Na fotce je vidět zobrazení, jako by bylo z očí řidiče.
Zkoušeli jste i jiné formy zobrazení (třeba virtuální kamera v úplně jiném místě, než běžně sedí řidič)?
Při kombinaci obrazu z mnoha kamer a výkonných grafických karet + SW je možné zobrazovat jakýkoliv pohled (třeba osobní auta dnes běžně při parkovaní zobrazují pohled na auto a situaci kolem něj zvrchu) a nějaký jiný pohled by mohl být pro přehled o situaci lepší než ten „tradiční“.
Na doprovodném obrázku je pohled, který poskytují kamery umístěné na střešním nosiči. Tato pozice se ukázala jako optimální, protože kapota auta nabízí řidiči referenční bod pro lepší orientaci v prostoru a vyvýšené umístění oproti sedadlu řidiče pak poskytuje lepší rozhled po okolí. Zkoušeli jsme ale i jiné pozice kamer. Ukázalo se, že různé typy vozidel mají z hlediska polohy kamer různé nároky, u vozidel s více méně plochou přídí (autobus, nákladní vozidlo) je vhodnější kamery umístit přímo v kabině a jako referenční bod pak slouží hrana palubní desky. Idea se skládáním obrazu třeba do ptačí perspektivy je rozhodně velice atraktivní… Číst vice »
Petr S.
1 rok
To jsem zvědav, jak rychle v případě nehody policie zjistí, KDO to řídil a KDE se nachází, aby ho včas podrobili testu na alkohol apod.
Pane Vanžuro, děkuji za Vaše komentáře a vysvětlení v diskuzi. Oceňuji, že se vše snažíte vysvětlit a reagovat na každý komentář. Nabídka na představení činnosti při osobní návštěvě platí pro nepracovní dny? V pracovních dnech se totiž do Brna téměř nedostanu, a pokud výjimečně ano, tak mám plný program. Pořádáte třeba nějaký den otevřených dveří (o víkendu)?
Děkuji! Těší mě, že mé odpovědi na zdejší komentáře shledáváte přínosnými. Co se návštěvy naší instituce týče, naprosto bez problémů je za námi možné přijít kterýkoli den od pondělí do pátku. Stačí dát pár dní dopředu vědět, odsouhlasíme si termín a čas návštěvy, abychom se společně s kolegy i z dalších oddělení připravili a zajistili, že budou k dispozici kompetentní osoby pro realizaci prohlídky, a dle domluvy se u nás následně sejdeme. O víkendech to už tak jednoduché není, protože v budově bývá zpravidla jen výjezdový tým, který jezdí analyzovat dopravní nehody. Dny otevřených dveří, pokud si jsem vědom, vyloženě… Číst vice »
Alík
1 rok
Nějak si nedovedu představit, že se s tímto dálkovým ovládáním „protáhnete“ v případě objíždění překážky na cestě. Máte to nějak ošetřeno nebo to již máte implementováno v nových verzích? Děkuji.
Odhad vzdálenosti ve stísněných podmínkách je kupodivu poměrně přesný a navíc se zlepšuje se zkušenostmi (časem stráveným za řízením). Přesto jste správně odtušil, že to ne vždy může být dostačující. V některých verzích jsou proto implementovány prvky rozšířené reality, které řidiči pomáhají s lepším odhadem vzdáleností.
Marek Vanžura
1 rok
Mohu se zeptat, co Vás k tomuto názoru vede? Tuto nevraživost vůči CDV vnímám již delší dobu, ale dosud mi nikdo nedokázal vysvětlit, odkud se bere. Budu proto velice vděčný za uspokojivé vysvětlení.
Děkuji za vysvětlení. Jestli Vám tedy správně rozumím, máte jinou představu o tom, čemu by se měly věnovat veřejné instituce, přičemž velkou část jejich dosavadních činností by dle Vás měl realizovat spíše soukromý sektor. Je to tak? Naprosto v pořádku, nic si osobně neberu. Naopak, jsem rád za Vaše ujasnění, je to vítaný podnět zamyslet se nad naší činností i pod novým úhlem pohledu. Jak už jsem ale zmínil v odpovědi na jiný komentář, rádi svoji činnost komukoli představíme osobně. Pokud máte zájem, dejte vědět a velice rádi Vás u nás uvítáme. Je docela dobře možné, že informace z tisku… Číst vice »
Žádné nekalé úmysly za pozváním na návštěvu naší instituce nehledejte. Je to prostě jen snaha o maximální transparentnost a vstřícnost. Co se Vaší výzvy týče, zmíním několik projektů, které měly či mají pozitivní přínos pro společnost. Osobně se podílím například na mezinárodním projektu SHOW, v rámci kterého v Brně provozujeme autonomní minibus, díky kterému si kdokoli může udělat vlastní představu o dnešním stavu této technologie. Kolegové pak například zpracovali pro několik měst takzvané plány udržitelné mobility a zasadili se o zlepšení dostupnosti služeb veřejné přepravy. Jiní kolegové se podílejí na rehabilitačních programech pro řidiče, kterým bylo odebráno řidičské oprávnění. Další… Číst vice »
Naše dveře jsou stále otevřené a více než rádi ve svých řadách uvítáme další schopné a talentované lidi oplývající nápady. 🙂
Radomír
1 rok
To nemá na plejak ?
Berhof
1 rok
„Nikdo z konkurentů nenabízí řešení, které by bylo optimalizováno směrem k řidiči tak, jako náš produkt“
To muselo dát panečku práce objednat jeden rám se sedačkou, celé to smontovat a nakonec přišroubovat na rám Logitech G29 za 5000, kde stojí pedály za starou bačkoru a zpětná vazba volantu je dosti pomalá. Tady se na optimalizaci pro řidiče někdo těžce vykvák a soustředil se radši na správné PR formulace 🙂
Na doprovodném obrázku je zobrazena vývojová verze stanice, nikoli výsledné řešení. Když to trochu zjednoduším, na vývojové verzi probíhaly zejména testy konektivity a obecně přenosu dat mezi stanicí a vozidlem, zatímco optimalizace rozhraní vzhledem k řidiči probíhala souběžně na druhé verzi, jež se vyznačuje zcela jinými (pokročilejšími) komponentami. Mimochodem, herní periferie mají tu výhodu, že z hlediska ergonomie jsou zpravidla velmi dobře vyladěné, aby s nimi hráči byli schopní pohodlně trávit co nejvíce času, takže jejich využitím se lze vyhnout tomu, abychom takříkajíc znovu vynalézali kolo (automotive sektor i vojáci rádi používají například ovladače z Xboxu). Máte-li zájem, rádi Vás… Číst vice »
Souhlasím, komerčně dostupné VR náhlavní sady mají mimo jiné mizerné možnosti pro nastavení PD/IPD (vzdálenosti zornic).
Pokud nejste v té většině, která to umí kompenzovat, VR je vám k ničemu, a nedokážu si představit 8h pracovní směnu s indukovaným prizmatem, které vzniká při nesouladu nastavení náhlavní sady a reálných parametrů vaší hlavy.
Bohužel s Vámi musím nesouhlasit. Automobilky se do podobných věcí jen velmi nerady pouští na vlastní triko. Mnohem častěji si koupí existující řešení od některé z technologických firem, protože se tím vyhnou rizikům spojeným s vývojem nové technologie. Pěkným příkladem je korejská automobilka Hyundai, která si technologii dálkového řízení kupuje od izraelské firmy Ottopia.
Kromě toho automobilky nejsou ani zdaleka jedinými zákazníky pro teleoperaci. Ještě více příležitostí pro implementaci tohoto řešení nabízí sféra užitkových/průmyslových vozidel jako jsou nejrůznější „ještěrky“ ve skladištích anebo těžká technika v dolech a na dalších podobných místech. A to ani nepočítám potenciál pro vojenské aplikace.
Osobne se take domnivam ze toto je ukol pro nejaky soukromy start-up. Neni zde provaden zakladni vyzkum, ktery si zaslouzi statni podporu, ale jen technologicky vyvoj.
Kdyz by CDV byl soukromy start-up uz s nejakymi vysledky, penize na dalsi vedeni projektu by si nasel podle smysluplnosti na trhu urcite. Lepsi takovy startup nez porad neco z fin-tech oblasti.
Souhlasím s Vámi, proto je potěšující vidět, že technologickým vývojem diskutovaného řešení se zabývá soukromý start-up Roboauto.
Jen ještě uvedu na pravou míru tu skutečnost, že projekt byl podpořen Technologickou agenturou České republiky (TAČR), která se soustředí na podporu aplikovaného výzkumu. Základní výzkum podporuje Grantová agentura České republiky (GAČR).
Opomenul jsem také zopakovat v textu uvedenou informaci, že o vývoj uvedeného řešení se v prvé řadě stará společnost Roboauto, což je, stejně jako Ottopia, soukromá firma. CDV v rámci tohoto projektu přispělo svojí expertizou v oblasti lidského faktoru, díky čemuž došlo k efektivnímu propojení schopností technologické firmy s dovednostmi a znalostmi veřejné výzkumné instituce.
Pro úplnost, projekt běžel od roku 2020 do konce loňského roku.
Odpovědět na tuto otázku bude dávat smysl tak za tři až čtyři roky. Teprve tehdy bude hodnocení projektu a jeho přínosů adekvátní. Můžete na to mít samozřejmě jiný názor, je to naprosto v pořádku.
Ano, přesně tak. Výzkumné projekty nekončí posledním dnem jejich financování, ale po několik následujících let se sleduje jejich implementace a udržitelnost, tj. typicky komercializace výsledků, dosahování obchodních úspěchů a podobně.
Pražec
1 rok
A při nízkém sluníčku bude kamera „kroutit krkem“, aby našla úhel, při kterém operátor vůbec něco uvidí?
Toto je velice trefná připomínka. Problém s oslněním/přesvícením kamer jsme pochopitelně také řešili a jednalo se o jednu z nejdůležitějších kritických situací, s nimiž jsme se museli vypořádat. Dostupných řešení existuje celá řada, počínaje integrací kamer disponujících čipem s vysokým dynamickým rozsahem až po využití doplňkové senzoriky jako jsou LiDARy, jež nejsou na světelné podmínky náchylné, a které mohou poskytnout potřebnou obrazovou informaci ve chvílích, kdy jsou schopnosti kamer z nějakého důvodu omezené.
Michal 460
1 rok
Zajímalo by mne, jak chtějí řešit latenci.
Z vlastní zkušenosti z počítačových her vím, že „pouhých“ pár desítek milisekund mezi vstupem a výstupem může být velmi problematických, jelikož se toto zpoždění mnohonásobně přenáší na celkovou reakci člověka. Snad to nějak podchytí, aby s tím nebyl problém.
Latence je v případě teleoperace tím vůbec nejdůležitějším parametrem. Proto s Vámi zcela souhlasím, že je potřeba usilovat o co možná nejmenší zpoždění v přenosu dat. Nesmírně důležitá je v tomto směru redundance spojení, tedy paralelní přenos dat více kanály, jež se navíc vyznačují vysokými přenosovými rychlostmi. Aktuálně nejpokročilější bezdrátové sítě umožňují dosáhnout latence 12 ms, což je z pohledu řidiče už nepostřehnutelné zpoždění. Pro zajímavost, piloti dálkově řízených letounů MQ-9 Reaper se běžně potýkají se zpožděním až dvou sekund, což je pro ně zpočátku nepříjemné, ale docela rychle si na to umí zvyknout. Tolerance takto velké latence je dána… Číst vice »
Ještě mám jednu otázku:
Na fotce je vidět zobrazení, jako by bylo z očí řidiče.
Zkoušeli jste i jiné formy zobrazení (třeba virtuální kamera v úplně jiném místě, než běžně sedí řidič)?
Při kombinaci obrazu z mnoha kamer a výkonných grafických karet + SW je možné zobrazovat jakýkoliv pohled (třeba osobní auta dnes běžně při parkovaní zobrazují pohled na auto a situaci kolem něj zvrchu) a nějaký jiný pohled by mohl být pro přehled o situaci lepší než ten „tradiční“.
Na doprovodném obrázku je pohled, který poskytují kamery umístěné na střešním nosiči. Tato pozice se ukázala jako optimální, protože kapota auta nabízí řidiči referenční bod pro lepší orientaci v prostoru a vyvýšené umístění oproti sedadlu řidiče pak poskytuje lepší rozhled po okolí. Zkoušeli jsme ale i jiné pozice kamer. Ukázalo se, že různé typy vozidel mají z hlediska polohy kamer různé nároky, u vozidel s více méně plochou přídí (autobus, nákladní vozidlo) je vhodnější kamery umístit přímo v kabině a jako referenční bod pak slouží hrana palubní desky. Idea se skládáním obrazu třeba do ptačí perspektivy je rozhodně velice atraktivní… Číst vice »
To jsem zvědav, jak rychle v případě nehody policie zjistí, KDO to řídil a KDE se nachází, aby ho včas podrobili testu na alkohol apod.
V rámci projektu jsme se i těmito záležitostmi zabývali a zpracovali metodický podklad týkající se těchto provozně-bezpečnostních aspektů.
Pane Vanžuro, děkuji za Vaše komentáře a vysvětlení v diskuzi. Oceňuji, že se vše snažíte vysvětlit a reagovat na každý komentář. Nabídka na představení činnosti při osobní návštěvě platí pro nepracovní dny? V pracovních dnech se totiž do Brna téměř nedostanu, a pokud výjimečně ano, tak mám plný program. Pořádáte třeba nějaký den otevřených dveří (o víkendu)?
Děkuji! Těší mě, že mé odpovědi na zdejší komentáře shledáváte přínosnými. Co se návštěvy naší instituce týče, naprosto bez problémů je za námi možné přijít kterýkoli den od pondělí do pátku. Stačí dát pár dní dopředu vědět, odsouhlasíme si termín a čas návštěvy, abychom se společně s kolegy i z dalších oddělení připravili a zajistili, že budou k dispozici kompetentní osoby pro realizaci prohlídky, a dle domluvy se u nás následně sejdeme. O víkendech to už tak jednoduché není, protože v budově bývá zpravidla jen výjezdový tým, který jezdí analyzovat dopravní nehody. Dny otevřených dveří, pokud si jsem vědom, vyloženě… Číst vice »
Nějak si nedovedu představit, že se s tímto dálkovým ovládáním „protáhnete“ v případě objíždění překážky na cestě. Máte to nějak ošetřeno nebo to již máte implementováno v nových verzích? Děkuji.
Odhad vzdálenosti ve stísněných podmínkách je kupodivu poměrně přesný a navíc se zlepšuje se zkušenostmi (časem stráveným za řízením). Přesto jste správně odtušil, že to ne vždy může být dostačující. V některých verzích jsou proto implementovány prvky rozšířené reality, které řidiči pomáhají s lepším odhadem vzdáleností.
Mohu se zeptat, co Vás k tomuto názoru vede? Tuto nevraživost vůči CDV vnímám již delší dobu, ale dosud mi nikdo nedokázal vysvětlit, odkud se bere. Budu proto velice vděčný za uspokojivé vysvětlení.
Děkuji za vysvětlení. Jestli Vám tedy správně rozumím, máte jinou představu o tom, čemu by se měly věnovat veřejné instituce, přičemž velkou část jejich dosavadních činností by dle Vás měl realizovat spíše soukromý sektor. Je to tak? Naprosto v pořádku, nic si osobně neberu. Naopak, jsem rád za Vaše ujasnění, je to vítaný podnět zamyslet se nad naší činností i pod novým úhlem pohledu. Jak už jsem ale zmínil v odpovědi na jiný komentář, rádi svoji činnost komukoli představíme osobně. Pokud máte zájem, dejte vědět a velice rádi Vás u nás uvítáme. Je docela dobře možné, že informace z tisku… Číst vice »
Žádné nekalé úmysly za pozváním na návštěvu naší instituce nehledejte. Je to prostě jen snaha o maximální transparentnost a vstřícnost. Co se Vaší výzvy týče, zmíním několik projektů, které měly či mají pozitivní přínos pro společnost. Osobně se podílím například na mezinárodním projektu SHOW, v rámci kterého v Brně provozujeme autonomní minibus, díky kterému si kdokoli může udělat vlastní představu o dnešním stavu této technologie. Kolegové pak například zpracovali pro několik měst takzvané plány udržitelné mobility a zasadili se o zlepšení dostupnosti služeb veřejné přepravy. Jiní kolegové se podílejí na rehabilitačních programech pro řidiče, kterým bylo odebráno řidičské oprávnění. Další… Číst vice »
Nic moc
Naše dveře jsou stále otevřené a více než rádi ve svých řadách uvítáme další schopné a talentované lidi oplývající nápady. 🙂
To nemá na plejak ?
„Nikdo z konkurentů nenabízí řešení, které by bylo optimalizováno směrem k řidiči tak, jako náš produkt“
To muselo dát panečku práce objednat jeden rám se sedačkou, celé to smontovat a nakonec přišroubovat na rám Logitech G29 za 5000, kde stojí pedály za starou bačkoru a zpětná vazba volantu je dosti pomalá. Tady se na optimalizaci pro řidiče někdo těžce vykvák a soustředil se radši na správné PR formulace 🙂
Na doprovodném obrázku je zobrazena vývojová verze stanice, nikoli výsledné řešení. Když to trochu zjednoduším, na vývojové verzi probíhaly zejména testy konektivity a obecně přenosu dat mezi stanicí a vozidlem, zatímco optimalizace rozhraní vzhledem k řidiči probíhala souběžně na druhé verzi, jež se vyznačuje zcela jinými (pokročilejšími) komponentami. Mimochodem, herní periferie mají tu výhodu, že z hlediska ergonomie jsou zpravidla velmi dobře vyladěné, aby s nimi hráči byli schopní pohodlně trávit co nejvíce času, takže jejich využitím se lze vyhnout tomu, abychom takříkajíc znovu vynalézali kolo (automotive sektor i vojáci rádi používají například ovladače z Xboxu). Máte-li zájem, rádi Vás… Číst vice »
To není G29, ale nevadí
To není G29, ale nevadí.
Ale zase výhoda je, že se to pak dá prodat na bazoši nějakými fandovi Truck Simulátoru.
V roce 2023 bych očekával VR – ale to by asi na fotce vypadalo hůř.
Zobrazení ve VR je také možné. Oproti klasickým monitorům má ale tu nevýhodu, že u velké části lidí používání náhlavní sady vyvolává nevolnost.
Souhlasím, komerčně dostupné VR náhlavní sady mají mimo jiné mizerné možnosti pro nastavení PD/IPD (vzdálenosti zornic).
Pokud nejste v té většině, která to umí kompenzovat, VR je vám k ničemu, a nedokážu si představit 8h pracovní směnu s indukovaným prizmatem, které vzniká při nesouladu nastavení náhlavní sady a reálných parametrů vaší hlavy.
Není to G29, ale nevadí
Není to nějaký sméčko? K čemu to bude dobré? Každá automobilka si to řeší po svém, pochybuji, že to nějaká využije. Zbytečně vyhozené státní peníze.
Bohužel s Vámi musím nesouhlasit. Automobilky se do podobných věcí jen velmi nerady pouští na vlastní triko. Mnohem častěji si koupí existující řešení od některé z technologických firem, protože se tím vyhnou rizikům spojeným s vývojem nové technologie. Pěkným příkladem je korejská automobilka Hyundai, která si technologii dálkového řízení kupuje od izraelské firmy Ottopia.
Kromě toho automobilky nejsou ani zdaleka jedinými zákazníky pro teleoperaci. Ještě více příležitostí pro implementaci tohoto řešení nabízí sféra užitkových/průmyslových vozidel jako jsou nejrůznější „ještěrky“ ve skladištích anebo těžká technika v dolech a na dalších podobných místech. A to ani nepočítám potenciál pro vojenské aplikace.
Osobne se take domnivam ze toto je ukol pro nejaky soukromy start-up. Neni zde provaden zakladni vyzkum, ktery si zaslouzi statni podporu, ale jen technologicky vyvoj.
Kdyz by CDV byl soukromy start-up uz s nejakymi vysledky, penize na dalsi vedeni projektu by si nasel podle smysluplnosti na trhu urcite. Lepsi takovy startup nez porad neco z fin-tech oblasti.
Souhlasím s Vámi, proto je potěšující vidět, že technologickým vývojem diskutovaného řešení se zabývá soukromý start-up Roboauto.
Jen ještě uvedu na pravou míru tu skutečnost, že projekt byl podpořen Technologickou agenturou České republiky (TAČR), která se soustředí na podporu aplikovaného výzkumu. Základní výzkum podporuje Grantová agentura České republiky (GAČR).
Opomenul jsem také zopakovat v textu uvedenou informaci, že o vývoj uvedeného řešení se v prvé řadě stará společnost Roboauto, což je, stejně jako Ottopia, soukromá firma. CDV v rámci tohoto projektu přispělo svojí expertizou v oblasti lidského faktoru, díky čemuž došlo k efektivnímu propojení schopností technologické firmy s dovednostmi a znalostmi veřejné výzkumné instituce.
Pro úplnost, projekt běžel od roku 2020 do konce loňského roku.
Odpovědět na tuto otázku bude dávat smysl tak za tři až čtyři roky. Teprve tehdy bude hodnocení projektu a jeho přínosů adekvátní. Můžete na to mít samozřejmě jiný názor, je to naprosto v pořádku.
Ano, přesně tak. Výzkumné projekty nekončí posledním dnem jejich financování, ale po několik následujících let se sleduje jejich implementace a udržitelnost, tj. typicky komercializace výsledků, dosahování obchodních úspěchů a podobně.
A při nízkém sluníčku bude kamera „kroutit krkem“, aby našla úhel, při kterém operátor vůbec něco uvidí?
Toto je velice trefná připomínka. Problém s oslněním/přesvícením kamer jsme pochopitelně také řešili a jednalo se o jednu z nejdůležitějších kritických situací, s nimiž jsme se museli vypořádat. Dostupných řešení existuje celá řada, počínaje integrací kamer disponujících čipem s vysokým dynamickým rozsahem až po využití doplňkové senzoriky jako jsou LiDARy, jež nejsou na světelné podmínky náchylné, a které mohou poskytnout potřebnou obrazovou informaci ve chvílích, kdy jsou schopnosti kamer z nějakého důvodu omezené.
Zajímalo by mne, jak chtějí řešit latenci.
Z vlastní zkušenosti z počítačových her vím, že „pouhých“ pár desítek milisekund mezi vstupem a výstupem může být velmi problematických, jelikož se toto zpoždění mnohonásobně přenáší na celkovou reakci člověka. Snad to nějak podchytí, aby s tím nebyl problém.
A co takový sekundový lag, to je teprve věc. 🙂
Latence je v případě teleoperace tím vůbec nejdůležitějším parametrem. Proto s Vámi zcela souhlasím, že je potřeba usilovat o co možná nejmenší zpoždění v přenosu dat. Nesmírně důležitá je v tomto směru redundance spojení, tedy paralelní přenos dat více kanály, jež se navíc vyznačují vysokými přenosovými rychlostmi. Aktuálně nejpokročilější bezdrátové sítě umožňují dosáhnout latence 12 ms, což je z pohledu řidiče už nepostřehnutelné zpoždění. Pro zajímavost, piloti dálkově řízených letounů MQ-9 Reaper se běžně potýkají se zpožděním až dvou sekund, což je pro ně zpočátku nepříjemné, ale docela rychle si na to umí zvyknout. Tolerance takto velké latence je dána… Číst vice »
To je latence v jednom směru anebo v součtu? Protože, pokud je to v jednom směru, tak skutečná je dvojnásobná.
Jedná se o latenci mezi tím, kdy od řidiče odejde řídicí pokyn, a tím, kdy se patřičná reakce vozidla projeví na monitoru před řidičem.