U Hluboké najel rychlík do stromu, provoz na koridoru čtyři hodiny stál
Strom na trati, ilustrační foto. Pramen: Správa železnic
Vlaky teď nejezdí ani mezi jihočeským Chýnovem a Pacovem na Vysočině.
Vlaky teď nejezdí ani mezi jihočeským Chýnovem a Pacovem na Vysočině.
Jedna věc je, proč tam pořád padají stromy, ale to už trvá dlouhé roky…
Druhá věc – katastrofální NAD ČB-Hluboká. V ČB před nádražím stovky lidí občas blokující i jeden ze dvou pruhů Nádražní, aby se od nešťastného koordinátora dozvěděly, že ještě ráno měl pět autobusů (i tak zlomek, co by byl potřeba), a kolem 12 byl rád, že se mu tam jednou za 10 minut objeví aspoň jeden. Do toho samozřejmě přijížděly další a další vlaky…
Dotaz na informovanější – kdo si objednává/platí zálohy pro NAD? Dopravce nebo SŽ?
Dopravce objednává a platí. SŽ za nějakých podmínek možná zpřetně proplatí.
Zálohu v podobě spícího řidiče čekajícího na zavolání neplatí nikdo, proto to tak dopadá. (V PIDu je lepší dny několik operativních záloh, v horší dny nima bus dopravci hasí vlastní průšvihy. Dispečer ČD může třeba s nejistým výsledkem obvolávat zájezďáky a firmy typu strejc s karosou)
Používá SŽ něco jako Hitachi Vegetation Manager?
Pokolikáté……….. až zas bude někdo prudit, že okolo dráhy pokáceli strom – měl by dostat fakturu za takovéhle škody.
Tady to znamená vykacet dost velký pruh na tom svahu. Pokud byste chtěl podobné postupovat všude, tak vytvoříte dosti značné ekologické škody. Což asi není úplně žádoucí…
Příklad- trať přes Českou Kamenici…
Sranda je teď na 090. Trať stojí od pěti a jediné informace jsou od ČD, že se čeká na techniky SŽ, kteří původně měli dorazit v 19:00, teď už je údaj na mimořádnostech 21:00. Takže za čtyři hodiny zastaveného provozu na hlavní trati nedorazí technici?! Smutná realita.
Hmm, sotva jsem to dopsal, tak skočilo na mimořádnosti info, že ve 21:15! byl provoz obnoven po jedné koleji.
Zase fouklo a došlo už i na Všetaty.
A já ptám se. Kde se to zastaví? V Praze?
„Katastrofálně projevily se následky včerejší prudké bouře, spojené s vichřicí, na dopravě. Nejvážnější následky této katastrofy byly zaznamenány na trati Benešov – Tábor – Veselí-Mezimostí – Velenice. Vichřice v uvedených úsecích zpřerážela stromy a telegrafní tyče, což mělo za následek zastavení dopravy“ (noviny „Česká Republika“ z 5. července 1929)
Škoda, že naši předkové neznali rady pánů „Zlámalíka“ a „Jindřicha Fišery“ – mohli si ušetřit plno starostí…
I vy malý trumbero. To, že se to stejně dělalo i v minulosti neznamená, že je to tak dobře.
Jak se řeší škoda, co vznikla? Kdo to platí? Jaká je odpovědnost vlastníka lesa?
Stačilo by držet pravidlo, že žádný strom v okolí tratě nesmí být vyšší, než jak daleko od kolejí roste. Prostě, aby při pádu nedosáhla jeho špička na trať. Tak kolem tratě nemusí být holoseč, ale keře a stromky, které zabrání erozi svahů a přitom neohrozí provoz.
Tohle je přecejenom schůdnější řešení. Zdravý strom se jen tak nepoláme.
A k otázce: Vlastník lesa má ze zákona povinnost strpět, když traťovka vyřeže strom ohrožující dráhu.
Ještě dodám, že bouřka je zásah vyšší moci. Za následky zásahu vyšší moci majitel lesa, zahrady… zodpovědnost nenese.
Asi sotva bude někdo po Povodí Vltavy žádat náhradu škody za zaplavený podchod na nádraží, protože přišla bouřka, potok se rozvodnil… což dokáže i řeka v krajine člověkem nedotčené, jinak by říční sedimenty neexistovaly.
Jestli nese nebo nenese odpovědnost, to je věc zákona.
Pokud se nepletu, postavit si barák tak, že má základy na mém pozemku, ale krakorec nad souseda, není úplně legální. A nedodržet stavební normy (postavit dům který spadne při prvním poryvu větru) bych taky nedoporučoval. Pokud by byly nějaké zahradnické/lesnické normy, za které by majitel nesl objektivní odpovědnost, tak by to šlo. (Samozřejmě jedině s důkazem, že ten hodinu po pádu zcela shnilý strom byl nahnilý už při poslední kontrole)
Doporučuji vám ke studiu zákon o drahách, speciálně paragraf 10. Žádná vyšší moc, odpovědnost jde za vlastníkem pozemku, potažmo porostu. Má zákonnou povinnost pečovat o porost aby neohrožoval a nezpůsobil újmu, přičemž za ohrožení je třeba považovat i pád stromu vlivem přírodních sil. Nicméně je třeba posuzovat i zda byl upozorněn provozovatelem dráhy a nekonal. Zde je pak třeba posuzovat co konal provozovatel dráhy, pokud o nebezpečí věděl a sám nekonal, neb zákon mu umožňuje zasáhnout. Takže hlášení, termíny, výzvy a pak se uvidí.
Jo ale někdo by to těm zdravým stromům měl říct, že se ve větru nemají lámat.
Přesně. Nevím, proč se to nedělá.
Kolik % spadlých stromů bylo před pádem zdravých ve zdravém lese?
U stromu nezalezi na zdravi, ale na vzdalenosti od kojeji.
Dneska jsem koukal pri ceste z Ostavy do Prahy jak to vypada kolem trati. Zacinaji to tam pekne rust. Mozna to bylo vykacene, ale za par let je vsechno ve stavu, kdy to muze napadat na troleje. Topol se dobre lame a ma velke listy. Takze to s nim pekne pri vetru mava.
Tak dlouho to na topol fouka, az se topol rozlomi.
Fakturu za opravu a za náhradu škod cestujícím by měla dráha poslat k úhradě všem neziskovkám, které bojují proti kácení stromů u tratí. 👎👎👎
A byl snad tenhle konkrétní strom součástí nějaké podané žádosti a zároveň nešlo použít nouzivé kácení jen s oznámením?
Vám by měl někdo poslat výzvu ke studiu drážního zákona.
Podle mě za to jednoznačně může Fiala a ODS.
Ne, jednoznačně „Kalúsek“ 😂
Když je to les Anofertu tak Babiš!
Jak to dělají mezi Kojetínem a Chropyní, že tam není potřeba 100 m široký průsek a nelehne celých 15 ha lesa, jinak by tam každoročně najel vlak do stromu.
https://mapy.cz/s/nelenonese
Teda Chropyní, ono se to táhne až po Věžky, trať je mezi stromy.
Už aby to bylo v tech novych tunelech :/)
To bude “již brzy” trvat moooc dlouho.
Inu, Dobrá Správa…
Něco k věci?
Nechcete, já bych Vám domluvil vyšetření u Dr. Chocholouška…
Raději bych, kdyby ti klauni z Dlážděné začali dělat to, za co je všichni platíme.
V chranném pásmu dráhy je nutno nejen vykácet všechny dřeviny, ale i dvakrát ročně sekat porost. Takové sekání totiž omezí přirozené nálet pionýrských rostlin na těleso tratě a to pak nebude nutno tak často prolévat herbicidy. Před vynálezem herbicidů právě obsekáváním polí zemědělci velmi účinně bránili náletům plevelů na pole. Pro všechny dendrosexuály a další uctívače kytek mám jen toto sdělení: Množství najetí vlaků do spadlých stromů je tak veliké, že empiricky dokazuje, že všechna vaše tvrzení o jiných možných řešeních, než je kácení, jsou jen a jen sprosté lži. A není otázka zda, otázkou je jen kdy dojde k… Číst vice »
Nejhorší je kombinace šotosexuála s demagogem. Jen nepodložená tvrzení vydáváná za fakta. Kde máte ta empirická data? Svět není jen železnice. Nejhorší jsou lháři co jiné nepokrytě obviňují ze lži. Smutné kolik lidí jim dokáže naletět.
Zajímavé je, že náletovými dřevinami nejsou zpravidla zarostlé bezprostřední okraje silnic a dálnic. Tam to jde, u železnice je stále nebetyčný problém, přestože vlak má násobně delší brzdnou dráhu.
Protestujete také takhle zavile proti kácení alejí podél silnic nebo si necháce ucpat ústa poukazem na to, že rozmazlení frackové, kteří nedodržují žádná pravidla, se to ty stromy občas zabijí? Pročtěte si diskuze, pak uvidíte, že tvrzení, že já jsem šotouš, je jen další lež denrosexuálního fanatického aktivisty. 😜
O alejích zde nebyla zmínka. Když jedu po silnici, mohu se kochat okolní přírodou, protože jsou tam jen ty aleje. Dnes už často v bezpečné vzdálenosti, tj. silniční vozidla nefrézují jejich větve jako je tomu u vlaku. Zato když jedu vlakem, pro náletový hustý bordel nevidím nic.
Aleje mne neruší. Ať jsou tam kde jsou.
Je na case pocitat s tim, ze po kazdem vetru tu a tam zastavime provoz.
Jak je nekde bourka, muze se Datel na Twitteru uklovat, jak oznamuje, kde vsude se zastavil provoz.
Zmena by nastala asi az v pripade, ze by kazdy den kvuli stomum vykolejilo par vlaku. Do te doby se proste jen pocka, az se strom odstrani, pripadne opravi trolej. A vesele se pojede do dalsiho vetru dal.
A jeste muj nazor: kdyz se chce, vsechno jde.
Druha varianta:
https://twitter.com/datel_informuje
Když on ten vlaks spíš vykolejí z jiných důvodů…
https://twitter.com/datel_informuje/status/1579511788366102529?s=20
Šturce popíliť!
…. a demagogy odstrihnúť!
Všecny dřeviny, to jako ze msty? I ty co výškou nedosahují ke kolejím na mostě? Jabolně v zahradě pod 6metrovým náspem?
Rakušan to má takhle, do minuty vjede do lesa: https://youtu.be/DEYpDWZSf3g?t=756
Napsal jsem to tam. Vymýtit a dvakrát ročně sekat, protože se tím sníží spotřeba extrémně toxických herbicidů na zlomek toho, co se vyleje na tratě obrostlé.
„V ochranném pásmu dráhy“? Čili 60 metrů od krajní koleje? Tušíte vůbec co navrhujete?
Otevřete si mapy a zkuste si to namalovat… Začněte třeba ve Stromovce, ve stráni na Vítkově… Ve městech se zaměřte na parky, stromořadí, (určitě znáte pojem „významný krajinotvorný prvek“), soukromé pozemky…
Pokračujte v libovolném národním parku ( CHKO) a dál podle libosti… Zkuste třeba „Jizerskohorské bučiny“ zapsané v seznamech UNESCO… ty stromy jsou mimochodem starší než dráha.
Následně si představte křik dopravců – dvakrát ročně posekat u silnice zvládne auto s výstražnou šipkou; na dráze t bude znamenat dost podstatný nárůst výluk…
Použití herbicidů povolí kdo?
Oni se zemědělci musí někoho ptát, zda mohou na pole vylít herbicid? Stejně tak se nikoho o dovolení nemusí ptát Spržel. A ty herbicidy na tratě leje. Ručně nálety z tratě nevytrhávají ani v Indii.
Děkuji za radu; orgány ochrany životního prostředí budu tedy odkazovat na Jindřicha Fišera? Pokuty půjdou z Vašeho účtu?
A k tomu ochrannému pásmu. Pokud jednání začnete s návrhem, který považujete za kompromisní, pak nevyjednáte kompromis, ale kompromis mezi požadavky druhé strany a vaší představou kompromisu. Musíte si nechat prostor pro ústupky, bez vašich ústupků neustoupí ani druhá strana. A mimochodem, 60 m vysoký strom není ve smrkových a borových polích až tak neobvyklý jev.
Jindřich Fišera napsal: „V ochranném pásmu dráhy je nutno nejen vykácet všechny dřeviny, ale i dvakrát ročně sekat porost“
Soustřeďme se na slova „NUTNO“ a VŠECHNY“… O jakém kompromisu je tedy řeč?
Jenom 30 na každou stranu
Opravdu? Zákon o drahách, § 8:
(1) Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou
a) u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,
b) u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, a u dráhy zkušební 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,
Postavím tam malé keře a nebudou tam růst obrovské stromy…
Kolik máme zeleznic? 10000km? X 120metru = 120 000 hektaru pozemku k planyrovani.
Pan Fišera je fakt génius…
Ps: čili 1200km2 neboli 1,5% plochy CR. Čili jako slušně velký okres.
A?
Tak a pojďme tedy vykácet i úsek Grygov – Brodek tzv. Království, kde se přímo v ochranném pásmu dráhy a přímo v délce dopadu do kolejiště nachází chráněný Král Dub. Co s tím teď?
Zapojit mozek.
Jste ve správním řízení v kolizi minimálně dvou zákonů, takže?
Ten strom nestojí těsně vedle koleje. A protože je chráněný, má i odpovídající péči, na rozdíl od náletových dřevin.
Než začnete vyluzovat příkazy o kácení lesa a stromů v ochranném pásu dráhy si v drážním zákoně najděte kolik to pásmo činí a co je navíc psáno v paragrafu 10. Žádné povinné kácení, nýbrž údržba a dovolené zásahy, tak aby porost v ochranném pásu neohrožoval bezpečnost, což není vždy kácení.
Vás někde potkat, tak z Vás mám strach. Bojím se lidí, jako jste Vy.
Blabolite. A nechápete, že do soukromého majetku je možné zasahovat jen zákonné.
Už se těším na podobným magorem dvakrát ročně posekanou zahrádku v ochranném pásmu dráhy.
Pokud by to pracovník tratovky při nejpozději druhem pokusu vubec přežil.
Představa jak dement že spravy železnic planyruje brambory a karotku a Kači jablon aby neohrozovaly mandelinkami a padajicimi jablky provoz na železnici, je takový bizar, že tohle nemohl vymyslet nikdo jiný než vhodný objekt zkoumání na psychiatrii