Ukrajina a Rumunsko obnovily přímé železniční spojení
Obnovený provoz na trati z Rachova do rumunského města Valea Vișeului. Foto: Ukrzalycnija
Osobní vlaky jezdí po obnovené trati dvakrát denně.
Osobní vlaky jezdí po obnovené trati dvakrát denně.
Košice – Mukačevo už bolo obnovené?
https://www.zssk.sk/aktuality/novy-cp-zssk-2022-2023/
A ta nákladní doprava?
U té si stále myslím, že čekají na zprovoznění celé peáže. Jinak by museli ve Valea Vișeului udělat nějaké překladiště (převaziště podvozků) na které tam není místo.
Pro zajímavost – odkaz na o jízdní řád:
jízdní doba 1:35, bez zastávek, odjezdy z Rachova 6:10 a 14:10, zatím je to psané jenom na 18. – 21. ledna
https://uz.gov.ua/passengers/timetables_cis/?from_station=2218270&to_station=5343703&start_date=19.01.2023&select_time=2&time_from=00&time_to=24&by_route=%D0%9F%D0%BE%D1%88%D1%83%D0%BA
Nazpátek 11:45 a 18:45, jízdní doba 0:35, nejspíš kratší kontrola
https://uz.gov.ua/passengers/timetables_cis/?from_station=5343703&to_station=2218270&start_date=19.01.2023&select_time=2&time_from=00&time_to=24&by_route=%D0%9F%D0%BE%D1%88%D1%83%D0%BA
Nebo chyba v počítání časových pásem (tj. na tom hraničním přechodu se čas nemění, ale v systému je chyba a myslí si, že ano).
Oba státy mají Kyjevský čas, tedy VEČ…
Maramureš je nádherná, na ukrajinské straně bude jistě příroda podobně hezká. Pokud by někdo plánoval cestu, doporučuji zastavit se v Sighetu Marmatei v památníku objetem komunismu.
Za povšimnutí stojí také krásná ukázka, střežení železniční státní hranice, dle sovětského vzoru. Podobné brány byli i na všech našich železničních přechodech s Polskem, zde na peážce z Jindřichova ve Slezsku do Glucholaz. A to bylo Polsko naše spřátelená země :
https://www.bazakolejowa.pl/index.php?dzial=stacje&id=26850&okno=galeria&photoid=220751
Vidové kontrolní brány postupně mizely až po společném vstupu do EU, ta na snímku stála ještě zcela opuštěná v r. 2007 …
Zajímavé je, že na žádném našem přechodu s Německem či Rakouskem, nikdy takové zařízení nestálo (?) !
Podél německých i rakouských hranic bylo docela široké hraniční pásmo, kam se stejně jen tak někdo nedostal, tak asi by byla brána nadbytečná.
Ano, a zdaleka „nejširší“ bylo to hraniční pásmo právě v Českých Velenicích…
https://markbakerprague.com/mesto-dodnes-rozdelene-studenou-valkou/
Vindobona ještě na hranicích projížděla „přechodovou komorou“ na místě, kde trať překonávala hraniční zátaras. To byl dlouhý koridor, tvořený ostnatým plotem podobné konstrukce, jako hraniční zátaras, zakončený ostnatými vraty na obou čelech a hlídaný vojáky se samopaly na špacích nad tratí, odkud byl dokonalý výhled na celý koridor. Vlak vjel do koridoru a zastavil, vrata do ČSSR se uzavřela, občas pohraničníci se psy provedli vnější prohlídku vlaku a pak se teprve otevřela vrata do Rakouska a vlak dostal volno k odjezdu. Dodnes jsou tyto vynálezy ke spatření a v provozu na hranicích s Ukrajinou a Běloruskem.
To na přechodu ČV – Gmünd platilo ještě v 60. letech, po stížnostech na plynulost provozu dle dohody o Vindoboně ze strany ÖBB (z nějž měly DR a ČSD solidní devizový příjem) byl režim změněn tak, že odbavení všech vlaků s cestujícími probíhalo na uzavřeném prvním nástupišti, po ukončení prohlídky vlaku ve směru Gmünd musel dát souhlas s postavením CD cesty (mj. deaktivace výkolejky a otevření brány) velitel roty PS. Vlak poté projel celý úsek (vč. hlásky PS u vrat na mostě přes Lužnici) zpravidla bez zastavení až na území Rakouska.
Na straně 12 souboru – viz link je fotka dozorové brány (z 50. let) umístěné na náspu trati mezi silničním tunelem a mostem přes Lužnici do Gmündu NÖ.
https://www.vojensko.cz/upload/avh%202-22%20kronika%20ceske%20velenice.pdf
Žádné vrata v 80.letech jsem tam neviděl. Byla tam lávka a výkolejka.
V Šatově lávka stála. A lávky na přechodech do Polska patřily polským pohraničníkům, ne naší straně.
Instruktážní video PS kdesi na youtube ukazuje, že u Břeclavi to na železné oponě bývalo…
Rumuni ještě mívali na hranicích rámi s desinfekcí.
A byly jen u „mostu přátelství“ v Giurgiu nebo i na hranici s jinými zeměmi? V tom Giurgiu jsem to před 5 lety ještě viděl, takové rezavé sprchy.
V 90. byly oba státy tak chudé, že poplatky za různé nesmyslné deratizace v markách strkali pohraničníci do kapes…
Myslím, že byli i cestou do Moldavska.
Podle webu ukrajinských železnic nemá ten vlak žádné zastávky, což je docela škoda, Dilove je docela velká vesnice.
Škoda, že tam nebude jezdit starý Ganz jako kdysi.
Zaplaťpánbůh, že tam starý Ganz jezdit nebude. Naprosto odporný stroj a za druhé bylo zcela běžné, že jel s přípřeží, nebo jen na jeden agregát ze dvou.
Ale bylo by to š(r)oto! 😀 Kdoví, jestli ty popelnice ještě vůbec kolem Rachova jezdí.
Jojo, š(r)oto to bylo ohromné, to se musí nechat :-). Holt zbývají jen vzpomínky :-).
Uvedený přechod leží v nejvýchodnější části prvorepublikové ČSR, přes Rumunsko byla možná peážní doprava po druhém břehu Tisy směr Chust a Mukačevo…
Rychlík Praha-Yasinia tedy za Teresvou překročil hraniční řeku Tisu a jel přes Câmpulung la Tisa, Sighetu Marmației a Valea Vișeulu. Bez provozu je tuším stále úsek Teresva-Sighetu Marmației. Jinak od Rachiva vede rozchod 1520mm až do Valea Vișeului, kde je styk obou rozchodů?
taky by mě zajímalo, kde je jaký rozchod? (myslím tu příhraniční) kdo ví a kdo zná?
Pokud se nepletu, tak rozchody jsou tyto: Rakhiv – Valea Vișeului (1520 mm), Valea Vișeului – Câmpulung la Tisa (1435 mm i 1520 mm), Câmpulung la Tisa – Teresva (1520 mm).
Je to přesně takto.
V peážním úseku si SSSR prosadil oba rozchody…
Tak mít tam jeden by pro druhou stranu bylo jaksi kontraproduktivní.
Škoda, že soudruzi ze SSSR nezachovaly peáž i přes Ukrajinu do Halmeu (Králova nad Tisou) jak bylo za 1. ČSR.
Zachovali, jezdil tam v devadesátkách pověstný rychlík Krakow – Constanta, odpoledne z Košic se slovenským lehátkem a jízdným za pár korun
Čop – Královo n.T. – Halmeu ano, ale Královo – Těresava – Câmpulung la Tisa splítka není, takže peáž taky ne.
Tyhle anglický přepisy azbuky jsou (v českém textu) fakt děsná věc.
Od Yaseenee do Ashe repooblicka ye nashe!
Jasiňa, ne Yasinia.
Co jsem tak postřehl, tak Ukrajinci používají primárně anglickou transkripci, viděl jste někdy ukrajinský pas. Viz třeba: https://mapy.cz/turisticka?x=24.3522303&y=48.2703120&z=14
Proč? To nevím.
Není podstatné, co používají, to je jejich věc. My zas máme pravidla pro transliteraci cyrilice a dokonce na to existuje zvláštní ČSN. Jasiňa navic byla na území ČSR, takže je to i otázka dlouhodobého úzu.
A ta norma je závazná? A nebyla ta norma jen na azbuku? Viděl jsem někde tu tabulku, ukrajinština je trochu jiná.
Jinak mladí (nevím jak
Winchester1873) s cyrilicí už moc do styku nepřijdou.
P.S.: Mě je to jedno, jakou transkripcí se to převede, pokud to neztrácí význam. Ale taky preferuji tu českou, zdá se mi přirozenější a bez pitomých spřežek.
https://kphzd.eu/2020/01/04/najdlhsia-trasa-vlaku-prvej-republiky-rychlik/
Zajímavé čtení, díky.
1520 mm byl provozován peážně přes Rumunsko do Teresvy.