V Baťově kanálu je málo vody. Plavební správa omezuje ponor a provoz komor
Baťův kanál. Autor: Zdopravy.cz/Jan Sůra
Ponor plavidel nově nesmí přesahovat hodnotu 60 centimetrů.
Ponor plavidel nově nesmí přesahovat hodnotu 60 centimetrů.
Doufám, že za 100 let se lidé vzpamatují a bude tady kanál Dunaj- Odra – Labe ve výstavbě anebo v provozu. V Německu mají taky kanál Rýn- Mohan- Dunaj a funguje to. Takže zapomeňte na to ,že ten projekt nadhodil Zeman a berte to vážně. Naši sousedé mají hotové famózní projekty a my se pořád chováme zaprdle jak postavičky ze Slunce, seno, jahody. „Vono to přece nejde, předsedo.“
Tak se podívejte na statistiky objemu přeprav na tom RMD. Němci už dávno uznali, že to byl krok vedle.
Statistiky vnitroněmecké vodní dopravy ukazují jednu věc: tam, kde byla HISTORICKY používaná vodní cesta, tam se využívá i ve 21.století. Za všechny třeba chemička BASF v Ludwigshafenu. Ale tam, kde firmy v průběhu (nejpozději druhé poloviny) 20.stol. neměly jinou možnost, než silnici nebo železnici, tak tam se zkrátka „nenaučily“ používat vodní dopravu. Prostě se bez ní obejdou. Jistě najdeme i výjimky, ale ty jaksi ten kanál RMD nedokázaly naplnit…
Jestli nebyl s RMD problém taky v tom že minimálně část byla ještě nedávno jenom Va, což se předělává/předělávalo na Vb.
To že se lidi chovají jako postavičky za slunce seno je problém pro mnohem více věcí, než jenom vodní dopravu. Podívejte se jak lidi přechytračili sami sebe se energetikou. Ale to je tím že Slunce seno či trhala fialky dynamitem, nebo „Bohuš“, jsou dokladem doby a komentářem společnosti, trendů a myšlení. Ti lidi někam nezmizeli, dodnes to ovlivňuje i přes jejich potomky společnost a bude tedy ještě nějakou dobu trvat než se budou moci projekty přehodnotit. Problém s DOL je i to jak a kdy byly současné varianty navrženy, na X místech nedávají smysl a obsahují řešení která asi úplně… Číst vice »
Dnes napršelo a je vše v pohodě.
Není voda pro Baťův kanál, tak kde by kdo chtěl brát vodu pro kanál Dunaj-Odra-Labe. Jelikož voda opravdu chybí téměř na všech tocích na Moravě, je ztrátou peněz i pouhá projektová příprava. Jestli se kdy někdo z nás dožije, že lodě projedou skz Bělovský jez, netuším, ale byla by to krásná cesta za romantikou Hanáckých Atén a ať to dopadne jakkoliv pro Baťův kanál snad voda zbyde. Šťastnou plavbu.
Dovoluji si Vás upozornit že přímo součástí DOL je velká nádrž nad Olomoucí, dále by vodu měla zajistit i přehrada na Bečvě, která je teď v nějakém stádiu přípravy a další by měla být nad Hanušovicemi, další na Březné u Hoštejna. Navíc tam historicky existovaly velmi rozsáhlé rybniční soustavy, místa kde vodu zadržet je na Moravě dost. Dost by také udělalo pokud by se nechala Morava více rozlévat do lesů, což by zpomalilo odtok a po doplnění dlouhodobě vyčerpávaných zvodní vylepšilo letní stavy.
Jo a taky se počítá s tím že by se dal určitý objem vody přivádět z Dunaje.
Zdravím, bylo by prosím někde k mání více informací o tom co píšete? Jsem z Olomouce a hodně by mě zajímaly ty plány na nádrž poblíž a případně hráz na Březné u Hoštejna. Klidně i odkazy do mailu. Díky 👍 V.
Zdravím,
Zkusím k tomu něco dohledat, na Aktuálně před pár lety vyšel seznam míst uvažovaných k výstavbě přehrad. K nádrži přímo spojené s DOL Vám dohledám ještě PDF, je to na netu a na rybníky je jeden cool mapový portál s mapami až z 18. století.
http://www.d-o-l.cz
Tu vodu z Dunaje nám dá kdo prosím? Na základě čeho? A zadarmo? A zadarmo nám ji odčerpá? Dělali jsme ve spolupráci s vodohospodáři výpočty enegetické náročnosti takového čerpání z Dunaje k Přerovu – ani nechtějte vědět, jak to dopadlo 😀 Vlastně, proč by se měla přivádět voda z Dunaje, když – jak píšete – vody je na Moravě dost? (jo, píšete o prostoru na zadržení vody, ale důsledek je úplně stejný – buď tam ta voda nahoře je, pak postupně odtéká dolů, anebo jí tam nahoře prostě není dost, pak se musí kanál dotovat z Dunaje) DOL je volovina… Číst vice »
Vše je otázka přídatných rezervoárů a přehrad, pane Dušane.
No to by mne právě zajímalo jak to dopadlo, jaké byly zvolené technologie, minimální potřebný objem, počet dní… Nevím která z možností může snáze projít, jestli to nechat tam více méně současnou krajinu, vodu nechat rychle odtékat poměrně nevyrovnaně a pak čerpat, nebo bude jednodušší vybudovat nádrže. Další otázka je pak jaký typ a jaký objem by v nich byl. V podstatě celou oblast Tovačovských jezer kdysi zabíral rybník, u Hrabové jsou z 19. století doložené dva rybníky, mapa ale spíš ukazuje na daleko větší středověký, mapa z 18. století, která je dostupná pak ukazuje ještě daleko víc značných vodních… Číst vice »
Myslím, že přehrada nad Olomoucí měla dotovat vodou oderskou větev kanálu směrem do Polska. A být pro 3. jadernou elektrárnu v ČR. Větev v povodí Moravy měla být zásobována vodou z Dunaje a mělo být (plánováno) vody dostatek i na zavlažování. Voda z Dunaje až na nejvyšší stupeň plánovaného díla u Přerova.
Já to nechtěl tak otevřeně psát, že se bude čerpat voda z Dunaje až na Moravskou bránu, protože jsem ve skrytu duše doufal, že taková blbost prostě nemůže nikoho napadnout. Nicméně jsme to tehdy i tak spočítali a pro představu – toto čerpání by při definovaných ztrátách vsakováním a odparem (tyto ztráty jsme uvažovali v přepočtu na 1km rovnocenné tomu, co uvádí Němci na RMD) znamenalo větší spotřebu, než celá spotřeba elektrizované železniční nákladní dopravy v ČR!!!
Tak to už by líp vyšla železnice ve stopě kanálu. Dvojkolejná a na 120 km/h, čistě pro Cargo, nápravový tlak 37 tun, doublestack.
Zabere to i méně prostoru, výškově to vyjde podobně jako podplavná 7,25 metru.
Samozřejmě…
Už vidím jak ukecáváte podunajské státy, Poláky a Němce k tomu aby postavili tratě podobných parametrů (hlavně ta výška trolejového drátu). Nehledě na to, kdybyste zkusil kolem Moravy tahat 3. trať, tak Vás nejspíš nechají vysát komáry a pak předhodí jako svačinu bobrům. Myslím že jediné co by mělo naději na realizaci je něco s normální výškou vlaků, vyšším nápravovým tlakem vedené v souběhu či místo některých současných tratí + nových úseků. Nicméně mi ale už jenom samotná představa všech jednání a hledání tras přijde jako hororová. A to jsem ještě optimista že by se podařilo najít způsob ukecání Slováků… Číst vice »
Jak tu již píší, mělo se to dotovat vodou z Dunaje, taková dlouhá přečerpávačka na každém stupni, v noci levný proud a čerpání, ve dne zase výroba elektřiny. Ucelené informace najdete na d-o-l.cz
Můžu se zeptat na vodní bilanci cyklu „v noci napouštění – ve dne vypouštění“? Ta voda se tam napouštěla proto, abychom dotovali ztráty (odpar, vsakování), ne proto, abychom ji pouštěli zase dolů kvůli výrobě elektřiny…
Myslím že ani d-o-l cz nedrží úplně rok s tím jak se vyvíjí technika. V poslední době se začínají více budovat MVE s Archimédovými šrouby, vzhledem k tomu že se tam dávají asynchronní generátory, tak přechod mezi čerpáním a výrobou je jenom otázka prostého prohození fází. Když to zjednoduším, je to o jednom přepínači. (Ano, reálně by to bylo složitější zařízení kvůli potřebnému výkonu motorů)
Tak to je na vyhazov, ne že bych měl za to že příslušná osoba může za sucho, za to poděkujme primárně jézéďákům a jejich mentálním nástupcům, ale za to že není Baťův kanál připravený na sucho a že nebyli s to ani udělat operativní opatření.
Vážení mínusáři, do té jedné komory se vleze cca 500 kubíků, to zase není tolik na to aby se s tím nedalo pracovat, tedy je přečerpat do sekce nad komorou.
To že nejsou s to zajistit od povodí manipulaci na jezech tak aby na Moravě a na úseku mezi Vnorovy a Skalicí neklesla plavební hloubka je taky na pováženou. Až na jeden jsou všechny jezy pohyblivé a schopné hradit na vyšší než plavební hladinu.
Kdo zaplatí to čerpání?
Řádově se bavíme o pár kWh na jeden stupeň, pro překonání 2.5 m mi vyšlo cca 5 kWh. Takže se tam klidně nechá dát automat na padesátikoruny.
Tak hlavně aby napršelo, 8.-11.9. je kanál můj!