Tam se dá ušetřit nejvíce. Ostatní jsou jen taková cingrlátka co neřeší jádro problému.

původní Jakub P

Šetření rozumnějším nastavením klimy ale ty panely nijak nebrání, to jsou nezávislý záležitosti. Hybridy to samý.

Nápady pokrýt vozidla solárníma panelama jsou a budou (a nejspíš budou i přibývat). Takže proč to neotestovat v praxi, kolik to může dát, ať to víme s rozumnou jistotou. Když bude výsledek pozitivní, bude to argument, proč to na nových vozidlech při obnově chtít. Když bude výsledek ten, že to nestojí za to, bude to argument, proč za to na novejch vozidlech neutrácet a radši ušetřený prostředky věnovat do smysluplnějšího opatření. Obě možnosti jsou dobře…

Y.K.

Já nejsem proti úsporám žádného rázu, ale v tomto projektu to moc pozitivně nevidím, zejména po přečtení originální zprávy, kde „disclaimer“ je delší než tento článek a obsahuje takové to, „my vlastně nic neslíbili…“ viz. (The words „expect“, „anticipate“, „intends“, „plan“, „estimate“, „aim“, „forecast“, „project“, „target“, “will” and similar expressions (or their negative) identify certain of these forward-looking statements.) 🙂

původní Jakub P

Jo, je klidně možný, že to bude slepá ulička. Dokonce asi i celkem pravděpodobný. No a co, když měli po ruce fajn testovací platformu (starej přívěs, se kterým si mohli hrát, aniž by obsadili provozní bus), proč to neověřit v praxi. Už třeba proto, aby to mohli předložit lidem, který by to chtěli požadovat do parametrů výběrek na nový busy (a že takoví se jistě objeví)…

MPE

Z ekonomickeho hlediska neskutecny nonsens, ale marketingove -k nezaplaceni… 🙂

Pája

Pokud dobře čtu tiskovou zprávu, tak ten zkušební přívěs u naftového busu napájí okruhy 24 V. Nabíjení baterie, klimatizace, ventilátory topení, vlastní řízení, osvětlení misto alternátoru. Ten nezatěžuje spalovák a to je ona úspora paliva. U busu navrhují střechu i boky z těchto panelů.
Uvidíme, jak to bude pokračovat.

Cestovatel z Vysočiny

Klimatizaci to rozhodně nemá šanci utáhnout. Jak píšu výše, úspora paliva bude asi 1 %. A to je konec senzace, bohužel.

Pája

Já jsem jen vycházel z toho, co mají na stránkách. Chápu, že kvůli penězům místo stavby experimentálního autobusu zkoušejí přívěs, ale víc smyslu mi dávají fv panely na střechách vozoven. Napájení trolejbusů, tramvají a třeba i dobíjení e busů by tak mohlo být levnější.

Y.K.

1 % mi přijde příliš optimistické s tím, že by pořád ideálně pražilo a panely nic nevážily… Což si myslím není reálné.

noerf

Rád bych někdy četl z Evropy zprávy o nových pohonných jednotkách dopravních prostředků, které jsou efektivnější než stávající technologie.
Bohužel poslední dobou mám pocit, že většina novinek je v reálném světě nevyužitelná a jediné možné prosazení na trhu je díky nařízení, masivním dotacím a vyššímu zdanění stávajících technologií. Tyto novinky pak mají nějaké parametry lepší vzhledem k životnímu prostredi při provozu, ale reálně poškození přírody pri životním cyklu včetně výrobě a likvidace bude stejné nebo vyšší.

Vladimir

Nepochopili jste proč se dělá greendeal. Už jen zateplením domu a zlepšením tepelných uniku jsme se dostali na polovinu spotřeby 90 letům. Nyní je druha faze, kde jde o masivni nasazení zelených technologií, které mají jedinou možnou budoucnost. A pak my Evropani budeme všem do světa prodávat zelené čisté technologie, které si všechny státy světa budou kupovat od nás . Takže kdybychom snížili za dalších 10-30 let spotřebu fosilních paliv o dalsich polovinu, idealne tak o 70%. Takze bychom meli cistou energii a technologie co chce cely svet, protoze nejlevnejsi 1kw je dnes z vetru a slunce. Prostě se budeme… Číst vice »

Jiří Kocurek

„protoze nejlevnejsi 1kw je dnes z vetru a slunce“

Kdo má levnější elektřinu, Francouzi nebo Němci? Já jen že Francouzi používají jistou technologii…

Vladimir

Ano je, https://www.euro.cz/energetika/solarni-a-vetrna-energie-je-nejlevnejsi-ukazal-vyzkum-cesko-presto-vsazi-na-jadro
Proč si myslíte že pragmaticti Němci do toho tak šlapou? Protože by to bylo drahé? ABB a SIEMENS již má vetrno-vodikove elektrárny. My vodik umíme vyrobit, ale dráze, kdežto z vetru téměř zdarma, tak to dává smysl

SYN

Bohužel, pragmatici Němci už hodně let neplatí, dost se překlopili na stranu ideologických nadšenců… chcete mi snad namlouvat že urychlené odstavení existujících bloků JE bylo pragmatické rozhodnutí???
To už byste musel použít aspoň Švýcary abychom se mohli reálně bavit o pragmatizmu.

Vladimir

Ano je v kombinaci s plynovými elektrárny, které vyhrávají špičky a nemaji propady v odběru, tedy nepotřebuji precepavajici elektrárny. Chce se to trochu zajímat a ne jen cist titulky. Teď se to bude muset lehce přehodnotit. Nicméně co je důležité je, že Němci mají zelené technologie na vyrobu energie, které po nich chce a bude chtít celý svět a to je sakra důležité. Dnes už o víkendu jedou čisté na obnovitelné zdroje. Bravo, gratuluji jim, za 10 let úžasný výsledek a teď ta prodeji technologií budou jen vydělávat a my parazitovat na subdodavkach. Navíc se stanou do pár let nefosilni… Číst vice »

původní Jakub P

Zrovna teď Francouzi varujou, že bude třeba elektřinou šetřit, protože maj dneska z různých důvodů a na různou dobu půlku těch svejch jaderek mimo provoz… Jak píšu vždycky, jádro taky není technologie, která by nepotřebovala doplnění pružnějšíma a snáze řiditelnýma zdrojema pro vykrytí špiček a výpadků. V tom si s OZE může podat ruce. Rozdíl je v tom, že OZE by bylo podstatně snazší a levnější postavit tolik, aby to bylo v podstatě nad běžně potřebnou kapacitu a nadbytky ukládat, byť částečně s mizernou účinností typu elektrolýzy vodíku. Jádro je naopak čím dál dražší a dražší. Jo, Němci dost možná… Číst vice »

Vladimir

Jsem stejného názoru. Budeme baterkovou a vodikovou velmocí, nicméně jádro jako přechodný způsob energii budeme potřebovat daleko déle než jsme si mysleli a kdo říká, že u nás nefouka, tak ať se jede podívat jaké větrné pole mají Maďaři na rovině. My těch pahorku a vrchovin máme mraky a prostoru na soláry na střechach domu, fabrik a bytových domů je spousta a to ještě nebavime o tom kolik peněz lidé dávají v bytech teplárnam a přitom by mohli mít na strechach tepelne čerpadla a v létě solary na provoz.

Jiří Kocurek

A to ukládání nadbytků se do ceny OZE počítá, nebo je to separátní akce a tudíž jsou OZE levné, jen je potřeba kvůli nic ještě zaplatit vyvolané investice, které s tím ale vůbec nesouvisejí?

původní Jakub P

To je na vkusu každého soudruha.
Můžete to spočítat bez těch nákladů na ukládání přebytků a porovnat rozdíl ceny energie z jádra a z OZE a rozdíl potřebných nákladů na ukládání přebytků pro OZE a jádro.

Nebo pro OZE i jádro potřebný ukládání zahrnout a porovnat výsledky.

Závěr bude v obou případech stejnej.

Qěcy

Hoďte sem nějaká ověřená čísla a ne jen řeči, co kde postavili a vyměnili. Za dotace si můžu koupit větrníky a pohánět bje elektrikou z uhlí. Třeba.

SYN

„OZE by bylo podstatně snazší a levnější postavit tolik, aby to bylo v podstatě nad běžně potřebnou kapacitu a nadbytky ukládat“

Ne, to pořád ještě není jednodušší ani levnější, sice se k tomu řekněme přibližujeme ALE stále to není. Ono ty jaderky taky byly mnohem levnější, než si fanatici vynutili stonásobné zálohování všeho možného a nemožného.

Y.K.

Fanatici. No nevím, zatím se reálně zpřísňovalo vždy po různých incidentech a nic fanatického na tom nebylo. Stejně jako v letectví se látají potenciální díry. Pak je to bezpečnější a robustnější, ale taky dražší.

Nicméně se to za ta desetiletí pěkně nastřádalo a dnes je to pekelně drahé, stavět jádro.

Kamui

Ano, po Fukušimě se v Dukovanech a Temelíně dělala nový opatření, proti cunami.

Y.K.

Haha… tsunami, ehm

Ale váže, třeba při Fukušimě se zjistilo, že není úplně ideální mít bazén s dochlazovanými články pod střechou na vrchu kontejmentu, že vodíkový výbuch pod střechou lecos rozmetá do okolí i přes neporušený kontejment.

Také že by mohlo být dobré přehodnotit věci co se považuje za „nemůžou stát“ (ve Fukušimě třeba tsunami nad 5 m nebo kolik, u nás třeba zemětřesení).

Vždycky se najde kopec věcí u nichž byly chybné předpoklady.

Vamid

Jak souvisí výrobní cena s cenou na burze/pro spotřebitele?

Jirka

No a Francouzi měli dnes výrazně nejdražší elektřinu, protože jim ta jistá energie masivně vypadla kvůli odstávkám reaktorů.

Alibaba

To si myslíte, že když za X let dojdou fosilní paliva, tak budou od nás něco kupovat? Ti to oprásknou, obzvlášť Čína má s porušováním patentů velmi výborné zkušenosti. Takže my si teď honíme triko a plácáme se po zádech, a svět jede vesele na fosilní paliva a vesele se nám směje.

noerf

V roce cca 1995 nás jistě spolky přesvědčoval, že do třiceti let dojde ropa či uhlí. Mezitím se produkce ropy několikanásobně zvýšila a stále jsou zásoby vysoké a uhlí přestáváme z ekonomicko – ideologických důvodů v eu těžit a dovážíme jej levně z Ruska či Austrálie.

SYN

Víte jak to funguje ve výzkumu? Vědět (mít prakticky potvrzené) že něco funguje je polovina úspěchu. Takže si nemalujte nějaké suprtechnologicko-velmocní zítřky, ano je pravděpodobné že budeme mírně vpředu, ale co bude skutečně efektivní a přelomové, to si ostatní okopírují/dovyvinou s minimálním zpožděním… Takže ne že by to neměloi cenu ale role toho kdo proráží cestu je nevděčná a náročná, často se i vrací protože ne každá zvolená cestička je správná, některé jsou taky okliky a některé dokonce slepé…

noerf

Ve vývoji jsou jaderné elektrárny, které používají vyhořelé palivo současných jaderných elektráren. První úspěšné testy byli provedeny již někdy před cca 10 lety. Druhé věc je, že získávání lithium či křemíku pro přírodu výrazně horší než získávání uhlí či plynu. Na druhou stranu jsou zde velmi efektivní vodní elektrárny, které se obejdou bez dotací a jsou součástí například Vltavské kaskády. Bohužel zv. ekologové proti nim protestují. Souhlasím s tím, že zateplením objektů a výměnou oken se uspořilo hodně energie. Ale to, že Čína či Indie budou nakupovat zelenou energii za cenu 150 eur/MWh, když za 50 eur/MWh jim to vyrobí… Číst vice »

Jiří Kocurek

Přepracování paliva je poněkud starší než 10 let. Už v roce 1997 si Zelení u soudu vymohli zákaz přepracování paliva https://en.wikipedia.org/wiki/Superph%C3%A9nix

Co zakážou dál? Recyklaci ocele, protože ocel je obsoletntní, obsolentní, obsoletníííí!!

IBM

obsoletní 🙂

Vladimir

Jenže čím toho budeme více vyráběny tím to bude levnější a tím i dostupnější. Vyvojáři mají vzdy náskok a tím pádem lepší technologie. Ne vše jde zkopírovat viz čínské auta, které maji technologie japonských nebo německých aut, ale když pominu vizuální vzhled, tak ty auta mají vyšší spotřebu a horší parametry. Náhoda? Nemyslím si!

Qěcy

Hele, my jsme taky zateplili. Ale kolik stojí výroba a likvidace polystyrénu, minerální vlny a dalších souvrství na tom zateplenem baráku? A jaká je energetická náročnost výroby a likvidace toho zateplení? Aby to náhodou nebylo záporné.

Jiří Kocurek

Bohužel, dnešní převratné objevy počítají s náhradou trubního přivaděče a vodní turbíny silnicí, po které pojedou cisternové elektromobily, dolů plné, nahoru prázdné.

Y.K.

No, trochu z toho na mě sálá německý „greenwashing“, tedy nezkrotné přehánění a optimismus v naprosto bezvýznamné záležitosti.

Výkon 2 kW, hm, na to že klasické autobusové klimatizace mají kolem 20 – 30 kW, tak tuto spotřebu to nevyřeší (to by smysl mělo). Svítit přes den není potřeba a v noci zase panely nic nedodají, tak nějaké ty displeje informačního systému, to není žádné vytržení trnu z paty.

To fakt raději elektrobus nebo trolejbus nebo tramvaj, to má nějaký skutečný dopad. A DP dát raději soláry na střechy garáží a budov.

MildaIV

Spotřeba té klimatizace pravděpodobně dost vzroste, aby uchladila teplo od těch sluncem rozpálených solárních panelú. Spotřeba autobusu pak taky vzroste, protože bude těžší. Takže ve výsledku to bude výhodné pouze jako zdroj dotací…

M19

Zatím co samotná střecha by se od sluníčka nerozpálila? Celková dovolená hmotnost autobusu nevzroste, váha těch panelů je vzhedem k celkové hmostnosti vozidla zanedbatelná. Ve výsledku – někdo hledá důvody a někdo hledá způsoby.

Jiří Kocurek

Proč je lednička bílá?
Bílý povrch absorbuje mnohem méně záření než tmavý.

Alibaba

No, vždycky jsem si myslel, že je to proto, aby na tom byla vidět špína.

M19

Proč existuje izolace? Protože umí něco izolovat?

Jiří Kocurek

Ono to jde spolu. Pokud máte odizolovat bílý povrch o teplotě 50 ˚C nebo černý o teplotě 75 ˚C od vnitřku vozidla o teplotě 25 ˚C, tak potřebujete 2x více izolace, neboť máte 2x větší teplotní spád mezi povrchy (když to zjednoduším).
Lednička má kupodivu obojí, izolaci i bílý povrch.

původní Jakub P

Dneska u ledniček frčí spíš šedá nebo nerez. A to při stále se zpřísňujících normách na jejich účinnost. Takže ta bílá barva povrchu u nich bude nejspíš zanedbatelná z hlediska účinnosti a klíčový parametry pro spotřebu/účinnost budou jinde.

Georg

taky mi to prijde zcela mimo, 1 kw na metr ctverecni v lete pri primem osvitu. autobus jezdi asi po meste a teto hodnoty malokdy dosahne v lete. obcasnych 8-10 kw v letnich mesicich nevim do jake miry nekoho vytrhne.

to spis vyuzit pro fve vsechny vhodne stacionarni lokality – haly, pristresky, janevim co jeste a idealne vymyslet fve slouzici primo jako stresni krytina…

M19

Dvanáct metrů čtverečných, celkem výkon 2 kW. Z toho vám vyšel 1 kW na metr čtverečný, jak? A s využitím fotovoltaických panelů na střechy budov je to v rozporu jak?

Jiří Kocurek
M19

Solární konstanta není výkon fotovoltaického panelu. Zkuste si ten článek, na který odkazujete přečíst ještě jednou. Nebo střecha toho autobusu je mimo zemskou atmosféru? Solární konstanta záření dopadající na povrch země je poněkud výrazně nižší.

Jiří Kocurek

Tohle?
„Konkrétní množství sluneční energie dopadající v daném místě a čase na povrch je ovlivněno stavem atmosféry, zeměpisnou šířkou a ročním obdobím. Roli hraje i znečištění ovzduší.“

M19

Zkuste to číst od začátku…

Y.K.

Sám výrobce uvádí konečný výkon (na svorkách baterie) 2 kW, tak bych do toho netahal teorie a vzal to jako optimistické očekávání se započítáním ztrát z regulace.

Leinad

A kolika procent účinnosti dosahují dnešní reálné solární panely?
Vedle říkáš, že teplý solární panel ohřeje autobus a klimatizace kvůli tomu sežere více energie.

Halamus

Přečetl jsem si tiskovou zprávu a oni si jsou vědomi parametrů, tedy:
2 kW (píšou 2000 W, lépe to vypadá)
úspora 2500 litrů paliva ročně

Řídit takové monstrum bych nechtěl.

Leinad

A kdybych věřil, že markeťák umí nonaci, tak 2kW je něco mezi 1,5 až 2,5 kW. 😀 Zatímco 2000W je 1999.5 až 2000.5 kW.

Alibaba

Vždycky jsem si říkal, kolik by byl přínos takového panelu na střeše obyčejného auta?
Nevím, jestli si pamatujete, ale před cca 40 lety jsem obdivoval speciální závod napříč Austrálií, kde závodila vozidla čistě jen na sluneční panely. To byla závodní „auta“ v podstatě půlmetr vysoká placka s bublinou pro kabinu řidiče.

Jiří Kocurek

Stačí vědět, že energie slunečního záření je cca 1 kW/m2 a nedá se tomu poručit, aby to bylo víc. Automobil 5 m dlouhý, 2 m široký tak čistě teoreticky může sesbírat až 10 kW při účinnosti panelů blížící se 100 %, což je ale nesmysl. Ty nejlepší mají účinnost okolo 30 %. No a 3 kW výkonu má Babeta.

Než tahat ty panely s sebou, tak ať jsou raději na střeše autobusáku.

Vladimir

Jenže kdyby to užívalo jen klimatizaci, tak to je posun vpřed. Kdyby to měl každý autobus, tak to v roční úspoře udělá zajímavé čísla. Na střechách to je snad dnes už standart každé stavby.

SYN

Na střeše OA by to mělo bohatě stačit aspoň na to aby zvrátily samovybíjení akumulátoru (tedy už nikdy po delší době prázdný aku a nestartující auto) a za letních dní by mělo v pohodě něco zbýt i na mírné provětrávání interiéru (NE klimatizaci) tak aby vnitřní teploty nedosahovaly i 50oC…

Tom

A právě jedni z vítězů toho závodu pod značkou Lightyear vyvíjí solární osobní auto do běžného provozu; samozřejmě nejde o to využít okamžitý výkon solárního panelu, ale za den parkování na slunci umí dobít asi 60 km dojezdu, což může dát na cestu do práce a zpátky a o víkendu na chatu bez externího dobíjení.

Další snaha je právě od německé Sono Motors z článku (jejich hlavní produkt není přívěs k autobusu, ale malé rodinné auto s FV panely na většině karoserie).

Kleist

Autobus to určitě neutáhne ale mohly by na ten vlek dokoupit pořádnou klimatizaci kterou by to utáhnout mohlo

původní Jakub P

Že by to utáhlo celej bus si asi představí málokdo. Nicméně to zdaleka není nutný na to, aby to k něčemu bylo. Stačí, když mu to pomůže tak, aby mohl mít menší a lehčí baterku, nebo jen aby ušetřili energii na dobíjení ze sítě natolik, aby se to vyplatilo. Což je o hodně nižší práh, kterej už asi za pokus stojí.

Martin Hroch

No je otázka zdali váha panelů nebude vyšší jak váha baterek. Takže ve výsledku by panely naopak spotřebu zvýšili.
Ale neznám parametry těch panelů, takže nemohu soudit.

původní Jakub P

Samozřejmě, ostatně proto to nejspíš testujou, aby v praxi zjistili, kolik to skutečně dá a jestli se to při současný technologii vyplatí. Protože spočítat to je jedna věc, otestovat v praxi jiná. A když měli k dispozici ten starej vlek jako v podstatě ideální testovací platformu…

Y.K.

To jo, ale pořádnou klimatizaci to neutáhne, bohužel. Uvádí výkon panelů 2 kW.