V Mexiku museli evakuovat 127 cestujících z Airbusu A320, před startem mu praskl podvozek
Kolaps podvozku Airbus A320 společnosti Viva Aerobus v Puerto Vallarta. Foto: Metropolitano Ags / Twitter.com
Mimořádná událost se obešla bez zranění.
„..při pojíždění k vzletové dráze..“ Je to jenom detail, ale z obrázků je patrné, že se to stalo na TRH 22, takže de facto to bylo na RWY. Taky je vidět, že paralelní TWY není operativní, takže se to nejspíš mohlo stát při backtracku na TRH 22.
Co je to backtrack? Su tupej.
Jednoduse, kdyz letadlo se na konci RWY otoci a jede po ni zpet k vyjezdu, kde ji opusti (nebo pred startem naopak). Na mensich letistich casto neni paralelni TWY tak se to dela timto zpusobem.
Pište mu paralelní pojížděcí dráha. Při tomhle dotazu zřejmě netuší co je to TWY. 😀
Štěstí že to ruplo už při pojizdeni před startem. Stát se to až při startu někde mezi V1 a V2. Tak je z toho slušnej masakr.
Spíš mezi V1 a Vr.
Díky za upřesnění. Jsem laik. Ale vždy se rád dozvím něco nového.
Nestalo by se nic zásadního, to letadlo umí bez podvozku i přistát, je na to dělané.
To si nemyslím. Asi by nemělo dost dráhy k zabrzdění.
Tak to je dobrá komedie – kdyby si do tý klouzačky nahoře pěkně neskočili tak se jim to ani nerozjede :)))
Komedie… Práh dveří je tak cca dva metry nad betonem. Kolikrát jste skákal ze dvou metrů?
cca …. synovo palanda má 1.8 metru a z tý fakt problém seskočit nemám. Neříkám že měli skákat s rozběhem na beton, taky tam mohli dát nějaký schůdky nebo žebřík
no ty mozna ne … ale spousta lidi ano.
v tu chvili nikdo netusil, co se muze stat.
a cekat, nez stovkamlidi seskace 2m … no, od stolu se to mudruje
A co senioři a lidi se sníženou pohyblivostí? Kdykoliv to může začít hořet.
Postupy jsou stanovené. Přes to nejede vlak.
Fakt seskočit a nebo se spustit a tím výšku redukovat?
Já jsem také v životě skákal z výšek nad 2 m, ale nikdy ne na beton. Mám rád své kosti. Je trapné vyrábět zranění při neurgentní evakuaci.
taky tam mohli dát nějaký schůdky nebo žebřík
Balíky sena. Jsou zhruba metr vysoké, stačilo zavolat Pedrovi do místního JZD.
Evakuace probíhá standardním a vyzkoušeným způsobem. Buď přivezou normální nástupní schody, ale na ty je východ zase moc nízko a nebo skluz, který je na to stavěný. Žádné experimenty. Paninko, šprušle sem, šprušle tam, hlavně nám ze žebříku nespadněte, to opravdu ne.
A když se skluz nepovede vystřelit a východ je na schody zase moc nízko nebo vysoko tak tam asi zůstanou na věky věků ne? Amen. Hlavně žádné experimenty.
Nevím jestli je skluz stavěný na to když prakticky leží na rovině. Pak si tam skákaj za sebou skoro za krk, dřív než toho co dojel sotva do dvou třetin z toho stihnou vykulit. Ostatně na některých fotkách to vypada že to někteří po tom skluzu sešli po svejch vestoje. Skluz na druhý straně se jim zjevně o zem zasekl a vzpříčil. Ještě že to fakt nehořelo.
Konstruktéra to nejspíš napadlo, že zkluz bude potřeba i u ledata se zlomenou příďovou nohou. Nebo při přistání na vodní hladině.
Ale jo, proč se držet prověřených a schválných postupuů, když můžeme začít dělat Pata a Mata. A pak mít za 1* z pobitevního generála. To v případě kdyby blaflo po 10 minutách, minutu potom, co přistavili schůdky, seřídili je na správnou výšku a vyšlo prvních 10 lidí.
Při přistání na vodní hladině asi není ten hlavní problém že ten skluz někdo rychle neopustí, že jo. A na to že to může kdykoli blafnout jsou ty hasiči okolo celkem klidní 🙂 Ale jestli to konstruktér takto zamýšlel a toto byla to ukázková evakuace, pak se tedy jemu i posádce i všem místním diskusním expertům hluboce omlouvám.
Není důvod aby to blafalo, když zkolaboval příďák. V přední části trupu žádné palivo není, poškození je relativně malé (z hlediska eskalace události). Hasiči to obejdou a když nikde neuniká palivo, není proč očekávat požár u incidentu tohoto typu a jen v pohotovosti přihlíží.
Evakuace podle prvních indicií vypadá poměrně ukázkově až na (klasicky) neukázněné cestující nesoucí bágly a jiné krámy.
Že to může kdykoli blafnout to tu psali jiní. Když tam teda jeden ještě sedí dole, druhej je někde v prostředku protože to fakt moc nejede a už tam skáče třetí je tedy ještě v rámci „poměrně ukázkově“, zvlášť tedy když není důvod aby to blafalo? Jenom se ptám.
Ano, to je normální certifikovaný postup.
https://youtu.be/XIaovi1JWyY
Pekne video. Ale v pripade zadymenia to bude zle. Videl som vsetky diely „Letecke katastrofy“, behom minuty bolo lietadlo v plamenoch.
Ano tyhle simulace za ideálních podmínek kdy figuranti vědí co bude a co mají dělat jsou moc působivé 🙂
Tak to je certifikace, musí se zkusit, že to jde reálně stihnout. Dobrovolníci vědí, že bude evakuace, ale neví o průběhu vůbec nic. Jsou na tom stejně jako cestující na palubě, který má letáček v kapse před sebou, cabin crew dělá briefing před startem a vysvětlí kde jsou exity a jejich omezení, doporučí vám si zjistit vám nejbližší. I cestující má potřebné informace.
tak především vědí, že se jim vázně nic nestane, že jo 🙂
Tak jistě. 🙂 Ale účelem této zkoušky v rámci certifikace je jen otestovat to, že vypočtené modely sedí.
Ano, známý je třeba relativně nedávný případ z Moskvy, kdy letoun co extrémně tvrdě dosedl okamžitě zachvátil prudký požár. V řádu sekund. Evakuována tak polovina lidí. Tam to jde rychle, je to jen hliníková slupička, kyslík dojde hned. Oheň je to nejhorší.
Vy nejste typ pro letectví. Tady se neexperimentuje, ale dělá se to co někdo vyzkoušel pokud to jen malinko jde. Skluz je na to stavěný, dosednutí bez podvozku, ztráta podvozku nebo přistání na vodu je jedna z mnoha možností. Za krk si skáčou i na skloněném skluzu, „vyhazování“ cestujících z „dojezdu“ skluzu je základ úspěchu. Letoun je certifikovaný, že jde evakuovat potřebném čase (90 s) i s polovinou nefunkčních exitů, takže pokud se s jedním skluzem něco stane, ničemu to nevadí. Máte tam použité oba „overwing“ exity se skluzy z křídla, pravý přední zřejmě nepoužitelný, asi ho vzal vítr či… Číst vice »
Zadní nepoužité správně. V tento moment kdy je záď letadla významně výš než by měla být by skluz byl spíš jak hasičská tyč a tudíž pro evakuaci nepoužitelný
Tak tak.
Samozřejmě po bitvě každý generál. Zpětně se na 100% nemusely vystřelovat evakuační skluzy, protože by pasažéři na palubě počkali na přistavení schůdků apod. Naštěstí to v letectví takto nefunguje a na prvním místě i v tomto případě byla bezpečnost lidí na palubě. Posádka nemohla vědět, jestli se něco díky nárazu do země nevznítí a podobně a snažila se dostat lidi z letadla co nejdříve nouzovou evakuací. Dle mého názoru postup naprosto v pořádku.
Tak ono z exitu na křídle žádná skluzavka nevede, a taky se holt musí dolů. Ale tam kde ta skluzavka je se vždycky použije, tak to má v manuálech i sám výrobce.
U A320 zrovna skluzavky z overwing exitů (u odtokové hrany křídla) jsou… nejnižší bod odtokové hrany křídla se nachází ještě nad povolenou maximální výškou (tuším 1.8 metru nad zemí) tedy u výšek nad 1.8 metru se musí dle regulí použít emergency slide. Rozdíl je u B737, kde se počítá s maximálním vysunutím klapek, které se využijí namísto skluzavky (nejnižší bod křídla s vysunutou mechanizací je pod 1.8 metru, tedy není nustnost skluzu)