cargo

V Břeclavi zmizela část výpravčích, stanici řídí z Přerova. Lidi ale SŽDC neušetřila

Železniční stanice Břeclav. Foto: mmcite.czŽelezniční stanice Břeclav. Foto: mmcite.cz

Stanice Břeclav je dalším důležitým železničním uzlem, kde se provoz řídí dálkově. K přepnutí na dálkové řízení došlo minulý týden


Stanice Břeclav je dalším důležitým železničním uzlem, kde se provoz řídí dálkově. K přepnutí na dálkové řízení došlo minulý týden v pondělí, potvrdila Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).

Důležitá přechodová stanice Břeclav dlouho zůstávala řízena z místa výpravčími z hlavní služby, i když dva hlavní koridory do Břeclavi už byly plně pod dálkovým řízením. Proti přechodu na dálkové řízení byli zaměstnanci, odboráři i část vedení SŽDC. Argumentovali tím, že se nic neušetří, protože část výpravčích ve stanici musí i nadále zůstat, a naopak zaměstnanci, kteří přešli do Přerova, jsou zařazeni ve vyšším tarifním stupni.

Důvodem odporu proti řízení z Přerova je fakt, že zde dochází k odbavování nákladních vlaků přijíždějících ze Slovenska a Rakouska a velice častému přepřahání lokomotiv a střídání lokomotivních čet. Tuto místní práci je lepší řídit z místa kvůli bezprostřední komunikaci výpravčí – dopravce.

Stanici opustí pět výpravčích, kteří budou převedeni na jiná pracoviště,“ řekl mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Podle informací deníku Zdopravy.cz se ale personální potřeba ve stanici prakticky nezměnila a pokud se započítá i počet přesunutých lidí do Přerova na post dispečera, nedošlo k žádné úspoře počtu zaměstnanců. Právě kvůli úsporám se přitom dálkové řízení zavádělo.

Personálně se víceméně moc neušetřilo. Sice odsud pár lidí odešlo, ale přibyli další v Přerově, kteří budou řídit provoz v Břeclavi,“ říká Miroslav Maincl z Odborového sdružení železničářů (OSŽ).

Konec výpravčích ve velkých stanicích kritizuje také Aliance drážního provozu, odborová organizace hlavně pracovníků řízení provozu na železnici.  „Bohužel již od počátku, se ukazuje, že místní práci a tok informací mezi zátěžovým (dispozičním) výpravčím není možné efektivně dálkově řídit,“ řekl předseda Jan Zazvonil.  Podle něj jde například o výměnu informací s dopravci osobní i nákladní dopravy, místní požadavky, řazení vlaků, sjednávání jízd z/do depa nebo seřaďovacího obvodu.  

Z této situace vznikla akutní potřeba kdysi obsazené pracovní místo v Břeclavi znovu obnovit a zajistit personální kapacity, což je problém. Někteří zaměstnanci již odešli na CDP Přerov, jiní již nechtějí dojíždět tak daleko za prací a zůstali ve stanici jako pohotovostní výpravčí a někteří opustili řady zaměstnanců SŽDC nadobro,“  řekl Zazvonil. Připomíná také to, že práce pohotovostního výpravčího je honorována podle tarifního stupně 10, traťový dispečer se stejnou odborností v centrálním dispečeském pracovišti podle stupně 12. „Paradoxně zavedením dálkového řízení vznikla personální potřeba vyšší než před aktivací, ale CDP je jiná organizační složka, má jiný název profese (traťový dispečer) než stanice Břeclav pod Oblastním ředitelstvím Brno, kde zůstali pohotovostní výpravčí, kteří mají shodnou odbornost, zdravotní a psychickou způsobilost a početní stav ve směně se snížil jen nepatrně a na CDP vzrostl. Tento krok v centralizaci ukazuje, že řízení práce v mezilehlých stanicích je pro dálkové řízení ideální, ale řízení uzlu už s sebou nese více negativních faktorů než přínosů,“ dodal Zazvonil.

Úsek mezi Břeclaví a Přerovem patří k jedněm z prvních, který se řídí na české železnici dálkově. V roce 2016 začali řídit dispečeři z pracoviště v Přerově i provoz na koridoru mezi Brnem a Břeclaví. Výpravčí po dokončení modernizace nebudou potřeba ani na trati do Mikulova a Znojma.

SŽDC v příštích měsících plánuje přepnutí tratě Beroun – Rudná u Prahy – Praha Smíchov na řízení z Berouna do Prahy, s dokončením modernizace plzeňského uzlu má dojít ke konci výpravčích i v západočeské metropoli.  Proti tomuto záměru opět protestují zaměstnanci i odboráři, protože podle nich nepřináší žádné úspory, navíc se v Plzni modernizovalo dálkové řízení v roce 2011. Investici za 178 milionů korun placenou z evropských peněz SŽDC vysvětluje tím, že stávající systém se jeví už jako nevyhovující.

Spekuluje se, že konec náměstka Josefa Hendrycha ve funkci náměstka pro řízení provozu souvisí i s jeho odporem proti zbytečným investicím v rámci zavádění dálkového řízení.

Tagy Břeclav Centrální dispečeské pracoviště dálkové řízení SŽDC
64 komentářů