Trolejbusová trať na letiště je už pod proudem. Svá tykadla tam poprvé testují i megatrolejbusy
Testovací jízdy trolejbusu Škoda Solaris 24m na pražské letiště. Foto: DPP
Začaly zkušební jízdy s trolejovým sběračem.
Začaly zkušební jízdy s trolejovým sběračem.
Tak teď to hlavně dobře označit na letišti a udělat stejnou mega kampaň jako má UBER, se potistenou celou podlahou se sipkama.
Plus velká mapa znázorňující, ze do centra se dostanete s jedním přestupem za 30 minut. Samozřejmostí je podbarvit to zelenou barvou a kolik gC02 tím ušetříte, jelikož se jedna o elektrickou přepravu narozdíl od Uberu ;). Na to slyší hodně západoevropanů.
To je ten experiment pseudo tramvaje co bourá sám do sebe?
Není to tramvaj, nemá to koleje, má to 2 motory, má to řiditelné nápravy za točnama, celkem snad 3 nápravy by měli být řiditelné. Tak je to jasný, jak chcete synchronizovat motory, přenos výkonu na kola a řízení když máte 2 točny. Tohle už jsem předvídal že není možné aby to fungovalo, jaký to má kardany, diferenciály a další součástky, to se splaší motory a nápravy a bude to vypadat jako když se plazi had až nabourá sám do sebe.
Vtipe neboj, vylez..
*věc, co osvědčeně funguje v zahraničí *
Jarda: „No však to je jasný že to nemůže fungovat, to já to věděl už dávno.“
Jarda nám tady přebírá informace od dezinformátorů. Holt Prima není dobrý zdroj, i když je teď pod CNN.
Tak nevím jestli mají úředníci v hlavě………. pustit mamuta do uliček města ! Pak nemá být doprava drahá, když o ní rozhodují neználci! Potom jim zůstane stát , protože se nevytočí v zatáčce a je po provozu ! Kolik bude stát úprava komunikace ?
https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/778190/prvni-trolejbus-ktery-naboura-sam-do-sebe-prazane-se-smeji-novemu-spojeni-na-letiste-chce-to-o-pruh-vic.html
Tak to vypadá, když lidi čtou blesk. Tvoří si pak pakózní názory.
Že by Evropská či prostor letiště byla ulička, ehmm… 😀
Zřejmě dojde na Evropské ul. u odbočení na konečnou N.Veleslavín ke změně pruhů ve směru do centra. Ten který je teď na odbočení vlevo směrem na N.Vokovice bude zrušen a stane se z něj průběžný. Tím bude možno současný pravý odbočovací rozšířit.
Takže pár značek, trocha barvy a bude to.
A jen tak trochu předělat světelnou křižovatku. 😀 To je přeci úplně v klidu.
No pokud má být ve městě preference MHD, nijak zvláštní problém bych v tom neviděl.
Turisti jsou predevsim v soku kdyz prijede socka na letiste ktera je ma odvezt do centra. Ridic ktery neumi anglicky a natriskany bus, pardon ted dratoplas. Stale jsou zde kecy o VRT ale par kilometru normalni trasy z centra na letiste je nesplnitelny ukol.
A to je nějaký zákon, že řidič musí umět anglicky?
Není, ale zrovna na trasy k letišti je to žádoucí, aby uměl anglicky, když je to jazyk, kterým se domluví většina turistů.
Proboha, proč pořád někdo řeší číslování!? Vždyť je to malichernost. Spíš: kdy se začně budovat trať linky č. 52 k Waltrovce?
No hlavně, kdy se dokončí VŘ na sólo trolejbusy, už to trvá podezřele dlouho. Jinak nebude s čím jezdit na 52 a dalších plánovaných linkách.
Mně zase chybí něco lepšího na Suchdol místo té prosazované drahé a pro plošnou obsluhu Suchdola nevýhodné tramvaje: TT budou pracně stavět roky, přitom trolejbusovou infrastrukturu by mohli mít hotovou snadno a rychle, a pokud tu tramvaj někdy někdo přece postaví, mohla by velkou část této trolejbusové infrastruktury využít.
Před několika roky byl údajným důvodem, proč prý to tak udělat nejde, chybějící možnost někde tam deponovat vozidla (dejvické garáže DPP prodal na parkoviště Kauflandu), přitom autobusy obsluhující Suchdol také garážují v Řepích a i dráty povedou nakonec až třeba na Hradčanskou – tak v čem je ve skutečnosti problém?
Kloubaky tam dlouhodobe nestaci ani ve spickovym intervalu 2-3min., ta tramvaj je asi nejlepsi reseni… spis by se melo pohnout s jeji pripravou.
Tříminutový interval je fakticky využit jen v průběhu semestru (trvajícího se vším všudy vždy cca 15 týdnů, takže ta opravdu velká frekvence je jen cca 2 třetiny roku, a to ještě ani ne celých 5 dnů v týdnu), a to ještě především v ranní špičce, jinak už to dávno není to, co to bývalo – o to víc osobních aut teď ovšem parkuje v ulicích poblíž ČZU, protože ta raději kšeftuje se svými pozemky, místo aby postavila další koleje a třeba i parkovací dům. Tramvaj by možná byla užitečná pro ČZU, která ji však opravdu naplní jen po část roku,… Číst vice »
ona i tramvaj by zvládla plošnější obsluhu kterého koliv území – jen to obnáší tzv. velkou blokovou smyčku, čímž myslím vedení protisměrů tratě jednokolejně odlišnou trasou/ulicemi – https://mapy.cz/s/hezovovavu .
Při čemž je techniicky mořné v případě koncové velké tzv. blokové smyčky, aby spoje ji objely 2x – jednou při příjezdu a jednou při odjezdu.
A nestačilo by místo dvojího objíždění prostě ostrý obrat, nerozlišovat výstupní a nástupní (brání tomu něco jiného než paragraf jedna)
brání:
1.) nejen cestující, ale i řidiči (bez nichž tedy ještě stále na nesaparovaných tratích od tzv. silničního provozu nedovedem bezpečně provozovat kolejová vozidla) jsou lidé a potřebují si odskočit, odreagovat apod.!
2.) neboť pro cestující by tzv. ostrý obrat způsoboval nevýhdnou značnou neprvidelnost odjezdu spojů do centra, protože na linkách vedených i jen z části po tratích ovlivněných tzv. silničním provozem nikdy 100% spojů nedojede do koečných včas!
Jinak zdvojení spojů na opravdu velké koncové jednokolejné smyčce je navíc potenciálně velmi výhodné pro místní, když se potřebují pohybovat jen po okolí té smyčky při čemž díky zdvojení spojů by jim nemělo vadit, že tyto jezdí jen v jednom směru, a nikoliv proti sobě!
Sice by to tak, jak jste to namaloval, trasovat rozhodně nešlo, ale hlavně by to bylo nesmyslně drahé.
A i principiálně má ta vaše teorie jednu zásadní chybu: lze ji úspěšně využít jen tam, kde pro ni stávající zástavba byla a je připravena (= počítala s ní), nebo kde s takovým řešením počítá projekt nové zástavby, přičemž i ta zástavba zase musí být svým charakterem pro tramvajovou dopravu vhodná. Obsluhovat tramvají plošně zástavbu složenou pouze z rodinných domů příliš ekonomické rozhodně není, protože tam adekvátní frekvenci nevygenerujete – to není panelákové sídliště.
1.) Jestli opravdu chcete tvrdit nesmyl, že např. mezi původním konečným tramvajovým obratištěm Divoká Šárka a novým Dědina všechny původní stavby okolo té nové TT byly připraveny na její výstavbu, tak jste naprosto naivní nebo záměrně lžete! 2.) uvnitř mnou zakresleného velkého blokového obratiště Suchdol je cca 30% zcela nezastavěná plocha pole a cca 35% zahrádkářská osada, která tam logicky přivedením TRAMvaje do Suchdola nedává ekonomicko urbanistický smysl = cca 65% plochy uvnitř mnou navrženého velkého blokového obratiště je logicky výhledově určeno pro zcela novou výstavbu (logicky zejména bytových domů), která tedy se může TT přizpůsobit 3.) nikdy jsem netvrdil,… Číst vice »
Zjevně jste tam ani nikdy nebyl: zajeďte se tam nejdřív podívat, projděte si terén po vámi navržených trasách, najděte si v mapě, kudy má vést SOKP a kudy vedou různé sítě, zjistěte si orientačně, k čemu slouží které pozemky – a pak si dejte pár facek a slušně se omluvte za to, co jste vyplodil. Víc k tomu (raději) nemá ani význam napsat.
Dovoluji si podotknout, že vše se musí projektovat právě na špičkové zatížení – ať už jde o kapacitu MHD, elektrický rozváděč nebo střešní okapy. Když čtvrt milionu lidí potřebuje odjet z domova do školy/práce mezi 6. a 9. hodinou ranní, asi je těžko uspokojí tvrzení, že jejich potřeby byly rozpočítány do celodenního zatížení a že je tedy zbytečné posilovat kapacitu. 😀
Trolejbus na Suchdol ovšem neřeší ani kapacitu, ani kongesce na Jugoslávských partyzánů a kulatáku.
Kapacitu by mohla řešit taková monstra, jaká budou jezdit k letišti, a kongesce na ulici Jugoslávských partyzánů a „kulaťáku“ vyhovují vedení Prahy 6, která chce autobusy z „kulaťáku“ vystrnadit, takže pro ně platí „čím hůř, tím líp“ – ale jinak jsou různá vylepšení docela snadno proveditelná, jen chtít.
Projedou taková monstra všude z Dejvic na Suchdol?
Tvrdí se, že projedou totéž co běžný kloubový autobus či trolejbus, a klasické osmnáctimetrové kloubáky tam jezdí, takže s tím by problémy být neměly.
Osobně vidím jako nejhorší debilní „pětníkový kruháč“ na křižovatce Podbabská/Roztocká/Kamýcká, ale i tam lze relativně snadno upravit výjezd do Kamýcké (chodník) a komplikace zmizí. A pak by ještě bylo asi vhodné trochu „okousat“ odbočení z Kamýcké do Internacionální, ale to je maličkost.
A tramvaj nebude trpět kongescemi proč? Protože bude samostatná dráha? Tak na ni úplně stejně na ni můžete poslat autobusy, sice o pár cm širší…
A proč by na Suchdol mělo jezdit něco lepšího, když to ty autobusy v pohodě zvládají?
Aby tam přestali nesmyslně vnucovat drahou a zbytečnou tramvaj.
Jako prazakovi mi to je ukradeny, uz jsem si zvyknul ze se to neustale musi menit. Ale tohle je hlavne turisticka linka. Pokud se podivate do jakehokoliv pruvodce, tak tam najdete u cesty z letiste informaci o lince 119. Proto ma smysl to resit a proto je pitomy krok. Zadny normalni cestujici totiz neresi, co znamena cislice na zacatku oznaceni linky, to je zalezitost tak pro sotouse.
„Musí se měnit“ – jenže jsou změny u kterých se dá debatovat o přínosu (změna linkového vedení), nevyhnutelné změny(výluky kvůli stavebním pracem na trase) a změny zcela bez přínosu (změna čísla linky bez změny trasy).
Kvůli stavebním pracem se mnohdy čísla linek měnit nemusí – linky jen jedou po objízdné trase! Pokud se MHD dělí na několik trakcí apod. (jako společný systém městských a příměstských linek), tak je dobré jakkoliv jasně tyto odlišovat, takže když se linka mění /přesouvá z MHD linek (s rezervovanými čísly 100 až 299) nezávyslé autoBUSové trakve na/do trakci/e (byť jen částečně) závyslé TROLEJbusové, tak je rozumné mít pro linky této trakce rezervovaná čísla 50 až 89! Může totiž být dříve či později stanoveno nějaké odlišné pravidlo pro použití linek příslušného druhu trakce, a stanovení toho pravidla se snadněji popíše, když… Číst vice »
Přečíslování na 59 je hloupost. Turisti si vyhledají 119 z letiště a pak ji budou hledat. Uplně zbytečná vec, lidem je jedno jestli to jede na naftu nebo na elektriku.
Vyhledají kde? Na nějakém vyhledávači spojení? Na Google Mapách? V nějakém jiném vyhledávači či mapách? A jak dlouho myslíte, že v těchto mapách a vyhledávačích ta 119 zůstane? Měsíc? Půl roku? Sice si taky říkám, že by klidně číslo 119 mohlo zůstat a na kolik snaha mít dle typů pohonu odlišné číslování je až tak zásadní věc… Mně by mrzela ještě jedna věc. Když by se Praha dál rozrůstala a vznikaly další tramvajové linky, tak jsme omezeni tím počtem 50. Škoda no, i když to možná bude věc až třeba roku 2100. Ale tou dobou už třeba budou teleporty a… Číst vice »
Jde o vsechny clanky, recenze, doporuceni, tistene pruvodce, propagacni materialy atd. Ale chapu, penize se musi otacet, zvlast ty verejne. Muset predelat a pretisknout vsechny materialy DPP pro zahranicni turisty, to aspon par set tisic da🤑
By mě zajímalo, jestli to je fakt povinnost, nebo jen něčí autistická porucha: Mít čísla linek podle trakce pohromadě.
Dle mě rezervace linek TROLEJbusů s čísly 50 – 89 je správná, protože je to obdoba jako rezervace čísel 1-49 pro denní linky TRAM, pro nočmí linky TRAM 90-99, pro dení BUS MHD Praha 100 – 299, noční BUS MHD PRAHA 901-950 ( https://pid.cz/jizdni-rady-podle-linek/autobusy-mestske/ ) , denní REGIONÁLNÍ BUS linky 300 – 899 ( https://pid.cz/jizdni-rady-podle-linek/autobusy-primestske/ ) , noční REGIONÁLNÍ BUS linky 951 – 960 (potenciálně 999 – https://pid.cz/jizdni-rady-podle-linek/autobusy-primestske/ )
„“… Jednotná řada má významný vztah k tarifu, signalizuje jiný druh odbavení, …““ https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/koncem-dubna-zmeni-ropid-vsechna-cisla-nocnich-linek-v-praze-i-okoli-99966
Naposledy počet tramvajových linek klesl z 32 běžných + 2 rekreačních na 26, do 49 fakt daleko.
Max. pocet dennich linek byl 35, ale Praha je ted o neco vetsi a budou vznikat dalsi trate, ale do 40 je to vazne daleko.
PS: zapominate na historicke 41,42,43…
Jaké je správné označení tohoto typu? Škoda 38Tr nebo Solaris-Škoda 24M?
Tuším, že v nějaké reportáži říkal kdosi z DPP, že 24M je obchodní název (jsou tam oba výrobci) a 38Tr je interní označení DPP. Ale nechce se mi to teď hledat, tak bez záruky.
Správně je ŠKODA-SOLARIS 24m
Neustále se tady probírá čtyřstopé trolejové vedení na Evropské ulici. Jde tedy o 670 m nepojížděného zesilovacího trolejového vedení a bylo zvoleno z důvodu komplikovaného překročení komunikace MUK kabelovou trasou. Délku zesilovacího vedení určil energetický výpočet. Mostní objekty zpravidla nebývají na takovou zátěž připraveny ani konstruovány. Tudíž cca 2700 m trolejového drátu navíc je daleko levnější řešení, než rozkopání mostu a uložení kabelovodů.
Jinak kabely se používají hliníkové AHKCY 1×500, v ojedinělých případech i měděné.
OK 🙂
Jenže ta zesilovací trolej začíná až za mostem.
A zátěž mostu od kabelu, jako cože? :-O Nenašli tam vhodný kabelový kanál a dělat podvrt dálnice se kvůli ceně nechtělo..
Vazne kabel 1×500? Ten ma tloustku jadra skoro 30cm a vazi cca 2.5 tuny na km.
No, kruhovy prurez 500mm2 ma prumer cca 2.5cm, rozhodne ne 30cm.
500 je průřez ve čtverečních milimetrech, nikoliv centimetrech.
A o vztahu S = Πr² jste jistě slyšel už na základní škole. 🙂
„Tykadla“, „krátký trolejbus“ apod. – no terminologie spíše na jiný server…
Co křížení trolejí Tr a TRAM na Červeňáku a v Šárce?
A co s nim? Je tam uz dlouho, kdyz se zprovoznila trat na Dedinu, tak se myslim, dodalavalo u troleje do smycky…
Křížení je proudové jako v Plzni u hlavního nádraží.
Funguje normálně https://youtu.be/5EPKfpZIUu8?si=T8x18m-6A9NJ8ML3&t=459 nebo zde už půl roku https://www.youtube.com/watch?v=73gtbhd6Ryw
Doufám, že se dočkám odpovědi a ne palců dolů…
Proč jezdí trolejbusy na stejnosměrný a ne na střídavý proud?
Díky
protože baterie jsou pouze stejnosměrné a pokud by vezl i usměrňovač pro převod napětí tak by se kvůli hmotnosti ani nerozjel
Proč se vyjadřujete když evidentně vůbec nerozumíte tomu o čem píšete?
Dnes to bude spíš historická zvyklost a jistá norma stejně jako u tramvají a u železnice.
Připadá mi, že pokud není třeba transformovat napětí ve voze, je DC technologicky jednodušší. I dnes, v době polovodičových obousměrných měničů.
DC se pouziva i dlouhe dalkove trasy prenosoveho vedeni, napr. v Kanade nebo Cine…
I v evropě… hledejte na severu … např https://en.wikipedia.org/wiki/Skagerrak_(power_transmission_system) nebo novější https://en.wikipedia.org/wiki/Viking_Link
Není to z bezpečnostních důvodů, kdy v pouličním provozu je vyšší riziko kontaktu, než třeba na železnici, a stejnosměrné napětí je pro člověka méně nebezpečné, než stejně velké střídavé?
Nebo kvůli nutnosti u střídavého napětí mít mezi fázemi neutrální pole, kde by bylo větší riziko uvíznutí (teda to bylo relevantní, dokud byly trolejbusy bez baterek)?
Dlouho šlo proud usměrňovat pouze rtuťovými usměrňovači. A s těmi není radno kodrcat ve vozidle, proto se proud usměrňoval v měnírnách.
Důvod použití AC na železnici je ten, že umožňuje zvýšit napětí (a pak si ho zpátky snížit trafem v lokomotivě) a tím pádem použít tenčí dráty (a ušetřit měď). Ve městě ale kvůli izolačním vzdálenostem stejně vysoké napětí nevyužijete. Proto není důvod ve městě zavádět střídavinu.
Stejnosměrný sériový motor měl nejlepší charakteristiku pro dopravní prostředky, regulace byla jednoduchá a tím i napětí v trolejí bylo stejnosměrné. Drážní vozidla na střídavé napětí měla trafo, usměrnovač a stejnosměrný sériový motor až v posledních letech se hojně rozšiřují elektromotory na střídavé napětí. Dneska by to nebyl problém technický ale je otázka proč protože třeba měnirny můžou být společné pro tramvaje.
Jen doplním že u trolejbusu bývaly stejnosměrné motory kompaundní, tj. buzené jak sériově, tak paralelně. Jinak souhlas že střídavá napájecí soustava by byla levnější při vyšším napětí, které se ale ve městě nevyužije kvůli izolačním vzdálenostem, navíc jednofázové napájení nesymetricky zatěžuje síť a třífázové by znamenalo tři dráty.
A co ten nadpis ,,Trolejbusová trať na letiště je už pod proudem. Svá tykadla tam poprvé testují i megatrolejbusy,, Není spíš pod napětím ?? Pod proudem je jenom v místě kde jede trolejbus.
Taky jsem cekal ze tento web pouziva solidni terminologii..
Ztráty ve vedení záměrně ignorujete ?
K čemu mají na obr. 10 a 11 dvojité trol. vedení? K předjíždění?
Prý posilovaci vedení. Ale nevím proč ho nedali do země, ušetřila by se měď a výkop se tak jako tak dělal kvůli veřejnému osvětlení.
Měď? Nebyl by ten kabel v zemi taky v mědi? 🙂 Navíc je to 750 V ss, nevím jestli to může ležet zrovna spolu s NN kabelem veřejného osvětlení + dlouhé propojky.
Může být i hliník, ve velkém průřezu to nevadí.
Tak určitě může, ale stejně…. 🙂
Může, jen se musí oddělit polarity a výkop by byl širší. Ostatně i 750 V je pořád NN. 🙂
NN to je, ale zase je to vybavení dráhy. Ale to mě jen tak napadlo, proč posilovat vzdušně, důvodů může být mnoho.
Možná to do země nedali schválně kvůli bludným proudem,stejnosměrné napětí je v tomto směru potvora 😉
Jednak je napájení trolejbusu v Praze neuzemněné, druhak ten kabel obsahuje + i -, takže proud nemá důvod si hledat alternativní cestu, třeťak je napájení tramvají tažené zemním kabelem taky a prb s tím nejsou.
Jednak, druhak, třeťak, kdo tyhle „novotvary“ pořád vymýšlí? Ta čeština dostává na zadek. Jako pardon, ale nemůžu přes to vidět věcnou část příspěvku, ať je jakkoliv přínosná.
Ale tak jednak, druhak je celkem běžně používané… třeťak už méně a co teprve čtvrťak… 🙂
Čeština je krásná i s tímto, ale co s za páté 🤔
Aby jste (pozor další novotvar z kategorie simplifikací) se z toho nepo 🙂
Čeština dostává na frak odjakživa stejně jako každý jiný jazyk. A proto se neustále mění. Normální vývoj. Co lidi začnou používat, to je a bude ustálená forma, není nic jako čistý jazyk.
Stejnosměrný proud umí divy, vodárny by mohli vyprávět.
Nejen v Praze, ale všude jinde je trolejbus v soustavě IT.
Všechny stejnosměrné trakční soustavy jsou IT. Pracovní uzemnění má jen železniční soustava 25 kV 50 Hz.
Všude rozhodně NE. To až nové provozy a nové části starých provozů.
Ale není,.
Prijde mi to jako klasicka stopa, trochu zbytecne to osadit zavesy, kdyz jde jen po posilu…
Třeba někdo chtěl, aby to v případě potřeby bylo i sjízdné, když uý to tam musí někde být – hodit se to může.
výkop se bude dělat – v tom to bude, museli by čekat na jinou akci. Pověsit to na hotové sloupy je brnkačka a … tam nahoře se to fakt blbě krade.
Výkop se už dělal. Původně bylo VO uprostřed, nyní je na nových sloupech po kraji.
Tam, kde to je možné, jsou kabely v zemi. Výkop by se moc neušetřil. Hlavně z důvodu uspořádání už existujících inženýrských sítí, kdy se nemusí všechny kabely vejít vedle sebe.
„Ve středu pak začaly testy samotného trolejového vedení, které vede z Veleslavína k terminálu 1 na starém ruzyňském letišti.“
Nemělo by tam být „… z Veleslavína k terminálu 3…“?
Mělo, díky za upozornění, opraveno.
Mohl by jste mi někdo objasnit, jak nahazují smetáky ? Mají na to nějakou automatiku ? Na fotkách něco je, ale nevím jak to funguje. Rolování dolů ještě chápu navijáky, ale jak to trefí dráty už nevím, nebo při přechodu z barerií je na začátku trolejové trati nějaký náběh ? Přepokládám, že to ručně dělat nebudou jak u klasických trolejbusů.
Trolejbus zastaví na určeném místě, zvedne sběrače a „stříšky“ je navedou na dráty, stříšky jsou vidět na posledním obrázku. Jinak je možnost to udělat klasický ručně.
Ovšem zrovna na těchto fotkách (č.10, 18) je vidět, že trolejbus stojí v zastávce, ale sběrače jsou mimo stříšky. Buď se ty stříšky budou ještě posouvat, nebo musí pro nasazení zastavit mimo zastávku.
Nejspíše se budou posouvat. Tady to taky opravili:
https://youtu.be/nIp2eiTH__k?t=20
V zastávkách bývá začátek vedení a je tam taková stříška, která navede sběrače až na troleje. Ty musí být samozřejmě v ose vozidla a řidič musí zastavit na přesném místě, aby to trefil. V akci třeba zde: https://youtu.be/A45jzS6dEMU?si=Y_bYZeXDO8O2_VyA&t=182
Můžete nastudovat i v Pardubicích, třeba na zastávce Univerzita u spojů co přijíždí od zastávky Cihelna.
Nebo na zastávce Zámeček a ještě několik míst je.
Podle mně je škoda vzdát se linky 119. To je tradiční číslo, sto devatenáctka jezdila na letiště „odjakživa“ (od roku 1966 konkrétně).
Bohužel, svět se mění, linky taky, ta 119 z Dejvické na letiště je stejně dávno minulostí… A určití lidé v dopravním podniku alespoň mohou vykázat práci…
U letiště je to extra pitomé v tom, že na 119 odkazuje celá řada turistických průvodců, blogů, videí atp.
A samozřejmě to návštěvníkům nijak neulehčuje fakt, že tam pořád jezdí i 191…
Tohle je samozrejme klasika, nikdy to nezustane navzdy, meni se to i v zahranici, proste se v novych pruvodcich objevi 59… take musite pocitat, ze podle stare mapy se nemuzete orientovat donekonecna.
Nekteri lide musi vykazovat praci a bohuzel neumi nic jineho, nez zmenit barvy nebo cislovani. Takze i kdyz je to zcela proti vsem informacim dlouhodobe poskytovanym turistum na webech i v tisku, tak se to zmenit “musi”. Pak tam budou stat hordy zmatenych turistu, kteri budou hledat tu 119 o ktere cetli🤦♂️
jasne, kazdy turista bude zmaten, protoze cestuje se starym pruvodcem nebo starou mapou, co bude delat priste az prijede na vaclavak a od Muzea po Jindrisskou bude nova trat tramvaji – to teprve bude zmaten.
To je podle mě něco dost jiného než letiště.
Nicméně dělat změnu jen proto, že někdo požaduje jasně vydělit čísla trolejbusů od autobusů, aby v tom byl popřádek… Přečíslovávat linku, protože se přešlo z nafty na CNG nikoho nenapadne.
Myslim, ze to neni jen tak, ale je to navrat k trolejbusum se vsim vsudy, je to puvodni cislovani a casto se opet vraci na stejne trate nebo smery. Neni to o pohonu, ale o trati, je to trolejbusova trat jako napr. tramvajova trat. Jedinou zmenou je dojezd na baterie v nekterych usecich.
Navic u autobusu je ciselna rada temer obsazena…
Tradicni, no to je otazka, je to puvodni cislo autobusu do Kbel, ktere navazovalo na linku tramvaje 19.
Na letiste to byla linka 108 a 225 co si pamatuji. Ale jinak ano, 119 tam uz jezdi dlouho…
V časech minulých jezdila 119 z Revoluční a z Dejvic pak posila 236.
Marně přemýšlím, co vlastně jezdilo k letišti (tehdy pochopitelně ještě jen k tomu původnímu ze 30. let minulého století) původně – ale asi to byla od „číselného“ počátku (= nikoli už s písmenem) jen právě to číslo 108.
Linka č. 225 začala jako „rychlíková“ jezdit až někdy asi na počátku 60. let minulého století. Jinak tam (v podstatě ve stejné trase) jezdila od „Vltavy“ také autobusová linka ČSA, která ale nebyla součástí MHD.
A číslem 119 byla původně opravdu označena linka z Nového Hloubětína do Kbel.
Ach, ta „hosipa“ …
jj, tak treba ve Vysocanech po dnesni Sokolovske a Kolbenove jezdily prave linky 15 a 19, obe dali cisla autobusum 115 do Malesic, 119 do Kbel
Naopak pres Harfu to byly 5 a 10, a desitka dala cislo 110 do Kyji…
No, na letiste to byla od zacatku linka „I“ a ta dostala cislo 108, pak pribyla 225 a ta byla precislovana pozdeji na 119…
Na 119 byla v roce 1974 přečíslována 219, 225 jezdila z Revoluční kolem Matěje na Bořislavku. Číslo 225 mohl mít autobus na letiště někdy do roku 1970 nebo počátku 1971
Linka 225 byla zřízena 15. května 1959 v trase Náměstí Republiky – Náměstí Říjnové revoluce (dnes: Vítězné náměstí) – Ruzyně, letiště, kdy byly v rámci zvyšování kvality autobusové dopravy zřízeny tzv. rekreační linky. Během času se stávala běžnou městskou linkou, o čemž svědčí i postupné rozšiřování jejího rozsahu provozu. Zatímco z počátku byla v provozu pouze v létě, počínaje 14. březnem 1960 je provozována celodenně a celotýdenně. Avšak 3. ledna 1966 je linka 225 přečíslována na 119.
Linka 219 – Vznikla 1. února 1971 přečíslováním tehdejší linky 119 v souvislosti se vznikem překryvné autobusové sítě, její trasa byla Náměstí Republiky – Náměstí Říjnové revoluce (Dejvická) – Staré letiště (Terminál 3) – Nové letiště (terminál 1)
9. května 1974 přečíslována opět na 119.
Ona je zasadni ta tradice za dobu, kdy do Prahy jezdi turiste ve velkem. Co bylo v dobe, kdy jsme byli za zeleznou oponou a skoro nikdo krome papalasu ze SSSR sem nejezdil, je celkem jedno.