Tramvaj K2, kterou koupil pražský dopravní podnik v Bratislavě, opraví v Brně
Nová akvizice DPP, bratislavská tramvaj Tatra K2 (původní stav). Autor: DPP/Robert Mara
Tramvaj v Praze jezdila jen v rámci testování, DPP ji použije pro retrolinku.
Přímo ukázkový případ špatného hospodaření DPP. DPP, který je znám tím , že je neustále v červených číslech a rád natahuje ruku pro dotace se opět činní. Místo aby uvedenou částku (necelých 10 mil Kč) skutečně investoval, tzn. aby se vynaložené peníze v budoucnu vrátili několikanásobně např. by mohl nechat zateplit některou ze svých provozních budov, tak tuto sumu „utopí“ nesmyslným nákupem a následnou opravou tramvaje do provozního stavu. Je jisté , že uvedenou zakázku proloboval pan Šurovský, který rád řídí a sbírá tramvaje. Nic proti tomu , ale měl by tuto svou zálibu provádět ve svém čase a ve… Číst vice »
Vážně nemá Váš život jiné rozměry než finanční? Máme žít v nezajímavém, sterilním městě jen proto, že je to levnější? Ono to zateplování budov v době čím dál vyšších teplot, kdy pak v létě na noc prakticky nevyvětráte (!), prováděné z hlediska prostředí problematickým polystyrenem, také není kdovíjaké terno. Zvyšující se absolutní hodnota daní a jízdného je dána inflací; jejich relativní hodnota byla naopak u daní nedávno snížena a u ročního jízdného je také permanentně snižována držením populistických 3650 korun ročně (o to více bohužel zdražily jízdenky jednorázové).
Takze ji opravi cestou 🙂
Nebylo by lepší zameřit se na vyhlášení tendru na nové tramvaje? Jsou třeba jak sul. Posílat retro vysokopodlažní soupravu na usek Malostranská – Hrad je podivné.
Aktuálně není prostor, protože až do roku 2024 DPP splácí dodávku 250 ks 15T. Do té doby není v rozpočtových možnostech udělat smysluplně velký nákup nových tramvají, a tak se jako (relativně) lowcost záplata dělají KT8 a wany.
Praha navíc nezíská dotační titul na tramvaje, protože na to není v OP kapitola. Dá se financovat elektrifikace samotná (nové tratě, trolejbusy…), ale ne obměna stávajícího vozového parku.
Není to z mé hlavy, víc se o tom psalo počátkem roku třeba v DP kontaktu, i s podrobnějšími čísly.
Jestli splatí 15T do 2-3 let, tak je tak akorát čas začít vybírat obousměrné tramvaje a nízkopodlažní náhradu za sólo vozy T3. Ono to nějaký čas zabere.
Náhrada za KT8 už existuje v podobě 40T a 45T (jsou to v podstatě stejná s rozdíly v déle vozu a šířce dveří u kabiny) a určitě i od jiných výrobců než je Škoda ale kdo jiný ma ČR šanci uspět. Pokud tyto vozy zjednosěrnime vznikne i náhrada za T3
Ale nepřijde mi reálné aby ten plán na rok 2024 byl za současné situace odlivu cestujících reálný. Pokud se budou stavět nové tratě asi se nějaký vůz bude muset koupit ale určitě bych to neviděl na 160 kusů
Raději bych viděl obousměrnou verzi 15T než ohlodané koleje nebo jejich nucené mazání, ale řešení jistě jsou. Levné nákupy teď přeci nebrání vybírání do budoucna.
Jenže DPP nemá jen tramvaje. Třeba nový vůz metra jsme nekoupili tak 15 let…
Vůz metra taky vydrží výrazně déle než tramvaj. Pro provoz má v podstatě ideální podmínky.
No, ale repasy 8171 už mají najeto dost. A nejmladší taky nejsou.
Hlavne u metra nie je nutné riešiť nízkopodlažnosť.
To sice nejsou, ale první repase se dělala po 30 letech, takže ∼10 let by ještě měli vydržet. A to už bude aktuální výměna za autonomní systém (minimálně na trase C).
Bude se dělat znova repas. Tak je to v pohodě. Zbytečný kupovat to, co dobře slouží.
tak i v Praze konečně pochopili, že si musí koupit alespoň jednu K2. jinak jsou béčka 🙂
Vyroba byla v Praze, tak se to hodi…
ČKD nemá muzeum, tak ho supluje DPP. (NTM je příliš malé)
Ja by som im rád vymenil jednu z dvoch prototypových súprav T6A5 (kľudne prvú) z Bratislavy výmenou za platňové T6A5 (v pomere jedna súprava prototypov za dve súpravy platňových T6A5). Bratislavské vozne 7901 a 7902, ktoré sa v Prahe skúšali s číslami 0026 a 0027. https://imhd.sk/ba/galeria-media/21364,5389,5469,5453,5718,71124,5745,5786,5758,64946,29091,218082,5752,160849,38080,127444/%C4%8CKD-Tatra-T6A5?ref=ba%2Fpopis-typu-vozidla%2F23%2F%25C4%258CKD-Tatra-T6A5
Dať im späť pražské čísla a hurá na retrolinku. Typ je schválený, takže na rozdiel od KT4 nebráni žiaden úradný šimel premávke.
Já myslel že příliš neschopné…co schvátí to už nikdo neuvidí…
Úkolem NTM není uchovávat vozidla v provozu, od toho mají svá muzea i dopravci. V tomto bych je nevinil z neschopnosti. Naopak, začíná se soustředit na to, k čemu je určeno. Dělení kompetencí k jedné činnosti zpravidla přináší problémy. Užitečné je v politice, nikoli v provozu.
Detail: NTM hlavně nedělá provoz. NTM se soustředí na statické vystavování v původním stavu. Nedává smysl, aby vlastnilo vozy, které bude provozovat někdo jiný, a které budou za tím účelem v nějaké míře obsahovat novodobé prvky. Ostatně asi i proto má DPP stále i vlastní muzeum.
Zatiaľ stále stojí na „pomníčku“ vo vozovne Krasňany. Je pekné, že si na staré kolená užije aj vozenie cestujúcich. Problémom K2 by ani tak neboli sklony na tratiach v Prahe, ale jej nízky výkon. Som absolútne presvedčený, že K2 môže ísť na ktorúkoľvek trasu v Prahe, aj sklonovo náročnú. Určite zvládne každý kopec, aj do neho vytlačí prádznu súpravu T3, len bude lenivá. 75% adhéznej hmotnosti stačí (stredný podvozok „nesie“ toho menej než krajné). Výkon 160 kW pri vlastnej prázdnej hmotnosti 22 ton je limitujúcim faktorom.
Uvidíme, jak to s tou lenivostí bude. Zrovna na té lince 23 by to problém být mohl, pokud by zdržovala do kopce v Chotkových sadech. To je trasa, kde tramvaje jezděj hodně narvaný a na rozhození intervalů, který to ještě zhorší, tam stačí celkem málo. 22 a 23 tam maj složitej průjezd přes Malou Stranu, kde je bohužel furt brzděj auta, je tam velkej zájem turistů dostat se z centra na hrad, atd. Plus opačným směrem kopec z Karláku Ječnou, kterej sice asi není tak strmej, ale je to snad nejpřetíženější úsek na síti. (pravda tam je šance, že tomu… Číst vice »
Zcela amatérský dotaz – pokud je problém výkon motorů, nikoliv adhezní vlastnosti, bylo by technicky problematické či příliš drahé vyměnit motory za o něco silnější?
V podstatě by stačilo vyměnit střední běžný podvozek (bez motorový) za ten s motory ale to by už nebyla K2 která má sníženou kapacitu stojících cestujících tím že přibyla třetí řada sedadel.
Jen tak trochu mimo ale podobný problém mají T3R.PLF které s těžší karoserii mají taky zhoršené adhezni vlastnosti, ale potom by se musel zvyšovat výkon i B vozů v soupravě
Wana určitě nemá zhoršené adhezní vlastnosti, stále má adhezní hmotnost rovnou vlastní hmotnosti. A výkon vozů v soupravě nemusí být stejný.
Ten střední motorový podvozek by nejdřív musel někdo zkonstruovat. Nebo tam snad pasuje ten standardní z ČKD? A taky do toho nějak dostat elektriku. Utáhl by jeden zrychlovač tři podvozky?
Stredný podvozok je odlišný, má nižšiu kolísku. Na nápravách sú kotúčové brzdy. Samozrejme že dnes by nebol problém vraziť tam trakčák s prevodovkou, ale kto a prečo by to robil na tak starom vozidle? Vario LF2 má aj stredný podvozok hnací: https://cs.wikipedia.org/wiki/VarioLF2
Ako môže mať T3R.PLF horšie adhézne vlastnosti? Má len tri hnacie nápravy? 🙂
Nepoužil jsem správně výraz adhezni vlastnosti myslel jsem výkon
Rozdil 4,5 t se prostě projeví na výkonu
V Chotkově určitě zdržovat nebude, při průjezdu obloukem pod Jelením příkopem žádná rychlostní divočina, retrolinka 23 jezdí (jezdila / bude …) v intervalu 15 – 30 minut, čili celkem nic …
To paralelkou Vn myslíte „zmršeninu“ odbočující do Jindřišské / Vodičkovy.
Plnohodnotnou „paralelkou“je návrat do doby „předkapkovské / předmetrové“, tedy do doby kdy vedla tram trať ulicemi 28. října a Na Příkopě a podélná tram po celé délce Vn.
Zmršenina nezmršenina, pořád to bude paralelka k Ječné. Buďme rádi alespoň za to.
V Brně si je pamatuju. Po rovině to ještě nějak jelo. Ale první stoupání od nádraží už šla často do skluzu. Neměl jsem je rád. U retrolinky je situace jiná. Tam čas tak úplně moc netlačí, jen nesmí brzdit vůz za sebou.
Áno, K2 so zrýchľovačom ľúbili hrabať. A v Bratislave sa často ako 6. brzdný stupeň používali „magnetky“ na 3. podvozku. Pri vjazdoch do zastávok na radiálach, kde K2 premávali, boli pekne „vyklepané“ hlavy koľajníc. Teda najmä na Račianskej. Naopak, na Vajnorskej, kam K2 vôbec nejazdili, tento fenomén nebol pozorovateľný.
K2 bez problému vyjede všude dokud jsou rozumné adhezní podmínky. Za špatných adhezních podmínek, ale celkem rychle narazí na limit svých možností. Třeba při silnějším sněžení se celkem běžně nezastavovalo na zastávce Všetičkova směr náměstí Míru, protože by se K2 po zastavení už do toho stoupání nevyhrabala. S tím sunutím vadné tramvaje bych to tak růžově neviděl. Pokud je možnost se před stoupáním rozjet a není třeba v něm zastavit, tak asi dobrý. Pokud třeba zdechla K2 ve stoupání v zastávce Šilingrovo náměstí ve směru na Českou (a že zrovna tohle místo bylo pro zdechání K2 celkem oblíbené), tak jedna… Číst vice »
Nebyl jsem v Brně 2 roky, ony už tam K2 nejezdí? Váš a Pájův prispěvek to tak nějak naznačují…
Jezdí pořád jen už jich zbývá posledních 20 a jejich konec přijde cca do 3 let
Díky. Pokud si nepletu čísla linek, tak hlavně na dvojce a čtyřce jsem na ně byl zvyklý 🙂
Na čtyřce už vůbec maximálně jako náhrada protože v Maloměřicích si stěžovali na hluk a vybrace.
Jako hlavní jejich působiště je v současné době posilová 8 v pracovní dny a o víkendech 2 a 5 jinak viz vypravenost u každého vozu: https://www.bmhd.cz/evidence-dpmb/vozp.php?prov=1&dopravce=DPMB&typ=K2