- Železnice •
- Logistika •
- Infrastruktura •
- Stavebnictví •
- Silnice •
- Voda
V kolínském přístavu o 400 metrů prodlužují vlečku, v Mělníku už je hotovo
Přístav Mělník s rozšířeným kolejištěm. Pramen: Swietelsky Rail
V mělnickém přístavu byly za zhruba 190 milionů korun prodlouženy tři vlečkové koleje.
Hned od začátku článku jsem si říkal, že vzhledem k nesmyslnosti té investice za tím budou. A dočkal jsem se na konci článku – dotace z evropských fondů. A vo tom to je !!!
Vzhledem k tomu, že i zde byla obrovská diskuse k tomu, že slpavnění Odry do Ostravy je k ničemu, protože se po vodě namá co vozit, tak předpokládám, že železnice se tady také postavila k tomu, aby se po ní nic nevozilo…..
Rozšířila se proto, aby byla v přístavním terminálu možná překládka železnice/silnice. A když by bylo někdy v budoucnu potřeba, tak není vyloučena překládka železnice/voda. Odra je přibližně v úseku km 300-618 prakticky nesplavná, takže se nedivím diskusi o využití této vodní cesty.
Myslíte v useku 300km – 618km? Od pramene nebo ustí, ikdyž to je toretický jedno při délce 874km…..
Myslím říční kilometry, Odra je počítaná od pramene, jedná se o úsek Malczyce-Kostrzyn.
A důvod praktické nesplavnosti nesplavnosti?
Odra je v tomto úseku jen regulovaná, ponor přes 1m se dá považovat za úspěch, nejnižší podjezdná výška 315 cm.
Jo takhle. Já jsem na lodních mapách našel pravě Třídu III, což má o hodně vetší parametry. Tak se ptám. To ovšem neřeší to, že poláci celý usek překopavají na 5 třídu. Oni to dostavi za pět let. A mi budem mít sotva další stuii.
To je sice hezké, ale dokud tu jezdí šukafony, české železnici to nepomůže.
Očekávám mínusy od šotoušků
Protože to je zcela nesmyslná teze, zejména v dané souvislosti.
V čem je tato teze nesmyslná?
Nemám čas.
Až na Šumavě zastřelíme posledního medvěda, až vyženeme z vesnice posledního kulaka, až odsuneme posledního Němce, pak bude teprve dobře. Teze o posledním šukafonu spadá do stejné kategorie jednoduchých, elegantních, ale naprosto špatných řešení.
Protože nemá k článku žádnou souvislost
Už je to trapné s těmi šukafony.máte něco k tématu pane?
Mám, ale dokud bude na české sítí poslední Regiomouse, nepomůže české železnici vůbec nic.
Proto by se mělo primárně pracovat na jejich odstranění a pak má smysl vymýšlet něco dalšího
Dokud tady budou někteří psát nesmysly a navíc nelogické a nesprávné, tak nám opravdu nic nepomůže.
Je vůbec nějak využívín kolínský přístav? Původní účel mělnického přístavu, překládka voda-železnice už je asi taky hodně sporadický.
Tady nejde o využívání přístavu ale o využívání evropských dotací. Capíto?
Celkem humorné je, že České přístavy investují do byznysu konkurence – „Význam kombinované dopravy spočívá v převedení nákladní silniční dopravy na dlouhých trasách na dopravu železniční,“ řekl Miloslav Černý, jednatel společnosti T-Port.“
Pořád jim zůstane možnost přeložit i na vodu a z vody, na rozdíl od „logistických“ center, která vznikají mimo koleje, nebo se od nich přímo odřezávají.
Investují do svého majetku, aby zvýšili/rozsirili jeho využitelnost.
A zadarmo to využití překladiště nebude, což je normální. Bude prostě vydělávat. Proto se investuje.
Přístav v Mělníku zaprvé – ač se to nezdá – je funkční jako terminál pro lodě a opravdu tam jezdí, jenom si toho prostě nikdo nevšímá, to samé platí třeba o Lovosicích. Druhak RCO, MTR a MAERSK a menší špeditéři si ty plochy v tom přístavu opravdu těžce směrem k přístavu platí. Takže aji kdyby jakékoliv jiné pohnutky, přístav to je, peníze se sypou, proč neinvestovat.
Jaké komodity se dnes v Mělníku překládají z vody a na vodu?
V Lovosicích to je obilí a hnojiva nebo ještě něco jiného (když nepočítám 400 kV transformátory s posunem fáze)?
Co je to prosím ta „ekologická lodní doprava“?
Asi jak se zbavit paliva, které nic jiného není schopné spálit než lodní motor. Každý lodník vypráví o ekologické lodní dopravě, ale nikdy to moc nerozvádí dál, výhoda velikých až obrovských lodí je velké množství a velké rozměry nákladu, ekologičnost je na delší počítání.
energetické nároky dopravy po vodě jsou asi 75x nižší než po silnici a to díky podstatně nižšímu tření. Pokud však chcete, abychom tady měli super moderní lodě, tak je potřeba vybudovat pro začátek alespoň ty dva jezy (u Děčína a u Přelouče), aby ta doprava byla více využívána. To máte úplně stejné, jakobyste se divil, že se málo využívá vlak a přitom bránil stavbě viaduktů přes řeky. Bylo by logické, že by pak vlakem nikdo nejezdil, kdyby vedle jel autobus, co může tu řeku zdolat po mostě.
1) nezapomínejte, že loď se pohybuje v prostředí 800x HUSTŠÍM, než je vzduch, takže odpor prostředí je výrazně vyšší 2) plavba v úzkém a mělkém korytu/kanálu vede ke vzniku vlnění, které působí jako další odpor (viz např. Froudovo číslo) 3) lodě (na Labi) jezdí jen po proudu? 4) při plavbě v relativné úzké plavební dráze (což Labe je) musíte I PO PROUDU jet vyšší rychlostí, než by bylo obecně nutné, kvůli udržení manévrovatelnosti. Ono to s tou ekologií vnitrozemské vodní dopravy není zase tak úplně růžové… Ale nelze si nevšimnout, že jaksi v řekách není a nebude voda, takže to… Číst vice »
ad1) Porovnáváte špatné hodnoty. Musíte porovnávat valivý odpor kola (silniční nebo železniční) s odporem, co klade voda lodi. Neporovnáváte aerodynamiku lodě a vozidel. Při těch rychlostech lodí nehraje aerodynamika lodě zásadní tohle roli.
ad4) To jsou ty potřebné jezy, aby se z řeky stal olej. A pokud uděláte jezy, tak voda bude, jen možná bude málo protékat.
ad 1) já nemusím naštěstí nic. U lodí prostě je odpor vody tím zásadním odporem proti pohybu plavidla. Kolega, na kterého jsem reagoval, psal o tření, takže za mě ok
ad 4) „jen možná bude málo protékat“ – ano, tak nějak to celé málo protéká! Proč asi? Že by se nám ta potvora voda vsakovala do Macochy? 😀
Jediná možnost jak se v husté (a tomto případě hlavně mělké) vodě pohybovat úsporně je POMALÁ PLAVBA, tak 6-15 km/h. A to je pro mnoho přeprav docela limitující.
Kde je na Vltavě problém s hloubkou vody? Od soutoku s Berounkou až po Mělník je všude a celoročně víc než dva metry (když nepočítám volně proudící úseky v Troji a kolem Lužce, kde se ale plavba neprovozuje). Proti proudu do Štěchovic je to horší, ale to by taky šlo vyřešit.
takže naložit na auto, převézt k lodi, přeložit na loď, pak popojet po řece, zase přeložit na auto a odvézt na skládku.. i kdyby ten přesun byl levnější (určitě ne 75x, to jste v jiném řádu), tak to celkově levnější být nikdy nemůže ba naopak, to musí být násobně dražší!
Pokud máte aspoň jeden konec cesty na břehu řeky (kanálu), tak to začne dávat smysl, viz štěrkopísky do pražských betonáren TBG Metrostav s nedávných článcích zde. To je stejné jako s železničními vlečkami, ty taky zásadně zvyšují konkurenceschopnost železniční dopravy oproti překládání z/do aut kdesi na nádraží.
no a máte jeden konec na břehu? pravděpodobně ne, i ta stavba není na břehu a odkopávkami na stavbě se nedá loď rovnou plnit, takže se musí přeložit na auto…
To je bohužel málokde. Štěrkopísky jsou obvykle sedimenty velkých řek, tam je velká šance, občas kamenolom. V Praze se lodě využívaly při odvozu sutě při rekonstrukci Rudolfina. Elektrárna Chvaletice byla na břehu (teď je už jen na vlečce). Když se podíváte třeba do Německa, taková infrastruktura se buduje desítky let, mnoho desítek let. Ropná rafinerie nebo hutě – to nevznikne na splavném toku (kanálu) samo od sebe.
To je něco jako ta zelenorudá „bezemisní“ doprava. Každej si chce přihřát polívčičku.
Lodní doprava je mnohem ekologičtější než silniční, protože 5 parníků, co vypluje 4x ročně, vyprodukuje méně zplodin, než statisíce kamionů za celý rok 😀
Skoro půl míče za metr? A není to málo? Nebo se kvůli tomu musel stavět tunel?
… 16 tisíc tun odtěžené zeminy
… Součástí prací byla i pevná jeřábová dráha
Tohle nebude za flašku frantovi.
24mil /400m je 60tis za m, ne půl míče..musíte být při čtení pozornější..
Konecne. Ted bude mozne zacit vozit po zeleznici vodu, aby nebyly problemy se splavnosti.
A o dotacích nic? České přístavy tedy i T-Port dostávají od státu 49% 🙂
No a co? Když splní podmínky programu, dostanou podporu.