V mělnickém přístavu prodlouží vlečku, vlaky by neměly tak často přečnívat
Intermodální terminál Mělník. Pramen: Autor: Petr Štefek – Vlastní dílo, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=48941996
V přístavu Mělník začne na přelomu ledna a února třetí fáze takzvané ekologizace. Stavební práce za 190 milionů potrvají do
Je to dobře, lidem ve městě to silně pije krev a byli politici, co před volbama slibovali zrušení terminálu. Takhle se městu snad trochu uleví.
Dost na tom, že v klídku zrušili druhou vlečku a nahradili ji silnicí a dalšími kamiony, o „zazděné“ možnosti napojit trať od Lužce nemluvě. Ještě si budou stěžovat na vlaky… Ale jinak je fajn, že se nebude zbytečně posunovat sem a tam , to zase jo.
Něco CEF a něco OPD (49%). krásné podnikání 🙂
K tomu ty fondy jsou. Si požádejte taky.
Jaký má terminál Mělník roční obrat kontejnerů?
Kdy tam naposledy připlul nějaký kontejner po Labi?
Roční obrat kontejnerů je velký. Jen to skoro vše je překládka mezi železničními a silničními vozidly…
Soudě podle počtu vlaků na vlečce velký, tipl bych tak 500 denně.
Pokud ten kontejner chcete dostat z/do Hamburku a z něj námořní lodí někam dál, tak je mnohem lepší, když se to přeloží na vlak v překladišti s molem u Labe, než aby to kamion vezl až z/do Hamburku. A to že při té překládce čistě náhodou přihlíží molo, to samotné překládce nevadí. Rušit kvůli tomu překladiště a stavět nové o kus vedle bez mola moc úspory nepřinese.
To máte sice pravdu, ale ŘVC občas při investici do zvedání mostů přes Vltavu či souběžné plavební kanály argumentuje kromě hotelových lodí (kde je přínos větší podjezdné výšky nesporný) i možností přepravy kontejnerů (což mi naopak přijde absurdní, když kontejnery neplují ani do Mělníka, kde je výška i šířka dostatečná). Proto jsem se ptal, jestli třeba náhodou. A vypadá to, že ani náhodou.
Naproti tomu přínos hotelových lodí proti přepravě nákladu po vodě (alespoň po proudu) je minimální. 🙂
Řekl bych, že tam po Labi nikdy žádný kontejner nepřiplul (ani nepřipluje), rozhodně ne v době existence kontejnerového překladiště. A jestli si myslíte, že je to škoda, tak není, protože vlak z Rotterdamu/Bremerhavenu je ekologičtější než loď, která by tam mohla při nějakém rozumném ponoru připlout. Holt Labe není Rýn.
Kdysi určitě pluly, viděl jsem to na fotkách, ale nebylo to rozhodně běžné. Že Labe není Rýn jsem si už taky všiml, ale ŘVC při rekonstrukci některých mostů jak na středním Labi tak na Vltavě vyžaduje podjezdnou výšku 5,25 m hned a 7,0 m výhledově. To jsou evropsky dohodnuté výšky, které mají umožnit přepravu kontejnerů ve dvou, resp. třech vrstvách (pro 4 vrstvy je stanoveno 9,1 m). Přímé porovnání ekologické zátěže při dopravě kontejnerů uceleným vlakem a říční lodí (ať už po Rýnu nebo po kanálech) by mě docela zajímalo, protože vlaky, obzvlášť v elektrické trakci, vypadají velice efektivně. Tam… Číst vice »